30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: Lafayette 08 Srpna 2021, 00:45:22
-
SO1 vydal rozhodnutí o vině (R.1. 2021), doručeno fikcí (F.2.2021), tedy lhůta na odvolání skončila (F+15).2.2021.
Blanketní odvolání (podepsané) odesláno (F+14).2.2021, doručeno (F+17).2.2021 (dle trackingu ČP dodáno).
Nicméně aktuálně obdržena zásilka od SO1 s vyrozuměním o výši nedoplatku, kde tvrdí, že rozhodnutí nabylo právní moci (F+18).2.2021 a vyhrožuje vymáháním.
Od toho února až do dnes se nic nestalo.
Jaký je vhodný postup? Žádost na SO2 o opatření proti nečinnosti SO1 (ignorace odvolání, nepředání na SO1, nevyžádání doplnění oblanketního odvolání)?
Anebo vzhledem k obdrženému vyrozumění o nedoplatku teď už jinak?
-
Už jinak.
Podobné případy zde byly již řešeny. Hard core: jste-li si zcela jist, že SO1 bylo odvolání doručeno, zaplacením pokuty uděláte deposit na bezkonkurenčně vysoký úrok. Poté (pro jistotu po uplynutí prekluze přestupku) zajdete nahlédnout do spisu, objevíte v něm doručené odvolání a následně vám místní poskytnou mnoho rad, jak se pobavit a dostat za to od SO1 zaplaceno. Absence odvolání ve spise v kombinaci s vaší dodejkou a vymáháním pokuty by mohla nakonec zajímat i jiné orgány a mít pro ouřad neblahé následky.
Úrok byste asi nedostal kdyby ouřad dokázal, že pošta odvolání nedoručila. Máte-li v ruce důkaz dodání a ouřad by popření doručení stejně zkusil, doba úročení pokuty se jen prodlouží.
-
S těmi úroky už to bohužel není tak jednoduché.
Já bych doporučil podat R-10.1.2022 k SO3 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2 (ohledně nevydání včasného rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí SO1). Pokud do R-10.2.2022 nepřijde žádná reakce nebo přijde zamítavá reakce, podat nečinnostní žalobu na SO2.
Výhodou takového časování je, že zároveň dojde k promlčení. Pokud by se žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podala dříve, hrozí, že SO2 stihne vydat zamítavé rozhodnutí. Naopak při pozdějším podání by mohlo hrozit, že uplyne lhůta.
-
Já bych doporučil podat R-10.1.2022 k SO3 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2 (ohledně nevydání včasného rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí SO1). Pokud do R-10.2.2022 nepřijde žádná reakce nebo přijde zamítavá reakce, podat nečinnostní žalobu na SO2.
A do té doby nic? Pokutu a náklady řízení zaplatit, nebo zatím také čekat?
Mimochodem, já tam mám v odvolání jeden velmi silný důvod, myslím, že SO2 by ho musel uznat, takže po téhle stránce to mám dost sichrované. Nicméně ten jsem ještě neposílal, odvolání bylo zatím jen blanketní.
-
Když nezaplatíte a budete jen čekat, úřad spustí vymáhání, v posledku exekucí, což má jisté kolaterální nepříjemnosti kdybyste někde chtěl půjčku, nebo, v případě exekuce proti platu, se o tom dozví zaměstnavatel.
Číkusovo kočkování prostřednictvím opatření proti nečinnosti SO2 nemá odkladný účinek na vymáhání pokuty SO1. Nečinností žaloba je podmíněna soudním poplatkem 3000 kč. Na žádost o opatření si SO2 vyžádá spis, dá echo SO1 a prekluze je až někdy v 1.2022.
Postup záleží na tom, čeho chcete dosáhnout. Jestli neplatit hned, tak zajděte nahlédnout, tím upozorníte ouřad na chybu (nebo mu rovnou napište), ten ji napraví a do prekluze tak daleko, že by SO mohly stihnout doplnění blanketního odvolání a zamítnutí odvolání u SO2. Jestli exekuci a prokazování její nezákonnosti, tak Číkusovo kočkování.
