30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: sennheiser 23 Ledna 2024, 12:34:05
-
Jeden úřad uvěřejnuje na své stránky informace dle InfZ - ovšem bez znění dotazu. Po stížnosti, proč tomu tak je uvedli:
Z důvodu dodržování právních předpisů. Ustanovení § 5 odst. 3 InfZ výslovně zakotvuje pouze povinnost zveřejňovat poskytnuté informace, příp. jejich obsah, nikoli samotnou žádost o informace
To přece nemá logiku .. z takových odpovědí bez kontextu , kdy se tam objeví např bod4) 33 bod 7) není známo, bod 8) 659,890 Kč
se nedá nic zjistit. Kam poslat stížnost ? Na kraj? nebo rovnou na MVCR?
-
No to fakt nemá logiku. Jedině pro úřad to má tu logiku, aby znemožnili občanům zjistit, na co jim odpovídají... Toto asi zákonodárce nezamýšlel, je to proti smyslu InfZ.
Je přece nesmysl se ptát na obsah dotazu (na který odpovídají) dalším dotazem dle InfZ, to si vykládají nějak zvláštně.
-
Materiálně je to zcela proti smyslu zákona. Záleží, kdo to zveřejnění měl udělat. Dozorová kompetence v tomto ohledu spadá buď na krajský úřad nebo MV - odbor dozoru a kontroly výkonu správy, nyní nejspíše poněkolikanácté přejmenován.
-
Podal bych opravný prostředek - mám za to, že to není postup materiálně proti smyslu zákona, ale přímo nezákonný postup, který vymyslel nějaký jouda.
Souběžně platí ustanovení §3 odst. 5 zákona 106/1999:
(5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a).
Znovu vyhledání není možné provést podle odpovědi, ale podle dotazu - tedy nezveřejnění dotazu současně s poskytnutou odpovědí, je porušením zákona.
Ještě komentář k § 5 odst. 3) - zdroj JUDR. Jelínková, JUDr. Tuháček
Ustanovení § 5 odst. 3 výslovně zakotvuje pouze povinnost zveřejňovat poskytnuté informace, příp. jejich obsah, nikoli samotnou žádost o informace, nebo rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Především nedává jakýkoli právní podklad pro identifikaci žadatele. Z logiky věci, tj. aby byl naplněn účel sledovaný tímto ustanovením, je samozřejmě nutné uvést předmět žádosti, ale je třeba dbát anonymizace osobních údajů žadatele o informaci, resp. i toho, aby z kontextu nebyla identifikace žadatele zcela zřejmá. To se týká zejména případů, kdy povinný subjekt zveřejňuje informaci poskytnutou sdělením [způsob uvedený v § 4a odst. 2 písm. a)], tj. vytvořením odpovědi na žádost, a chtěl by zveřejnit celou zaslanou odpověď.
-
Ad gumidos - souhlasím, jen si nejsem jistý, zda může konkrétní osoba podávat opravný prostředek, pokud nebyla žadatelem (účastníkem řízení).
Nicméně vzhledem k poměrům v Krachistánu bych očekával, že se takovéto zveřejnění zakrátko stane novým standardem povinných subjektů (které nevynechají jediné příležitosti, jak to občanům ztížit), dozorové orgány budou bezzubé, protože sankce neexistuje, a k nápravě dojde až po několika letech, až se protlačí hotfix zákona.
-
A ten opravný prostředek se dává kde? Něteré se žádostí jsou i moje, tak jsem účastník řízení.
Tenhle blábol vyplodil SO1, takže stížnost na Kraj a zároveň i ten opravný prostředek?
-
A mě by se líbilo kolečko. Ke všem odpovědím, požádat o znění dotazu. Následně o znění odpovědi. ...
-
Hugo, geniální!!!
