30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: stanice35 13 Dubna 2022, 16:39:55
-
Radar změřil překročení rychlosti o méně než 10 km/h , nyní SPRDEL - prosím o radu. Případ je dost specifický, a tak bych to rád řešil neveřejně.
-
Je to ještě ve stádiu výzvy k úhradě určené částky, nebo to už proběhlo a už skutečně dorazil příkaz?
-
Geneze je taková:
- loni změřeno překročení rychlosti menší než 10 km/h
- na jejich lejstru se přiznal řidič
- zahájeno spr. řízení s řidičem, stanoven termín jednání
- poslána návrh na odložení
- nařídili nový termín na leden
- poslána návrh na odložení jednání kvůli strachu z koronaviru
- na toto nereagovali a pak zastavili řízení pro nedostatek důkazů (bohužel nepodáno odvolání kvůli zdravotním potížím)
- poslán příkaz provozovateli
- podán odpor
- nyní oznamují provádění důkazů mimo ústní jednání
Dá se navrhnout ústní jednání? Případně jaký zvolit nejvhodnější postup?
-
Po nahlédnutí do spisu navrženo ústní jednání a výslech svědka + vyjádřím se k podkladům do x dnů.
Prosím o radu se strategií - mám ve vyjádření napsat všechny výhrady, které mám k důkazům, anebo něco ponechat do případného odvolání?
-
Můžu se nyní v rámci Sprdele přiznat, že jsem řídil já? Předpokládám, že když už se mnou jednou řízení zastavili, tak ho nemůžou znovu otevřít. Je to tak? Díky.
-
Běží-li už sprdel, řidič nikoho nezajímá. Přiznání nemá smysl.
-
OK. Šlo mi spíš o to, když by se ukázalo, že sprdelní řízení má nějaké vady, jestli ho můžou odložit a otevřít znovu řízení se mnou jako s řidičem (to předtím odložili pro nedostatek důkazů).
-
Ne. Ze sprdele zpět k řidiči už cesta není.
-
Hnidopich-mode: Ale prosímvás... (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p125g-1)
-
johncreek: a to zproštění odpovědnosti se někomu už povedlo?
-
Tak jo, samozřejmě, že pokud jste auto prodal, tak jo :-)
-
Nyní mi přišla žádost o doplnění podání s tím, že ho mám doplnit do stanoveného data. Ale dopis byl doručen až několik dnů po tomto datu.
Mám na to reagovat ve smyslu, např. že nejsem čaroděj a neumím cestovat časem? Nebo nereagovat a lze to až později nějak využít?
-
Ignorovat a později využít.
-
Posílám další vývoj:
- požadováno ústní jednání s návrhem na výslech očitého svědka
- SO zamítnul svědka
- podáno odvolání proti zamítnutí
- odvolací orgán zrušil rozhodnutí SO s tím, že SO má předně provést dokazování a dále zvážit, jaké skutečnosti by měl svědek prokazovat a zda je to důležité ke zjištění stavu věci
- SO poslal žádost o doplnění podání - tj. data narození svědka, které v původním podání nebylo (pouze uvedení dat. schránky), jinak že k podání nebude přihlíženo, ale v dopise chybí lhůta, do které mám doplnit.
Mám reagovat, přestože chybí lhůta?
-
Mám za to, že nyní nastal čas téma na chvíli přesunout do neveřejné sekce.
Námět k brainstormingu ohledně žádosti (ne výzvy?) k doplnění podání o datum narození:
1. Vyčkat až se ve schránce zjeví výzva od pošty (nebo v e.mailu avízo o nové zprávě v DS).
2. Cca den před doručením poslat obyčejným e-mailem doplnění data narození.
3a. Pokud přijde rozhodnutí, doplnění podání potvrdit doporučeným dopisem (nebo DS). Následně argumentovat, že nebyl stanoven termín.
