30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: Kokrhel123 28 Května 2019, 22:43:03
-
Chci uplatnit námitku podjatosti ve správním řízení na Úřadu práce.
Jedná se o SŘ zahájené z moci úřední ve věci vyřazení osoby z evidence uchazečů o zaměstnání. Jde o příbuznou osobu, která podporu nepobírá, úřad platí jen pojištění, ale protože odmítla jednu z nabídek práce jako zcela nepřijatelnou druhem činnosti i platově, úřad ihned zahájil SŘ z moci úřední. Mám plnou moc, do spisu se vyjádřím k celé věci, ale chci to doplnit i námitkou podjatosti. V této věci přesně nevím, na čem by bylo nejvhodnější tuto námitku postavit, protože narozdíl od dopravních záležitostí, zde není pokuta, která by šla do příjmu obce.
Na ÚP jdu v pátek 31.5., tak do té doby, pokud máte někdo zkušenosti s touto tematiku, mi velmi každá rada pomůže.
-
protože odmítla jednu z nabídek práce jako zcela nepřijatelnou druhem činnosti i platově, úřad ihned zahájil SŘ
Tak potom je ještě možnost si to pojištění platit sám. ;)
-
Vaše zadání je divný - chcete namítat podjatost, ale nevíte proč, to samo o sobě značí, že podjatý nejspíš nikdo není. Pokud má jít o čistě obstrukční námitku, tak je úplně jedno, jak ji odůvodníte - při nedostatku fantazie třeba že cílem úřadu je co nejnižší počet nezaměstnaných a na výsledku řízení tak má zájem.
Věcně - tvrdíte-li, že šlo o zcela nevhodnou práci, nakolik nabízená práce (ne)zapadá do § 20 ZamZ?
-
.qoyi
Jeden z důvodů, proč chci aktivně do SŘ jít je, aby úřad po nezbytnou dobu platil za nezaměstnaného pojištění. Dalším důvodem je trénink bojem, abych byl připraven na vážnější případy v budoucnu, třeba právě z oblasti dopravní problematiky. A zřejmě hlavní důvod je ten, že nechci nechat vrchnost bezpracně vyhrávat jimi svévolně vyvolaná řízení, kde jsou zvyklí, že občan pokorně sklapne.
hh
Naopak, pro zdůvodnění námitky podjatosti mě napadá hned několik věcí, a o podjatosti úřednice přesvědčený jsem. Akorát nevím, kterou z těch věcí se hodí napsat spíše do vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, a kterou z nich odůvodnit námitku podjatosti. Proto jsem čekal nějakou osvědčenou radu, která by mi pomohla zorientovat se.
Například:
- důvody uvedené jako příčina zahájení SŘ jsou nepravdivé, úřednice je tedy podjatá, jinak by si je nevymýšlela.
- skutečnost, že sama zahájila SŘ z moci úřední a po sedmi dnech o něm rozhodne, je důvod námitky systémové podjatosti, neboť má zájem na výsledku, včetně její nadřízené. Nebo je běžné, aby žalobce a soudce byla jedna a tatáž osoba?
- korespondence zaslaná nadřízené této úřednice (ještě před zahájením SŘ), kde je poukazováno na její šikanózní jednání, zůstala bez odpovědi. Podjatost?
- chyby v poučení, např, že do spisu mohu nahlížet pouze v úředních hodinách. Dle mého - podjatost.
- zítra jdu nahlížet do spisu, uvidím, co tam najdu dalšího. Mnoho věcí se na ÚP odehrávalo ústně, mnoho věcí záleží na téměř libovolném posouzení úřednice. Může posílat uchazeče na místa s nevyhovující prací se směšnou mzdou, a pak je za odmítnutí nepřijatelného vyřazovat z evidence prakticky bez omezení.
Zákon o zaměstnanosti, § 20, d) nabídka práce rozhodně nesplňovala, avšak úřednice usoudila, že splňovala. Podjatost? Nebo materiál do připomínek k podkladům?
-
Naopak, pro zdůvodnění námitky podjatosti mě napadá hned několik věcí, a o podjatosti úřednice přesvědčený jsem. Akorát nevím, kterou z těch věcí se hodí napsat spíše do vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, a kterou z nich odůvodnit námitku podjatosti. Proto jsem čekal nějakou osvědčenou radu, která by mi pomohla zorientovat se.
Stále nevím, zda hledáte skutečný či jalový důvod podjatosti. Pokud skutečný, tak podjatost značí poměr OÚO k věci, účastníkům nebo zástupcům. Tedy:
- důvody uvedené jako příčina zahájení SŘ jsou nepravdivé, úřednice je tedy podjatá, jinak by si je nevymýšlela.
Nepravdivé je co, že byla odmítnuta nabídka práce, nebo že šlo o vhodnou práci ve smyslu § 20 ZamZ? Pokud jen to druhé, jde o právní názor, odlišný (a třeba i chybný) právní názor neimplikuje podjatost.
- skutečnost, že sama zahájila SŘ z moci úřední a po sedmi dnech o něm rozhodne, je důvod námitky systémové podjatosti, neboť má zájem na výsledku, včetně její nadřízené. Nebo je běžné, aby žalobce a soudce byla jedna a tatáž osoba?
