30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: spark 22 Října 2022, 17:15:04
-
Pri vedeni spravniho rizeni se mi pri overovani dodrzovani prava pri porizovani dukazniho materialu podarilo zjistit, ze obec provozuje meridlo v primem rozporu s narizenim PCR ve souhlasu s merenim. Obec tvrdi, ze o nicem nevi, nicmene mam duvodne podezreni, ze tomu tak neni a obec pouziva nelegalni mytnici na vylepseni rozpoctu.
Prosim o presun do neverejne sekce.
-
Dekuji Frantiskovi za presun do Kuchyne. Behem spravniho rizeni, kdy mi zena propalila usekovku 54kmh na 50kmh v Korkusove Huti u Vimperka na silnici I/4 do Nemecka jsem zacal pitvat podklady pro vydani rozkazu (sprdel v turbo rezimu). Zjistil jsem, ze PCR naridila mestu osadit usekove mereni aspon 100m, nejlepe 150m od znacky pocatku obce (viz priloha). Ve smeru do Vimperka (v merenem smeru) nicmene usekove mereni zacina 65m za znackou. Puvodne jsem vzdalenost meril pomoci mapy.cz, kde mi vyslo 62m. Pozadal jsem pro jistotu o vlozeni projektove dokumentace a geodetickeho zamereni do spisu. Dokumentace vlozena nebyla a geodeticke zamereni zcela ignoruje zamereni znacky pocatku obce. 106kou jsem zazadal Vimperk, aby mi sdelil, zda vi referenti i vedeni o vadne umistenem meridle, zda vi o neplatnosti souhlasu PCR (je zde preklep v nazvu obce, tedy de facto je neplatne) a zda vi o dalsich vadach usekovky. Jako odpoved mi bylo sdeleno, ze obec o nicem nevi a ze jsem prvni, kdo neco takoveho sdelil.
Mereni vzdalenosti viz https://en.mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&rm=9f4bHxSrhI6-X9&x=13.7686342&y=49.0146345&z=20&base=ophoto (https://en.mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&rm=9f4bHxSrhI6-X9&x=13.7686342&y=49.0146345&z=20&base=ophoto)
Take jsem se behem namitky podjatosti dozvedel, ze Vimperk, ktery usekovku spravuje, ma 77 000 rychlostnich sprdeli rocne, z toho 13% jde do spravniho rizeni. Odmitam verit, ze jsem prvni, kdo mel zcela prirozeny napad overit soulhas PCR oproti skutecnosti. Vydal jsem se dnes znovu do Korkusovy Huti, vybaven 100m pasmem, overit vzdalenost a opravdu jsem nameril 65.5m. Vybehl na me mistni, ktery se identifikoval jako clen zastupitelstva, ze jsem dalsi pirat co nedodrzuje zakony a ze takovych, co tu merilo uz bylo. Dal jsem se s nim nebavil.
V soucasne chvili mam duvodne podezreni, ze obec bud omylem nebo zamerne instalovala usekovku v rozporu se souhlasem PCR (to je dokazano). Take si myslim, ze obec uz davno musi vedet, ze usekovka je spatne a nejpozdeji po mych dukazech musela zastavit mereni (take od toho existuje papirova stopa). To ale velice pravdepodobne nedela a vyuziva sprdel pro vylepseni rozpoctu. Do doby, nez jsem zaslal svou argumentaci spravnimu organu, ten reagoval za 2 - 3 a dorucoval do datovky. Nyni je to pres mesic a asi nechavaji pripad vyhnit.
Je spravne uvazovani, ze se ze strany dopravniho inspektoratu, potazmo mesta Vimperka, pokud naridilo protipravne instalovat usekovku (chybejici projektova dokumentace), dochazi k TO zneuziti pravomoci uredni osoby? Pokud ano, kde a jak podat TO, aby melo nadeji na nejvetsi uspech?