3b. Pokud přijde něco jiného, podání učiněné e-mailem nedoplňovat. Zachovat se podle obsahu obsílky.
K vývoji případu:
Naposledy byl ve věci vydán příkaz? Kdy? To zmíněné rozhodnutí SO2 zrušilo rozhodnutí o vině nebo jen rozhodnutí o nepředvolání svědka? Tj. Rozhodnutí o vině ze strany SO1 nebylo doposud vydáno?
-
Dneska jsem uvažoval, že bych jim zaslal dopis s doplněním čísla datové schránky svědka a požadoval bych, ať mi sdělí ustanovení zákona, které ukládá udávat datum narození k identifikaci svědka, když dle mého názoru ze zákona o datových schránkách vyplývá, že datová schránka je přesná identifikace a datum narození je tedy nadbytečný údaj.
Ale to bych se asi pouštěl na tenký led a váš navržený způsob bude lepší.
Co se týká tohoto spr. řízení, tak padl pouze příkaz, který se odporem zrušil a později zamítli toho svědka.
SO2 zrušil pouze to usnesení SO1 o nepředvolání svědka.
-
Jen procesní dotaz... Jak je to obecně s tou akceptací navrženého důkazu, konkrétně zde svědka? Já měl vždy za to, že jako sprostý podezřelý sice mohu navrhovat důkaz, ale ve finále orgán prohlásí, že má vše potřebné k vydání rozhodnutí, později rozhodnutí vydá a jen si tam odůvodní, proč navržený důkaz nepotřeboval. Z čeho vyplývá, že vydal usnesení o zamítnutí/nepředvolání svědka? Předem díky
-
V mém případě to nedostatečně odůvodnili a byla tam i procesní chyba při předání 1 úkonu do mého bydliště.
-
Pro představu přikládám svoji reakci na 11. dopis úřadu.
-
A dále 2 rozhodnutí SO2 - 1. ohledně navrhovaného svědka a 2. ohledně rozkladu (přezkumu usnesení).
-
Tak jsem se dozvěděl, že SO si pozval svědka (najednou nepotřebovali datum narození, které před tím vyžadovali), ale mě nepozvali. Je to běžné, že svědka budou vyslýchat beze mě, i když jsem ho navrhl já?
-
Výslech svědka už proběhl? Výslech svědka v nepřítomnosti účastníka řízení považuji za dosti zásadní pochybení ze strany SO.
Kdy byl doručen ten příkaz?
-
Výslech svědka zatím neproběhl. SO si to asi uvědomil a prý to odsunul na 2.1.23. Zároveň mi ve schránce přistála výzva k vyzvednutí zásilky (poslední den k vyzvednutí je 30.12.). Pokud by v ní bylo pozvání na toto jednání, nebude ale dodržena lhůta alespoň 5 dnů předem. Je to tak?
-
Není zásadní kdy je poslední den k vyzvednutí zásilky, ale kdy byl proveden první pokus o doručení (resp. kdy byla zásilka uložena k vyzvednutí). Kdy k tomu došlo?
-
To bylo 19.12.
-
V tom případě doručeno fikcí bude 29.12.2022. Nicméně i tak to nebude alespoň 5 dní předem. V tom případě doporučuji nevyzvedávat na poště dříve než právě 29.12.2022 a následné ÚJ v klidu ignorovat.
-
Jinak ten příkaz, na který jsem podával odpor, byl vystaven 25.2.22 a doručen 11.3.22.
-
Ano, v dopise bylo předvolání obviněného k ústnímu jednání na 2.1.2023.
-
Ústní jednání proběhlo bez mé přítomnosti pouze se svědkem.
-
Co se tam dělo a co jim svědek pověděl?
Já bych asi nyní navrhoval zachovat radiový klid vyčkat na rozhodnutí. Případně je trochu pošťouchnout žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti.
-
Svědek pověděl, že jel se mnou a s dalšími v autě a že nezaregistroval vyšší rychlost.
