30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - parkování, zastavení, stání => Téma založeno: Thomson 04 Dubna 2024, 18:03:39
-
Ahoj, zakládám další téma ohledně parkování. Přikládám dosavadní korespondenci, vše anonymizované. Je to živý případ, mohl bych tedy poprosit o přesun do K.? Tentokrát si termíny pohlídám!
Původní výzvy o odpustek byly odignorovány a nemám je, řidič se tedy bohužel neudal (info o tom, že je lepší ho udat jsem se dozvěděl zde až po tom, co už bylo pozdě).
16.1.2024 - Do DS doručen (přihlášením oprávněné osoby) příkaz.
24.1.2024 - Prostřednictvím DS podán odpor proti příkazu
6.2.2024 - Doručeno oznámení o pokračování řízení
11.3.2024 - Zasláno Vyjádření k řízení.pdf - e-mailem (obsahuje námitku podjatosti, infožádost, žádost o zaslání spisu do DS)
13.3.2024 - Aniž by někdo předchozí podání nějak potvrdil, přišlo na mail Sdělení k námitce podjatosti a Výzva k upřesnění (info)žádosti. Odmítnuto zaslat spis - sjednejte si termín návštěvy.
18.3.2024 - Odesláno Vyjádření 2 - obsahuje stížnost na postupy úřední osoby, chci poslat datovkou
4.4.2024 - Do DS fikcí doručeno - Rozhodnutí o částečném odmítnutí info (nemají jméno závěrečné práce a anonymizují diplom)
4.4.2024 - Do DS fikcí doručeno - Odpověď na infožádost - zatím jen část, zatím jsem nedoložil veřejný zájem, co chtějí doložit. Doložím před uplynutím lhůty a koncept přiložím až po přesunutí do K.
4.4.2024 - Do DS fikcí doruřeno - Odpověď na stížnost - vše zamítnuto.
Zarazilo mě pár věcí a prosím o váš názor.
1. Správní orgán Vás podle ust. § 51 odst. 2 správního řádu vyrozumívá o tom, že budou provedeny důkazy mimo ústní jednání, a to dne 26.02.2024 v 09:00 hod., na adrese: náměstí Míru 227/14, Praha 2, č. dv. 4103.
Já jsem za to vlastně radši, ale je to tak vůbec v pořádku? Mně se na úřad nechce čumět na ty jejich ksichty, ale nelíbí se mi, že ústní jednání takhle kategoricky odpálí...
Na vyjádření k řízení ze dne dd.mm.rrrr bylo reagováno z důvodu, že jste toto vyjádření spojil s žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, přičemž vyřizování žádostí dle uvedeného zákona se řídí jiným právním režimem, přičemž žádost o informaci lze podat i prostým mailem bez elektronického podpisu a nejspíše by i Vám přišlo podivné, kdyby Úřad městské části Praha 2 na jednu část Vašeho vyjádření reagoval a na druhou vůbec nijak.
Stěžoval jsem si na to, že parazit napsal (ve Sdělení k námitce podjatosti), že e-mailové podání vlastně není vůbec podání a nelze jej tedy považovat za námitku podjatosti a hned dva řádky na to se k námitce vyjadřuje. Stěžoval jsem si tedy na to, že pokud se orgán domnívá, že podání trpí nějakými vadami nebo je nedostatečné, má vyzvat k odstranění vad nebo upřesnění a že orgán takto nepostupoval. Z toho, co pan tajemník píše mám dojem, že když pošlu e-mailem třeba odvolání, ale připojím k tomu žádost o informaci, tak není potřeba to nijak už pak potvrzovat - aby mi to nepřišlo podivné. :-\
1.) Jak byste prosím postupovali teď? Moc nevím, jak dál, jestli prostě ještě existuje nějaký obstrukční prostředek, který jsem nevyužil.
3.) Existuje nějaká forma opravného prostředku na odpověď na stížnost?
