hh:
Na ÚP to byla moje premiéra, informace získávám postupně, studuji spisové dokumenty a Zákon o zaměstnanosti. Uchazeči je úřadem v případě nabídky práce předán papír s názvem Doporučenka, kterou si musí nechat od zaměstnavatele potvrdit, tuším, že do tří pracovních dnů. Doporučenky jsou vydávány na místa, která má ÚP v registru a o kterých úředník usoudí, že jsou pro uchazeče vhodná. Doporučenku vyplňuje zaměstnavatel, jako důvod odmítnutí si tam může napsat cokoli, i to, co třeba ani důvodem nebylo. Uchazeč to neovlivní. Pak vyplněnou doporučenku uchazeč předá svému úředníkovi a ten s ním vede ústní jednání, ze kterého vznikne zápis - protokol. Dále úředník postupuje dle svého uvážení, třeba zahájí SŘ z moci úřední, když usoudí, že důvody odmítnutí nebyly vážné. Kolik je prostoru pro úřednickou libovůli v celém tomto řetězci procesů, nechť posoudí každý sám.
Plán není ani ďábelský, ani to není plán. Je to primitivní a snadný postup, zcela dle naturelu úředníka, jak likvidovat uchazeče v intencích zákona k tomu účelu ušitého. Mlčky přijme = nepoučí. Vámi zmíněná "poměrně široká poučovací povinnost" neproběhla, ale koho to na úřadu zajímá. Proč by poučoval, cílem je sankčně vyřadit. Už chápu, jak bylo dosaženo statistických čísel nízké nezaměstnanosti.
Pokud je uchazeč i nepravomocným rozhodnutím zpětně vyřazen (zde zákon vytvořil skvělý prostor pro úředníkovu libovůli), není o co bojovat, nemá smysl namítat podjatost. Mimochodem, zde úředník vyřadil uchazeče z evidence ještě před nepravomocným rozhodnutím. Nemá smysl se odvolávat, ničeho se tím nedosáhne. Při známém pokrývání rozhodnutí jednoho úřadu druhým, a při nevýkonnosti našich soudů, je opravdu zbytečné se o cokoli snažit. Případné vítězství by bylo stejně Pyrrhovo.
Jediné, co z toho lze vytěžit, je poučení pro příště, a pro ostatní čitatele tohoto webu.