-
Teď mě napadá, že SO se vůbec nevypořádal s mojí námitkou podjatosti z června a vesele si jedou dál.
-
Jak je to s lhůtou od posledního rozhodnutí o vině ve Sprdeli? Je to 1 rok nebo 3 roky? Skutek se stal ještě v roce 2021.
-
Tak jsem byl poctěn rozhodnutím loupežníků z SO1, které tímto nahrávám.
Prosím o názory, příp. doplnění, je to můj 1. souboj a nerad bych udělal nějakou další chybu.
Svoje výhrady bych shrnul asi takto:
"- SO zásadně pochybil, když mě vůbec nepozval na ústní jednání s plánovaným výslechem svědka plánované na 14.12.2022,
a když později změnil termín tohoto jednání na 2.1.2023, nedoručil mi předvolání v zákonem stanovené lhůtě alespoň 5 dnů předem. Tím pádem mi znemožnil se účinně bránit a pokládat svědkovi otázky. Z odpovědí na tyto otázky by zcela jasně vyplynulo, že primární skutek není přestupkem.
- SO mi nedal možnost vyjádřit se k podkladům
- SO též zásadně pochybil, když moji zcela jasně formulovanou námitku podjatosti svévolně vyložil jako pouhé vyjádření a v následující větě nelogicky a zjevně nepravdivě , že námitka nebyla uplatněna bezodkladně, ale důkaz k tomu SO nemá. Naopak, námitka byla uplatněna v souladu se zákonem ihned, jakmile jsem se dozvěděl, že se v tomto konkrétním případě jedná o podjatost. O této námitce měl rozhodnout nadřízený správní orgán.
- Dále SO nesprávně uvedl, že zároveň nastaly všechny 3 podmínky dle §125f odst. 2, aby se vůbec mohlo jednat o přestupek provozovatele.
Konkrétně nebyla splněna podmínka v bodě b) - tedy nevykazuje znaky přestupku, protože zcela chybí materiální znak.
(materiální znak nemusí být přítomen pouze u přestupku provozovatele, kde dle právní úpravy nemusí být zavinění, to ale neplatí
u primárního podezření z přestupku, zde naopak musí být zavinění, aby jednání mohlo být kvalifikováno jako přestupek, a pokud zde chybí zavinění, není takové jednání přestupkem. Z toho plyne, že pokud primární jednání není přestupkem, nemůže být naplněna podmínka v bodě b) v §125f odst. 2.
Toto mělo být mj. prokázáno výslechem svědka, která SO vyloženě odbyl a možná záměrně, možná svojí nedbalostí mi výslech znemožnil. V době domnělého přestupku totiž panovalo krásné počasí s dokonalou viditelností a u silnice a v předmětném úseku, ani v jejím okolí se nenacházeli žádní chodci, které by kdokoliv mohl teoreticky ohrozit. Vzdálenost mezi vozidly byla minimálně 30 metrů, takže ani zde nemohlo dojít k žádné nebezpečné situaci. Navíc zde došlo k bagatelnímu krátkodobému překročení rychlosti o pouze 9 km/h, což je pro přirovnání cca polovina rychlosti, kterou chodí chodci atleti - a je to pořád jen chůze. ( http://tombosworth.com/athlete )
Z toho plyne, že v žádném případě nemohlo dojít byť jen k teoretickému ohrožení/omezení kohokoliv.
