30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: sennheiser 03 Března 2024, 11:02:17
-
Z jakého důvodu notář nechce uznat plnou moc zaslanou s el.podpisem ( i datovku odmítl) a stále mne žene k návštěvě pošty nebo notáře, když mne se celé jednání vlastně nijak netýká?
Ombudsman to ve svém stanovisku řešil, že plná moc musí být uznatelná vždy pokud je zaslána datovou schránkou nebo s el. podpisem.
A na webu je nějaké stanovisko notářské komory, kde to zase rozporují.. tak kde je pravda?
https://www.nkcr.cz/data/predpisy/vnitrni-predpisy/vykladova-stanoviska/vs_2-2017.pdf (https://www.nkcr.cz/data/predpisy/vnitrni-predpisy/vykladova-stanoviska/vs_2-2017.pdf)
https://www.ochrance.cz/aktualne/podani-prostrednictvim-datove-schranky-je-rovnocenne-elektronickemu-podpisu/ (https://www.ochrance.cz/aktualne/podani-prostrednictvim-datove-schranky-je-rovnocenne-elektronickemu-podpisu/)
-
Ke konkrétnímu dotazu, záleží, o co přesně jde. Pokud je to něco, kde se vyžaduje úředně ověřený podpis či vyšší forma, skutečně nemusí stačit zaslání DS a/nebo s uznávaným el. podpisem. Vzhledem k indiciím (notář, plná moc) hádám, že by se mohlo jednat o § 441 odst. 2 o. z., tedy že u notáře se pořizuje nějaká veřejná listina a má-li vás u toho někdo zastoupit, potřebuje PM s ověřeným podpisem.
Obecně. El. podpis je v zásadě rovnocenný prostému vlastnoručnímu podpisu (čl. 25 nařízení eIDAS, §§ 5-7 zák. 297/2016 Sb.). Pokud právní předpis vyžaduje vyšší standard (úřední ověření, veřejnou listinu, nějakou formu dosvědčení ve zvláštních případech typu pořízení závěti atp.), bez dalšího elektronický podpis nestačí. Nějaké průlomy do toho byly, tuším např. u žádostí o vydání voličského průkazu, ale nic, co by mělo potenciál ke zobecnění, že by uznávaný el. podpis byl univerzálně rovnocenný úředně ověřenému podpisu. Ono tedy upřímně, kdybych byl osvícený diktátor a zákonodárce, asi bych revidoval situace, kde se úřední ověření vyžaduje, v řadě případů, zejména jedná-li se o úkony vůči veřejné správě, by se určitě našlo elegantnější řešení, ale úplně narovnat el. podpis s úředním ověřením mi nepřijde vůbec rozumné. El. podpis má sice některé garance na podstatně vyšší úrovni, než ten vlastnoruční (bez přístupu k prostředku obsahujícímu klíč prakticky nelze zfalšovat, nelze dodatečně modifikovat podepsaný dokument), ale taky svá rizika, zejména že může být snadné, aby se toho klíče/prostředku někdo zmocnil, případně podstrčil k podpisu něco jiného, než se podepisující domnívá, že podepisuje.
U DS je zase problém v tom, že se rozlišuje jednání vůči OVM a tzv. poštovní datové zprávy, tj. zprávy posílané "horizontálně" mezi osobami v soukromoprávním styku. Tzv. fikce podpisu platí jen pro úkony vůči OVM, toho se týká i to stanovisko ombudsmana. Aby to nebylo tak jednoduché, zrovna notář je zvláštní případ, který může fungovat v obou režimech, takže bez znalosti detailů opravdu těžko říct. Obecně je fikce podpisu v DS paskvil, má-li někdo uznávaný el. podpis, tak vyjma situací, kdy jde o cílenou procesní taktiku, bych všechno posílané přes DS podepisoval. Sice bude v řadě případů ten podpis redundantní, ale není třeba pokaždé přemýšlet nad povahou úkonu, typem schránky příjemce, způsobech jednání u PO ...
-
Velice děkuji za obšírné vysvětlení.. V tom tedy,aby se čert vyznal :-)