2.) Má vůbec smysl se k rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí info odvolávat? Moc nevím na co bych se odvolával. Je to ale jediné, na co se momentálně můžu odvolat...
Díky moc.
-
Přikládám doplnění žádosti o poskytnutí informace.
Na to přišlo odmítnutí, také přikládám a rovnou přišlo i rozhodnutí o vině a trestu ;D Taky přikládám.
Jak tedy prosím dál postupovat? Blanketní odvolání na obojí? Když datum fikce bylo v sobotu 27.4., běží lhůta na odvolání ode dneška, tedy od 29.4.?
Nelíbí se mi, že mi bez dalšího odmítli poslat spis a taky že prostě provedli důkazy mimo ústní jednání, ale asi už je to teď normální v zájmu vytřískání co nejvíc peněz z co nejvíc lidí...
Díky moc za rady
-
Zítra odpoledne (13.5.2024) se bude podávat blanketní odvolání e-mailem. V příloze.
Ještě jednou bych chtěl poprosit o radu s dalším postupem, dál už nemám zkušenosti a vlastně nevím, co od úřadu čekat a už vůbec nevím, proti čemu se vlastně mohu odvolat.
Díky.
-
Tak dnes do DS dorazila výzva k odstranění nedostatků podání. Bude vyzvednuto za 10 dní a počítám tedy, že dají nějakou šibeniční lhůtu, asi 5 dnů.
Chtěl bych tedy poprosit o pomoc - na co se odvolat? Díky
-
Ještě jednou prosím o radu, dnes musíme vyzvedávat, tak abych aspoň tušil, co tam psát...
-
Mám pro Vás naději. Podle zákona lze upustit od ÚJ pouze, pokud byl přestupek zjištěn ATP. Sle aby mohl být automatizovaný prostředek AP, musí plnit určité náležitosti. A bonzkára TSK je nesplňuje. Protože:
Za 1.: nemůže být prostředek obsluhován. Ale k pohybu kamer je potřeba řidič.
Za 2.: ATP musí údaje přetahovat automaticky. Ale podle návodu k bonzkárám musí obsluha (i když prý žádnou nemá) připojit ty kamery kabelem při parkingu zapojit k odeslání dat.
Za 3.: Obsluha (řidič) může ovlivňovat měření tím, že vypne kamery a ty neměří( třeba u auta kamaráda) takže nelze považovat bonzkáru za ATP.
Jinými slovy. Podle zákona s Vámi měli vést ÚJ, protože se nejedná o ATP. Na odvolačce bych jim to zkusil vrátit na nekonaném ÚJ.
Já vedu v tomto smyslu průzkum bojem a proto mě SO1 vyzval k ÚJ, protože jsem mu řekl, že jinak nemůže. Kdyžtak pošlete do SZ detaily a uvidíme co se dá dělat. :-) držím palce
-
Tak jsem Vám to dohledal. § 125g odst. 4. Bylo-li porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, v řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 se ústní jednání nenařídí.
Z toho usuzuji, že pokud jste nestihl bonzovat řidiče tím pádem vás řešili podle 125f (provozovatel) ale jelikož bonzkára není ATP podle toho metoďáku od MV, nemohli upustit od ÚJ. Tím pádem jste byl krácen o svá práva a měli by Vám to buď vrátit k SO1 k dalšímu řízení = +čas, kterýho moc nemaj a nebo to rovnou zastavit, protože to je vada v řízení = win.
Ale je to jen jako moje vlastní osa, nemám to tu ověřené praxí, ale tak, všechno je jednou poprvé :-) jistě Vám zdejší matadoři na tuto praktiku poví názor, ale podle mě i když nebyl bonz řidiče a už to prošlo, můžete to minimálně zkusit :-/
-
Mockrát Vám děkuji a rozhodně to zkusím. O výsledku budu samozřejmě informovat.
-
Zítra budu doplňovat po výzvě odvolání, v příloze...
-
Ještě dotaz, byl jste nahlížet do spisu osobně a jenom Vás odmítli, nebo jenom datovka? Jako i to, že nereagovali a neodmítli to, je celkem problém.