Diky za rady
-
Tak dorazilo rozhodnuti prvoinstancniho spravniho organu. Fascinujicim zpusobem se poprali s namitkou poruseni urcene vzdalenost PCR - "Součástí spisu je vyjádření spol. GEMOS CZ, spol. s r.o., která, zajišťuje správu měřících zařízení, se kterým se správní orgán ztotožňuje. V tomto vyjádření je uvedeno, že měřící úsek se nachází 85 m od dopravní značky IZ 4a a trvá v délce téměř 185 m. Správní orgán je toho názoru, že délka měřícího úseku necelých 185 m, a to navíc s počátkem měření 85 m od značky IZ 4a je rozhodně dostatečná k tomu, aby řidič svou rychlost přizpůsobil a nedošlo k překročení dovolené rychlosti. Současně je správní orgán názoru, že měření rychlosti neprobíhá v rozporu se stanoviskem, kdy stanovisko zavazuje k provádění měření ve vzdálenosti minimálně 100 m od dopravního značení IZ 4a, přičemž samotné měření probíhá ve vzdálenosti od 85 m do téměř 170 m od dopravní značky IZ 4a, tudíž konec měřícího úseku je daleko za hranicí, kterou definuje předmětné stanovisko."
-
Ovšem úsekové měření měří rychlost jízdy po celému úseku, nikoli až na konci měřeného úseku.
-
Vážený orgáne. Je zcela irelevantní jakou vzdálenost má řidič ke korekci rychlosti. Podstatné je, že měřený úsek je stanoven v rozporu se stanoviskem PČR a měření je tedy nezákonné. Úsekové měření z definice měří rychlost po celém úseku (jak sami uvádíte od 85m do 185) a ten jste vymezili chybně. Měříte tedy nezákonně a když už bazírujete na tom, že rychlost o 4kmh vyšší je hodna pokuty, pak Já trvám na tom, že to máte mít o 15 metrů dál. Uvidíme se u soudu, váš pirát.
-
Tak uz mam rozhodnuti i z kraje, ktere to zamitlo s argumentaci, ze provozovatel tvrdi, ze usekove mereni konci 185m za znackou obce a to staci na splneni podminky 100m za znackou. Jdu oslovit advokata a vezmu to k soudu
-
Říkají tedy, že rychlost neměří v intervalu 85 až 185 m za značkou, ale jen 100 až 185 m za značkou?
-
Ačkoliv se správní orgán I. stupně řádně vypořádal se všemi námitkami, odvolací orgán uvádí, že přestupek nezjištěného řidiče byl najisto prokázán a všechny důkazy byly získány v souladu se zákonem. Toto potvrzuje vyjádření jak společnosti Gemos CZ, s. r. o., která se vyjádřila k provedenému měření a vzdálenostem ohledně měřeného úseku, tak stanovisko Krajského ředitelství police Jčk, územního odboru Prachatice, které dalo souhlas k měření rychlosti vozidel v místě „Korkusova Huť, silnice I/4“ (ve stanovisku došlo k pouhé chybě v psaní, kdy bylo uvedeno „Kortusova Huť“, toto nemá samozřejmě vliv na platnost dokumentu). Odvolací orgán shledává všechny tyto podklady za zcela platné a opatřené v souladu se zákonem. Jak již uvedla společnost Gemos CZ, s. r. o., měřící úsek má celkovou délku téměř 185 m a končí tedy daleko za hranicí vzdálenosti 100 m od značky IZ 4a. Měření, které je fakticky zjištěním průměrné rychlosti vozidla při průjezdu vozidla celým měřícím úsekem vozovky, tak stanovisku policie neodporuje. V tomto případě bylo splněno ust. § 79a zákona o silničním provozu, které stanoví: „Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.“ Na základě výše uvedeného odvolací orgán uvádí, že výstup z automatizovaného technického prostředku pro měření rychlosti byl opatřen zcela v souladu se zákonem, souhlas k měření automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích dán byl a lze jej tedy použit v řízení o přestupku.
-
Skutečnost je však v rozporu s touto větou:
Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií,..
Neboť to není "výhradně" na místě určeném policií, je to i pár metrů jinde.
-
Vyjádření PČR: "Vlastní měření...nesmí být prováděno ve vzdálenosti menší, než 100m, doporučujeme 150 m, od svislého dopravního značení.... (začátek a konec obce)".
Vyjádření obce " ...měřící úsek má celkovou délku 185m a končí tak daleko za hranicí vzdálenosti 100 m od značky IZ 4a".