- Dále SO úplně chybně vyhodnotil krajní nouzi, neboť v tomto případě šlo o krajní nouzi přesně, jak jsem ji popsal dříve. SO například zcela mylně usuzuje, že akutní dehydratace v 1. fázi se řeší příjezdem do nemocnice, jak se snaží nepodloženě SO tvrdit. Dokonce si dovoluje tvrdit, že "zcela jistě by navštívil nemocnici". Naopak, kdyby měl SO alespoň minimální zkušenosti, musel by vědět, že dotyčnému se má v této fázi podat cca 3 dl vody nebo slabé minerálky. Lékařskou pomoc je třeba volat když postižená osoba upadá do bezvědomí, případně do kómatu (dle odborníků, např. https://www.prozeny.cz/clanek/akutni-dehydratace-prvni-pomoc-81843 nebo https://cs.wikipedia.org/wiki/Dehydratace )
SO se tvrdošíjně zabývá údajnou lékařskou pomocí, ale o tuto jsem vůbec nikde nezmiňoval - viz spis.
Svědek by navíc správně položenými otázkami vylučovací metodou určil přesně den, který byl tím cestovním.
- Dále SO na jedné straně někde postupuje velmi formalisticky, např. bych očekával trochu lidské jednání v době největší epidemické zátěže, kdy jsem měl velké obavy z možné nákazy, kdy bylo nutné minimalizovat riziko nákazy na nulu před plánovanou důležitou operací. Tuto informaci SO měl a pokud měl pochybnosti o pravdivosti tohoto sdělení, mohl si vyžádat potvrzení. Namísto toho postupoval přehnaně formalisticky a bez odpovědi vedl ústní jednání beze mě. Na druhé straně ale v posledním rozhodnutí k bodu 5 tvrdí, že jsem si měl z výzvy ve schránce zjišťovat nějaké informace, což vůbec nemá oporu v zákoně a vůbec nedává smysl, aby se na toto SO odvolával. Z tohoto rozporu je vidět, že SO si ohýbá zákon tak, jak se mu zrovna hodí.
Dalším příkladem je nepředání celého případu do místa bydliště (ikdyž to udělat mohl), ale přitom 1 úkon klidně předal, A to už měl i moji lékařskou zprávu.
- Dne 16.5.2023 při seznámením se spisem tento byl neúplný (chybělo oznámení městské policie), což jsem deklaroval ve svém vyjádření k podkladům. Toto bylo zřejmě doplněno později, anebo mi byl poskytnut nekompletní spis.
- Dále se SO vůbec nezabýval rozporem integrity dat (z měřicího zařízení), který jsem požadoval v témže vyjádření. Není tedy vůbec jisté, co se s daty dělo po jejich vzniku.
Výše uvedená pochybení SO jsou tak zásadní, že žádám o zrušení jeho rozhodnutí a zastavení řízení."
Co myslíte?
-
Byl jsem se podívat na spis a zjistil jsem rozpor na doručence k pozvání na ÚJ. Na jejich doručence je datum připravení k vyzvednutí 19.12.2022 (viz 1. strana přiloženého dokumentu), ale na dopise je uvedeno k vyzvednutí 20.12.2022 (viz 2. strana). Můžou mě na tom nějak "umatovat"? Protože fikci doručení jsem původně spočítal na 29.12. 2022, což jsou 4 dny před ÚJ.
-
Na Doručence vidím "připravena k vyzvednutí" přeškrtnuté.
-
Zdravím a přikládám rozhodnutí o mém odvolání - rozhodnutí SO1 se ruší a vrací se zpět k novému projednání.
Nesouhlasím ale s tím, jak odvolací orgán nabádá SO1 k tomu, že nemá předvolávat znovu svědka, přestože jsem mu nemohl klást otázky. Má cenu si na toto stěžovat? Nebo by to bylo kontraproduktivní vzhledem k tomu, že kraj už mě 2x podržel? Případně by se tím utratil nějaký čas, kdy by spis musel někam putovat?
-
Tak stížnost jsem nakonec podal a uvidíme, jak se to vyvrbí.
-
V rámci zdržování můžete podat návrh na přezkum rozhodnutí SO2.
Případně také žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2, že doposud nevydal rozhodnutí o odvolání. Není to sice pravda, ale mohlo by to úřední parazity zdržet.
