30kmhcz

[...] Jsou to dva ruzne paragrafy. Tak uz to asi dava smysl 

Čísla paragrafů nejsou až tak podstatné, ta se budou lišit už proto, že jedno je trestní věc a druhé správní/přestupková. Jde o podstatu toho deliktu - pokud jde o samotné zakázané řízení auta (přičemž by nemělo hrát roli, zda je důvodem vybodování, potažmo administrativní ztráta ŘO, úřední zákaz atp.), nebo nějaký nesouvisející skutek, např. něco kolem toho technického stavu.

Jak už jsem psal, nejste-li si jist, hoďte sem, stačí výrok obou příkazů - obvykle to začíná, že tehdy a tehdy ten a ten cosi dělal (zde že vy jste řídil vozidlo tam, kde vás chytili), pak nějaké další okolnosti (aniž by byl držitelem ŘO), pak nějaké "čímž spáchal" a citace z paragrafů a nakonec trest.

[...] Proč mě ale soud nepotrestal za oba skutky zároveň?

Fakt těžko říct, když nevíme, co to přesně je za skutky. Ale obecně, soudní a správní trestání je v tuzemském systému striktně odděleno, existují nějaké průniky, že podobný skutek v závislosti na intenzitě, dalších parametrech, místních zvyklostech či jednoduše náhodě může být posouzen jako přestupek i trestný čin, ale to jsou spíše výjimky, většinou je jasně dáno, zda je to věc trestněprávní či přestupková, a příslušné orgány si navzájem nemohou lézt do zelí. Není to jediné možné řešení, někde tu dualitu přestupek/trestný čin nemají vůbec, někde trestní soud funguje jako vyšší instance k řešení přestupků, ale v Kocourkově to zkrátka je tak, jak to je. Nějaké korektivy tam jsou, např. § 86(5) PřesZ, ale na ten to zde nevypadá, když trest od úřadu je vyšší než od soudu ...

[...] Dá se k podání odporu nějak připojit vyjádření pro toho, kdo to bude posuzovat? Protože s obviněním z toho činu naprosto nesouhlasím. 

Ano, k odporu se dá připojit vyjádření, kde může být cokoliv, jak formální argumentace, tak nové skutečnosti mířící třeba na polehčující okolnosti či jinak ovlivňující výši trestu. Technicky jde o samostatný úkon, odpor je jen samotné "podávám odpor", nemusí být nijak odůvodněn a nikdo o něm nerozhoduje, ruší příkaz bez dalšího. S vyjádřením není třeba spěchat, bude na něj dost prostoru v dalším průběhu řízení, a obecně je výhodnější počkat si jak věc hodnotí správní orgán, a teprve pak vyložit vlastní obranu. Stručně uvést základní věci, na které tak jako tak v řízení dojde, ale v zásadě není nic proti ničemu zároveň s podáním odporu.

Pan Fazole byla zcela jistě záměrná figura (možná nepovedený pokus o vtip, možná záměr trochu potrápit mozek čtenáře). Tomský nemusí být váš šálek čaje, ale házet ho do jednoho pytle s dětmi, kteří aby měli na chleba, prohánějí clickbaitové články translátorem, je fakt vedle.

P.S. Tomský je v tom důsledném používání exonym aspoň konzistentní. Pamatuju si, jak před časem komentoval něco stran britské monarchie, a o současném králi od začátku mluvil jako o Karlovi a nestálo mu to ani za nějakou poznámku (bylo dost vidět, že i novinář, který ten rozhovor vedl, byl dost vykolejený a chvíli mu trvalo, než si udělal rovnítko mezi Karla a prince Charlese).

Ano, ale i na 5. 1. fakticky doručenou výzvu k uplatnění práv do 3. 1. se dalo nějak reagovat - požádat o prodloužení lhůty neformálně, formálně podle § 39(2) správního řádu, případně o prominutí zmeškání dle § 41, rýpat se v doručení § 24(2), nebo jinak dát najevo vůli nějaká procesní práva uplatnit - požádat o konání ÚJ, nahlížet do spisu či takový úkon avizovat, požádat o nějaké informace podle § 36, poslat (dílčí) vyjádření, důkazní návrh atp.

Souhlasím, že lhůta 1 den je nepřiměřená, ale už si nejsem tak jistý, že by bez dalšího mělo být rozhodnutí SO1 zrušeno jen kvůli této jedné výzvě, pokud fakticky obviněný má/měl dost času ta práva uplatnit. Svoji pasivitu by musel vysvětlovat tím, že v něm výzva vyvolala očekávání, že po určené lhůtě nemá smysl cokoliv dalšího činit, což není úplně silné. Navíc je to vada, kterou poměrně snadno může napravit SO2, tedy pokud by účastník řízení proignoroval až k rozhodnutí SO1 (scénář č. 2) a pak tu nedostatečnou lhůtu a zkrácení na procesních právech namítal v odvolání, může mu SO2 dát prostor aby to vyjádření dodatečně poslal, případně jinak konkretizoval, v čem byl zkrácen, a až podle obsahu pak může posoudit, jestli to vrátit SO1 či vypořádat v rámci odvolacího řízení. Tedy fakticky se postavení účastníka v odvolacím řízení nebude lišit od situace, kdyby proignoroval výzvu k vyjádření s normální přiměřenou lhůtou.

Nicméně nebylo to myšlené jako nějaká implicitní kritika ... vidím to sice relativně pesimisticky, ale je-li nějaký potenciál tu chybu využít, je třeba znát konkrétní scénář a zúžit tak prostor pro rešerše prejudikatury a dalších pramenů.