Silný důvod do odvolání máte v kategorii "správní soudy podobný uznaly" nebo "všechny ostatní"?
@Číkus: s úrokem to nebylo jednoduché v kterém případě?
-
Lafayette> Pokutu buď zaplatit a následně ji vymáhat zpět, nebo risknout exekuci a následně peníze vymáhat zpět (a nebo také ne pokud k exekuci nedojde).
JF> Více např. zde (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5324.msg118420#msg118420).
-
Čili s těmi úroky už to vůbec zajímavé není a nemá cenu si u úřadu zakládat spořák, je to tak, že?
JF> Silný důvod je opravdu z kategorie "správní soudy podobný už uznaly", myslím, že to mám celkem ložené.
-
Tak ono to nebylo nijak dramaticky výhodné ani předtím, jde spíše o nepříjemnost pro ten úřad.
Jinak daňová exekuce nemá na bonitu v očích banky valný vliv - pokud se pamatuji, tak se ani nikde nepropisuje (BRKI/NRKI/CEE/Solus) a maximálně vám, pokud to bude srážkou z účtu u peněžního ústavu, zamítnou úvěr u toho peněžního ústavu, kde došlo k exe - např. z obezřetnosti to může zamítnout underwriting.
-
Vše důležité viz Číkus výše. Přidám jen pár detailů.
- Pokud bylo podáno odvolání, ale nikdo o něm nerozhodl, je skutečně formální obranou žádost o opatření proti nečinnosti, ale vždy proti SO2. Logika je taková, že je to SO2, kdo má rozhodnout (dokonce i o opožděném či nepřípustném odvolání), takže i kdyby za to subjektivně nikdo na SO2 nemohl, protože SO1 odvolání ztratil, zabordelil, či se ho dokonce rozhodli ignorovat a nepostoupit úmyslně (poslední dobou takové tendence existují s argumentací zneužitím práva), pořád je to formální odpovědnost SO2. Žádost účastníka úplně přesně podle § 80(3) věty druhé SprŘ by tak měla směřovat na SO3 - nadřízený SO nečinného SO2 (tedy nejspíš na MD, jde-li o dopravně-správní buzeraci). V reálu bude asi rychlejší a praktičtější ji poslat SO2 (s poznámkou, ať to laskavě na MD postoupí, nehodlají-li to sami řešit), zejména máte-li indicie, že chyba je u SO1.
- Opatření proti nečinnosti není jedinou možnou obranou, resp. taktikou. Bylo-li podáno odvolání (a bylo podáno řádně, včas, oprávněnou osobou atd., nemá vady, nebo jen takové, které lze postupem dle § 37 SprŘ odstranit ...), pak má toto odvolání tzv. suspenzivní účinek (tedy odkládá právní moc i vykonatelnost rozhodnutí), a tento účinek nastává ze zákona, tedy nikdo o něm zvlášť nerozhoduje (zda takový účinek nastal si musí posoudit každý sám jako předběžnou otázku v okamžiku, kdy na tom bude něco záviset). Základní taktikou by tedy mohlo být nedělat nic - rozhodnutí SO1 je nevykonatelné, že o odvolání nikdo nerozhodnul obviněného netrápí, a vyrozumění o nedoplatku nejspíš nemá povahu správního aktu, který by ukládal nějakou povinnost, tedy lze ho ignorovat, nebo třeba i zaplatit s tím, že si to později vyreklamuji zpět, ale není povinností na to nějak odpovídat, a už vůbec není třeba upozorňovat SO na jejich chyby.