-
Dobrá myšlenka. Žádost o přezkum se posílá orgánu, který dané rozhodnutí vydal?
-
Ouřadi se nějak se zrychlili - na poště čeká dopis od SO1, který zřejmě bude chtít upřesnit osoby, proti kterým jsem namítal podjatost.
Byli tehdy označeni všichni úředníci včetně starosty. Mám jim teď vypisovat všechna jména, co mají na webu, nebo vypsat pouze názvy funkcí vedoucích odborů?
Jde mi o to, aby nemohli sami rozhodnout o své nepodjatosti, ale museli to poslat dál.
-
Já bych počkal na to, co bude v dopise.
-
To jim radil ve svém rozhodnutí SO2, ale počkám na realitu a dám vědět.
-
Mezitím mi přišla odpověď (označeno jako vyrozumění) od SO2 na moji stížnost, kde se mi nelíbilo, že v rozhodnutí nabádají SO1, že nemusí znovu vyslechnout svědka (přestože jsem se jednání neúčastnil vinou SO1).
Píšou, že stížnost podle § 175 odst.1 správního řádu může účastník podat tehdy, neposkytuje-li mu správní řád jiný prostředek ochrany a podání nelze vyřídit jako stížnost, protože SO2 zrušil rozhodnutí SO1 a vrátil k novému projednání.
Tzn. já si ani nemůžu stěžovat? To se mi nějak nezdá.
-
§ 175(7) SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p175-7)
-
Díky. Mám to připravené a pošlu zítra na nadřízený orgán tj. na ministerstvo dopravy.
-
Takže ve výzvě k doplnění podání (podjatosti) píšou toto:
"Konkrétně je zapotřebí upřesnit námitku podjatosti, tak jak uvádí § 14 odst. 3 správního řádu ve spojení s odst. 1 a 4 téhož ust. (namítat lze podjatost pouze vůči konkrétní úřední osobě, jejíž činnost by mohla ovlivnit výsledek řízení), a to ve smyslu označení oprávněných úředních osob, o jejichž nepodjatosti shledáváte pochybnosti a označit konkrétní důvody, které zakládají pochybnosti o nepodjatosti (konkretizovat vztah úřední osoby k projednávané věci nebo účastníkům řízení)."
Mám tedy jmenovitě vypsat všechny šéfy odborů a starostu nebo stačí názvy funkcí? Jde mi o to, aby to nemohl rozhodovat někdo na tom úřadě, ale aby to museli předat na kraj.
-
Vypisuji si podjaté osoby na úřadě. Tzn. úředně pověřená osoba, vedoucí oddělení, vedoucí odboru, starosta.
Předpokládám, že kolega z oddělení nebo vedoucí jiného oddělení či odboru nemůže rozhodovat o podjatosti. Nebo ano?
A co třeba místostarostové nebo tajemník, zahrnout je nebo ne?
Co tajemného vůbec dělá tajemník, má někdo tucha?
-
Přišla mi odpověď/neodpověď na námitku podjatosti od SO1, které je označeno jako předvolání k ústnímu jednání, kde se jen tak mimochodem zmiňují, že "... takto doplněné podání nesplňuje podmínky námitky podjatosti, proto nebylo SO o ní ani rozhodováno."
Z toho jsem tumpach, protože jsem označil konkrétní osoby s konkrétními důvody. Prosím o radu, jak dál postupovat.
-
Nechci, aby brzo rozhodli, zbývají 3 měsíce do promlčení. Napadají mě tyto možnosti:
1) podat stížnost, že se opětovně nezabývali námitkou podjatosti (ani nevysvětlili, jaké podmínky námitka údajně nesplňuje) - s tím si asi vytřou
2) podat novou námitku
3) žádat výslech nového svědka (cestujícího v autě)
4) žádat o předání případu do místa bydliště
5) žádat provedení nových důkazů - nebo to si nechat až na ÚJ?
