30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: jazz 22 Listopadu 2017, 13:54:36
-
Je možné nějak získat náhradu mzdy případně vynaložené náklady pokud jsem obviněným ve správním řízení a na jeho konci jsem osvobozen?
Co jsem se díval, tak úhradu nákladů může požadovat jen poškozený podle § 95 zak. 250/2016.
-
Není.
Náklady na obhajobu v řízení si hradíte sám.
Teoreticky můžete chtít úhradu nákladů když se dostavíte třebas na podání vysvětlení na výzvu úřadu.
Ale jako obviněný asi nemáte nárok protože tam jste ve vlastním zájmu.
Navíc tam je krátká lhůta kdy musíte požádat.. když počkáte na zproštění tak zmeškáte lhůtu a když požádáte hned tak to zamítnou protože jste obviněný.
-
Teoreticky můžete chtít úhradu nákladů když se dostavíte třebas na podání vysvětlení na výzvu úřadu.
Ale jako obviněný asi nemáte nárok protože tam jste ve vlastním zájmu.
Nejsem právník, ale pokud se dostavím na výzvu úřadu (ke správnímu jednání) a úřad konstatuje, že jsem se protiprávního jednání nedopustil, tak by měl nést moje náklady.
Je ovšem otázkou co by se do nich mělo započítat.
Pokud by se nám podařilo najít právní cestu na konci které by musel ouřada platit nám, tak by snad přestali tak otravovat.
Nebo se zkusit hájit na původcích (poslycajti, MP), kteří takto uplatňují neznalost.
Přihazuji případ https://www.30kmh.cz/index.php?topic=7872.0
-
Jediná v úvahu připadající cesta je přes zákon 82/1998 Sb. jako náhradu na nesprávný úřední postup. Pokud jde o vlastní náklady účastníků v řízení, tak správní řád stanoví (§ 79), že si je nesou účastníci sami. Můžete samozřejmě namítat, že není normální, aby stát uložil někomu povinnost spojenou se vznikem nákladů či jiným omezením, např. v obecné rovině se podrobit přestupkovému řízení, a nestanovil náhradu, ale tak v zásadě funguje celé veřejné právo. Sama absence automatické náhrady proto nic neznamená, aby šlo o zásah do ústavních práv (např. vlastnit majetek, svobodně podnikat ...), muselo by to dosáhnout větší intenzity. Navíc je třeba vzít v úvahu, že jako obviněný z přestupku skoro žádné procesní povinnosti nemáte, rozhodně např. nemusíte chodit na jednání, nemusíte platit advokáta či jinou formu pomoci, zadávat vlastí odborné/znalecké posudky atp.
Pokud prokážete, že nějaký dílčí krok ozbrojence či úřadu byl zjevně nesmyslný, např. dostupné podklady na první pohled neodůvodňovaly zahájení řízení, tak viz výše, lze požadovat náhradu podle OdpŠk. Prakticky to funguje tak, že je nárok formálně potřeba uplatnit u příslušného ministerstva, kde mají oddělení na automatické zamítání čehokoliv po půl roce, pak se můžete soudit. Soudní řízení už není osvobozeno od poplatku a ohledně malých částek se prakticky nevyplatí (o nákladech samotného soudního řízení to platí podobně, potenciální přísudek těžko pokryje reálné náklady).
-
Nemohu však ovlivnit, aby se "přestupek" dostal do správního řízení.
1. Upozorním MP - předají to dál
2. WIN ve správním řízení a platím jej
Jenže se to do správního řízení vůbec nemuselo dostat.
Chtít to potom jako škodu po MP?
-
Ne, to musí SO1 posoudít že to je kravina a nic nezahajovat. MP má prostě podezření a předá to dál.
-
Pokud
... tak správní řád stanoví (§ 79), že si je nesou účastníci sami.
Pokud správní řád takto hovoří, pak proč platíme při prohraném správním řízení správní poplatek?
-
bonob>
vždyť neplatíme
Jsem asi omylem četl "při vyhraném". Pardon.
-
Pokud správní řád takto hovoří, pak proč platíme při prohraném správním řízení správní poplatek?
Je potřeba číst § 79 celý. Náklady mají účastníci, stát i další osoby (např. svědci). Obecné pravidlo je, že každý si nese své náklady. Pokud následně někdo někomu jeho náklady kompenzuje, označuje se to jako hrazení či náhrada, např. stát hradí náklady svědků. U řízení na žádost je obvykle stanoven poplatek, který částečně funguje jako paušální náhrada nákladů státu, ale není-li pro dané řízen stanoveno jinak, nic dalšího žadatel nehradí - vezmu-li jako model třeba územní či stavební řízení, tak jako žadatel zaplatím poplatek, sám nesu své další naklady (např. na odměnu svého projektanta/architekta, který se toho procesu v nějaké roli účastní), ale nemusím už proplácet paní z úřadu diety za cestu na místní šetření, ani ušlou mzdu sousedovi, který se jako účastník dostavil na jednání, ani advokáta místnímu spolku na ochranu ještěrek. Podobně to platí u řízení zahajovaného ex offo, pokud stát usoudí, že je třeba vést nějaké řízení a já mám být jeho účastníkem, nesu své náklady (a je čistě na mě, zda se např. nechám zastoupit, nebo zda kolizi práce a řízení řeším jako překážku práce z důvodu obecného zájmu či si vezmu dovolenou).
Významnou podmnožinu ale tvoří řízení vyvolaná porušením právní povinnosti, kde pak dotyčný hradí paušalizované náklady státu (samozřejmě jen pokud z výsledku řízení plyne, že opravdu k takovému porušení došlo). S obecnou zásadou to není v rozporu, jde o klasický vztah obecné a speciální normy.
-
Musíme si holt si uvědomit, že vůči státu vystupujeme v pozici nevolníka.