Důvodem podjatosti je co? Že bylo rozhodnuto podezřele rychle? To byste musel jednak doložit (např. statistikou délky stejného typu řízení u téhož úřadu či dokonce též osoby) - pokud by běžně byly těsně dodržovány či dokonce překračovány pořádkové lhůty a jen ve vašem případě rozhodnuto do týdne, podezřelé to je. Ale jako samostatný důvod podjatosti to asi neobstojí, ostatně rozhodnuto má být bez zbytečného odkladu. Mohlo by jít o podpůrný argument. Na otázku je odpověď ano - správní řízení je řízení tzv. inkvizičního typu, úřad je žalobcem i soudcem, není procesní rovnost mezi účastníky a úřadem (jen mezi více účastníky).
- korespondence zaslaná nadřízené této úřednice (ještě před zahájením SŘ), kde je poukazováno na její šikanózní jednání, zůstala bez odpovědi. Podjatost?
Stížnost podaná na OÚO zpravidla nezaloží podjatost - sice tím vzniká nějaký slabý poměr k věci/účastníkovi, ale profesionální úředník má být schopen toto ustát (a takto to bude případně i odůvodněno). Pro ilustraci - exhejtman Rath vs. soudce Pacovský - účelově se nechal krátce zastoupit příbuzným soudce, zřejmě padlo i nějaké TO, vede s ním civilní spory, matně vzpomínám, že obhajoba se hrabala i v soukromí soudce (snad fotky z nějaké akce a cosi z toho dovozovala, že se s někým zná či co). VS to jako celek vyhodnotil dokonce tak, že ze strany Ratha už nejde o standardní výkon proceních práv, ale šikanu, kdyby soudce sám usiloval o zbavení se případu a subjektivně by se označil za podjatého, zřejmě by mu to prošlo, ale v opačném případě objektivní pochybnost o nestrannosti i přes výše uvedené shledána nebyla. Toto je sice extrém, ale chcete-li postupovat obdobně, tedy proti úředníkovi, se kterým původně nemáte nic společného, vést "kampaň", a na jejím základě pak namítat podjatost, musíte buď doufat, že do toho hodí vidle sám, nebo že se nechá rozhodit a udělá nějakou chybu (např. se začne na jednání chovat neprofesionálně a vy budete mít skrytý záznam).
Na stížnost, byla-li vyhodnocena jako podání podle § 175 SprŘ, má úřad 60 dní, třeba ještě něco dorazí. Pokud ne, můžete se obrátit na nadřízený úřad.
- chyby v poučení, např, že do spisu mohu nahlížet pouze v úředních hodinách. Dle mého - podjatost.
Chybný postup v řízení není podjatost. A naopak, že je úředník podjatý neznamená, že nemůže postupovat správně.
Mnoho věcí se na ÚP odehrávalo ústně, mnoho věcí záleží na téměř libovolném posouzení úřednice. Může posílat uchazeče na místa s nevyhovující prací se směšnou mzdou, a pak je za odmítnutí nepřijatelného vyřazovat z evidence prakticky bez omezení.
Zákon o zaměstnanosti, § 20, d) nabídka práce rozhodně nesplňovala, avšak úřednice usoudila, že splňovala. Podjatost? Nebo materiál do připomínek k podkladům?
Opět - chyby v řízení, ať už jde o procesní postup, neznalost, nesprávný právní názor, překročení pravidel správního uvážení - nezakládají (bez dalšího) podjatost. Na vše můžete poukazovat jak v průběhu řízení (v rámci vyjádření, případně stížností), po rozhodnutí to uplatnit v odvolání a dalších opravných prostředcích.
A na okraj - v § 20 jsem nic o směšné mzdě nečetl, jen o práci odpovídající kvalifikaci a schopnostem uchazeče (a to ještě s dovětkem "pokud možno").
-
hh
Děkuji velice za odpověď a rady.
Rozdíl mezi skutečným a jalovým důvodem podjatosti mi dosud nebyl jasný, nyní snad ano. Bude muset tedy postačit i jalový..
Praxe místního ÚP je jednoduchá. Snaží dostat uchazeče do situace, kdy v odmítnutí nabídnutého zaměstnání uvede jako jeden z důvodů nedostatečný plat. Složité to není, některé firmy cíleně nabízejí uchazečům z ÚP jen minimální možné platy. Uchazeč, který nemá podrobně nastudovaný zákon, si není vědom toho, že toto jako důvod odmítnutí nemá v něm oporu. Stává se tak snadnou obětí a úředník to moc dobře ví. Mlčky tento důvod přijme, aby mohl vzápětí vyvolat SŘ proti uchazeči. Přece jen dost lidí registrovaných na ÚP ve své naivitě očekává, že úředník třeba poradí. Ačkoli uchazeč současně uvedl důvody, které oporu v bodě d) mají, to znamená "zaměstnání ... které odpovídá ... pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.", není k nim přihlédnuto. Slovní spojení "pokud možno" úředníkovi umožňuje, aby ve svém právním výkladu tyto skutečnosti ignoroval.
"řízení tzv. inkvizičního typu, úřad je žalobcem i soudcem, není procesní rovnost mezi účastníky a úřadem" - to vysvětluje mnohé z postupů úředníků.