- Teprve dojde-li skutečně k nějakým formálním krokům na základě nepravomocného rozhodnutí (např. k vydání exekučního příkazu), je třeba se bránit. Blbý je, že jak už též padlo, exekuce, byť neoprávněná, může napáchat vedlejší škody, a i když teoreticky i ty lze pak chtít po státu kompenzovat, je to v typickém případě zbytečná eskalace (systém je bohužel nastaven tak, že i pokud poškozený formálně vše vyhraje, tedy dosáhne toho, že chybná rohodnutí jsou zrušena, vše navráceno do zákonného stavu, a dokonce vysoudí nějaké drobné jako náhradu újmy, stejně ho to bude bolet víc než protistranu - už kvůli energii, kterou je do toho nuté investovat, případně nákladům na advokáty, které ta náhrada málokdy reálně pokryje).
- Tahy, které teď můžete udělat, tedy jsou v zásadě tyto - zaplatit, nahlížet, formálně řešit nečinnost, neformálně SO upozornit a zjišťovat, co se s odvoláním stalo. Jak to namixovat a hlavně načasovat je na vás. Konzervativní strategie zahrnuje zaplacení (jako odvrácení, byť neoprávněné, exekuce) a s řešením nečinnosti vyčkání na prekluzi, ale bacha, je tam pak dost úzké časové okno (viz Číkus). Jste-li si jistý, že odvolání máte vyhrané, a to nejen toto kolo, ale řízení jako celek, klidně to můžete urychlit.
-
Žádost o opatření proti nečinnosti adresovanou Ministerstvu dopravy jsem tedy poslal Krajskému úřadu s tím, že nebudou-li to řešit sami, ať to postoupí na MD.
Teď ještě uvažuji, zda zaplatit, ale nejpíš ano.
Už zaplaceno.
-
Otázka zatím jen pro eventuální budoucí kroky - jak dlouho čekat na případnou akci SO2 nebo SO3 a co zvolit jako další krok, když se žádné akce od SO2 ani SO3 nedočkám?
-
Přišla odpověď od SO2.
"Žádné odvolání jsme nedostali, proto jsme si ho vyžádali od SO1. SO1 říká, že žádné odvolání nedostal, důkazní břemeno je tedy na Vaší straně, aby jste prokázal, že jste, jak uvádíte, správnímu orgánu SO1 odvolání zaslal.
Považujte žádost za vyřízenou."
(přepsáno včetne gramatické chyby)
SO1 jsem samozřejmě odvolání (blanketní) posílal ve lhůtě a po delší době nečinnosti (několik měsíců) jsem ho doplnil o důvody. Reakce SO1 naprosto žádná.
Teď si nejsem úplně jist dalším postupem. SO1 ignoruje mé odvolání, ani na výzvu SO2 jim ho nepošle. SO1 ignoruje i mé doplnění odvoání.
Můj další postup by měl být k SO1 nebo SO2?
-
V trackingu české pošty reklamujte zásilku (je potřeba sken/foto podacího lístku). Jak Vám přijde odpověď, podejte nečinnostní žalobu.
edit: V mezičase můžete ještě zkusit pro jistotu poslat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2 k SO3.
-
SO1 zásilku nepochybně obdržel. Kromě odvolání v daném případě tam byla ještě jiná věc a tu neignoruje. Čili SO1 se tváří, že v zásilce byla jen ta jedna věc.
Nečinnostní žaloba vůči komu? SO1 nebo SO2?
-
Nečinnostní žaloba proti SO2. Má vydat rozhodnutí o odvolání a je nečinný.
-
Lafayette: Pokud SO přehlédnul nebo nepochopil nějaký úkon, který byl součástí (multi)podání, není na to žádný formální postup, a rozhodně není povinnost účastníka řízení ten úkon nějak dodatečně prokazovat či vysvětlovat (nepočítáme-li proceduru podle § 37, kterou ale musí iniciovat SO).