-
Výklad věty první § 5 odst.3 InfZ je vcelku konzistentní. Povinný subjekt musí krom osobních údajů zveřejnit poskytnutou odpověď na žádost o informace ve stejné podobě (elektronické), jakou poskytl žadateli. Tedy v plném rozsahu. Netýká se informací poskytnutých jiným způsobem nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých, kdy stačí zveřejnění doprovodné informace, vyjadřující její obsah. To je přímo souhrn závěrů z kontroly, kterou provedlo MV u jedné obce kvůli cenzurování „nepohodlných“ informací a zveřejnění holých odpovědí bez kontextu dotazu. Bylo konstatováno porušení výše zmíněného ustanovení. Je to podrobněji uvedeno v jednom manuálu pro obce od MV, ale nemohu narychlo dohledat…
Ještě ze stanoviska ODK MV 1/2012, zveřejňování poskytnuté informace podle § 5 odst. 3:
Tam, kde by ze zveřejněné poskytnuté informace nebylo zřejmé, o jaké informace se jedná, jinak řečeno tam, kde by scházel „kontext“ zveřejněných údajů, je nutné jako doprovodnou informaci zveřejnit též obsah podané žádosti, tedy specifikovat, kterých otázek se poskytnuté a následně zveřejněné informace týkají. Tento kontext lze naplnit i tím, že spolu s odpovědí žadateli bude zveřejněna i jím podaná žádost.
Jestli se informace týkaly samostatné působnosti, tak poslat podnět ke kontrole podle § 129 zákona o obcích rovnou na MV. Nápad s kolečkem je super!
-
Díky za dohledání, věc je tedy zcela jasná.
-
to Foxinus: díky za vysvětlení a rady..
A jen ještě by mne zajímalo, když jsem v metodice četl, že odpovědi se uveřejňují bez identifikace žadatele, tak zda se identifikací
myslí přímo GDPR nebo obecně žadatel ( FO, firma, atd) Ten stejný konkrétní úřad u vyvěšování odpovědí , které jsou na dotazy od firem ( s.r.o) , tam tyto informace kompletně nechává ... žadatel .. BUMBAC s.r.o. Drážní 7 , Jičín.
Je to O.K. nebo ne? Když už bych obtěžoval MV, tak ať to vezmou jedním vrzem .-)
-
Jestli můžu - firma není nositelem osobních údajů, tady problém se zveřejněním žadatele nevzniká.
-
Je to tak. Nesmí být bez souhlasu zveřejněny osobní údaje umožňující identifikaci žadatele - fyzické osoby. Tzn. i třeba zveřejnění jen příjmení na malé obci je špatně. Anonymizace se týká i textu odpovědi, ale tam je pár výjimek.
-
Tak daný SO1 stále využívá taktiku, kdy na žádosti o informace odpovídá zcela lživě, tak aby nebylo prokázáno pochybení úředníků.
všechny stížnosti na úřední osoby byly starostou zamítnuty, jako nedůvodné ( dokonce si dovolí tvrdit, že UOOU žádné pochybení nenašel i když obsah písemnosti je zcela opačný - poukazuje na konkrétní závažná pochybení SO1)
Kam dále směřovat stížnosti na:
1) podávání lživých infomací na žádosti dle InfZ ze strany SO1
2) kam podat dále stížnosti na pochybení úřední osoby, když SO1 tyto pochybení záměrně kryje a stížnosti zamítá.
a také co a kam podat proti chybné odpovědi?
Se stížností si KU částečně vytřel, jelikož dle InfZ odpověď poskytnuta byla a její pravdivost není KU příslušno zkoumat.
" Sdělení povinného subjektu poskytuje žadateli požadovanou informaci. Žadatel s odkazem na výše zmíněný interní předpis povinného subjektu zpochybňuje pravdivost poskytnuté informace. V rámci zákona č. 106/1999 Sb. není explicitně stanoven opravný prostředek, který by mohl žadatel využít v případě povinným subjektem podané nepravdivé informace. Předmětem stížnostního řízení vedeného dle zákona č. 106/1999 Sb. je „toliko“ posouzení, zda byly žadateli o informaci poskytnuty (skutečně) žadatelem požadované informace a současně, zda byly tyto informace poskytnuty v celém rozsahu, popř. dle požadavků žádosti o informace či nikoliv.
