Když jsme u termitů, jaxi mám představit "dát přednost na přechodu"?
Pojem se vyskytuje v ZPPK jednou, a to v ustanoveních o semaforech
§ 70 odst. 2 písm. c) ZPPK, jde o relikt z dob, kdy nebyl vztah chodců a vozidel na přechodech tak přísně upraven. Mám s tím termínem celkem velký teoretický problém. Vztah je upraven v § 5 (řidič nesmí ohrozit ani omezit, musí zpomalit či zastavit když.....), přednost v jízdě je definována v
§ 2 písm. q) dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy. Analogicky by to mohlo být
dát přednost na přechodu znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by chodec, který má přednost, musel náhle změnit směr nebo rychlost chůze. Dobře, ale co to prakticky znamená, je to víc, nebo méně, než ustanovení v § 5?
Pokusím se rozbor. Dle mého názoru neomezit <=> chodec nemusí změnit a rychlost chůze, neohrozit je podmnožina neomezit => nebudu se tím dále zabývat. Povinnost podle § 5 odst. písm h) tím dotčena není, lze diskutovat o části ustanovení odst. 2 písm. f)
v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce v případě, že na přechodu nikoho neomezí ani neohrozí, ale je to dost na vodě. Takže jediný výrazný dopad má to ustanovení pro řidiče tramvaje, kteří z povinnosti dát přednost chodcům nejsou vyjmuti na rozdíl od ustanovení § 5.
Provokace: Pokud chodci na přechodu (jdoucímu vpřed) projedu za jeho zády ve vzdálenosti 0,5 m rychlostí 50 km/h, dopustil jsem se něčeho? IMHO nikoli, protože jsem ho neomezil ani neohorzil, pouze vyděsil. Rychlost ani směr chůze měnit nemusel.