6) omluvit se z ÚJ - nevím, jestli to v této fázi akceptují
Co na to zkušenější?
-
Termín ÚJ se blíží, tak jim zatím pošlu žádost o vysvětlení, v čem kur.a moje námitka nesplňuje podmínky námitky podjatosti.
-
Dostavím se tedy na ÚJ, vyžádám kompletní kopii spisu a vyžádám čas k nastudování spisu a následné písemné vyjádření (vč. navrhování důkazů).
Mám jim hned na začátku namítat, že před ÚJ mělo být rozhodnuto o námitce podjatosti?
A dále - co když budou chtít provádět nějaké dokazování? Můžu tomu zabránit?
-
Pokud se jim cokoli na námitce podjatosti nezdálo, tak měli vyzvat k doplnění, prostá ignorace opravdu není v pořádku, viz odstavec třetí:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37
Obecně, úředníka na chybu nikdy (na to je prostor v odvolání) neupozorňujeme a naopak mu pomáháme dělat další. Pokud na ústní chcete jít za účelem získání spisu, tak nevyřízení námitky zatím nenamítejte.
Podání nové námitky podjatosti, proč ne, popište tam předchozí ignoraci. A pokud jde o zdržování, tak mě se osvědčilo do toho zapojit i odvolací orgán, klidně to nazvěte odvoláním proti vyřízení námitky a dejte odvolačku do kopie.
Nové důkazy a svědci, samozřejmě, kdykoli, klidně hned, zcela běžně na ústním, i do termínu před vydáním rozhodnutí v rámci písemného vyjádření. Nijak to ale orgán nezdrží, stačí to odbýt větou, že není potřeba, protože z ostatních důkazů jednoznačně plyne...
Předání případu do místa bydliště, ano, šance na úspěch je nulová, ale orgán na to musí odpovědět.
-
OK. Díky za tipy.
...klidně to nazvěte odvoláním proti vyřízení námitky a dejte odvolačku do kopie
Tím je myšleno SO2 do kopie mailu?
-
Takže proběhlo ÚJ, na kterém jsem požádal o kopii spisu (předali mi na místě) a že se vyjádřím do cca 3 týdnů.
Mezi řečí mi paní řekla, že námitkou podjatosti se nezabývali, protože § 14, odst. 2 Správního řádu.
Že bych teda doplnil námitku o osobní motiv? + Podám to odvolání proti nevyřízení námitky?
-
No, nevyřízená námitka podjatosti v sobě může skrývat zajímavý bonus v neplatnosti rozhodnutí…
-
Radši na to nespoléhám :-)
-
Ve dvou živých správních řízeních parazity prudím námitkou podjatosti zhruba tohoto textu:
„Tento přístup hodnotím jako natolik účelové jednání a považuji jej za natolik
závažné porušení práv účastníka řízení na spravedlivý proces, že zavdává příčinu
pro vznesení námitky podjatosti úřední osoby, neboť úředník porušil Zákon a
rozhodnul tak, jak bylo pro něj výhodné. Tuto podjatost úřední osoby namítám
nyní, jak ukládá Zákon § 14 (3), tedy jakmile jsem se o ní dozvěděl po důkladném
prostudování a uváženém vyhodnocení všech spisových podkladů, okolností a
znění Zákona.
Tímto podávám
Námitku podjatosti úředních osob
Námitku podávám bezodkladně ihned, jak se o podjatosti dozvídám. Podjatost
namítám jmenovitě u všech oprávněných úředních osob včetně všech jejich
nadřízených.