Na základě výše uvedeného se krajský úřad dále nezabýval námitkou nepravdivosti poskytnuté informace k bodu 3) žádosti
V posuzovaném případě nadřízený orgán však povinnému subjektu vytýká, že se v rámci předkládací zprávy k námitce žadatele (že dle bodu „Vnitřní směrniei SO1“ patří mezi povinnosti tajemnika úřadu mj. odpovědnost za ochranu osobních údajů osob při plnění úkolů úřadu a za pořizování zápisů o průběhu zasedání Zastupitelstva města xxxxx, tudíž je za anonymizaci osobních údajů při zadávání písemností na webové stránky povinného subjektu zodpovědná parazitka xxxx) nikterak nevyjádřil a neposoudil tuto námitku ani v kontextu odpovědi dříve poskytnuté žadateli v rámci sdělení. Krajský úřad konstatuje, že postup povinného subjektu v části vyřizování bodu 3) žádosti je tak nepřezkoumatelný.
-
Tak mi přistálo psaní od MVCR ohledně Infz a uveřejňování odpovědí i se zněním dotazů- zajímavé čtení:
K Vámi namítanému pochybení úřadu, jehož se dopouští tím, že při zveřejňování poskytnutých informací na webových stránkách města zveřejňuje pouze poskytnuté informace, resp. odpovědi na dotazy v žádostech obsažené, uvádíme, že
informační zákon nestanoví povinnost zveřejnovat poskytnuté informace včetně celých dotazů. Ust. § 5 odst. 3 tohoto zákona stanoví, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. Poskytnutá nebo doprovodná informace musí být zveřejněna nejméně po dobu 6 let.
Rozumí tomu někdo?
Co, kdo získá z uveřejněné informace ( konkrétní příklad)
1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3) Žádné.
4) Žádná.
5) Žádný.
6) 1500,- Kč + 72,- Kč poštovné.
myslel jsem , že na MVCR aspoň trošku chápají souvislosti a ctí literu zákona... Ale patrně jsem se mýlil.
Kam to posunout dál? NSS?
-
ÚOOÚ jako [přetížený] dozorový orgán?
-
Tak jsem zkusil žádost dle InfZ. ve znění:
"Kde může občan zjistit znění dotazů k uveřejněným odpovědím na základě InfZ, dostupných na webových stránkách města XXX."
A přišla tato odpověď : NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.
-
V tom případě bych doporučoval podat spoustu InfoZ na otázky patřící k odpovědím:
Na úřední desce vidím odpovědi na dotaz dle infoZ. Jaké byly otázky? Pro přehlednost žádám odpověď ve tvaru například na odpověď „NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.“
Otázka: "Kde může občan zjistit znění dotazů k uveřejněným odpovědím na základě InfZ, dostupných na webových stránkách města XXX."
Odpověď: NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.
S pozdravem...
Nejlépe, kdyby tyto žádosti poslalo mnoho lidí.
-
V tom případě bych doporučoval podat spoustu InfoZ na otázky patřící k odpovědím:
Na úřední desce vidím odpovědi na dotaz dle infoZ. Jaké byly otázky? Pro přehlednost žádám odpověď ve tvaru
„Otázka: ...
Odpověď: ...“
Například na odpověď „NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.“
Otázka: "Kde může občan zjistit znění dotazů k uveřejněným odpovědím na základě InfZ, dostupných na webových stránkách města XXX."
Odpověď: NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.
S pozdravem...
Nejlépe, kdyby tyto žádosti poslalo mnoho lidí.
-
Asi se opakuju, ale dozorovou pravomoc má ÚOOÚ.
Případně by bylo dobré upozornit ombudsmana.
-
Na UOOU jsem to už také poslal,ale oni nikdy neodpoví dříve než za 90 dní
+ tam mám ještě jednu zajímavost.
SO1 předal moje osobní údaje ohledně mé Žádosti, právní kanceláři a ta suplovala i doručování ( to už víme, že zcela chybně)
Ale dal jsem dotaz:
Na základě jakého zákona/předpisu/vyhlášky parazitka Neschopná, předala podání ze dne xxxx ohledně Žádosti o uplatnění nároku na náhradu škody za nemajetkovou újmu, k vyřízení externí právní kanceláři YYYY včetně osobních údajů a následného doručování odpovědi žadateli?
Odpověď byla:
1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Tak jsem lehce upravil dotaz:
Na základě jakého paragrafu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, parazitka Neschopná, předala podání ze dne xxxx ohledně Žádosti o uplatnění nároku na náhradu škody za nemajetkovou újmu, k vyřízení externí právní kanceláři YYYY včetně osobních údajů a následného doručování odpovědi žadateli?