To stojí za další boj, jinak příště to obec ještě posune a sdělí toto:
"měřící úsek má celkovou délku 102m a končí tak za hranicí vzdálenosti 100 m od značky. To, že měříme hned od značky začátek obce, tedy nevadí a je nám u prdele".
To stojí za další boj.
-
Měření je samozřejmě prováděno v celém úseku, tedy i v úseku, který výslovně PČR zakázala větou "...nesmí být prováděno ve vzdálenosti menší než 100 m...".
Podle mě není co řešit.
-
Podle mne take ne, jdu do spravni zaloby. Nyni hledam vhodneho advokata, ktery by se toho ujal. Za pripadne doporuceni budu rad. Tu usekovku jim vypnu. V obci je 34 obyvatel a rocne jim to vynese 40 000 000 CZK. Za poslednich 10 let tam bylo dle statistik cca 10 incidentu, z toho vse byla nepozornost, pocasi ci alkohol.
-
Po konzultaci s advokatem mi bylo vysvetleno, ze sice mam ohledne usekovky pravdu, ale na spravni zalobu to neni, protoze jsem byl obvinen ze sprdele a ne ze samotneho prekroceni.
-
....protoze jsem byl obvinen ze sprdele a ne ze samotneho prekroceni.
Jakto - vzhledem k tomu, že neexistuje validní důkaz že vozidlo překročilo rychlost, tak přece tím pádem neexistuje důkaz, že jste nezajistil......
-
Dobra. Mel byste, prosim, nekdo kontakt na advokata, ktery by si to vzal na starosti? Zatim me 5 odmitlo a ten jeden odmitl s tim, ze to vidi na 5% pravdepodobnost uspechu kvuli ignoraci vyzvy a spadnuti do sprdele.
-
Na správní žalobu advokáta netřeba. Můžete to zkusit dát do kupy s pomocí tohoto fóra. Pak už to jen stačí poslat dvojmo (nebo datovkou) na soud a zaplatit 3k.
-
Ovšem to mění situaci. Měl jsem za to, že správní žalobu může podat pouze advokát. Už jsem byl připraven investovat 20 000 za právní zastoupení. Anonymizuji spis a začnu na tom pracovat. Pokud by měl někdo k dispozici vzor žaloby, která by se dala použít jako vodítko, budu rád.
-
Je tu toho plno, stačí pohledat. Já jako první našel třeba toto (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5324.msg64702#msg64702).
-
Mel jsem chvili casu a anonymizoval jsem aspon dulezite casti spisu. Preskocil jsem vyzvy o spis dle 106, namitku podjatosti, ktera pro spravni zalobu nema smysl a pak ma odpoved na vyzvu k nahlednuti do spisu v lhute 5 dnu, kdy z vyzvy nebylo patrne, ze spravni organ zalozil nove dokumenty do spisu. Dokumenty jsou uploadovany chronologicky
-
Pripojuji smlouvu o provozu usekoveho merice. Je z ni patrne, ze pravni odpovednost za spravnou instalaci jde za firmou Gemos (priloha 1 - 1.1 b)), nicmene spravni organ 1. stupne copy pastnul do rozhodnuti vyjadreni firmy a SO 2. stupne ho potvrdil. V zalobe se chci mimo jine zamerit prave na tento moment, protoze Gemos je v tomto pripade v konfliktu zajmu (ba hrozi mu plneni, pokud by uznalo, ze je usekovka postavena spatne) a dale SO nemuze zalozit rozsudek na tvrzeni soukrome firmy.
-
Ma z vaseho pohledu cenu zadavat geodetum zamereni vzdalenosti pocatku useku od znacky pocatku obce, nebo fakt, ze ja tvrdim 65m a provozovatel 85m staci pro kladne posozueni podminky X < 100m?
