Pokud dva přestupy mají být projednány společně (tedy pokud řízení o tom první nebylo zahájeno před spácháním druhého), o benefit absorpčního principu obviněný nepřijde, ani když první řízení pravomocně skončí dřív než to druhé vůbec začne. SO musí postupovat tak, aby uložený správní trest v součtu odpovídal pravidlům pro ukládání správních trestů ve společném řízení, když už věc v rozporu s právní úpravou projednává ve dvou řízeních. Jak to zařídí je jeho problém, možností má dost - může postupovat dle § 43 nebo § 44 PřesZ, nemusí ani druhé řízení zahajovat a věc odložit podle § 76(5) PřesZ, asi by připadalo v úvahu i zrušení prvního rozhodnutí v přezkumu a nové řízení vedené už jako společné, nebo by snad šlo i uložit trest jako rozdíl mezi tím, co by SO připadalo jako adekvátní společný trest, a trestem již uloženým. Ve všech těchto variantách možná bude něco trochu haprovat, ale to je ostatně taky problém SO.
Jestli se to stane, je ale každopádně třeba se o to starat, a nejpozději v odvolání to namítat. Očekávatelné chování SO1, jestli řízení zahájí, bude samozřejmě takové, že nějakou absorpci vůbec nebude zvažovat (naopak, čerstvý záznam v kartě řidiče náležitě zohlední při stanovení trestu). Ani ne proto, že by byl tak zákeřný, spíš to úředníka vůbec nenapadne.