Z hlediska taktiky je dobré myslet pár tahů dopředu, tedy že může dojít na nečinnostní žalobu, a aby u soudu člověk nenarazil na přísně pojatý výklad lehce gumového ustanovení o bezúčelně vyčerpaném prostředku. Tedy na přípis, kde po vás chtějí prokázat podání/odeslání odvolání, by asi bylo vhodné nějak zareagovat. Může to být úsporné, např. bych jim poslal scan podacího lístku a screenshot trackingu pošty - ale už ne kopii obsahu, zejména když nic takového ani nechtějí, a určitě bych jim nesděloval, že šlo o více úkonů v jednom podání a na některé SO1 reagoval. Jen ať se snaží - když najdou, dobrý, když ne, taky dobrý.
Případně pokud cílíte na promlčení (nestihne-li SO2 rozhodnutí potvrdit do ledna), šlo by to asi pojmout více konfrontačně, tedy např. na ten žvást o otočení důkazního břemene odpovědět, že se domníváte, že ze žádného právního předpisu neplyne povinnost účastníka řízení předkládat důkazy k tomu, že učinil konkrétní podání. Trváte na tom, že odvolání bylo odesláno dne XY a bylo správnímu orgánu doručeno, ale není vaší povinností to prokazovat a navíc ani netušíte, jak by si SO2 takové prokazování představoval. Trváte na žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti a pokud takové opatření SO2 učinit nehodlá, očekáváte, že nevyhovění žádosti vám bude náležitou formou oznámeno, abyste mohl následně zvážit využití dalších prostředků ochrany svých práv.
-
...např. bych jim poslal scan podacího lístku a screenshot trackingu pošty...
...odpovědět, že se domníváte, že ze žádného právního předpisu neplyne povinnost účastníka řízení předkládat důkazy k tomu, že učinil konkrétní podání. Trváte na tom, že odvolání bylo odesláno dne XY a bylo správnímu orgánu doručeno, ale není
Myšleno vždy "jim" a "oni" = SO2?
Tedy komunikovat dále s SO2?
-
Jo. Nečinný je SO1, ale bavíme se s SO2, protože ten má dozorčí pravomoc proti nečinnému SO1 zasáhnout a ten vám píše a chce nějaké důkazy či co. V podstatě jde především o to nějak smysluplně reagovat a donutit SO2 buď nějaké opatření učinit, nebo vydat usnesení o nevyhovění žádosti. Nebo nebude-li aspoň 30 dní dělat nic, taky dobrý. Pokud by se pokračovalo nečinnostní žalobou, aby nikdo nemohl říct, že řešení nečinnosti na úrovni SO bylo bezvýsledné kvůli vaší nesoučinnosti.
-
Tak více než 30 dní uplynulo a žádná reakce.
Nečinnostní žaloba tedy opět vůči SO2, tedy Krajskému úřadu, ten je nečinný, že?
Ještě pro jistotu - v žalobě se domáham toho, aby soud přikázal vydat Krajskému úřadu rozhodnutí ohledně toho odvolání, které ovšem z SO1 nedostali?
-
Lafayette: a co jste jim nakonec poslal?
Jinak ano, nečinnostní žalobu na SO2 - Očekáváte jeho reakci a nemůžete tušit proč nereaguje, zvláště když jste ze své strany vše splnil (pokud jsou překážky ze strany SO1, ať si je dokopou sami k činnosti)... Ale její načasování a vhodnost neumím posoudit.
-
Napsal jsem jim něco ve smyslu, že nevím z čeho plyne, že důkazní břemeno je obrácené a já musím dokazovat, že jsem podání učinil a že tvrdím, že podání jsem učinil řádně a včas, a to doporučeným dopisem dne XX.XX.XXXX a že nemám žádnou povinnost to dokazovat a ostatně ani nevím jak si to dokazování SO2 představuje.
A ať teda nějak rozhodnou a náležitým způsobem mi to dají vědět.
Asi není na co čekat s nečinnostní žalobou, ne?
-
Tak odpověď přece jen přišla.
SO2 mi poslal Sdělení.
Opakuje mi, že v dané věci je důkazní břemeno na mé straně, abych prokázal, že jsem orgánu SO1 zaslal podané odvolání, tedy předložil doklad o tom, že jsem odvolání poslal (například podací lístek dopisu).