-
Tak dorazilo rozhodnutí o odvolání, přikládám v příloze.
Má smysl se ještě nějak bránit, nebo je to lost? Pokud to smysl má, tak prosím o radu jakým způsobem.
A kdy to vlastně nabyde právní moci? :o
-
Byl by k dispozici ten metodický postup MV, který se zmiňuje výše?
-
Byl by k dispozici ten metodický postup MV, který se zmiňuje výše?
Ericu, jakýsi metodický pokyn ouředníků MV je právně bezvýznamný. Zejména když víme, že mezi lety 2013 až 2017 vyprděli tito ouředníci celkem čtyři metodické pokyny - ovšem každý s jinou definicí ATP.
Cituji raději z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9.2016, sp. zn. 31 A 3/2015. Tento rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 7 As 282/2016.
„Pro posouzení toho, zda se jedná o automatizovaný technický prostředek, je zcela nerozhodné to, že se jedná o rychloměr, který lze používat pouze v souladu s návodem k obsluze (u každého přístroje je nutno při nastavení, resp. uvedení do provozu dbát na dodržení podmínek výrobcem uvedených v návodu k obsluze), a to, že dle záznamu o měření byl předmětný rychloměr nastaven konkrétní osobou, jejíž jméno je v záznamu uvedeno (neboť každý silniční radar někdo musí nastavit bez ohledu na to, zda je umístěn na mýtné bráně, pevném, stálém stanovišti u silnice, nebo je umisťován ad hoc). Podstatné je pouze to, zda je rychloměr schopen fungovat samostatně, tedy automaticky zaznamenávat a vyhodnocovat rychlost všech projíždějících vozidel, nebo zda je k výběru a měření rychlosti toho kterého konkrétního vozidla nutná součinnost lidské obsluhy. (…)
Podle názoru zdejšího soudu nelze rozlišovat mezi automatizovanými technickými prostředky na základě toho, zda jsou nastaveny jen jednou a následně se stále nachází na jediném místě, nebo jsou opakovaně nastavovány a umisťovány na rozličných stanovištích. Jediným dělícím kritériem je režim měření, tedy automatický, kdy jsou snímána veškerá projíždějící vozidla a zaznamenávána jejich rychlost, a manuální, kdy výběr měřeného vozu a měření rychlosti provádí obsluha rychloměru. (...)
Zároveň soud nutně musí poukázat na to, že samotný „stativ“, na kterém je radar umístěn, je nepodstatný. Stejný rychloměr typu Ramer AD9 může být umístěn v pevné „budce“ u silnice, na mýtné bráně, na trojnožce, nebo v zavazadlovém prostoru služebního vozidla. Nic z toho ale nevypovídá o tom, jak tento rychloměr měří, a je holým nesmyslem rozlišovat při definici automatizovaného technického prostředku např. mezi stejnými rychloměry typu Ramer AD9 podle toho, jak jsou nainstalovány.“
Doplněno:
Další judikát k definici ATP je novější rozsudek NSS NSS svým rozsudkem ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 9 As 220/2018.
-
Díky. Rozsudkem máme definovaný ATP pro meření rychlosti, ale zatím, pokud je mi známo, soud nedefinoval ATP pro hlídání parkování. Já si pořád myslím, že to ATP být nemůže, to by bylo jedině tehdy, pokud by vozidlo jezdilo samo bez řidiče, což se mi - podle textu rozhodnutí - zdá, že MD chce postulovat, tzn. že řidič tam je jaksi zbytečný a vozidlo se řídí samo, a proti tomu je ta pasáž z rozsudku "nutná součinnost lidské obsluhy" - podle mě fotografování vozidel bez člověka, který otočí klíčkem a začne kroutit volantem, prostě nebude.
Ten pokyn MV může obsahovat něco, co může napovědět, jakkoliv to bezvýznamným jinak může být.