Odůvodnění:
Z podkladů zjištěných ve spisové dokumentaci a v úředním postupu nacházím
takové znaky nesprávně vedeného správního řízení, že konstatuji účelové a
nezákonné vedení celého řízení. Jelikož každá oprávněná úřední osoba je
povinna postupovat důsledně dle zákona a je z profesní pečlivosti povinna tento
zákon znát, je nutno každé porušení těchto postupů považovat za úmyslné. Tam,
kde je úmysl porušovat zákon, je nezbytně i zájem, neboť bez zájmu by nebyl
úmysl. Má-li oprávněná úřední osoba jakýkoli zájem na porušování zákona, je
podjatá. Tímto zájmem nemusí být nutně jen hmotný interes, ale lze očekávat i
jiné osobní požitky, jako například potěšení z útisku obviněných řidičů, či jiné
skupiny obyvatel zákonem vydané úředníkovi do jeho moci. Považuji tedy
všechny výše uvedené osoby za osobně zainteresované na výsledku tohoto
správního řízení. Důvodně předpokládám, že mají s ohledem na svůj poměr k
věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení,
pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti. Je tedy nezbytné je vyloučit ze
všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohly výsledek řízení ovlivnit.“
Paraziti si samozřejmě jedou dál řízení, námitku Usnesením zamítají, v řízení vydává podjatý úředník Rozhodnutí vinen. Já se samostatně s podjatostí a samostatně proti Rozhodnutí odvolávám k SO2, takže běží v každém řízení dvě paralelní větve. Dál jsem se zatím nedostal, obě správní řízení (tedy 4 odvolání) leží na SO2 (první už 8 měsíců).
-
To je fakt dobré. S tímto odůvodněním bych mohl doplnit námitku podjatosti a snad je to donutí konečně se tím zabývat/poslat na kraj.
-
Ve schránce nalezena výzva k vyzvednutí zásilky s pozn.1 (vrátit zpět odesilateli).
Je to "doporučená zásilka standard" ne do vlastních rukou a navíc bez poučení. Mám vyzvednout nebo ignorovat?
-
Tak přišlo rozhodnutí. Že bylo mé vyjádření bez podpisu, ignorovali. Stejně ignorovali to, že měli nejdřív rozhodnout o námitce podjatosti (resp. ji měli poslat na kraj). A nově navrženého svědka, který měl prokázat krajní nouzi, též ignorovali. Zmetci. Neměli by ho odmítnout usnesením?
-
Našel jsem dokument (přikládám), kde na straně 83 uvádějí, že o zamítnutí svědka mají poslat obviněnému usnesení.
Což neudělali.
-
Zdravím, fungují ještě hrátky se zpětvzetím odvolání pomocí e-mailu bez el. podpisu s následným nepotvrzením dopisem (a tím tedy zpětvzetí není platné)?
-
Pokud podání učiněné obyčejným e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu není do 5 dnů potvrzeno, není platné. Zda to bude fungovat (= mít nějaký pozitivní vliv na věc samotnou) není jisté. Zkusit to ale samozřejmě můžete.
-
Posláno blanketní odvolání, vyzvali mě k doplnění, takže to budu brzy posílat.
-
Přišel mi dopis z kraje a k mému údivu to není rozhodnutí o mém odvolání, ale "Vyrozumění o právu vyjádřit se k podkladům". To se snaží zhojit chybu SO1? Jak nejlépe reagovat? Mám na to 5 dnů. Díky.
-
A co presne pisi?
Chteji doplnit odvolani - coz bych cekal v reakci na blanket.
-
Odvolání už bylo dříve doplněno. Teď píšou z SO2 (cca po 2 měsících po doplnění odvolání), že mám podle § 36 odst. 3 SŘ právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Což podle mě měl udělat SO1 před svým rozhodnutím.
-
3) Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.
Tak patrne shromazdili neco a je treba pripadne nahlednout a vyjadrit se.
-
OK. A požádal bych o lhůtu na vyjádření.
-
Takže SO2 dostal od SO1 nový dokument - Stav webových stránek k datu ... tj. zveřejnění informací o měření rychlosti pomocí služby Webarchív. Dá se toto třeba nějak rozporovat?