-
Hodně bych se pořád točil na těch větách ze souhlasu policie a § 79a. Zamyslel bych se v žalobě nad tím, jestli má slovo výhradně v souvětí "Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s polici." pouze stylistickou, nebo i významovou funkci. Položil bych otázku, nebylo-li náhodou umístění tohoto slova do daného ustanovení snahou zákonodárce o znemožnění případné svévole radnic a jejich obecních policií. Zdůraznil bych, že Policie ČR neurčila místo tak, že alespoň konec, nebo větší část měření musí být provedena ve vzdálenosti větší než 100m. Namísto toho explicitně zakázala provádět měření ve vzdálenosti menší než 100m. V případě, kdy není sporu o tom, že byť jen část měření byla provedena ve vzdálenosti menší než 100m, tedy nelze uzavřít jinak, než že bylo postupováno v přímém rozporu se stanoviskem policie a tedy rozhodně nikoliv v součinnosti. Měření nebylo vykonáno výhradně (synonyma: zcela, jenom, pouze, ...) v místě určeném policií. Zcela zjevně se tedy jedná o nezákonnou svévoli, přičemž ničím nepodložené tvrzení, že stačí, pokud je konec měřícího úseku v místě určeném policií, je jen chabým pokusem o její zakrytí. Protože § 51 odst. 1 správního řádu nepřipouští provedení důkazu, který byl získán v rozporu s právními předpisy a protože nebyl proveden žádný jiný důkaz o překročení rychlosti, než výstup z ATP provozovaného v rozporu se stanoviskem PČR, mělo být jediným přípustným postupem odvolacího orgánu zrušení rozhodnutí orgánu prvého stupně a zastavení řízení.
-
Napsal jsem prvni draft spravni zaloby. Budu rad za pripadne komentare, doporuceni, navrhy na zlapseni / doplneni.
Dekuji
-
Tu část kolem Gemosu bych maličko doplnil nějak takto:
Obchodní korporace GEMOS má zjevný obchodní zájem na tom, aby nebylo pochyb o spolehlivosti výstupů měření pomocí jejího produktu. Žalobce považuje za nepřípustné, aby bylo ve správním řízení použito jako důkazu vyjádření osob spojených s touto obchodní korporací, jež nadto není znaleckým posudkem, dokonce není ani podáno formou svědecké výpovědi, a jeho autor tak za jeho obsah nenese naprosto žádnou odpovědnost.
-
Jeste jsem to trochu poladil (viz priloha). Spojil jsem se s kolegou s nickem "akit", kteremu zmerili 53 km/h na 50 km/h na stejnem miste a je primo z Vimperka. Od nej jsem zjistil, ze prujezd vesnici driv povoloval 70km/h a skutecne, na historickych Google Maps tato znacka jeste je. Zkousi jinou cestu a dava rozklad k MD. Pokud uz nemate zadne dalsi napady ve ctvrtek bych to doplnil o prilohy podal na soud.
-
Zaloba podana. Vimperk uverejnuje vsechny zadosti dle 106/1999 na web a je to pomerne zajimava studnice vedeni - https://www.vimperk.cz/poskytnute-informace/ds-1252/archiv=0 (https://www.vimperk.cz/poskytnute-informace/ds-1252/archiv=0) . Statisticky se jim vyroji tak 5 kverulantu rocne. Nejkouzelnejsi je pan v BMW X5, ktery se pta dle 106ky, zda mu vezmou ridicak a co ma delat, aby o nej neprisel. Zdaleka nejotravnejsi jsem ja. Jinak dnes padla v Udalostech CT zajimava zprava - Praha pri 1.3mio obyvateli rocne vybere 73.5 mio na platbach urcenych castek pri 66 radary / usekovych merenimi. V Korkusove Huti na jedne usekovce vybiraji na urcenych castkach 3.7 mio rocne pri 35 obyvatelich.
-
Soud rozhodl v muj prospech.
25. Dle názoru krajského soudu správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav spočívající v umístění automatizovaného prostředku. Otázka přesného umístění automatizovaného prostředku na pozemní komunikaci je přitom v dané věci zcela zásadní, neboť stanovisko policie umožňuje měření rychlosti vozidel umístěním automatizovaného prostředku ve vzdálenosti alespoň 100 m od svislého dopravního značení IZ 4a /IZ 4b a žalobce zároveň rozpor měření se stanoviskem policie výslovně namítal (nejednalo se zároveň o námitky na první pohled liché či nesmyslné).
