30kmhcz

řeším takovou zvláštní situaci, kterou bych rád využil ve svůj prospěch, ale nejsem si jist svou teoriíí.

Přestupek, zastaven, ztotožněn, dáno do správního. Padlo rozhodnutí, odvolal jsem se na kraj a ten to vrátil k novému projednání. Než SO1 začal vůbec cokoliv řešit s novým projednáním, tak jsem vůči SO1 (konkrétní úřední + všichni nadřízení až po starostu) podal námitku podjatosti.  Tu SO1 ignoroval, chtěl po mě vyjádření k podkladům a pak vydal rozhodnutí v dané věci (vinen) a zmínil se o té námitce s tím, že ji neřešil, protože nebyla podaná včas a konstatoval, že z podstaty věci nemůže být podjatý. To jsem jim samozřejmě omlátil o hlavu v odvolání na kraj, kde to stále bez výsledku leží.

Jenže, mezi tím (asi 3 týdny po námitce podjatosti), jsem se stejným SO1, ale s jiným úředníkem, začal řešit jiný přestupek. Úřad v dané věci vesele koná. A moje otázka zní, vztahuje se námitka podjatosti, tak jak byla podána, i na tento druhý případ?
Je mi jasné, že na toho úředníka v 2.případě ne, protože není výslovně uveden a není nadřízeným toho 1.úředníka. Ale na nadřízené a zbytek úřadu by to mělo platit i tak, ne? Jde o to, že co jsem byl nahlížet do spisů v rozjetých případech, tak postup řešení odvolání je následující: Já podám odvolání, úředník ho zadokumontuje, předá ho vedoucímu (vůči němu již podána námitka podjatosti v 1.případě), ten k tomu napíše nějaký pamflet (když navrhnu, že se má řízení zastavit, tak tam něco dopíše a na závěr že o tom není schopen rozhodnout a předává to tak kraji) a pak to teprve jde na kraj.

Jde to nějak využít a napadnout při podání odvolání ve 2.případě, když námitka podjatosti nebyla nijak uspokojivě vyřešena? Že do dané věci zasahuje úředník, proti kterému byla podána námitka podjatosti?

Citace: jvms  17 Května 2017, 14:06:52

Jako Ostravák se také přihlásím. Navrhuji tam udělat sraz ostravských členů tohoto fóra. Rozdělíme se na 2 skupiny. Jedna bude provokativně přecházet (bez naplnění materiálníh aspektu, tzn. v mezidobě mezi tím, kdy autům skočí červená a už stojí, ale chodci mají ještě červenou) a druhá skupinka bude vše dokumentovat, včetně zásahu opiček. Případně se pak můžou obě skupiny vystřídat. Já osobně se hlásím na přecházení. Myslím si, že tímto stylem ve více lidech je nejen pořádně nasereme, ale získáme i dostatek zajímavého mateirálu, který se pak bude moc dobře dát rozmáznout ve stížnostech na všechny možnés strany (ikdyž asi bez většího úspěchu, ale alespoň se úředníci nebudou nudit) a možná se to vzledem k množství materiálu dostane do médií (třeba TV Polar  ) a bude alespoň nějaká ostuda.

PS: Myslel jsem také, že to je Muglinovská, protože u Karoliny jsem je ještě nezažil.

Já jsem klidně pro, taky se rád zhostím obojího - dokumentování i přecházení

Tak jsme už dva. Ještě jeden a už to bude pomalu dav.

Už jsem psal:

Projděte si nový přestupkový zákon, zejména přechodná ustanovení.

Pod nový přestupkáč spadnou i sprdele, jenže tam je absence zavinění, kterou ale zákon vyžaduje.

Tak jsem si to pročetl, ale nejsem z toho moc chytrý a nechápu, proč by pod nový přestupkáč neměly spadat i sprdele. Přece sprdel jsem si zavinil neposkytnutím údajů danému úřadu vě věci pyráta. A nebo se mýlím?

Výborně, tak teď už to chápu. Díky moc. A může se zeptat, co bude se sprdelí po vydání nového přestupkového zákona?

Z mé strany jsem nic nepropásl. Mám datovou schránku FO. Auto také patří té stejné FO.

Průběh byl následující: Výzva - ignorováno, příkaz - podán odpor, a teď přišla ta výzva, která je v úplném znění zde:

VÝZVA
Magistrát města XXX, odbor XXXX, jako příslušný správní orgán podle ustanovení § 124 odst. 5 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), Vás tímto vyrozumívá, že ve správním řízení byly shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí ve věci správního deliktu podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, kterého jste se dopustil tím, že jste jako provozovatel vozidla tovární značky XXX, RZ XXX, nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu.
Prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích bylo zjištěno, že dne XXX  v XX:00 hodin řídil
blíže neustanovený řidič motorového vozidla zn. xxx, registrační značky xxxx xxx po ulici xxx ve směru jízdy k ulici xxxxu křižovatky s ulicí xxx, a v následném úseku xxx metrů, kde je dopravním značením „IZ 8a“ – zóna s dopravním omezením „B 20a“, nejvyšší dovolená rychlost 40 km/h, nedovolenou rychlostí jízdy, kdy mu byla silničním rychloměrem UnicamVELOCITY3 naměřena průměrná rychlost 48 km/h. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ± 3 km/h jel rychlostí nejméně 45 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci nejméně o 5 km/h, tedy překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci o méně než 20 km/h.
Uvedeným jednáním jste se jako provozovatel vozidla dopustil správního deliktu podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu v souvislosti s porušením ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona.
Vzhledem k tomu, že se jedná o podklady, s kterými jste nebyl seznámen, a správní orgán z těchto
podkladů bude vycházet při vydání rozhodnutí, vyzývá Vás, abyste se dostavil k seznámení s těmito
podklady a k těmto se vyjádřil ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád“).
Důkazy budou provedeny mimo ústní jednání dle ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu. Vzhledem k
tomu, že se jedná o podklady, s kterými jste nebyl seznámen, a správní orgán z těchto podkladů bude
vycházet při vydání rozhodnutí, vyzývá Vás, abyste se dostavil k seznámení s těmito podklady a k
těmto se vyjádřil ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, přičemž o těchto úkonech bude
vyhotoven protokol (§ 18 správního řádu).

Usnesení
Magistrát města xxx, odbor xxx jako příslušný správní orgán podle ustanovení § 124 odst. 5 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „ zákon o silničním provozu“), podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), určuje xxx, nar. xxx, trvale bytem xxxx,
lhůtu 5 pracovních dnů od doručení tohoto usnesení, aby se dostavil k seznámení s podklady
rozhodnutí a k těmto se vyjádřil, kdy v rámci seznámení se s podklady rozhodnutí budou
v poslední den této lhůty provedeny mimo ústní jednání jednotlivé důkazy a jejich protokolace –
posledního dne této doby se započetím v 15:00 hodin bude provedeno dokazování, v případě, že poslední den této doby připadne na pátek bude provedeno dokazování v 11:00 hodin. Po uplynutí této lhůty bude následně vydáno rozhodnutí.

Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že v uvedeném řízení byly shromážděny dostatečné podklady pro rozhodnutí a
účastník, vůči němuž řízení směřuje, musí být seznámen s důkazy, o které se řízení opírá, má právo
vyjádřit se ke každé věci, o níž má být v řízení rozhodnuto, a protože součástí spisové dokumentace jsou materiály, s kterými jste nebyl seznámen, vyzývá Vás správní orgán, abyste se s uvedenými podklady seznámil a k těmto se vyjádřil. K provedení důkazů mimo ústní jednání a seznámení se s podklady, a vyjádřit se k nim, je možno v budově Magistrátu města xxx, , v kanceláři č. xxxxB v době od 08:00 hodin do 11:00 hodin a následně od 13:00 hodin do 15:00 hodin ve dnech pondělí až čtvrtek, a od 08:00 hodin do 11:00 hodin v pátek.
Nedostavíte-li se Vy (nebo Váš zmocněnec) v uvedené lhůtě a nevyužijete tak práva k seznámení se
s uvedenými podklady rozhodnutí, bude mít správní orgán za to, že jste se vzdal možnosti se s těmito
podklady seznámit a vyjádřit se k nim, přičemž provedení důkazů mimo ústní jednání (§ 51 odst. 2
správního řádu) a jejich protokolace bude provedeno v poslední den stanovené lhůty.
Správní orgán Vám k provedení úkonu určil lhůtu 5 pracovních dnů od doručení tohoto usnesení.
V daném případě zákon takovou lhůtu přímo nestanoví; určení lhůty je přiměřené k provedení potřebného úkonu a stanovená lhůta zároveň zaručí takový průběh řízení, aby bylo v souladu se zákonnými lhůtami pro rozhodnutí ve věci.

Poučení
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho oznámení ke Krajskému úřadu
xxxx kraje odboru xxxx, a to prostřednictvím Magistrátu města xxxx, který usnesení vydal. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po doručení písemného vyhotovení usnesení, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené usnesení připraveno k vyzvednutí. Podané odvolání nemá odkladný účinek.


„otisk úředního razítka“

To se samozřejmě chystá. Ale nechce mít problémy. Takže až s nimi nebude mít vůbec nic společného a bude mít nové místo, tak mi vše pěkně poví.

Pokud to je první oluvenka a bude poslaná ihned po obdržení předvolání, tak by měli. Pokud ne, je to dobrý bod do odvolání. Ale jestli už 14 dní o tom ÚJ víš a pošleš to až teď, tak to uznat nemusí a asi jim to projde. Pokud nedodáš něco, co by to to případné prodleí podání omluvenky podpořilo, např. potvrzení z pohřební služby atd.