Jelikož jsem tak zatím neučinil, tak SO1 ani SO2 nemá žádnou možnost prověřit, zda jsem podání učinil.
V tomto sdělení konstatuje SO2, že rozhodnutí SO1 v dané věci nabylo právní moci.
Na závěr SO2 dodává (poněkud arogantně), že v případě mého opětovného podání bez doložení potvrzení již nebude ze strany SO2 vůbec reagováno.
Pošlu jim tedy asi ještě scan podacího lístku a případně screenshot z trackingu Pošty. A uvidím, co se bude dít.
-
Jestli jsou drzí až arogantní, můžete jim trochu upravit načepýřené ego třeba takto.
Vážení, sice mě opakovaně vyzýváte k předložení důkazů, že jsem podal odvolání, pokud však stále platí Ústava a Listina, domnívám se, že nejsem povinen dělat nic, co mi zákon neukládá, a ve vašem dopise na žádné ustanovení, podle kterého bych byl povinnen prokazovat učiněné podání, neodkazujete, patrně proto, že žádné takové neexistuje. Stejně tak neexistuje povinnost podatele činit podání způsobem umožňujícím budoucí prokázání doručení (např. doporučeným dopisem) ani povinnost uchovat související doklady.
I kdybych vaší výzvě chtěl vyhovět, nemohu, podací lístek ani jiné doklady se mi nepovedlo dohledat. Nicméně vzhledem k tomu, že na podání, ve kterém bylo odvolání obsaženo, správní orgán reagoval, není o jeho doručení pochyb. Navrhuji tedy prověřit všechna podání evidovaná podatelnou cílového úřadu učiněná v rozhodném období (od vydání rozhodnutí do konce odvolací lhůty).
Zároveň upozorňuji, že nebude-li opětovně moje žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti řádně vyřízena, případně postoupena nadřízenému úřadu, budu to považovat za bezvýsledné vyčerpání prostředků dle správního řádu a obrátím se ve věci nezákonné nečinnosti vašeho úřadu na příslušný správní soud.
-
Tak konečně jsem z SO2 vyrazil nějaké rozhodnutí.
SO2 zamítl me odvolání jako opožděné. Podle orgána jsem nepodal v zákonné lhůtě odvolání proti rozhodnutí SO1.
Dále zmiňuje SO2, že mě vyzval k předložení dokladu o tom, že jsem odvolání podal (například podacím lístkem).
Přiznává dále, že jsem dodal potvrzení o podání (což je samozřejmě elektronický podací lístek), ale orgán neuznává, že bych tím doložil odeslání (wtf????).
Předpokládám, že teď je čas na správní žalobu, že?
Kromě toho bych jim rád trochu "upravil načepýřené ego".
Jsou na žalobu nějaké časové limity?
-
Odůvodnil SO2 nějak tu opožděnost?
Na správní žalobu jsou dva měsíce.
-
Ve spisu, který dostali z SO1 odvolání není. Jako odvolání tedy brali moji žádost o uplatnění opatření na ochranu před nečinností.
1) SO1 zcela ignoroval moje odvolání.
2) SO2 mě vyzval, abych doložil, že jsem odvolání poslal. Když jsem poslal kopii podacího lístku a výpis z trackingu pošty, tak odpověděli, že to podle nich není doklad o tom, že jsem podání učinil.
-
Navrhuji ihned reklamovat zásilku u ČP a začít připravovat správní žalobu o jediném bodu: Odvolání bylo podáno včas.
-
Můžeme přesunout do kuchyně? Budu si moct dovolit být otevřenější.
-
Přesunuto, ale pamatujte na to, že i zde by se mohl nějaký parazit vyskytnout.
-
Díky. Vím, že ani zde to není 100% safe, ale přece jenom víc.
Zásilku není třeba reklamovat, SO1 sám uznává, že zásilka doručena byla, leč pouze pro jiný případ, který tam máme otevřený. Druhou část multipodání, tedy to údajně nedoručené odvolání zcela ignoruje.
