Tak tu mám po relativně krátké době pokračování. Ouřadové se snaží, aby to do konce srpna stihli.
Žádost o spis jsem posílal co nejdříve (byla zamítnuta). Podal jsem tedy stížnost (kterou jsem našel zde) a tu mi taky zamítli:
[...]
Správní orgán I. stupně dle názoru odvolacího správního orgánu, a to s ohledem na výše uvedené, nepochybil, pokud žadatelovu ,,Žádost o poskytnutí informace podle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“, ve které žádal o zaslání kompletní kopie spisového materiálu odmítl a odkázal ho na ust. § 38 zák. č. 500/2004 Sb., které komplexně upravuje postup poskytování informací ze správních spisů a je tak speciálním ustanovením vůči obecné úpravě poskytování informací dle zák. č. 106/1999 Sb.
Námitka odvolatele, že správní orgán I. stupně opřel své rozhodnutí o rozsudek NSS č.j.: 5 A 158/2001-100, tedy o zastaralý judikát vztahující se k zastaralé právní úpravě, je dle odvolacího správního orgánu naprosto nedůvodná, neboť v napadeném rozhodnutí není o tomto rozhodnutí NSS ani zmínka. Naopak správní orgán I. stupně své rozhodnutí opřel o rozsudek NSS č.j.: 7 Ans 18/2012-23 ze dne 13.12.2012, tedy o judikaturu tohoto soudu v předmětné oblasti poměrně nedávnou, a to především v porovnání s rozhodnutími NSS (rozsudek NSS č.j.: 8 As 34/2005-76 ze dne 28.03.2006, rozsudek NSS č.j.: 6 As 52/2007- 80 ze dne 15.09.2008, rozsudek NSS č.j.: 8 As 34/2005-76 ze dne 28.03.2006 a rozsudek NSS č.j.: 5 As 3/2006-70 ze dne 13.12.2006), na která odvolatel odkazuje ve svém odvolání. Stejně tak závěry Ministerstva vnitra v ,,Metodickém doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – vyřizování žádostí o informace ze správních spisů“ lze považovat s ohledem na dobu vydání tohoto metodického doporučení (ze dne 01.10.2009) za překonané.
Pokud odvolatel v odvolání argumentuje zatížením zbytečnými náklady z důvodu osobního dostavení se ke správnímu orgánu, aby mohl realizovat své právo dle ust. § 38 SprŘ, kdy poukazuje na vzdálenost mezi Karlovými Vary a Ostravou, nelze tento argument dle odvolacího správního orgánu vůbec vztahovat na předmětné řízení, neboť v posuzovaném případě se nejedná o takového účastníka řízení.
Odvolací správní orgán navíc podotýká, že je třeba vycházet z principu, že každý, tedy i správní orgán, dotčený orgán i účastník řízení, nese své náklady sám. Správní orgán má sice povinnost postupovat v řízení tak, aby účastníkovi řízení nevznikaly zbytečné náklady, nicméně tuto povinnost má i vůči komukoliv jinému, tedy i vůči jiným správním orgánům. Uvedenou zásadu hospodárnosti řízení není tedy možno maximalizovat ve prospěch účastníka řízení na úkor správního orgánu, a to zejména s ohledem na ustanovení § 79 odst. 3 správního řádu, které mimo jiné stanoví, že účastník řízení nese své náklady sám.
S ohledem na výše uvedené tedy odvolací orgán v souladu s ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se dle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
Hádám tedy, že pro spis se budu muset vydat osobně. Zároveň mě předvolali k ústnímu jednání (které se koná 17 dní před prekluzí). V den jednání nebudu v Brně ani v jeho blízkosti a vážit cestu se mi moc nechce. Druhý důvod je ten, že v tom nejsem úplně kovaný a spíš bych si uškodil, než přilepšil.
Případně nevím, zda risknout účast na jednání a argumentovat tím, co zde psal
lubos.
Na nařízené ústní jednání bych šel s tím že jako první věc namítnu že záznam o přestupku není řádným důkazem a tím že jej správní orgán akceptuje dopouští se excesivního jednání pro které podávám námitku podjatosti úřední osoby. Do prekluze to nemaj šanci dát.
Za případné rady děkuji!