-
Praxe místního ÚP je jednoduchá. Snaží dostat uchazeče do situace, kdy v odmítnutí nabídnutého zaměstnání uvede jako jeden z důvodů nedostatečný plat. Složité to není, některé firmy cíleně nabízejí uchazečům z ÚP jen minimální možné platy.
Není to příliš paranoidní, že by si tím jen zlepšovali statistiky nezaměstnanosti?
Vždy jsem vnímal ÚP jako něco, kde se musím zapsat, aby se sociálkou dobře bylo a posílali mi podporu, zatímco já si mezitím najdu práci.
Firmy obvykle povinně nahlásí pracáku volná místa, ale děsí se toho, že by fakt někdo z tohoto zdroje přišel.
Lidi z pracáku zase často přijdou do firmy a chtějí jen potvrzení, že o ně není zájem.
(typicky přijde cikán, který má druhý den zničená záda z práce a chce nemocenskou, proto ty nízké platy - zkrátka nedůvěra a špatná zkušenost. Naopak firma, která opravdu poptává lidi z pracáku má tomu uzpůsobené pozice a byznys plán - a opět tomu odpovídající platy)
Čili to funguje jako většina veřejných institucí. Je tu, jsou vůči ní povinnosti a živí to úředníky. Reálně je prakticky k ničemu a lidi si to pak okolo toho udělají po svém.
-
Paranoidní to možná je, ale v tom našem maloměstě jsou na ÚP takové malé Židlochovice. Zkušenost z jiných ÚP je podstatně lepší, soudě podle různých uchazečů z jiných oblastí.
Jinak s Vaším vnímáním role vztahu ÚP vs. uchazeč zcela souhlasím. Zde jde skutečně o překlenutí nezbytně nutné doby do nalezení nového zaměstnání samostatně uchazečem. Poslední, co by si přál je, aby mu tu práci vnutil ÚP. V tomhle smyslu jsou nepoužitelní. Akorát nevstřícnost úřednice a pohotovost s jakou zareagovala na chybu uchazeče je vyloženě cílená.
Možná by bylo dobré poučit každého, kdo se z nějakého důvodu na ÚP vyskytne, aby práci odmítal výhradně s citací, že nabídka nesplňuje Zákon o zaměstnanosti, § 20, d) . A hlavně se nezmiňoval o nedostatečném platu, po tom úředník hned rád skočí.
-
Firmy obvykle povinně nahlásí pracáku volná místa, ale děsí se toho, že by fakt někdo z tohoto zdroje přišel.
Myslím, že ta povinnost hlásit volná místa na "úřad nezaměstnanosti" byla zrušená v roce 2012.
-
Mimochodem, možná to bude relevantní.. v Praze ÚP nedoručují do DS, i když jim výslovně uvedete do formulářů do kolonky "doručovací adresa" adresu vaší DS.
Obecně ÚP asi - nevím jak jinde, ale v Praze určitě - nemají rády DS. Když jsem cosi posílal na ÚP přes DS, reakce proběhla asi až za dva týdny formou telefonátu "proč nám to posíláte datovkou, my máme jednu datovku na celou Prahu a než se to k nám dostane, týden dva se to přeposílá, pošlete nám to příště doporučeně"..
-
Kokrhel123: Jako jalový důvod můžete použít cokoliv, i to, co objektivně podjatostí není. Tedy klidně podanou stížnost, dosavadní chyby v řízení, nebo chcete-li si vymyslet systémový důvod, tak třeba to uváděné výše, tedy snahu úřadu o dobrou statistiku, kde vyřazení je jistě snazší cestou k cíli než skutečné zprostředkování práce (v tomto ohledu by bylo čistší, kdyby o sankčním vyřazení rozhodovalo jiné pracoviště).
Mnohem zajímavější je vaše tvrzení, že úřad vyloženě čeká či dokonce aktivně vmanipuluje uchazeče k odmítnutí nabízeného zaměstnání kvůli výši nabízené odměny. To už lehce podjatostí z důvodu poměru k věci smrdí.
Zmiňovat mzdu bylo netaktické (příště už bude uchazeč vědět), ale objektivně - předmětná skutková podstata sankčního vyřazení z evidence podle § 30 ZamZ spočívá v tom, že uchazeč bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání. Řekněme, že nespokojenost s nabízenou mzdou není vážný důvod. I tak ale nejdřív musí jít o vhodné zaměstnání - pokud tuto definici nesplní, je úplně jedno, proč ji uchazeč odmítl. "Pokud možno" v písm. d) sice pozici uchazeče oslabuje, ale lze s tím pracovat, zejména ověřit, zda v daný okamžik opravdu nebyla k dispozici vhodnější nabídka, tedy nebylo možno. Dále pokud uváděl i jiné důvody, stačí, aby vážný byl libovolný z nich, dále z § 19 plyne poměrně široká poučovací povinnost, bylo-li v okamžiku odmítnutí zjevné, že to povede k sankčnímu vyřazení, jednoznačně na to měl být upozorněn ...
-
Mimochodem, možná to bude relevantní.. v Praze ÚP nedoručují do DS, i když jim výslovně uvedete do formulářů do kolonky "doručovací adresa" adresu vaší DS.