Každopádně by bylo dobré tohle dostat k soudu, aby rozhodl o tom, jestli vozidlo řízené člověkem je ATP, ale pomalu se začínáme blížit stavu, kdy bychom potřebovali rozsudek na všechno.
-
Podle mě tohle bylo zjištěné stejně, ale nikdo to nenapadl:
https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Index/720892 - NSS 20 A 30/2022 - 46
-
Rozsudkem máme definovaný ATP pro meření rychlosti, ale zatím, pokud je mi známo, soud nedefinoval ATP pro hlídání parkování. Já si pořád myslím, že to ATP být nemůže ...
Domnívám se, že Vaše úvaha je naprosto bezvýznamná. Podle § 125f odst. 2 platí, že provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 odpovídá, pokud a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání, b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
Z uvedeného plyne, že odpovědnost provozovatele vozidla je dána při kumulativním splnění tří podmínek: a) AND b) AND c). Snad Vám ušlo, že první podmínka je splněna i tehdy, jestliže se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání. Podmínka a) je v takovém případě splněna vždy, bez ohledu na to, zda přestupek byl zjištěn prostřednictvím ATP nebo jakkoliv jinak.
-
Ano, Laďo. Podstatou je ale - nakolik jsem vyrozuměl z předchozího - v tomto konkrétním případě rozdíl v možném průběhu řízení, neboť při ATP se nemusí konat ÚJ, zatímco bez ATP ano.
Odvolatel namítá, že to nebyl ATP a tudíž mělo být ÚJ, kde se mohl hájit. Úřad tvrdí, že auto řízené člověkem je robot.
-
Úřad tvrdí, že auto řízené člověkem je robot.
Máte plnou pravdu v tom, že SO formuloval v souboru Rozhodnutí o odvolání_redigováno.pdf na str. 10 toto tvrzení:
...vlivem rozrůstajícího zónového stání ve větších městech došlo k využívání tzv. monitorovacího vozidla. I takové vozidlo je tak možné považovat za ATP (...).
To považuji za nepravdu. Pod pojmem ATP je možno (podle judikatury) podřadit pouze technické zařízení samotné (např. RAMER, nebo kamera se software, který analyzuje snímaný obraz a z tabulek SPZ čte AUTOMATICKY údaje o stojících vozidlech). Soudy výslovně uvedly, že je bezvýznamné zda ATP je umístěn na sloupu, na trojnožce nebo zabudován ve vozidle.
Samotné motorové vozidlo - podle mého názoru - nemůže být považováno za ATP.
V dalším textu však SO od svého nesprávného tvrzení ustoupil a začal tvrdit něco jiného: že automatizovaným technickým prostředkem je pouze "kamerová nástavba" na vozidle.
V tom případě bude SO povinen tvrdit a prokazovat, že "kamerová nástavba" pracuje zcela automaticky, že ke čtení značek, identifikaci vozidel a k vytěžování databáze parkovacích povolení dochází zcela "bez zásahu lidské ruky". Řečeno jinak: že výběr konkrétních vozidel k pokutování probíhal zcela automaticky od počátku do konce.
Zde vidím otázku, která nebyla dosud v judikatuře řešena: Je-li "kamerová nástavba" považována za ATP, pak její funkce může být ovlivněna trasou vozidla prostě tak, že řidič se rozhodne projet nebo neprojet podruhé tutéž ulici. Je totiř zřejmé, že stání vozidla lze pomocí kamerových záběrů zdokumentovat a prokázat pouze tehdy, jsou-li k dispozici nejméně dva záznamy téhož vozidla na témže místě v různých časech.
Je pak otázkou, zda zabudované ATP, jehož správná funkce je naprosto závislá na chování konkrétní osoby - řidiče vozidla, může být považováno za plnohodnotné ATP. Nedokážu odhadnout jak by toto posoudil soud.
-
Jsem rád, že to rozproudilo diskusi, je z čeho čerpat. Nicméně další postup je asi tedy zbytečný, pochopil jsem to správně?