30kmhcz

Neřešte ptákoviny. Na nedopravní agendě je sice možná odvolání méně běžná událost, ale že by vůbec netušili, jak s ním naložit, to snad nehrozí ani na personálně hůře vybaveném úřadu. Tak jako tak, odvolání, i kdyby mělo nějaké vady, musí SO1 postoupit nadřízenému SO2 a minimálně tam na 99% přijdou na to, že je to nedoplněný blanket a buď to SO1 vrátí, nebo sami vyzvou. Kdyby to teoreticky SO1 považoval za non-podání a úplně ignoroval, tím líp, po roce se to promlčí. Kdyby mezitím zkoušeli vymáhat pokutu, obrana existuje (a téměř jistě nastane aspoň jeden pokus dostat z vás platbu neformálně před nějakou formou exekuce). Že by SO2 rovnou odvolání zamítnul je také málo pravděpodobné, ale kdyby, taky dobrý, je tam jen pokuta, tedy nic co by vám bezprostředně zasáhlo do života, a správní žalobu minimálně v prvním kole máte takřka loženou.

Něco jsem zaslechl, že chtěj zrušit nebo zrušili možnost podat blanketní odvolání. Tak se radši ptám: stále to možné je, nic se nezměnilo? Díky

To, co jste zaslechl, bylo pravděpodobně v souvislosti s novelou tzv. liniového zákona, tam je možnost dodatečně odstraňovat vady podání a doplňovat odvolací důvody skutečně zrušena, srov. § 8,9 zák. 416/2009 Sb.

Pro přestupkové či obecné správní řízení zatím podobné omezení neplatí, ani nevím o žádných konkrétních plánech či dokonce něčem už v legislativním procesu, ale samozřejmě do budoucna to nelze vyloučit.

Na ústavní stížnost potřebujete advokáta, tak bych rešerši relevantní prejudikatury nechal na něm.

V nalusu přes metadata toho moc nenajdete, nejčastější důvody, proč ÚS něco NSS vrátí, mají základ v porušení práva na spravedlivý proces, tedy obvykle už to v této fázi s podkladovým hmotným právem či řízením před správním orgánem nemá mnoho společného, omezením hledání na nálezy s relevancí k ZPPK či přestupkovému kodexu vylijete dítě s vaničkou.

No to ale závisí na tom, v jaké souvislosti se ten test dělá. Pokud někdo (z libovolného důvodu) je povinen zcela se zdržet užívání nějakých látek, tak čůrací, slintací či podobný test hledající metabolity může fungovat jako kontrola. Samozřejmě jako každý jiný test to má nějakou senzitivitu a specificitu, ale obecně je ta korelace silná (a nepochybně je to nastavitelné tak, že to ve valné většině případů heroin od makové buchty odliší).

Pokud se ale má testovat zakázané ovlivnění (tak jak je definováno v ZPPK, zákoníku práce, trestním zákoníku a na řadě dalších míst), může podobný test sloužit nanejvýš jako indikace, u koho má smysl vyšetřit krev na tu aktivní látku.

Do smlouvy to davam, jako najemnik i najemce - je to vyhodne pro obe strany, proc platit 2x.

Technická, nájemce a nájemník jsou synonyma. Nájemce je pojem NOZu (a kam sahá má paměť, i starších občanských zákoníků platných na území Kocourkova) a je jím označována příslušná strana libovolné nájemní smlouvy (nejen k nemovitosti/bytu). Nájemník je totéž v obecném jazyce, jen (v mém cítění) omezené v podstatě na nájem bytu, možná domu (nesetkal jsem se s tím, že by se mluvilo o nájemníkovi třeba auta, pozemku, že by jako "nájemník" bylo označeno něco neživého jako např. právnická osoba).

Druhá strana nájmu je pronajímatel.

Je to obvyklá etuda realitek. Samotný princip rezervace je v pořádku, je to nějaký časově omezený závazek, do kterého má dojít k uzavření smlouvy. V plné verzi by mělo jít o závazek zájemce uzavřít kupní/nájemní či podobnou smlouvu, závazek zprostředovatele předmět nenabízet, ale i závazek vlastníka/disponenta předmětu uzavřít smlouvu se zájemcem a zdržet se všeho, co by takové plnění znemožnilo (např. tu věc prodat/pronajmout někomu jinému), a aby to dávalo smysl, všechny tyto závazky by měly být pod smluvní pokutou.