Odpověď: odmítnutí žádosti s důvodem:
Vzhledem k tomu, že žadatel žádá o poskytnutí názoru, nikoli o existující informaci ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, je tímto splněn důvod pro odmítnutí bodu 1 žádosti o poskytnutí informací podle § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím.
úplně si tedy nemyslím, že požaduji nějaký názor, ale relevantní podkladovou informaci,která existuje, na jejímž základě daný úředník konal.
Názor by to podle mne byl, kdybych vznesl dotaz ve stylu : Je v souladu se zákonem č.89/2012 , že parazit předává.....
A tím, že napoprvé odpověděli a neodmítli, tak by se to hodilo i jako argument do Stížnosti na neposkytnutí Inf.
Nebo myslíte, že to nemá šanci a je zbytečné čekat 30 dní na zamítavou odpověď?
-
Vy jste žádal sdělení konkrétní informace (paragrafu), parazitka vám místo toho sdělila názor, že jste chtěl názor.
Tohle vlákno čtu jako guilty pleasure, držím palce vaši neústupnosti.
-
Dostat řízení mimo sféru působnosti parazitů, tzn. na nadřízený orgán.
-
Tak se mi z InfZ stalo hrubě urážlivé podání ;D
Dotaz zněl: Zaslání seznamu protichůdných a lživých odpovědí úřednice XXXX na žádosti o informace v roce 2023 a 2024.
Odpověď: Vaše podání není žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jelikož se jedná o urážlivé podání, které hrubě vybočuje z pravidel styku s orgány veřejné správy. Obsahuje hrubé a urážlivé výroky útočící nejen na odbornost, vážnost a důstojnost úředních osob, ale též i na MěÚ Kuřim jako takový.V takovém případě je správní orgán oprávněn dle ust. § 62 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, uložit tomu, kdo činí hrubě urážlivá podání, pořádkovou pokutu až do výše 50.000,- Kč.
Je mi jasné, že tyto informace mít ze zákona nemusí, ale ta ulhaná tetka prostě nějak potřebuje přes prsty. Každopádne jestli tohle je hrubě urážlivé podání, tak Číkusovi Židlochovice by asi nerozchodili vůbec.. Mistře Číkusi, nepojedete náhodou s balíčkem do Kuřima? :-)
-
Počkal bych na vypršení lhůty a podal poté stížnost ... :-)
(Mimochodem ta pasáž o útoku na úřad jako takový je bizár, který by mohl vejít do dějin.)
-
Zkuste pohledat judikat o uralizvem podani a 106, co si matne vybavuji, tak to znelo nejak takto: ...v ramci 106 urazlive podani ucinit nelze...
-
to fu:
velice děkuji za nasměrování: https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5324.90 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5324.90)
jen stále hledám, jak na úředníky co neustále lžou a podávají nepravdivé informace. Kraj mi napsal, že
i když jsem jim dodal důkaz o lžích SO Kuřim, tak oni nemají žádnou pravomoc to řešit. Informaci poskytli
a tím literu zákona splnili a nadřízenému orgánu prý již nenáleží zkoumat, jestli odpověď je pravdivá či nikoliv.
Stížnost na úřednici byla vždy logicky starostou zaímtnuta. ( navíc on také neustále lže)
Takže asi bude úplně O.K., když třeba na dotaz : jméno úředníka, který vytvořil nezákonné OOP č.j. xxxx
bude jejich odpověď : Tom a Jerry
-
Co takhle zkusit medializovat....? Oni "veřejnou pomluvu" mají TAK rádi... :-)
-
Mistře Číkusi, nepojedete náhodou s balíčkem do Kuřima? :-)
Rád.
-
V případě, že podáte podezření na spáchání TO?
§ 329 Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci
hrozí oznamovateli postich, pokud to PČR odloží?
-
Ano, křivé obvinění (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#p345). Proto je potřeba TO formulovat opatrně a místo "úřední parazit se dopustil TČ" uvést spíše něco jako "existují skutečnosti naznačující, že by se úřední parazit mohl dopustit jednání, které by mohlo naplňovat znaky TČ".
-
Ano, i proto jsem uvedl podezření na spáchání TO. Ale zda by to stačilo k vyhnutí se vlastnímu možnému obvinění, si právě nejsem jistý.