26. Ze správních spisů nevyplývá, že by se správní orgány otázkou přesného umístění automatizovaného prostředku zabývaly, přestože žalobce v průběhu správního řízení opakovaně tvrdil a dokládal (a jeho tvrzení nebyla jednoznačně vyvrácena), že měřený úsek, začíná zhruba 65 m za svislým dopravním značením IZ 4a / IZ 4b. Z vyjádření společnosti GEMOS CZ přitom vyplývá jiný údaj, tj. že počátek měřeného úseku je od svislého
dopravního značení IZ 4a / IZ 4b vzdálen 85 m. Vzájemný rozpor mezi těmito údaji však správními orgány nevyjasnily.
27. Krajský soud nepřehlédl, že dle žalobce i společnosti GEMOS CZ se počátek měření (z pohledu vozidla vjíždějícího do obce) nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení počátku obce. S ohledem na přetrvávající rozpor mezi tvrzením žalobce
a společnosti GEMOS CZ a absenci dalších relevantních podkladů však ani takovéto zjištění nelze považovat za spolehlivě prokázané.
28. Jedná se o pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí správních orgánů, neboť přesné umístění automatizovaného prostředku je v nynější věci základním předpokladem pro hodnocení zákonnosti provedeného měření v souladu s § 79a zákona o silničním provozu.
S ohledem na výše uvedené není možné jednoznačně posoudit otázku zákonnosti pořízeného důkazu zadokumentovaného prostřednictvím automatizovaného prostředku. Krajský soud však přesto považuje za vhodné vyložit úvahy, kterými by se správní orgány při posouzení této otázky měly dále řídit.
30. Dle § 79a zákona o silničním provozu platí, že „[z]a účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií “
(důraz doplněn).
31. Výkladem tohoto ustanovení se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 6. 2017, čj. 9 As 274/2016-37, kde uvedl, že „[z] jazykového výkladu citovaného ustanovení zákona o silničním provozu jednoznačně plyne, že užitý termín ‚výhradně‘ znamená výlučně, tj. toliko a pouze za těchto
podmínek musí obecní policie při výkonu činnosti měření vozidel následovat pokyny Policie ČR. Jedná se o jednoznačný pokyn zákonodárce ve vztahu k obecní policii.“ Z uvedeného je patrno, že k vymezení místa určeného policií je nutno přistupovat spíše restriktivně, a to s ohledem na zásadu, že státní – a v širším pojetí i veřejnou – moc lze vykonávat pouze v rozsahu a způsobem, který stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy).
32. Úsekové měření rychlosti vozidla na pozemní komunikaci je přitom specifické tím, že neměří okamžitou rychlost vozidla v jednom konkrétním okamžiku na jednom konkrétním místě. Naopak zaznamená čas, ve který se vozidlo nachází na začátku a konci měřeného úseku
(po vzájemném odečtení těchto údajů určí čas, za který vozidlo daný úsek překonalo) a spolu se znalostí konstantní délky měřeného úseku dopočítá průměrnou rychlost, jakou se vozidlo daným úsekem pohybovalo. Tímto způsobem tedy není možné s jistotou říci, jakou okamžitou rychlostí se vozidlo v jakémkoli dílčím bodě v rámci daného úseku pohybovalo, respektive, kde přesně k překročení nejvyšší povolené rychlosti došlo.
33. Právě s ohledem na výše uvedené je nutné automatizovaný prostředek skládající se z dvojice kamer umístěných při vjezdu a výjezdu z měřeného úseku považovat za jeden celek, jehož jednotlivé části nejsou způsobilé bez vzájemného propojení určit rychlost vozidla. Proto i dílčí nesoulad v podobě umístění jednotlivých částí automatizovaného prostředku v rozporu s podmínkami stanovenými policií způsobuje nezákonnost jeho umístění jakožto celku.
34. Dle stanoviska policie platí, že „[v]lastní měření rychlosti projíždějících vozidel v uvedených úsecích nesmí být prováděna ve vzdálenosti menší než 100 m, doporučujeme 150 m od svislého dopravního značení IZ 4a/IZ 4b (začátek a konec obce).“
35. Jestliže je ve stanovisku policie uvedena negativní podmínka spočívající v zákazu měření rychlosti vozidel ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b, na jejímž dodržení je v souladu s ustanovením § 79a zákona o silničním provozu a následnou judikaturou Nejvyššího správního soudu nutné bezvýjimečně trvat, nezbývá než konstatovat, že celý automatizovaný prostředek (a tedy i úsek podrobený úsekovému měření) musí být umístěn tak, aby nezačínal ani nekončil ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení označujícího začátek a konec obce. Samotná délka měřeného úseku v této souvislosti nehraje žádnou roli.
36. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná a postupem podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení se žalovaný bude zabývat otázkou umístění automatizovaného prostředku, zejména pak vzdáleností od svislého dopravního značení IZ 4a / IZ 4b, celého úseku pozemní komunikace podrobeného úsekovému měření rychlosti vozidel a posoudí soulad umístění tohoto automatizovanému prostředku se stanoviskem policie. Tímto právním názorem jsou správní orgány v dalším řízení vázány (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
-
Gratulace!
-
Tak se jede dal. Kraj podal kasacni stiznost. Obsah jeste nemam k dispozici, jakmile bude, poslu
-
To se to těm kurvám podávají kasační stížnosti za prachy občanů.
-
spark> Jaký je výrok krajského soudu?
edit: Z toho úryvku se zdá, že soud zrušil rozhodnutí SO2 a věc vrátil k novému projednání. Rozhodnutí SO1 však soud nezrušil. Je to tak?
NSS je pomalý, rozhodnutí ve věci kasační stížnosti bude na dlouho. Zkuste v mezičase donutit SO2 vydat rozhodnutí. Podejte žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2 k MD. Měsíc potom podejte nečinnostní žalobu na SO2. Jen je ještě potřeb vymyslet správný čas k podání žádosti. Kdy rozsudek nabyl právní moci?
A kdy SO2 podal kasační stížnost?
-
Rozsudek padl 21. 12. 2023, zapisovatelka jej vypracovala 22. 12. 2023, do datové schránky mi spadl 27. 12. 2023 a ten samý den jsem si ho přečetl. Anonymizovaný přikládám v příloze
Soud zrušil pouze rozsudek SO2
5. 1. 2024 mi přišlo od SO2 oznámení o přerušení správního řízení na dobu nezbytně nutnou podle ust. § 89 odst. 1 a ust. § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. kvůli podané kasační stížnosti (zasílám v příloze, je to fantastická sračka). Ten samý den mi přistála kasační stížnost do DS s žádostí o vyjádření. Rovněž mi přišla i žádost o číslo účtu k navrácení správního poplatku.
Zatím jsem nijak nereagoval, protože běží lhůty a nechám si poradit, jak nejlépe reagovat. V srpnu uplynou 3 roky od přestupku.
-
Ještě prosím ten blábol o přerušení řízení.
-
Přerušení řízení v příloze. Pokud to dobře chápu, přerušení je neplatné a SO2 se odvolává na nepřiléhavé paragrafy Správního řádu?
-
Škoda, že jste ten rozsudek vyzvedl z DS tak brzo a ne třeba až dnes nebo zítra. V takovém případě by totiž byla kasační stížnost podána předčasně (proti ještě nepravomocnému rozsudku).
SO2 se odvolává na § 85(1) PřesZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p85-1), což je asi v pořádku.
Na Vašem místě bych:
1. Co nejdříve (pokud již byla uhrazena pokuta) poslal na SO1 žádost o vrácení přeplatku na dani, neboť rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí SO2 (o odvolání) a tedy rozhodnutí SO1 (o uložení pokuty) není pravomocné.
2. 22.01.2024 poslal obyčejným e-mailem bez el. podpisu na adresu epodatelny SO2 blanketní odvolání proti usnesení. 29.01.2024 to stejné datovkou (nebo doporučeným dopisem) na SO2.
3. 26.01.2024 poslal na SO3 (MD) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2.
4. 26.02.2024 podal na KS nečinnostní žalobu proti SO2.
Jinak to přerušení z důvodu podání kasační stížnosti mne nepřekvapuje, ne mne něco podobného zkoušel (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8644.msg123234#msg123234) SO2 (MD). Doporučuji pro inspiraci přečíst.
-
O přeplatek na dani u SO1 jsem požádal již 3. 1. 2024
-
Má smysl se vyjadřovat ke kasační stížnosti? Jaké body bych zhruba měl zahrnout?