Vcelku logicky, zájmem realitky je především mít splněno a zajistit si vlastní odměnu, proto si z té plné verze vyzobou především povinnosti pro zájemce a uspokojení vlastních pohledávek (pokuta pro RK započitatelná proti složené záloze). Člověk by neměl být překvapen, že RK hájí v první řadě vlastní zájmy, v druhé zájmu jejich klienta, který si je sjednal, a o zájemce jim nejde vůbec.

Záleží na parametrech toho obchodu, pokud je ta nabídka pro mě výhodná, stojím o to, aby transakce proběhla, a dá se předpokládat, že zájemců je dost a vlastník si může vybírat, nemá smysl vést žabomyší válku s RK. Na druhou stranu, pokud to nemusím mít za každou cenu, tak na požadavku na draft budoucí smlouvy (kvůli tomu, jestli tam nejsou nějaké nepřijatelné "drobnosti") ještě před podpisem rezervace není nic nestandardního. Stejně tak tajení identity vlastníka je ptákovina, poměry plynoucí z toho, že by vlastník obešel RK a uzavřel napřímo smlouvu se zájemcem, kterého fakticky tato RK vyhledala, si má vyřešit mezi sebou vlastník a RK, ne do toho tahat zájemce.

Jinak zrovna u nájmu bytu nemá smysl se z pozice (budoucího) nájemce příliš trápit detaily smlouvy, protože většinu podstatných záležitostí reguluje OZ a to jednostranně kogentně (bez možnosti odchýlení se v neprospěch nájemce), není pravděpodobné, že by se ve finální smlouvě objevilo překvapivé ustanovení, o kterém současně platí, že vadí nájemci a zároveň není (relativně) neplatné pro rozpor s OZ (a tedy ze strany nájemce ignorovatelné).

Obecně ale platí, že kdykoliv se v nějaké podobě zavážu uzavřít smlouvu, musí být ujednány podstatné parametry smlouvy, dále jsou 2 možnosti. Buď budou domluveny i "detaily" (tedy de facto celý obsah budoucí smlouvy), nebo bude ujednán nějaký oboustranně akceptovaný způsob, jak vyřešit případné rozpory o těch detailech a finální obsah smouvy určit. Také je dobré mít jasno v tom, zda formálně jde o tzv. smlouvu o budoucí smlouvě, tedy zda v případě, že se jedna ze stran rozhodne závazek porušit a smlouvu neuzavře, může druhá strana vymáhat jen sekundární závazky z toho vzniklé (typicky smluvní pokutu a/nebo náhradu škody) nebo si může vynutit i uzavření smlouvy.

Hmmm, takže to nakonec vypadá na roztříštěnou judikaturu a klasický kocourkovský bordel. Asi by to chtělo důkladnější rešerši veškeré relevantní judikatury a dalších pramenů. Mě přišel srozumitelný a dobře vyargumentovaný ten Olomoucký rozsudek, kde těch 10 let (resp. možná 10,99) je jen nejzazší okamžik pro počátek doby, ze které se pak budou počítat 2/3, ale nemusí tu být dřívější pobyt, tedy v extrémním případě by skutečně stačil příchod do ČR v ~13 letech. Na druhou stranu, důvodová zpráva a nějaká směrnice, ze které ta úprava vychází, operuje s teleologií, že má jít o 2. generaci imigrantů, kteří tu žijí od dětství, přičemž ta podmínka 2/3 času od 10 let do dospělosti má mj. zajistit, že tu dotyčný vychodí aspoň 1/2 povinné školní docházky. Tedy na Asiamuta, který přišel na své 14. narozeniny, to úplně myšleno nebylo.

Viz výše, v podstatě asi nejde nic zkazit tím, že se Asiamut o zjednodušenou naturalizaci pokusí - přičemž splnění podmínky 2/3 zkusí vyargumentovat nějakou syntézou té judikatury, z jednoho rozsudku si vezme, jak se počítají 2/3, z jiného, že "10 let věku" je i 10,99 a že in dubio mitius. Jestli to úřady nevezmou a o CZ občanství stojí, tak holt bude muset absolvovat plnotučnou proceduru. Znám ve svém okolí řadu lidí, kteří tím prošli, a je to sice zdlouhavý a místy nepříliš důstojný proces, ale pro kohokoliv, kdo tu fakticky naturalizovaný je, to není problém zvládnout.