Obecně ÚP asi - nevím jak jinde, ale v Praze určitě - nemají rády DS. Když jsem cosi posílal na ÚP přes DS, reakce proběhla asi až za dva týdny formou telefonátu "proč nám to posíláte datovkou, my máme jednu datovku na celou Prahu a než se to k nám dostane, týden dva se to přeposílá, pošlete nám to příště doporučeně"..
Elektronizace státní správy a samosprávy proběhla často tak, že se do papírového úřadu najala jedna máňa do podatelny, která má datovku a roznáší to po kanclech. To samé soud nebo pčr. Vždy, když už datovku našli a použili to byl scan papírového vytištěného dokumentu, tedy zjevně něco navíc, co vedou k šanonovému hospodářství, protože musí.
-
Byl jsem nahlédnout do spisu, mám jej okopírovaný. Je tam pár věcí, na kterých by se dalo stavět odvolání i podjatost.
Právě v protokolu o ústním jednání, který je součástí spisu, je uvedeno, že uchazeč uvedl výslovně jako důvod odmítnutí (kromě platových podmínek) i nevyhovující obor a nemožnost dojíždění z přechodného bydliště. S bydlištěm se vypořádali tak, že mají zaznamenané jen trvalé bydliště (přechodné vzniklo až po registraci na ÚP), a nevyhovující obor ignorovali. V SŘ formulují pouze, že nebyl uveden vážný důvod.
Teď ale pro mne nejzvláštnější věc. Doporučenka uchazeči předána 13.5.2019. Odmítnutí zaměstnání z doporučenky bylo uskutečněno u zaměstnavatele 15.5.2019. Ústní jednání proběhlo 20.5.2019. SŘ z moci úřední bylo zahájeno také 20.5.2019. Žádné poučení o tom, že odmítnutí povede k sankčnímu vyřazení, nebylo provedeno, ani není nikde zaznamenáno. Uchazeč se tuto skutečnost dozvěděl až z doručení Oznámení o zahájení SŘ, dne 24.5.2019. Avšak přímo na Evidenční kartě uchazeče o zaměstnání je napsáno "Evidence ukončena dne 14.5.2019. Důvod ukončení: Sankční vyřazení".
SŘ je zahájeno tedy až 6 dní po sankčním vyřazení. Uchazeč je vyřazen ještě před zahájením SŘ, aniž by o tom byl informován. Je takový průběh v pořádku?
O co teď bojovat u vyřazeného uchazeče? Měl jsem za to, že do nabytí právní moci vyřazen být nemůže. Ale pokud již vyřazen je, o co vlastně teď bojovat? Proč vlastně probíhá SŘ, takto zpětně? Fakt tomu nerozumím..
-
Podejte žádost o přezkum. Byl jste vyřazen bez řádného správního řízení. Stávající řízení tedy nedává smysl.
Zároveň podejte odvolání proti stejnému řízení, abyste neprošvihl lhůtu.
-
Kokrhel123: O kus výše jste tvrdil toto: Praxe místního ÚP je jednoduchá. Snaží dostat uchazeče do situace, kdy v odmítnutí nabídnutého zaměstnání uvede jako jeden z důvodů nedostatečný plat. Složité to není, některé firmy cíleně nabízejí uchazečům z ÚP jen minimální možné platy. Uchazeč, který nemá podrobně nastudovaný zákon, si není vědom toho, že toto jako důvod odmítnutí nemá v něm oporu. Stává se tak snadnou obětí a úředník to moc dobře ví. Mlčky tento důvod přijme, aby mohl vzápětí vyvolat SŘ proti uchazeči. Přece jen dost lidí registrovaných na ÚP ve své naivitě očekává, že úředník třeba poradí. Já tedy o zaměstnání touto cestou nikdy nežádal, tak netuším, jaké informace se sdělují na osobních schůzkách na ÚP a co případně chodí písemně, ale předpokládám, že v nějakém okamžiku info o zprostředkované práci uchazeč dostane od ÚP, a právě v ten okamžik bych čekal poučení o tom, za jakých podmínek lze práci odmítnout, resp. jaké by to mělo důsledky. Nebo ta nabídka přijde rovnou od dohozeného zaměstnavatele? Jak přesně ÚP realizuje onen ďábelský plán, že něco „mlčky přijme“ - pokud už uchazeč práci odmítnul, je skutek dokonán a ÚP už jen zkoumá, z jakého důvodu to bylo.
Pokud jde o zpětné účinky, to odpovídá zákonné úpravě - vyřazení se provede zpětně ke dni, kdy nastaly rozhodné skutečnosti (§ 30 odst. 3 ZamZ) a odvolání nemá odkladný účinek (§ 143 ZamZ). Rozhoduje se tedy v řízení, dokud není rozhodnuto ani nepravomocně, účasník je v evidenci. Nepravomocným rozhodnutím je se zpětnou účinností vyřazen a to trvá i je-li podáno odvolání. Pokud je následně k odvolání nepravomocné rozhodnutí zrušeno, uchazeč se vrací do evidence (opět se zpětnými účinky), i když třeba jen dočasně (do nového nepravomocného rozhodnutí). V složitějších případech to musí být peklo, zejména dotáhne-li to někdo až k soudům. Jaký vztah má to zpětné přepisovaní historie na placení zdravotního pojištění netuším, ale počítal bych s horší variantou.