Stručně - jde o neoprávněný odtah. Když už jste zaplatil, řešit to ex post nemá smysl, sice je reálná šance se domoci vrácení/náhrady peněz za odtah i v té souvislosti vzniklé další újmy, ale pravděpodobně by to znamenalo vynaložit tolik času, energie a potažmo nákladů, že je jak ekonomicky, tak z hlediska ochrany vlastního duševního zdraví, racionálnější to hodit za hlavu.

Pár náhodných poznámek k věci samé.

Že jde o soukromé parkoviště (z hlediska kategorizace PK patrně o veřejně přístupnou účelovou komunikaci) nehraje roli, pro řidiče platí úplně stejná pravidla. Možnost vlastníka určovat režim užívání PK nějak jinak než klasickými značkami je pouze u veřejně nepřístupných účelových komunikací, případně na cestách/plochách, které vůbec PK ve smyslu zákona 13/1997 Sb. nejsou.

Značení je přinejmenším zmršené. Žlutá cedule (patrně nepovedený pokus o IP 22), i když dáme stranou tu barvu, nemá normativní význam, sama o sobě nemůže zavést režim vyhrazeného parkoviště ani ten zákaz zastavení, který je tam namalovaný, jednoznačně nejde o IZ 8a.

Značka IP 11a s dodatkovou tabulkou říká, že jde o parkoviště. Nejde o vyhrazené parkoviště (to by musela být použita IP 12) ani o parkoviště s povinností kotouče (IP 13b). Dodatkovou tabulkou lze sice význam značky modifikovat i stanovit nějaké další povinnosti nad rámec významu "holé" značky, ale je vcelku konzistentně judikováno, že limitem pro kreativitu je existence jiné značky s odpovídajícím významem, tedy pokud někdo chce vyhrazené parkoviště, musí použít IP 12 s tím francouzským slovíčkem, nelze to suplovat dodatkovou tabulkou.

Pokud jde o výklad tabulky "po-ne 7-20 max 2h", je zřejmé, že v časech 7-20 má být omezena doba stání na 2h. Takové omezení je sice obvykle spojeno s povinností kotouče, ale že zde to je pod IP 11a v zásadě nevadí, to už je problém toho, kdo by chtěl dodržení tohoto omezení kontrolovat. Jak přesně číst to 7-20 je nutno dovodit z obecných principů výkladu normativních textů (nebo chcete-li, pomocí selského rozumu), ze ZPPK ani značkové výhlášky žádné specifické výkladové pravidlo neplyne, např. nikde není stanoveno, že by uvedení časového vymezení na DT automaticky znamenalo omezení platnosti značky jako celku na takové časy (něco takového je jen u IP 12). V konkrétním případě je to ale jedno, protože možnost stát tam přes noc je jediné možné řešení, ať už se k interpretaci postavíte jakkoliv

- Pokud 7-20 omezuje platnost celé značky, lze tam stát na základě obecné zákonné úpravy a vodorovného značení.

- Pokud to přečtu jako analogii k IP 12, lze tam mimo vymezené časy stát bez omezení.

- Pokud 7-20 přečtu jako časy omezující platnost pravidla 2h, platí v noci IP 11a bez dalších omezení.

- Je-li jazykový výklad nejasný, pomůžu si zřejmým účelem, omezení doby stání mimo otevírací dobu obchodů nedává smysl.

- Pokud 7-20 mělo ve výsledku znamenat zákaz stání 20-7, mělo to být vyjádřeno k tomu určenou značkou (viz výše), nelze takovou věc dělat dodatkovou tabulkou k IP 1x, když existuje B 29.

- Je-li značení skutečně sporné a rozpor nelze s přihlédnutím k obvyklé praxi odstranit, je třeba volit výklad ve prospěch řidiče (zásada in dubio mitius).

Dopručuji poslat zprávu @Ladislav Laker ...

Doporučovat bez náležitého varování komunikaci s tímto gigantem je jako radit schválně šlápnout do lejna. Pro fajnšmekry snad, pro většinu lidí zkažený den ...

IMHO má účinky vydání (=vypravení) rozhodnutí o vině. Tedy nějaké datum krátce před 14.3.2023. Opravné rozhodnutí technicky není rozhodnutím ve věci samé (tedy o vině přestupkem, které by nahrazovalo původní rozhodnutí), ale jen rozhodnutím o tom, že se to původní rozhodnutí opravuje (je to něco jako novela, "patch", má vůči původnímu rozhodnutí akcesorickou povahu, bez opravovaného rozhodnutí nemá sama oprava žádné účinky). A jelikož v § 32 PřesZ se píše výslovně o vydání rozhodnutí o vině (a nic o jeho opravách) a v § 70 správního řádu také není ani slovo o nějakých dalších účincích opravného rozhodnutí vedle samotné opravy, dovozuju z toho, že ta oprava promlčecí dobu nepřerušuje.

Ale berte s rezervou, jde o prvotní analýzu založenou na tom, jak chápu jednotlivé instituty. Bez konzultace s judikaturou, komentáři, ani si nevybavuji nějaký reálně řešený případ ...

Pokud to zkoušejí přes § 27(1)(s) a nějaké šroubované vysvětlení, tak to znamená, že i úřad si není jistý, jak to s tím stáním je. Je třeba je v tom co nejdéle nechat a náležitě si je vychutnat. Pokud tam není zakázaný vjezd nebo nějaké značky, tak na první pohled podle fotky bych řekl, že to je stání zcela v souladu s pravidly, od oka podle délky auta tam bude volných 6m a dokonce ani to stání kolmo bez příslušné značky není nepřípustné, srov. § 25(1) ZPPK.

Vychází to z aktualizovaného znění § 125h ZPPK. Zjevně úřední klika cítí nějaký problém ohledně povahy té určené částky, tak § 125h pomalu boptná a za chvíli v něm bude celý paralelní daňový řád ...