Edit: Ale mohla by to být cesta, i kdyby to PČR odložila. Tak nějaké šetření k tomu musí udělat.
-
(Mimochodem ta pasáž o útoku na úřad jako takový je bizár, který by mohl vejít do dějin.)
A to je prosím pěkně výplod samotného starosty.
Ale ta neoprávněná resp. nezákonná výhružka sankcí by se snad dala nějak napadnout.
Šikana , vyhrožování od starosty obce, jenž mi způsobuje úzkosti, deprese, strach z orgánů veřejné moci, ztrátu důvěry atd.
Podle stanoviska MVCR:
2) Ostatní stížnosti směřující do samostatné působnosti budou řešeny dle
pravidel pro přijímání a vyřizování petic a stížností [§ 102 odst. 2 písm. n)
zákona o obcích], a to za dodržení těchto minimálních pravidel:
a/ každou stížnost na chování starosty, místostarosty nebo jiného člena
zastupitelstva obce směřující do samostatné působnosti obce, pokud její
vyřízení nespadá pod režim § 175 správního řádu, je třeba předat
zastupitelstvu obce (byť po předchozím posouzení kontrolním výborem),
aby o stížnosti samo rozhodlo;
-
Je fajn, když jdu kolem a na stole je oblíbené téma. Bürgermeister Sukalovský a jeho věrní poskoci jsou typickým příkladem arogance veřejné správy, ale i zdrojem nekonečné zábavy.
Za sebe si dovolím shrnout: aplikace a použití ustanovení SprŘ jsou taxativně vyjmenovány v § 20 InfZ. Pro „řízení“ o žádosti tam použití § 62 SprŘ – vyhrožování pořádkovou pokutou není a v ostatním se správní řád nepoužije. Naopak základní zásady vyjmenované v § 2- §8 jsou závazné i pro žádost dle InfZ – třeba, že SO má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a vycházet jim vstříc. A samozřejmě v kompetenci starosty rozhodně není udělování pořádkových pokut.
Co se týká konkrétních lží „úřednice XXXX“ :), mohu třeba poskytnout sp.zn. rozsáhlých stížnostních řízení v rámci InfZ, když půl roku zarytě tvrdili, že k jedné úpravě provozu mají k dispozici pouze dvě OOP, kraj ztratil nervy a finálně jim to podržel, a ejhle, na další přesně mířenou žádost museli poskytnout třetí OOP, které se snažili ututlat.
Žádost je koncipovaná v rámci samostatné působnosti a může se použít stížnost na „hrubé jednání“ a vyhrožování pokutou. Stížnost na starostu se prvotně řeší podle pravidel pro přijímání a vyřizování stížností jednotlivých obcí (lze dohledat nebo kuřimskou verzi mohu poskytnout). V Kuřimi ale přímo stížnost na starostu v pravidlech není řešena, protože je dokonalou bytostí. Podle nich lze ale adresovat stížnost zastupitelstvu, kterému by podle zákona měla být předložena k projednání. Druhou cestou je požadovat projednání v zastupitelstvu podle § 16 (2) f), ale právní nárok má jen občan obce - neobčan se může jen domáhat. Zastupitelstvo by mělo být se stížností seznámeno. Na postup je třeba slušné stanovisko MV 11/2010. Mohu garantovat, že Sukalovský zastupitelstvu nic nepředá. Po 30 (60) dnech lze podat žádost o info v jakém stavu je vyřizování, neformální podnět nečinnosti (?), lze požádat MV o dozorovou činnost (bezzubé) nebo třeba rozeslat kopii opozičním zastupitelům. Jakýkoli zastupitel pak může sám navrhnout projednání. Podle mě by šel přestupek (ublížení na cti, jiné hrubé jednání) nebo TO napasovat jen, kdyby se ho dopustil jako FO. Odpovědnost starosty je takhle jen „politická“. Každopádně jeho egu medializace nebo soudní řízení vadí nejvíc…
-
Z hlediska procesního mi opět připadá správné považovat to za nevyřízenou žádost a domáhat se svého prostřednictvím opravného prostředku.
Nějaký psychopat by pak třeba mohl udělit tu pokutu, nebo rovnou někoho zavřít, to by přece starosta zvládnul, a bylo by aspoň mediálně co řešit.
