13
« kdy: 25 Července 2017, 16:27:10 »
Zdravím všechny odborníky na přestupky. Rád bych se s Vámi podělil o svoji zkušenost s Kolínskou policií a odborem dopravy. Třeba to bude pro někoho poučné, popřípadě bych byl rád za každý postřeh či doporučení.
S manželkou jsme vyrazili na cyklo vyjížďku. Já jsem jel první, manželká druhá. Jednalo se o rovinatý úsek, takže rychlost cca 40km/h. Poté jsme projeli místem, kde chybělo označení železničního přejezdu (červený kříž). Umístění a úhel vedení koleje nás nemile překvapil, protože téměř do poslední chvíle nebyla viditelná (pohled na ni byl zakryt mostkem v těsné blízkosti)-viz přiložená fotografie místa. Já jsem zareagoval tak, že jsem začal brzdit a přejezd přeskočil. Vědom si nestandartní situace jsem se otočil a pozoroval manželku, jak přejezd zdolá. Té se však zaseklo přední kolo v kolejích a poté následoval pád. Po pádu byla manželka v šoku, celá podřená a stěžovala si na bolest ramene. Po vlastní ose jsme se dopravili domů, kde jsme kola vyměnili za auto a vydali se do nemocnice na rentgen ramene. Po návratu z nemocnice jsem si prohlédl kolo a zjistil jsem, že při pádu došlo mimo jiné i k prasknutí karbonového rámu (cena nového rámu cca 60 tis.). Vědom si absence dopravního značení, jsem cca 2 hodiny po nehodě kontaktoval policii. Zde mi bylo příslušníkem PČR sděleno, že přejezd vlastní soukromé firma, která je více jak 20 let v insolvenci a vymáhání jakékoliv náhrady je tak nereálné. Navíc jsem byl upozorněn, že vzhledem k tomu, že manželka byla jediným přímým účastníkem nehody, bude sankce právě na ni. Při telefonátu jsem uvedl, že manželka byla při nehodě zraněná a musela vyhledat lékařskou pomoc. Telefonát jsme ukončili s tím, že se pokusím zjistit vlastníka železničního újezdu a případně budu policii kontaktovat znovu. Vzhledem k tomu, že byl pátek večer, potřebné informace jsem zjistil až následující pracovní den. Realita byla však jiná, než jak mi byla sdělena policistou v den nehody. Přejezd je ve vlastnictví akciové společnost, která má všechny své železniční stavby spravovány externí firmou s patřičným pojištěním pro tyto případy. Na základě těchto skutečností jsem opět kontaktoval policii, která mi vyčetla pozdní nahlášení nehody a že nebudou moci provést dechovou zkoušku. Nicméně vše nafotili a zdokumentovali.
Podle místního šetření policie bylo konstatování, že cedule sice chyběl, ale že cyklistka mohla sama zabránit DN přizpůsobením rychlosti a dostatečnému věnování řízení. Důležitý byl prý i faktor ‘‘dodatečného‘‘ nahlášení dopravní nehody se zraněním.
Z úředního příkazu vyplívá, že jsme se provinili podle §125c odst. 1 písm. i) bodu 2 (neohlášení dopravní nehody) a §47 odst. 1 písm. b (oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby)
Je mi jasné, že celou situaci jsem zkomplikoval vlastním zapříčiněním. Nicméně pokuta 2500 Kč mi přijde neadekvátní. Taky mě mrzí, že se nikdo pořádně nezabýval příčinou nehody, ale primárně bylo řešeno, proč nebyla nehoda ohlášena bezprostředně. Otázkou tak zní, jestli má význam hnát se do správního řízení (+1000 Kč) nebo sklopit uši, zaplatit 2,5tis a rychle zapomenout.
