Ano, důkaz spočívající ve 2 lístečcích z Drageru, které se liší o více než 10 %, nelze považovat za prokázání ovlivnění alkoholem. Metodika ČMI sice není úplně konkrétní v tom, jak přesně se má ten rozdíl posoudit (co brát jako základ, jak zaokrouhlovat atp.), ale z uváděných demonstrativních příkladů je patrné, že 0,38 a 0,34 tím hodnocením neprojde.
Nicméně jelikož je to těsné, nebude asi od věci SO trochu nakopnout. Ohledně té jednoznačnosti - mě to přijde dostatečně jednoznačné, ovšem od úřadu se můžete dočkat čehokoliv. Každopádně kdyby to celé stálo na těch 10 %, tak ve finále určitě taháte za delší konec provazu.
Ohledně vrácení ŘP ... formálně úřad povede 2 řízení - jednak samotné přestupkové, jednak pseudořízení podle § 118c, ve kterém rozhodne o zadržení ŘP. Sice to je stejný úřad, ale nemusí to nutně dělat stejná úřední osoba (už proto, že to může spadat pod jiný odbor či oddělení). Správně by vám měli o obou řízení zvlášť poslat zahájení (u toho přestupkového klasické sdělení obvinění a předvolání na ÚJ, u toho zadržení ŘP minimálně oznámení o zahájení řízení a patrně zároveň výzvu podle § 36(3) SprŘ). Může obojí být ve stejné obálce. Nelze ani vyloučit, že to některý úřad vezme zkratkou a rovnou vydá rozhodnutí o zadržení, což je ovšem nezákonné (vydání rozhodnutí nemůže ani náhodou být prvním úkonem v řízení).
V rámci urychlení nemusíte čekat na dopis od úřadu a můžete jim rovnou poslat podnět, ve kterém uvedete, že vám byl policií zadržen ŘP, a že jelikož provedená orientační zkouška je vzhledem k nedodržení metodiky neprůkazná, navrhujete, aby v řízení podle § 118c odst. 1 ZPPK úřad nerozhodl o zadržení ŘP a v souladu s § 118c odst. 2 písm. a) vám jej neprodleně vrátil. Můžete přidat i nějakou tu výhružku, že veškerou škodu a újmu, která vám nezákonným zadržením vznikla, uplatníte postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. Samotné přestupkové řízení zatím neřešte, to už pak je na úřadu, jestli jej vůbec zahájí či jak se s tím srovná.