-
hh:
Na ÚP to byla moje premiéra, informace získávám postupně, studuji spisové dokumenty a Zákon o zaměstnanosti. Uchazeči je úřadem v případě nabídky práce předán papír s názvem Doporučenka, kterou si musí nechat od zaměstnavatele potvrdit, tuším, že do tří pracovních dnů. Doporučenky jsou vydávány na místa, která má ÚP v registru a o kterých úředník usoudí, že jsou pro uchazeče vhodná. Doporučenku vyplňuje zaměstnavatel, jako důvod odmítnutí si tam může napsat cokoli, i to, co třeba ani důvodem nebylo. Uchazeč to neovlivní. Pak vyplněnou doporučenku uchazeč předá svému úředníkovi a ten s ním vede ústní jednání, ze kterého vznikne zápis - protokol. Dále úředník postupuje dle svého uvážení, třeba zahájí SŘ z moci úřední, když usoudí, že důvody odmítnutí nebyly vážné. Kolik je prostoru pro úřednickou libovůli v celém tomto řetězci procesů, nechť posoudí každý sám.
Plán není ani ďábelský, ani to není plán. Je to primitivní a snadný postup, zcela dle naturelu úředníka, jak likvidovat uchazeče v intencích zákona k tomu účelu ušitého. Mlčky přijme = nepoučí. Vámi zmíněná "poměrně široká poučovací povinnost" neproběhla, ale koho to na úřadu zajímá. Proč by poučoval, cílem je sankčně vyřadit. Už chápu, jak bylo dosaženo statistických čísel nízké nezaměstnanosti.
Pokud je uchazeč i nepravomocným rozhodnutím zpětně vyřazen (zde zákon vytvořil skvělý prostor pro úředníkovu libovůli), není o co bojovat, nemá smysl namítat podjatost. Mimochodem, zde úředník vyřadil uchazeče z evidence ještě před nepravomocným rozhodnutím. Nemá smysl se odvolávat, ničeho se tím nedosáhne. Při známém pokrývání rozhodnutí jednoho úřadu druhým, a při nevýkonnosti našich soudů, je opravdu zbytečné se o cokoli snažit. Případné vítězství by bylo stejně Pyrrhovo.
Jediné, co z toho lze vytěžit, je poučení pro příště, a pro ostatní čitatele tohoto webu.
-
To vyřazení před jakýmkoli rozhodnutím je IMHO zneužití pravomoci úřední osoby, klidně bych do toho šel a zlehka jim tam možnost naplnění této skutkové podstaty zmínil, a hned podal i stížnost, ať si nadřízenej prověří svoje zaměstnance a pokud najde pochybení, tak je řešil, a to i včetně oznámení věci OČTŘ. Pokud tak neučiní, stává se spolupachatelem.
Trošku jim to tam provětrat :D
Jinak jistě, pro pracák je nějakej uchazeč hrozná práce, když se ho zbaví, tak mají laláč. A to že nezaměstnanejch je reálně trvale minimálně 10 % (mnohdy ale i mnohem víc) je veřejný tajemství. Pro režim kdo není na pracáku, tak je v cajku.
Krásně si vykouzlili snížení na polovinu ze dne na den, když se vězni ve výkonu co nemají práci přestali počítat jako nezaměstnaní.
Kdepak, stádu nevěřit ani nos mezi vočima, natož ňáký statistiky. Nezaměstnanost, inflace, platy a mzdy…samej podvod, samá lež.
-
Resenim je znovu se do evidence UP prihlasit.
-
Jenyk:
(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z důvodů uvedených
b) v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Behemot:
Něco sepisuji, sice ne v tak ostré formě, jak navrhujete, ale poprudit je rozhodně chci.
-
[...]Nemá smysl se odvolávat, ničeho se tím nedosáhne. Při známém pokrývání rozhodnutí jednoho úřadu druhým, a při nevýkonnosti našich soudů, je opravdu zbytečné se o cokoli snažit. Případné vítězství by bylo stejně Pyrrhovo.
Něco sepisuji, sice ne v tak ostré formě, jak navrhujete, ale poprudit je rozhodně chci.
Tedy znovu bojujete? U tohoto řízení vzhledem k zpětným účinkům a předběžné vykonatelnosti nemá takový smysl zdržovat, ale na odvolání bych nerezignoval. Výše jste tvrdil, že navíc ani nešlo o vhodné zaměstnání ve smyslu § 20 ZamZ. Zřejmě tam budou i nějaké formální chyby - vyřazení k 14. místo k 15., dále nechápu doručení oznámení o zahájení řízení 24. (když jak tvrdíte řízení bylo zahájeno 20., tedy zřejmě ústně, pak proběhlo ÚJ), tak by dávalo smysl, aby 24. přišlo rozhodnutí, nikoliv oznámení o zahájení řízení. Poučení podle popisu správně mělo proběhnout při předání doporučenky. Pokud jde o důvody odmítnutí, vyplňuje-li je na doporučenku jen zaměstnavatel, je to na úrovni jeho vyjádření - skutečný důvod a zda byl vážný měl být zkoumán až v řízení (tedy pokud by např. uchazeč důvod uvedený zaměstnavatelem rozporoval, mělo by se o tom dokazovat). Formální kvalita rozhodnutí a odůvodnění zřejmě taky nebude valná ...
