„…Podle stanoviska Ministerstva vnitra jednoznačně vyplývá, že vztahem obecné a zvláštních úprav poskytování informací se InfZ zabývá ve svém § 2 odst. 3, dle něhož se zákon (InfZ) nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Z citovaného příkladného výčtu parametrů, jež by měla zvláštní právní úprava poskytování informací – má-li vyloučit aplikaci úpravy obecné – splňovat, je zřejmé, že InfZ není aplikovatelný pouze v případě, že zvláštní právní předpis stanoví jinou komplexní úpravu podmínek a provedení práva na informace. Ustanovení správního řádu o nahlížení do spisu však potřebný komplexní charakter nevykazují; oba instituty mají nadto odlišnou právní povahu. Zatímco postup žadatele o informace v režimu InfZ je realizací hmotného práva, garantovaného předpisy ústavního pořádku (čl. 17 Listiny), úprava správního řádu, jakožto procesního předpisu, stanoví postup uplatnění procesního práva účastníků řízení (a za stanovených podmínek jiných osob) seznámit se s obsahem spisu formou (fyzického) nahlédnutí. Taková procesní úprava proto nikterak nevylučuje možnost uplatnění hmotného práva na informace cestou podání žádosti dle InfZ, jejímž předmětem je obdržení požadovaných informací jinou formou než fyzickým nahlédnutím u správního orgánu. Správní řád je proto ve vztahu k InfZ zvláštní úpravou pouze ve vztahu k nahlížení do spisu a uplatní se proto jen v případě žádostí, které jsou svým obsahem žádostmi o nahlédnutí do spisu. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. ledna 2004, č. j. 5 A 158/2001-100, publikované pod č. 204 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 5/2004.) Požaduje-li naproti tomu žadatel s odkazem na InfZ poskytnutí informací ze správního spisu jinou formou, např. zasláním kopií listin (skutečnost, že s právem nahlížet do spisu je spojeno právo na pořízení kopií listin – viz. § 38 odst. 4 správního řádu – možnost žádat o tyto kopie dle InfZ nevylučuje právě proto, že správní řád mluví o pořízení kopií ve spojitosti s nahlížením, zatímco dle InfZ lze o kopie žádat nezávisle na něm. Právo na pořízení kopií bylo ostatně judikaturou chápáno jako integrální součást práva nahlížet do spisu i za předchozího správního řádu (srov. např. 6 A 143/2001-151), jehož komplexní specialitu ve vztahu k InfZ však judikatura odmítla.) či sdělením konkrétních údajů, uplatní se plně režim vyřízení žádosti stanovený InfZ. Není přitom rozhodné, požaduje-li takto informace účastník řízení či jiná osoba – jediným kritériem určení právního režimu vyřízení žádosti je její obsah ve výše zmíněném ohledu, tedy je-li požadováno nahlédnutí do spisu, nebo jiná forma poskytnutí informace. Postup povinných subjektů, spočívající v paušálním odpírání poskytování informací ze správních spisů s odkazem na správní řád, resp. v nevyřizování takové žádosti v režimu InfZ, proto z výše uvedených důvodů není v souladu se zákonem a představuje zásah do ústavně zaručeného práva na přístup k informacím o činnosti veřejné správy. Chybný je i postup povinného subjektu, který považuje žádost o informace vztahující se ke správnímu řízení „automaticky“ za žádost o nahlédnutí do spisu pouze z toho důvodu, že z dané žádosti (odkazující na InfZ) není jednoznačně zřejmé, je-li žádáno poskytnutí informací jinou formou než nahlédnutím. V takovém případě je na místě postupovat dle § 14 odst. 5 písm. b) InfZ a vyzvat žadatele k upřesnění žádosti (7 Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. října 2004, č. j. 6 A 83/2001-39, publikovaný pod č. 651 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 9/2005, str. 821.). Pouze v případě, že by žadatel na základě této výzvy vyjádřil úmysl nahlédnout do spisu, má být žádost vyhodnocena jako žádost dle § 38 správního řádu a v jeho režimu má správní orgán postupovat…“
atd.