Takže reklamace zásilky u Pošty by nepřinesla nic nového, pouze by bylo zjištěno, že zásilka doručena byla.
Je skoro jisté, že podání bylo zařazeno jen do toho druhého spisu. Takže když SO2 kontroloval spis k tomuto případu, tak tam skutečně odvolání nenalezl.
Vychází mi z toho, že by bylo záhodno připravit správní žalobu o jediném bodu: Odvolání bylo podáno včas, SO1 ho ignoruje, přestože doručení zásilky přiznává.
Správní žaloba má směřovat na SO2, přestože v tomhle je vlastně nevinně? Tu chybu udělal SO1.
-
Je to vina SO2. Odvolání bylo podáno, tím se povinnost rozhodnout přesouvá na SO2. Žalobu samozřejmě proti SO2.
Také by se dalo u SO1 nahlédnout do toho druhého spisu a pořídit kopii onoho podání vč. razítka o doručení.
-
Také by se dalo u SO1 nahlédnout do toho druhého spisu a pořídit kopii onoho podání vč. razítka o doručení.
Bylo by dobré podpořit žalobu rovnou tím? Přiložit kopii podání z onoho druhého spisu?
-
Nejhezčí by bylo to triumfálně předložit jako důkaz během soudního jednání. Ale klidně lze přiložit už k žalobě.
-
Pokud to není vyloženě nevýhodné, tak bych to právě klidně udělal během soudního jednání. ;D
-
Procesně - ano, žaloba na SO2 (proti rozhodnutí, režim § 65 SŘS). Lhůta jsou 2 měsíce od doručení rozhodnutí SO2 a bacha, žaloba nesmí být "blanketní", musí v té lhůtě být nejen podána, ale i obsahovat žalobní body, alespoň v hrubé podobě (pozdější rozvinutí argumentace v rámci vyjadřovacího kolečka je možné).
Není už možné jít na nečinnost, pokud SO2 rozhodl (o odvolání proti stejnému rozhodnutí). To, že fakticky nerozhodl o skutečném podaném odvolání, které SO1 někde dobře ukryl, ale o nějakém jiném vašem podání, které si jako odvolání posoudil, na tom nic nemění, předmět soudního přezkumu zde vymezuje podkladové správní řízení (a předpokládám, že o tom, proti kterému rozhodnutí a v kterém řízení to odvolání mělo směřovat, spor není).
Z hlediska postupu v řízení máte obě diskutované možnosti. Pokud pouze zopakujete, že a kdy jste podal odvolání, případně odkážete na již předložené podklady (podací lístek), které již jsou součástí spisu, je slušná šance, že ani po podání žaloby nebude klíčové podání dohledáno a doplněno do spisu. Pak fakticky nebude možné, aby soud rozhodl bez jednání, protože ten důkaz o existenci a obsahu klíčového podání bude muset být dodatečně proveden jako důkaz a to nejde bez jednání (bez ohledu na to, jakým zůsobem bude opatřen, jestli donesete kopii, či navrhnete soudu, aby si příslušný spis z SO1 vyžádal). Teoreticky nebude nutné tam chodit, ale to je vždy riskantní (nemáte kontrolu nad tím, co tam bude protistrana blábolit). Asi by to mohla být docela sranda, na druhou stranu, soudní jednání z pohledu žalobce je z hlediska formalit ne až tak triviální záležitost, a jít do toho bez jakýchkoliv zkušeností je trochu riskantní (sledování soudkyně Barbary se jako relevantní praxe nepočítá).
Tedy za mě - buď ten důkaz opatřit ještě před podáním žaloby a přiložit, nebo to nechat na jednání, ale v tom případě využít čas a udělat si domácí úkoly (sehnat si zástupce/konzultanta, který už to někdy dělal, na nějaká soudní jednání se podívat, nebo se aspoň nechat detailně nabrífovat ...).