-
hh
Správně jste postřehl můj protimluv, kdy sice konstatuji, že odvoláním ničeho nedosáhnu, ale stejně jsem se do boje pustil. Nechci to úředníkovi nechat hladce projít, jak je zvyklý, a jsem zvědav na reakci. Navíc to beru jako osobní trénink dovedností ve správním řízení, které se mohou v budoucnu hodit.
Dokument "Oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední" byl napsán 20.5., uchazeči doručen 24.5. a do 7 dnů od doručení je možno se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. V Protokolu z ústního jednání z 20.5. není o zahájení sankčního SŘ žádná zmínka. Do spisu zatím namítám několik vad, (některé jste také napsal, jinými jste mne inspiroval, děkuji), další si schovávám do odvolání. SŘ probíhá, rozhodnutí nebylo dosud vydáno. Odůvodnění zahájení SŘ je na úrovni prostého konstatování ouřady, že nabízené zaměstnání bylo odmítnuto bez vážného důvodu, přičemž zcela ignoruje, že v Protokolu z ústního jednání tyto vážné důvody uvedeny jsou. Atd, munice do odvolání bude dost.
Stejně tak nakonec podávám i námitku podjatosti na všechny oprávněné úřední osoby z místního ÚP. Ona právě ta skutečnost, že není co získat, má svoji druhou stranu. Není také co ztratit (kromě trochy času), a tak se dá vcelku obšírně využívat všech možností obrany v SŘ. Zatím mne tento průzkum bojem baví...
-
Vámi zmíněná "poměrně široká poučovací povinnost" neproběhla, ale koho to na úřadu zajímá.
Tohle je dobrá munice, ale musíte zjistit jak to přesně bylo.
K podobným situacím tu opakovaně dochází.. že účastník tvrdí že žádné poučení neproběhlo a tak se tomu přizpůsobí taktika a úředník se pak vytasí s podepsaným poučením..
V procesu s ÚP se nevyznám, ale jestli to funguje jak se tu píše.. že je předem vyřazen až do rozhodnutí.. tak námitka podjatosti je kontraproduktivní.. úřad se bude zabývat podjatostí a účastník je zatím pořád vyřazen..
..jestli není cíl se dostat na co nejvyšší způsobenou škodu a tu pak vymáhat.
-
Kokrhel123: Pokud řízení o vyřazení bylo opravdu zahájeno až doručením oznámení dne 24. s výzvou k případnému seznámení se s podklady a vyjádření, tak zatím k vyřazení dojít nemohlo - dělá se sice zpětně, pořád to musí být na základě rozhodnutí, byť předběžně vykonaného. Z čeho vlastně dovozujete, že už uchazeč byl vyřazen - píšete o nějakém záznamu v kartě, to může být jen nějaká poznámka. Jak se to projeví prakticky, jen placením pojistného? Schůzky na úřadu má po dobu vedení v evidenci uchazeč pravidelně, nebo je vždy předvolán individuálně?
-
hh:
Uchazeč je sankčně vyřazen z evidence k datu 14.5.2019, tak je to napsáno v Evidenční kartě, kolonka Ukončení. Večer sem nahodím anonymizované dokumenty, formu vyřazení uchazeče z evidence je třeba vidět. Praktický důsledek - úřad přestane platit pojistné, a uchazeče nelze po dobu následujících 6 měsíců přijmout do evidence uchazečů o zaměstnání. S těmi schůzkami to zjistím.
-
No jo, ale ta karta je nějaká jejich interní evidence - třeba o tom vědí, že je to vyřazení zatím předběžné a podle toho i postupují. Jak funguje placení pojistného za uchazeče, fyzicky se měsíčně posílá platba, nebo si to jen nějak vykážou a clearing státu s pojišťovnou probíhá až hromadně? Má uchazeč i nějaká další práva kromě pojistného? Může po úřadu něco chtít? Co kdyby v nabízených pozicích o něco sám projevil zájem?
Vyřadit bez rozhodnutí je exces. Zatím ale pořád může ÚP tvrdit třeba to, že to byla jen nějaká poznámka, že vědí, že účinky nastanou až rozhodnutím - i tak je to pro ÚP trochu problém, protože tím vlastně předjímají výsledek řízení (v pořádku by bylo třeba poznamenat si do karty, že běží řízení a o čem, ale ne že už je vlastně vyřazeno). Každopádně není-li zatím rozhodnuto, chtělo by to jednak trochu zpomalit řízení - klidně zvažovaná podjatost, nahlížení + vyjádření, případně žádost o lhůtu, zvolit si zástupce, datovka ... A paraleně opatřit důkaz, že opravdu s uchazečem jednají jako s už vyřazeným (např. že s odkazem na to zamítnou nějakou žádost či jiný úkon, neplatí pojistné ...).