-
Poslal jsem své vyjádření, kde mimo jiné rozporuji jejich odkaz na webarchív, protože neukazuje stav webových stránek k datu, kdy se měl stát údajný přestupek (je tam jiný, vzdálený den).
-
Přišlo rozhodnutí zm... z SO2 s očekávaným zamítnutím odvolání. Stejně mě to ale se.e. Ani jim nevadilo, že poslední vyjádření jim přišlo bez podpisu. S námitkami se vypořádali pomocí dojmologie a ne na základě důkazů. Např. absenci důkazu o stavu městapáckých webových stránkách k datu přestupku odbyli tím, že nemají pochybnosti, že radar byl zveřejněn na stránkách a že já jsem neuvedl protidůkaz, že to tak nebylo. Tzn. já to musím dokázat a ne oni :-) ... absurdní.
Že nerozhodli o námitce podjatosti jim nevadí, však to za námitku podjatosti nepovažovali.
To, že mi neumožnili výslech svědka (pozdním doručením předvolání), nevadí a znovu vyslechnutí by prý bylo nadbytečné a další navržený svědek je už obstrukce.
Prostě hnus.
Myslí si někdo zkušenější, že by měla šanci správní žaloba? Předpokládám, že žádost o přezkum použijí na WC.
-
Samozřejmě. Správní žaloba.
-
Přidávám anonymizované rozhodnutí.
-
Takže žaloba se dává do 2 měsíců od doručení rozhodnutí. Mám k tomu pár dotazů:
1) Je lepší to svěřit advokátovi, když se soudy nemám žádné zkušenost? Nebo je na to nějaký solidní mustr, jak to má vypadat?
2) Mám se soustředit hlavně na to neprokázání uvedení měření na webovkách? Je na to judikát 7 As 356/2019.
3) Chci ještě před tím požádat kraj o přezkum - je vhodné "odkrývat karty" a dávat argumenty, které by byli ve správní žalobě? Mohli by se tak na to připravit. Nebo je to fuk?
Díky za postřehy.
-
Takže žádost o přezkum začátkem měsíce odeslána, teď dělám na té správní žalobě.
-
Správní žaloba podána.
-
Přišlo vyjádření žalovaného k žalobě a ti zas.aní paraziti ještě drze navrhují "aby procesní strategii žalobce a její zneužívající povahu hodnotil jako okolnost zvláštního zřetele hodnou, která odůvodňuje nepřiznání náhrady nákladů řízení". To je teď nějaká móda?
-
Bohužel. Už se mi stalo, že soud mé žalobě vyhověl, ale nepřiznal náklady. V jiném případě mi zase neuznal všechny úkony advokáta. Ty, které dle soudu nepřinesly nic nového, neuznal. (takže třeba repliku na vyjádření žalované strany neuznal za vhodnou k proplacení, protože dle soudu "nepřinesla nic nového").
-
Na toto jsem sesmolil takovou odpověď:
"Je zřejmé, že Žalovaný považuje za obstrukce to, že Žalobce se domáhá svých práv a opakovaně poukazuje na chyby a nesprávný postup Žalovaného. Žalovaný si vůbec neuvědomuje, že jednání Žalobce nemá žádný jiný cíl než to, aby Žalovaný dodržoval předpisy a zákony a v žádném případě nemůže být označeno jednání Žalobce za zneužívající.
Naopak návrh Žalovaného na nepřiznání náhrady nákladů řízení považuje Žalobce za nepřípustný nátlak na Žalobce, zřejmě aby si žalobu rozmyslel a nedomáhal se svých práv, která správní orgán několikrát porušil, a správní orgán tak během řízení zneužíval svého mocenského postavení. Z vyjádření Žalovaného též plyne, že nemá žádnou sebereflexi a svoje chyby neuznává nebo zlehčuje."
Není ten "protiútok" netaktický?
-
Přišel rozsudek - žalobu zamítli a dali za pravdu zmetkům :-(