Jinak toto není jediný povinný subjekt, který vyhrožuje žadatelům. Jedna státem vytvořená výzkumná instituce vyhrožuje pořádkovou pokutou žadateli o informace, který se po cca 150 dnech v dalším odvolání vyjádřil, že není jasné, zda se v případě postupu povinného subjektu jedná o neschopnosti či záměr, a odvolací orgán, ve kterém sedí mj. vysloužilí politici, ihned přispěchal s výhrůžkou pořádkovou pokutou.
-
Podání stížnosti na neposkytnutí informace, aniž bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí , bych předpokládal automaticky. Když by formulace otázky zněla např. „ kolik stížností na postup podle InfZ bylo v 23-24 podáno z důvodu poskytnutí nepravdivé, nepřesné, lživé … informace“, a neposkytli by, tak by měl následovat informační příkaz od SO2. Takto, pokud jim nadřízený orgán přikáže znovu vyřídit žádost, a pošlou jednoslovnou odpověď, může nastat paradox lháře. Doslova.
-
tak malý update..
Podána žádost o informace s lehce upraveným zněním.. a ejhle už spustili postih dle jiného zákona..:-)
Neodpověděli, neodmítli, tudiž stížnost na neposkytnutí informace. Nebo ještě něčím okořenit?
3) Byla úřednice Neschopná potrestána za podání lživé informace o tom, že u MU Kuřim, žádná kontrola ze strany UOOU neproběhla,
i když sama podepisovala elektronickym podpisem komunikaci s UOOU ohledně výsledku kontroly, který dokonce ještě napadala?
4) Dochází úřednice Neschopná na nějaké léčby poruchy paměti?
( dne 23.2.2024 bylo úřednici Neschopné - adresně - od UOOU vysvětleno, co je osobní údaj a poukázáno na to, že jej ona osobně neanonymizovala. Následně na dotaz ze dne 5.3.2024 : Kolikrát UOOU shledal při kontrole pochybení ohledně nedodržování GDPR u MU Kuřim jako správce těchto údajů? Bylo úřednicí Neschopnou odpovězeno: Žádná kontrola ze strany ÚOOÚ neproběhla. Lze tedy vážně pochybovat o mentálním zdraví dotyčné úřednice. Je možné, že trpí bájnou lhavostí nebo je prostě jen neschopná.
5) Kolik odpovědí na žádosti dle InfZ. od úřednice Neschopné bylo shledáno jako lživé , na základě stížností?
K bodům 3, 4 a 5):Nejedná se o žádost o informace dle InfZ, ale o urážky, spekulace či polemiky. Na základě této části podání
bude vůči Vaší osobě zahájeno řízení dle zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
-
Eh, Kuřim brousí tužky na velkou válku? Tohle jim ale žádný soud nepodrží, když už jim to podrží Frollich…
-
Uvidíme..:-) Každopádně u mne v poslední době duo Frohlich-Zounek plodí celkem rozumné Rozhodnutí. ( I ty co podrží, tak mají aspon nějaké argumenty) Horší je tetka Červinková- ta podrží vždy a vše a často se to vůbec nenamáhá odůvodnit argumnetačně.
-
Už se někdy v historii nějaký úřad pokusil dát někomu z Vás pokutu dle 251/2016 ? §5 1b asi.
Jak se zneváží úřední osoba tím, že se poukazuje na její prokazatelné a doložitelelné lži?
zvláštní zákon.. https://www.iurium.cz/denik/denik-nazory/znevazeni-postaveni-uredni-osoby-jako-novy-prestupek (https://www.iurium.cz/denik/denik-nazory/znevazeni-postaveni-uredni-osoby-jako-novy-prestupek)
a ještě i fakt zajímavý paragraf:
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že ... cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím její identifikaci
Takže jít v lyžařské kukle s brýlemi třeba na biatlon je vlastně přestupek za 10 tis.. Se dívím, že u tribun v Novým městě nejsou úředníci s policajtama v jednom šiku
-
Tak ještě Kuřim na základě stížnosti dodal informaci.
Požadoval jsem informaci KDY a KYM v období 2023-2024 byli úřednici v Kuřimi proškoleni ohledně GDPR.
Nejdříve bylo sděleno, že : úředníci jsou školeni pravidelně - naposledy v červnu 2024.