-
Já jsem navrhoval podat odvolání a zároveň žádost o přezkum. Odůvodnění:
Žadatel je vyřazen, ačkoli nemá v ruce žádné rozhodnutí. Tedy patrně proběhlo nějaké řízení o kterém neví. Proto podává z procesní opatrnosti odvolání a zároveň podává žádost o přezkum rozhodnutí.
Zároveň žádá o kopii spisu ohledně řízení, na základě kterého proběhlo vyřazení.
Číslo jednací mu není známo.
-
Vkládám vybrané dokumenty ze spisu.
- Evidenční karta
Je to oficiální dokument založený do spisu. Jako interní karta s poznámkami mi to nepřipadá. I sankční vyřazení 14.5.2019 tam vypadá jako hotová věc. Spíše mne zajímá, co znamenají poznámky z 18.4.2019 a 20.5.2019. Dalším podpůrným důkazem o tom, že vyřazení z evidence je ÚP provedeno, je skutečnost, že uchazeč není pozván na další schůzku, ta mu vždy po návštěvě ÚP byla naplánována.
- Doporučenka
Zde je vidět, že ji vyplňuje zástupce doporučeného zaměstnavatele. Co napíše, je na jeho uvážení, uchazeč to jen obtížně ovlivní.
- Protokol o ústním jednání
Uchazeč formuloval mimo jiné nevyhovující obor, úřad to v SŘ ignoroval. Také poučení uchazeče probíhá prostým konstatováním "byl poučen". O hrozbě uložení sankce uchazeč poučen nebyl.
- Zahájení SŘ
Zde stojí za pozornost vágní zdůvodnění uložené sankce. V poučení vyžadují pro nahlížení do spisu návštěvy pouze v úředních hodinách.
Podle informací, které jsem od uchazeče získal, je povinen se dostavovat na ÚP na základě pozvání úředníka na pravidelnou schůzku, která je předem plánována v Průkazu uchazeče (ten jsem neskenoval, neboť není součástí spisu). Současně je povinen se dostavovat na přebírání Doporučenek, pokud mu nejsou zasílány do datové schránky, nebo poštou.
Dnes byl poslední den, kdy bylo možno do spisu vložit vyjádření se k podkladům. Takže jsem ráno předal na podatelně ÚP námitku podjatosti na všechny úřední osoby věcně příslušné k tomuto správnímu řízení včetně jejich nadřízených na místním ÚP. Současně jsem předal Vyjádření k podkladům, kde jsem uvedl dvě zásadní námitky. Další si schovávám do odvolání. Během příštího týdne se pokusím v součinnosti s uchazečem vytěžit nějaké další důkazy proti úřadu.
-
Odůvodnění stojí na vodě. Uchazečka v první řadě uvedla, že pracovní zařazení je mimo obor. V řadě druhé argumentovala přechodným bydlištěm, které dříve neuvedla prostě proto, že se úředník neptal (ač mohl a měl).
-
Kokrhel123: Mám dotaz, který se přímo netýká Vašeho problému resp. ani mého problému, ale vidím, že jste se odhodlaně vrhnul do kočkování s úřadem práce a začínáte mít načteno. Kdysi v minulosti jsem byl také vyřazen z evidence úřadu práce, ale tehdy mi to bylo celkem fuk, protože jsem věděl, že až se vrátím z dvouměsíční letních radovánek, že nastoupím na nové místo. Prostě jsem jen vyčůraně potřeboval, aby za mně někdo po tu dobu zaplatil sociálku a zdravotku a přispěl mi nějakým kapesným. Vlastně jsem nikam nešel se ucházet ani jsem se nedostavil na naplánovanou schůzku na pracáku. Prostě jsem na to hodil bobek.
Váš případ je pro mne velmi poučný, aby se nestalo něco podobného mému příbuznému. V podstatě jde o to, že po 24 letech na jednom místě s nulovou možností postupu to v něm bouchlo a dal výpověd a běží výpovědní lhůta, dobere si dovolenou a na nové místo nastoupí až v říjnu.
Dotaz zní: Jak šikovně a obstrukčně prokličkovat těmi zhruba 3,5 měsíci a minimalizovat návštěvy pracáku, protože léto hodlá trávit u moře a v horách a né běháním na ÚP a po firmách. Padlo tu cosi o doručenkách, co posílá úřad práce uchazeči a lze je doručovat datovkou, stejně tak pozvánky na schůzky na úřadu práce. Jde mi o to jestli lze aplikovat nějaké průtahy při vybíráni DS, jestli jsou dané nějaké lhůty, kterých by šlo aktivně využít a pokud možno se na pracáku ukázat tak dvakrát za léto v termínu kdy se to hodí a odfrčet opět k vodě.
Potřebujeme vykoumat nějaký časový strategický plán, který by se dal případně vhodně nakombinovat s nějakou neschopenkou.
Budu vděčný za jakýkoliv typ jak pracák vyšplouchnout a nebýt vyšplouchnut.
-
Martin623: Já to na tu dovolenou u moře nevidím. Váš příbuzný bude muset docházet na ÚP osobně a na schůzce dostane další termín návštěvy a ev. i tu doporučenku. Návštěvy ještě nedávno bývaly zhruba každých 6 týdnů, v současné době už jen 3 týdny. Nedostavení se na schůzku znamená okamžité vyřazení.
