Obecně jsou u nás možnosti smysluplně zasahovat do záměrů v podobných případech velmi nejisté. Stavební legislativa není v tomto ohledu moc dobrá (její aplikace má jisté gumové prvky) a stavební úřady ve většině případů fungují jako nástroj k prosazení zájmů stavebníka, zejména je-li jím veřejnoprávní korporace, která je navíc i zaměstnává, anebo zcela postrádají odbornost, kterou mají disponovat.
Je třeba se rozhodnout, zda je ten návrh skutečně taková pitomost, že stojí za to se jej pokusit vytorpédovat, případně zda se téhož nedá dosáhnout za menších škod, anebo zda přece jen nějaký smysl nemá. Pokud to stojí za tu námahu, je třeba se pár věcí naučit a zkusit je použít.
Musí proběhnout (přinejmenším) územní řízení, možná ho povede specializovaný stavební úřad, je-li to dopravní stavba, anebo se bude postupovat podle zákona o liniových stavbách. Je ale potřeba se o něm dozvědět. Při více účastnících se úřad vykašle na obesílání a bude doručovat úřední deskou, takže je potřeba ji sledovat (někdy provede první úkon, tzn. oznámení o zahájení řízení, adresným obesláním, tady si nejsem jistý, jak je to správně). Jako spolumajitel těch pozemků musíte být ze zákona účastníkem řízení, což je první podstatná skutečnost. Dalším faktorem je případná účast dalších osob na řízení, ta by mohla v sobě nést určitý potenciál, protože je v zákoně definována tak, že v určitých případech - a ty zde zřejmě nastanou - je nutno individuálně posuzovat vliv záměru na jiné pozemky, které vůbec se stavbou nemusejí přímo sousedit, tudíž by se jejich majitelé (místní chataři) měli prohlásit za účastníky a úřad musí prokázat, že neoprávněně. Další potenciál může být v podjatosti stavebního úřadu, pokud je součástí obce, která si stavbu vymohla, tady je potřeba pečlivě dokumentovat vše, co obec v té věci podnikla a co by mohlo zakládat na podjatost všech jejích úředních osob počínaje starostou. Pokud se týče lesa, mohou se v něm nacházet zvláště chráněné druhy, které vyžadují výjimku, v řízení o výjimce je zatím možná účast občanských sdružení (spolků), které se tou problematikou zabývají, nebo je pak možno žádat nadřízené orgány o přezkumy. I to OP vodního zdroje by mohlo hrát určitou roli, ale záleží na okolnostech. Rozhodující je ale, jak je to v územním plánu. Pokud v něm kruhák není, nemělo by být možné jej vůbec umístit ani postavit. A pokud by se projednávala jeho změna, všichni chataři by měli nastoupit a podávat fundované námitky. Úřad územního plánování si sice s nimi většinou víteco, ale je možno to pak napadnout u soudu, pokud vypořádání není správně provedeno.
To je všechno potřeba zjistit, čili klíčové je mít správné a aktuální informace. Je potřeba zjistit, jak je to s územním plánem a jestli se případně plánuje jeho změna, což není nikterak jednoduchý proces, dále sledovat, zda úřad (zcela náhodou pár dnů před státními svátky) nevyvěsil zahájení územního či jiného řízení, včas do něj podávat namítky, atd.
Píšu to dost obecně, ono to není úplně triviální, ale je v zájmu dotyčných to zvládnout. Je také možné použít spolupracujícícho právního zástupce, při více zájemcích se stejným záměrem by to nemuselo být příliš nákladné, ale je potřeba, aby to byl někdo, kdo v tom oboru delší dobu funguje.
Obecně je toto typický případ, kde by se měla uplatnit účast veřejnosti na rozhodování, a to podle mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. Jenže burešovláda tuto možnost bez ohledu na tyto smlouvy u územních a stavebních řízení zrušila (čímž vznikly nevyzpytatelné ústavněprávní konsekvence) a fialovláda podle posledních návrhů plánuje zrušit i ty zbytky účasti, které ve specializovaných řízeních ještě zbyly.