-
Asi to ničemu neublíží. Můžete zkusit prozkoumat, zda SO2 nevyrukoval s nějakými novými argumenty až v kasační stížnosti (koncentrace řízení). A třeba znova zopakovat, že úsekovka měří na celé délce a tedy probíhá měření (i) blíže než 100 m od značky.
-
Pro me potvrzeni - pravni moci ten rozsudek nabyl dne vyzvednuti z DS, tedy 27. prosince 2023? Dalsi kolega, ktery resi to same a je se mnou v kontaktu uz zazadal o navraceni preplatku u SO1 s odkazem na muj rozsudek a dostal sdeleni, ze rozsudek nenabyl pravni moci a je proti nemu podana kasacni stiznost.
-
Samozřejmě že nabyl právní moci (doručením všem stranám). Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek a nemá vliv na nabytí právní moci napadeného rozsudku. Dokonce je kasační stížnost definována tak, že se po dává proti již pravomocnému rozsudku (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#p102-1).
Na druhou stranu, kolega asi nemůže (úspěšně) žádat o vrácení přeplatku na základě rozsudku, který se jej netýká. Musel by napadnout rozhodnutí ve své kauze a argumentovat právě Vaším rozsudkem.
-
Jaký smysl má natahovat odvolaní proti přerušení, když odvolání nemá odkladný účinek? Dle mého nelze aplikovat stejnou argumentaci, jako jste linkoval výše, protože v mém případě jde o kasační stížnost proti rozsudku. Možná to ale jen špatně chápu
-
NSS to smetl v rekordnim case ze stolu
-
Gratulace, to se nám to hezky vyvíjí.
-
Děkuji. S kolegou, který je ve fázi zamítnutého přezkumu MD přemýšlíme, jak donutit SO1 vrátit všechny pokuty. Podal jsem podnět k přezkumu na SO1, ale byli trochu drzí - https://www.vimperk.cz/zadost%2Do%2Dposkytnuti%2Dinformace%2Dc%2D7/d-34870 Napadá vás nějaká alternativa? Aktuálně se snžím donutit SO2 rozhodnout. Manévrovacího prostoru moc nemají, protože si na sebe ušili i kasační stížností bič v podobně uznání nedodržení §79 a)., a pak jsou tu zcela jasné rozsudky obou soudů. Na přezkumné řízení není nárok a obnovu řízení zase může podat pouze účastník.
Pak je tu ještě další varianta - zkusit situaci medializovat. Pro ten případ jsem si zaregistroval doménu --------------, kde by byla šablona pro žádost o obnovu řízení. Pak jsem předběžně poptal ceny billboardů po Vimperku. Nic, co by nebylo finančně nedosažitelné.
-
Ty billboardy nejsou špatný nápad, zkuste se zeptat františka, zda něco nepřebývá na účtu OSBID.
-
Řeším zrovna odvolání zastavení řízení + podání opatření proti nečinnosti a čtu důvodovou zprávu § 85 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. "Správní orgán usnesením přeruší řízení také tehdy, byla-li v téže věci podána kasační stížnost podle soudního řádu správního." a je to teda pěkné svinstvo, které staví obviněného do nerovné situace které de-facto legalizovalo situaci, kdy správní orgány nerozhodovaly do doby rozsudku NSS a měly. Zde důvodová zpráva:
V řízení o přestupku bude možné využít obecné důvody přerušení řízení podle § 64 správního řádu. Jako obligatorní důvod pro přerušení řízení se upravuje podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Řeší se tím obtížná procesní situace, kdy pokud krajský soud zrušil žalované rozhodnutí, je správní orgán povinen ve věci znovu rozhodovat bez ohledu na to, zda byla proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnost či nikoliv. Pokud je posléze na základě kasační stížnosti zrušen rozsudek krajského soudu, může se správní orgán dostat do situace, kdy by musel znovu rozhodovat o věci, o které již rozhodl na základě zrušeného rozsudku krajského soudu. Například pokud na základě rozsudku krajského soudu zastavil řízení a vrátil zaplacenou pokutu, bude muset na základě rozhodnutí o kasační stížnosti rozhodnout o vině a znovu uložit pokutu. Tomu zabrání navrhované přerušení řízení, ve kterém správní orgán vyčká rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
V mém případě NSS rozhodl extrémně rychle, takže mě zastavení zdrží pouze o 19 dní. Nevidím v mém případě manévrovací prostor pro odvolání či vyslovení nicotnosti. Krajský soud opravdu zrušil rozhodnutí SO2 a SO2 podal kasační stížnost, kde žádal o zrušení rozsudku KS. 22. 1. jsem podal blanketní odvolání mailem a mám do pondělka čas na potvrzení DS. Pravděpodobně to jen potvrdím a dál nebudu reagovat. Číkusova situace, kdy na něj SO2 aplikoval stejné ustanovení, ale zároveň nebylo rozhodnuto, v mém případě není přiléhavé. S opatřením počkám těch 19 dní. Zatím jim uběhla lhůta 12 dní a běží dál. Pokud máte někdo jiný názor, rád se poučím.
