V samotném liebesbriefu od PZ poškozené (skutečně není rodinným příslušníkem) stojí, že samotný znalecký posudek byl vypracován na popud mojí pojišťovny. [...]
Pokud o tom pojišťovna ví a sama ten nárok neuznává, resp. nejeví ani snahu se nějak dohodnout, je to jistě pozitivní signál. I tak jí ale oznamte minimálně to, že vám byla doručena předžalobní výzva, i kdyby se vám to zdálo zbytečné. Pokud by nakonec musela plnit, tak bude logicky podle principu padajícího lejna hledat, kde se zhojit, a nesplněním či liknavým plněním povinností dle § 8 zákona 168/1999 Sb. byste jí dal skvělou záminku.
Pokud jde o procesní stránku, je to poněkud komplikované. Jsou v zásadě dvě varianty - buď poškozená zažaluje vás (k tomu směřuje i předžalobní výzva), vy to oznámíte své pojišťovně a ta pravděpodobně vstoupí do řízení jako tzv. vedlejší účastník (též intervenient) na vaší straně, srov. § 93 OSŘ. Prakticky to znamená, že lze věc víceméně nechat na pojišťovně (a jen jí v případě potřeby poskytnout součinnost). Nebo může poškozená žalovat přímo pojišťovnu (takovou zkratku umožňuje § 9 odst. 1 zákona 168/1999 Sb.), pak to procesně půjde mimo vás (pokud naopak do tohoto řízení nevstoupíte jako vedlejší intervenient vy, ale k tomu obecně není racionální důvod). Rozdíly mezi těmito možnostmi, související procesní taktika a další nuance představují velmi temná zákoutí kocourkovského právního řádu a nemá smysl je zde rozebírat (podstatnou roli hraje např. trochu jiná povaha nároku a též otázka promlčení).
Každopádně výše řečené platí - především informujte svoji pojišťovnu. Pokud by nakonec opravdu byla podána žaloba vůči vám, i přes to, že v zásadě budete mít na své straně pojišťovnu (resp. přesněji řečeno budete mít dočasně s pojišťovnou společný zájem), i tak vyhledejte advokáta. Alespoň na jednorázové posouzení věci - lepší utratit zbytečně nízké jednotky tisíc za konzultaci, než pak s pravomocným rozsudkem na povinnost platit pár mega litovat, že jste to na začátku neudělal.
V civilním řízení soudním vás může zastupovat i neadvokát (dokonce i neprávník), ale u tohoto typu sporu bych to moc nedoporučoval - musel byste mít opravdu velmi pádný důvod se domnívat, že dotyčný ví co dělá. Výhodou advokáta je i to, že kdyby to nějak hrozně zvrtal, můžete se hojit na něm, resp. jeho pojišťovně.