30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - parkování, zastavení, stání => Téma založeno: b.o.y 19 Března 2018, 11:42:22
-
Mám dotaz ohledně možnosti překvalifikování přestupku v řízení o správním deliktu provozovatele, či jak se to teď jmenuje.
Jde o to, že správní orgán pošle výzvu ohledně parkování na chodníku, provozovatel neuvede řidiče, ale tvrdí, že auto na žádném chodníku nestálo. Správní orgán zahájí správní řízení s provozovatelem kvůli stání na chodníku, ale v průběhu řízení uzná, že to opravdu není chodník, ale překvalifikuje to na přestupek nedodržení šířky průjezdu 2x3 metry.
Je procesně v pořádku takový krok orgánu, že ve výzvě je uveden konkrétní přestupek, který je pak ve správním řízení překvalifikován na něco jiného?
-
Překvalifikace možná je. Musí být dodržena tzv. totožnost skutku, tj. aby se řízení vedlo stále o stejné věci. V průběhu řízení lze měnit jak právní kvalifikaci, tak i do jisté míry i upřesnit skutkovou větu (zůstane-li stejné alespoň jednání či následek, nesmí jít o posun à la rádio Jerevan), ale musí být obviněnému dána možnost na změnu reagovat. Tj. pokud se např. prováděly nějaké důkazy (třeba fotky) v kontextu toho, zda jde o chodník, tak mají-li být znovu použity po změně kvalifikace, může obviněný znovu uplatnit námitky, v případě výslechu svědků jej případně i zopakovat ...
-
1. A co má být tedy ve spise za papír o té překvalifikaci? Na čem má být napsána?
2. Dostačuje, když je nová kvalifikace uvedena jen na "Výzvě k Seznámení s podklady před vydáním..." a podobně?
3. Když na všech výzvách a při ústním jednání je kvalifikace X a pak najednou přijde rozhodnutí o vině s kvalifikací Y, je tím porušeno něco, co přinutí SO2 řízení minimálně vrátit?
Bylo to teď mírně řešeno v jiném vlákně a nikdo na to neodpověděl.
-
Po krátkém nahlédnutí do §125h ZoPPK jsem zjistil, že podle (4) musí výzva obsahovat označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje. Z popisu uživatele b.o.y mi však plyne, že výzvě bylo popsáno jiné označení přestupku. Můj názor je, že orgán musí znova odeslat výzvu provozovateli, protože v daném případě nesplnil povinnost dle výše uvedeného paragrafu.
b.o.y reagoval a orgán upozornil na to, že se označený přestupek nestal, avšak orgán na šetření rezignoval a zahájil nezákonně sprdel. Protože kdyby šetřil, tak by to měl zjistit už ve fázi přestupku řidiče.
A protože jde opravdu o totožný skutek, který už byl překlopen do SprDele, nelze se vrátit k řidiči. Nejde ani odsoudit provozovatele, pokud provozovatel na novou správnou výzvu řidiče udá.
Pokud tedy srovnám §46 (1) SprŘ a §125h (4) ZoPPK, tak výzva musí být konkrétnější než zahájení řízení.
-
Ano, to je relevantní obrana a určitě je vhodné to použít, obávám se ale, že kdyby se to dotlačilo k soudu, tak se to posoudí analogicky právě k problematice totožnosti skutku, tj. dokud odpovídá alespoň skutková věta (v mezích volnosti umožňujících její úpravy) a dokud odpusková nabídka je v zákonném rozpětí (což zde je, protože obojí je zbytkový přestupek dle § 125c(1)(k) ZPPK), projde to. Ale úplně bez šance to není, takže pro b.o.y - je-li to reálný případ a ne jen myšlenkové cvičení, dodejte podklady, nejlépe i návrh podání, pomohu jej případně doladit.
-
Když si představím, že by soud toto podržel, tak to bude další černý Petr pro provozovatele. To by vedlo k tomu, že si pak může úřad napsat do výzvy jakékoliv SprDelizovatelné porušení dle § 125c(k), tedy i takové které se nestalo, nechat to spadnout na provozovatele a potom ho téměř libovolně a opakovaně měnit v rámci SprDelizovatelných porušení dle §125c(k).
Proto bych tvrdil, že §125h je záměrně napsán tak, aby toto omezil a provozovatel se měl možnost ke konkrétnímu přestupku vyjádřit před jeho SprDelizovaním, protože lze těžko čekat, že se provozovatel bude vyjadřovat ke všem možným přestupkům, které mohl řidič spáchat.
Ale výsledek soudu si netroufám odhadnout (ale věřím uživateli hh, že to soud úřadu spíše podrží), cílem by prozatím mělo být zamotat do toho úřad.
V tomto specifickém případě bych pro vylepšení pozice provozovatele tvrdil
- že úřad poslal výzvu i když mu muselo být známo z jeho běžné činnosti, že nejde o chodník
- že úřad byl na toto pochybení upozorněn již ve fázi přestupku řidiče, avšak rezignoval na jakoukoliv reakci (např. opravená výzva) a ani nepokračoval v šetření přestupku (kde by tvrzení uživatele b.o.y prověřil), jak mu ukádá zákon
b.o.y by si měl nyní opatřit kopii spisu - pro přestupek řidiče i provozovatele
-
Když si představím, že by soud toto podržel, tak to bude další černý Petr pro provozovatele. To by vedlo k tomu, že si pak může úřad napsat do výzvy jakékoliv SprDelizovatelné porušení dle § 125c(k), tedy i takové které se nestalo, nechat to spadnout na provozovatele a potom ho téměř libovolně a opakovaně měnit v rámci SprDelizovatelných porušení dle §125c(k).
Nevidím tam žádnou velkou výhodu pro SO..
je skoro vyloučené aby z podkladů prvního přestupku šlo dokázat naplnění znaků jiného přestupku a ten se ve skutečnosti nestal.. zejména když se překvalifikovává dodatečně a strážníci nemohli napsat úřední záznam na míru přestupku.
-
Ano, to je relevantní obrana a určitě je vhodné to použít, obávám se ale, že kdyby se to dotlačilo k soudu, tak se to posoudí analogicky právě k problematice totožnosti skutku, tj. dokud odpovídá alespoň skutková věta (v mezích volnosti umožňujících její úpravy) a dokud odpusková nabídka je v zákonném rozpětí (což zde je, protože obojí je zbytkový přestupek dle § 125c(1)(k) ZPPK), projde to. Ale úplně bez šance to není, takže pro b.o.y - je-li to reálný případ a ne jen myšlenkové cvičení, dodejte podklady, nejlépe i návrh podání, pomohu jej případně doladit.
Uvidíme, kam se to ještě posune, oni totiž ani nemají žádný důkaz o stání (výskyt auta ve 17:05 jím podle mě fakt není), navíc je to v místě, kde je úplně zanedbatelný provoz a dvě auta se tam míjejí tak jednou do měsíce, když moc. Kdyžtak materiály dodám.