Myšlenka dobrá, ale obávám se, že vzhledem k fuzzy pojmům typu (dostatečné) podezřením, okolnosti odůvodňující zahájení řízení atp. to nepůjde tak jednoduše rozbít. Otázku, kdy je podezřelý dostatečně podezřelý, si patrně SO posuzuje v rámci správního uvážení. Tam je soudní přezkum omezený, ostatně ani judikatura, který přikryla standardní sekvenci odpustek - udání - výzva řidiči - cokoliv jiného než přiznání - sprdel neříká, že takto SO postupovat musí, ale jen že to není nezákonné, protože kdyby měl být nebohý SO nucen k tomu řidiče skutečně hledat, nikoliv to jen přestírat, tak by patrně nastal konec světa.
Konkrétně - námitka má 2 části. První se točí ohledně dostatečného podezření (potažmo kdy už jsou zjištěné skutečnosti rozhodné). To je typicky gumová věc, viz výše. Druhá část se týká toho, zda je/není přípustné písemné podání vysvětlení (resp. rozpitváno - zda k tomu může SO někoho vyzvat, zda tím tomu vyzvanému vznikne/nevznikne nějaké právo či povinnost, resp. jaké jsou případně následky nesplnění takové povinnosti, a konečně jak s případným vysvětlením má SO naložit a jaké jeho podání má/nemá účinky). Když budu hájit obviněného z přestupku, tak samozřejmě shodně s kdo vymyslím nejméně 42 argumentů, proč je písemné podání vysvětlení nezákonné, ale jinak o tom přesvědčen nejsem. Obecně nevidím v možnosti vysvětlení (ve smyslu poskytnutí předběžné informace SO) podat písemně vůbec žádný problém, a to dokonce ani v situaci, kdy to SprŘ neupravuje, ale ani nezakazuje. Se zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí to v rozporu není, kdo chce získat trochu rozhled, doporučuji k prostudování např. právní úpravu a praxi v Dřevákovém Nizozemském království.