Tak jsem podal stížnost, že to není ucelená informace a že druhá část chybí úplně ( klasický přístup tajemnice)
A dodali tedy info, že školení proběhlo jen jedno a to v červnu 2024.
Školení bylo provedeno ve spolupráci s firmou TÜV SÜD Czech s.r.o.
Koukal jsem na tu firmu a úplně mi to nepřijde jako někdo, kdo školí ohledně GDPR.
Tak si asi vyžádám zápis z tohoto školení a cenu a také kde se konalo a kdo osobně ho za firmu vedl..
Obávám se totiž, že to bylo jen šméčko.
-
Tak přistálo od Zounka psaní, ve kterém mi sděluje, že opatření proti nečinnosti nelze použít na neposkytnutí informace dle InfZ v zákonné lhůtě. Prý to lze jen a pouze stížností dle InfZ.
Tzn. 15 dní vs 30 dní.
( žádost Hustopeče)
-
A jak luhuta ubehla a jakou argumentuje? Pokud je delsi jak 15 dni musi o tom dotycneho vyrozumet.
-
sled byl následující.. ( žádost Hustopeče)
Žádost o informaci SO1
odmítnuto SO1
Odvolání proti Rozhodnutí s odmítnutím ke SO2
SO2 přikázal SO1 informaci podat do 15 dnů od doručení. *
po marných 20 dnech podáno Opatření proti nečinnosti SO1 ke SO2
mezitím 4.9. přišla odpověď od SO1
a dnes od SO2 canc, že SO1 nebyl nečinný a informaci podal - dokonce prý 2 dny po doručení
+ dovětek, že opatření proti nečinnosti stejně nelze použít na neposkytnutí informace dle InfZ v zákonné lhůtě.
* Toto bylo doručeno datovou schránkou 5.8.2024
a dle SO2 byl SO1 vyrozuměn 2.9. a 4.9. infomaci poskytl a tudiž nebyl nečinný
Jak se může stát, že já dostanu Rozhodnutí cca o měsíc dříve než SO1 ???
Legitimně jsem očekával, že ve stejný den jako já, dostane do své datové schránky písemnost i SO1.
-
doplnění k https://www.30kmh.cz/index.php?topic=13188.msg152572#msg152572 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=13188.msg152572#msg152572)
v Příkazu k poskytnutí inf. na základě odvolání, byla od JMK zmínka o reakci z MU Kuřim:
dne xxxx se na nás obrátil se žádostí podle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (‚InfZ‘), xxxx. Požadoval zde informace podle InfZ, které jsme mu v zákonné lhůtě poskytli, viz dokument Poskytnutí informace ze dne xxxxx. Dále žádost obsahovala hrubé urážky vůči mé osobě, o čemž se vede samostatné řízení dle zák.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, jelikož se jedná o jeho opakované jednání daleko za hranici předmětného zákona, jakož i slušného chování. (…)“.
Hrubou urážkou přece nemůže být poukázání na vlastnosti dotyčné osoby podložené důkazy.
A jak může být se mnou vedeno řízení o kterém nevím?? :-)
-
Je to trochu ze široka, ale kdyby vás kuřimští chtěli náhodou dál otravovat s nějakým smyšleným přestupkem, tak jako důkaz o jejich neschopnosti v rámci aplikace GDPR a dodržování InfZ můžete použít přiloženou zprávičku z vnitra o „výkonu v samostatné působnosti při poskytování informací“. Do podnětu bylo vybráno pár zveřejněných informací z jejich webu, u kterých zcenzurovali nepohodlné info, a víceméně u všech MV naznalo porušení § 5 odst. 3 InfZ. V hodnocení tam není nic extra zajímavého – asi jen, že info o poskytnutých veřejných prostředcích si nemůžou dovolit anonymizovat, a to včetně mezd parazitů. Když by to zkoušeli dál s přestupkovým řízením, tak by bylo vhodné se „úřednice neschopné“ dotázat, jestli aspoň o kontrole z MV něco ví… A s jejich stabilním problémem se zveřejňováním přímo osobních údajů šel ještě drobný podnět na ÚOOÚ, ale to je zasekaný ústav a kdoví, jestli z toho něco bude.
-
Díky za zprávu, metodicky zajímavé.