-
Zastaveno, win.
Odvolací orgán musí prvotně uvést, že správní orgány jsou právními názory soudů vázány. Dle krajského soudu
nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav spočívající v umístění automatizovaného prostředku. Dle krajského soudu
je otázka umístění automatizovaného prostředku zcela zásadní, kdy bylo rozebíráno stanovisko policie, které
umožňovalo měření rychlosti vozidel. Krajský soud uvedl, že dané pochybení, kdy nebylo vyjasněno přesné
umístění automatizovaného prostředku, mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Rovněž uvedl, že
automatizovaný prostředek skládající se z dvojice kamer umístěných při vjezdu a výjezdu z měřeného úseku je
nutné považovat za jeden celek, jehož jednotlivé části nejsou způsobilé bez vzájemného propojení určit rychlost
vozidla. Proto i dílčí nesoulad v podobě umístění jednotlivých částí automatizovaného prostředku v rozporu
s podmínkami stanovenými policií způsobuje nezákonnost jeho umístění jakožto celku.
Odvolací orgán musí konstatovat, že dané pochybení již nelze ve shora uvedeném řízení napravit, a tak
nezbývalo než řízení ve věci přestupku podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu zastavit a rozhodnutí
správního orgánu I. stupně zrušit.
-
Zdravím, jak formulovat následné žádosti o obnovu řízení u krajského úřadu, pokud předchozí žádost (od jiné osoby) odmítl s následujícím odůvodněním? Existuje přiléhavý judikát pozdjšího data, který by nařídil obnovu? Děkuji
Žadatel ve své žádosti o obnovu řízení uvádí, že vyšly najevo nové a dříve neznámé skutečnosti, které existovaly
v době původního řízení, ale nebyly brány správními orgány v potaz. Za tyto nové skutečnosti žadatel považuje
rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 60 A 3/2023-54 ze dne 22. prosince a s ním spojené
usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 11/2024 - 19 ze dne 24. ledna 2024 a rozhodnutí odvolacího
správního orgánu č.j. KUJCK 16612/2024 ze dne 31. ledna 2024. Krajský soud v Českých Budějovicích
v uvedeném rozsudku došel k závěru, že měřící zařízení provádějící měření v místě, kde došlo k předmětnému
přestupku žadatele, bylo umístěno několik desítek metrů před hranicí 100 metrů od dopravní značky označující
začátek obce a tedy bylo toto měření v rozporu s podmínkou stanovenou ve stanovisku Policie České republiky,
čímž bylo měření rychlosti provedeno v rozporu s ustanovením § 79a zákona o provozu na pozemních
komunikacích. Dle názoru Krajského soudu v Českých Budějovicích je pak evidentní, že správní orgány
provádějící řízení o přestupku nedisponovaly zaměřením vzdálenosti od měřícího zařízení.
K tomu musí odvolací správní orgán upozornit žadatele, že na základě žádosti účastníka lze řízení obnovit za
situace, kdy vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a
které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly
nepravdivými. Musí se jednat o skutečnosti neznámé správnímu orgánu i účastníkům řízení, jež musely existovat
již před právní mocí rozhodnutí, a účastník je nemohl bez vlastního zavinění uplatnit, neboť je neznal či mu k
jejich uplatnění bránila relevantní překážka. Pojem „dříve neznámá skutečnost" tedy nelze chápat subjektivně
jako skutečnost neznámou pouze tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost,
kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit (srov. Rozsudek Nejvyššího
správního soudu 8 As 18/2010).