Není to sarkasmus.
Chcete-li využít výhody spočívající v tom, že vám úřad něco poslal poštou, když měl doručovat do DS, není jiná cesta, než určité riziko podstoupit. Není to zas takový problém, protože
1) Lze jako s takřka jistotou počítat s tím, že před formálním vymáháním přijde alespoň jedna neformální výzva k dobrovolnému plnění - takže to nemusíte nechat dojít do té fáze, které se bojíte. Některé úřady jsou v tomto velmi laxní (i proto, že neplatičů všeho možného - popelnic, psů, nedopravních pokut - mají mraky) a i takové triviální věci, že jim někdo dluží, jsou schopny si všimnout po velmi dlouhé době.
2) Pro normálně fungujícího jedince to i při postoupení do dalšího stádia není nijak ohrožující. Úřad obvykle provede exekuci sám (tzv. daňová exekuce podle daňového řádu), nepůjde rovnou za soudním exekutorem, a domněle dlužnou částku si stáhne z účtu. Samozřejmě po námitce a zjištění, že tu není pravomocný titul, to velmi rychle napraví a vrátí do původního stavu, vedlejší škody nebývají velké.
3) Kdyby nečekaně přecijen vznikly z neoprávněné exekuce problémy, je možné se na úřadu/státu hojit. Zbohatnout se na tom sice nedá, ale taková veřejná omluva, kterou si obvykle není problém prosadit, zamrzí úřad mnohem víc, než to, že sem tam kasírovací mašinérií někdo tiše proklouzne.
Podat „odvolání proti ignorování DS“ nejde. Pokud podáte odvolání proti rozhodnutí, kde samozřejmě můžete namítat, že úřad měl doručovat do DS (což si úřad patrně i do budoucna ohlídá), nebude to k ničemu, protože tím, že na rozhodnutí reagujete, zároveň potvrzujete, že vám fakticky doručeno bylo.