Kokrhel123:
Inspiraci můžeš hledat i u NSS. Pár lidí dotáhlo svůj boj s ÚP až tam.
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0153_3Ads_0800090A_prevedeno.pdf
Podobné téma už tu také je. https://www.30kmh.cz/index.php?topic=710.0
-
V Praze funguje metoda "práci si hledám sám aktivně", schůzky pak vyjdou jednou za 1-1.5 měsíce a s doporučenkami se opruzuje až za půl roku.
Na DS bych nesázel - aspoň teda v Praze ÚP zásadně doručuje dokumenty doporučeně do vlastních rukou i přes výslovné uvedení adresy datovky do registračního formuláře do kolonky "doručovací adres". Nicméně dokument poslaný člověkem úřadu skrze DS samozřejmě je platně doručený k okamžiku přijetí podatelnou ÚP (zpravidla do minuty od odeslání), takže cajk. To, že se ten dokument k příslušné úřednici dostane za dva týdny, to je IMHO už pech úřadu (čeká mě na toto téma zanedlouho takový malý experiment).
-
opas:
Děkuji za návrh, ale na mne v tuto chvíli poněkud komplikované.
Martin 623:
Mé názory jsou velmi laické. Tím, že jsem pročetl zákon o zaměstnanosti, zamyslel se nad ním, a tohle užitečné fórum také nějakou dobu studuji, jsem se sice dostal nad úroveň znalostí většiny úředníků, ale někomu radit si netroufám. Ztotožňuji se však s názorem se777.
se777:
Děkuji za odkazy na judikát a téma. Velmi poučné.
dj-bobr:
Metody různých ÚP se liší, je to člověk od člověka. Záleží na koho narazíte. Práce v těchto privilegovaných složkách, které jsou ve značné míře chráněny před sankcemi za porušení zákona (fílzi, bachaři, správní úředníci, exekutoři, celníci, často i soudci) vyvine leckdy u těchto lidí různý stupeň morální deviace. Podle toho pak jejich přístup k věci vypadá. Jeden můj vzdálený příbuzný pracoval nějakou dobu na FÚ. Říkal, že většina úředníků vědomě spoléhá na obtížnou postižitelnost svého konání a na nějaký zákonný postup zcela záměrně kašlou. Mají z klienta oběť, a baví je to, těší se z teplého a jistého místa, kde mohou dlouhodobě škodit. Naštěstí po pár letech si uvědomil, že do tohoto hovězího stáda mu svědomí jaksi nedovolí zapadnout, podal výpověď a odešel. Za ta léta byl na tom úřadu jediný, kdo něco takového udělal, k velkému údivu ostatních. Z ráje se přece dobrovolně neodchází...
-
Napadla nás i finta, kterou by se dal pracák poměrně dlouho tahat za nos. V podstatě mám možnost vytvořit na pracáku nabídku na volnou pozici přímo ušitou na tělo toho svého příbuzného. Aktivně může vyhledávat, může dostat i doporučenku, úspěšně procházet několika koly výběrového řízení, která mohou kolidovat se schůzkami na pracáku. Všechno jsem schopen papírově přikrýt a doložit pracáku. A myslím,že pak by pracák nemusel otravovat a dalo by se to zmáknout na dvě schůzky za 3,5 měsíce+ nějaká nemoc případně omluva. Šla by asi vytvořit i nějaká smlouva o smlouvě budoucí.
-
... Nicméně dokument poslaný člověkem úřadu skrze DS samozřejmě je platně doručený k okamžiku přijetí podatelnou ÚP (zpravidla do minuty od odeslání), takže cajk. ...
Tady Vás musím opravit. Pokud je doručováno státnímu orgánu, je doručeno okamžikem podání zprávy a ne příjmem na podatelně - viz následující reálná doručenka :
Čas: 25.01.2019 15:16:58 - EV0: Datová zpráva byla podána.
Čas: 25.01.2019 15:16:58 - EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky
příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v
postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena.
Čas: 25.01.2019 17:07:26 - EV13: Přihlásila se elektronická aplikace za pomocí
systémového certifikátu ve smyslu § 29 zákona č. 300/2008 Sb., v platném
znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí
nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno.
-
Napadla nás i finta, kterou by se dal pracák poměrně dlouho tahat za nos. V podstatě mám možnost vytvořit na pracáku nabídku na volnou pozici přímo ušitou na tělo toho svého příbuzného. Aktivně může vyhledávat, může dostat i doporučenku, úspěšně procházet několika koly výběrového řízení, která mohou kolidovat se schůzkami na pracáku. Všechno jsem schopen papírově přikrýt a doložit pracáku. A myslím,že pak by pracák nemusel otravovat a dalo by se to zmáknout na dvě schůzky za 3,5 měsíce+ nějaká nemoc případně omluva. Šla by asi vytvořit i nějaká smlouva o smlouvě budoucí.
Hlavně by byla sranda to několikakolové řízení na rok dělat na nějakou pozici, kde jsi rád, že někoho seženeš - vrátný, uklizečka, vrátný - security, recepce, skladník.... Přijmout pracovníka na den a zase znova. Ježiš k tomu už chybí jenom kávička :D