30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: Číkus 28 Srpna 2018, 18:31:47
-
25.10.2017 - Pyrát změřen (překročení cca o 55 km/h v obci), zastaven, ztotožněn
13.04.2018 - Pyrátovi doručen příkaz (5000 pokuta, zákaz řízení na 6 měsíců a samozřejmě 5 bodů), čímž bylo zahájeno řízení.
29.08.2018 - Ústní jednání. Zastavím se tam vybaven plnou mocí.
Nápad:
1. Vylákám z úředníka lhůtu na vyjádření ke spisu, budu požadovat předvolání fízlů jako svědků, přiložení návodu k Rameru, etc.
2. Pyrát sdělí úřadu, že 25.10.2017 měl od Pyráta půjčené vozidlo Číkus a že si Pyrát v autě zapomněl své doklady. Číkus se jimi prokázal fízlům.
3. SO mne předvolá k podání vysvětlení. Já se k překročení rychlosti i prokázání se Pyrátovými doklady doznám.
4. Jelikož už se blíží výročí přestupku, s dobrým time managementem by SO neměl stihnout zahájit řízení proti mně. (I kdyby náhodou stihl, záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek. Pak by stačilo vydržet do výročí příkazu a vmést mu to do ksichtu.)
Opomínám něco zásadního? Díky.
-
Asi bych si dal pozor na vydavanim se za nekoho jineho... konkretni ustanoveni jsem nenalezl
-
Já jsem to už řešil tady (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4161.0).
Nejvíc se přikláním k § 2 odst. 2 písm. a) zák. č. 251/2016 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-251#p2-2-a), příp. písm. b), e), f). Jelikož to jsou přestupky s pokutou pod 100k, bude také promlčeno rok od spáchání.
Ve výše zmíněné diskusi to ještě také zasmrdělo §§ 180, 181 TZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#p180), ale řekl bych, že v návaznosti na Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tcu 42/2001 (http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/11-tcu-42-2001/) to spíše nehrozí:
Jestliže z obsahu spisu se podává, že odsouzený měl u sebe originální cestovní pas jiné osoby, aniž do tohoto dokladu provedl jakýkoliv zásah, a tento použil způsobem a za účelem výše uvedeným, pak toto jednání nenaplňuje zákonné znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky.
-
Dnes (ne)proběhlo ústní jednání.
Ve složení Blondi a Číkus jsme se dostavili s asi šestiminutovým zpožděním na nařízené ústní jednání s Pyrátem.
Blondi vybavena plnou mocí od Pyráta, v plné moci výslovně dovoleno udělit plnou moc jiné osobě dle § 33 odst. 3 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p33-3).
Bohužel nahrávka stojí za prd, budu muset pořídit lepší nahrávací zařízení. Níže přepis co bylo rozumět:
(vcházíme do kanceláře)
Číkus: Dobrý den!
Soudružka Orgánka: Prosím vás jednání bylo 9:30 ano? Tak bych vás požádala, už podruhé, abyste ctili termín jednání, ano?
Blondi: Dobrý den!
...
SO: Prosím vás jako, vy jednání nařízené na dnešní den nemáte.
B: Jestli bych vám jako mohla sdělit v jaké věci jdu.
SO: Já mám teď nařízené jednání s Pyrátem, takže bych vás prosila, abyste opustila tuto místnost, ano? Pokud Číkus zastupuje Pyráta...
Č: Ne, Pyráta zastupuje Blondi.
SO: Takže Blondi tady zůstane, předá mi plnou moc a Vy opustíte tuto místnost.
Č: A já zastupuju Blondi.
...
(Blondi předává plnou moc)
...
B: Pyrát mne zmocňuje jako zástupce a ...
Č: a v souladu se správním řádem umožňuje aby zmocnila další osobu. Takže to funguje.
SO: (čte) Tato plná moc není plnou mocí pro celé řízení, ano?
SO: Takže já Vás žádám, abyste opustil, Vy nemáte plnou moc. Vy jste byl zmocněn toliko k tomu, abyste nahlédl do spisu. (dříve jsem byl nahlížet do spisu na základě plné moci)
Č: Ale mě teď zmocnila Blondi.
SO: Kde Vás zmocňuje?
B: Jestli bych mohla uvést ústně do protokolu...
SO: Vy mi nebudete uvádět nic do protokolu, ano? ... Vy opusťte tuto místnost, zastupuje tady Blondi.
Č: Ale tu zastupuju já na základě její plné moci udělené ústně.
B: Já mám právo zmocnit někoho dalšího.
SO: Vy nebudete, ano? Další zmocněnec tady nebude, ano?
Č: Bude.
SO: Nebude.
Č: Bude.
SO: Nebude. Dobře já zavolám vedoucího.
Č: Dobře.
SO: Takže prosím vás, já musím jít, opusťte tuto místnost, ještě jsme nezačali jednání, ano?
B: Poprosím tu plnou moc zpátky. (SO předává)
...
Odcházíme z kanceláře, SO zamyká, odchází pro nadřízeného.
Po pěti minutách se vrací bez nadřízeného, otevírá kancelář.
...
SO: Takže bych prosila Blondi.
(zvedáme se oba)
SO: Nebudete zmocňovat, substituční plná moc je toliko možná u advokáta, nikoliv u zmocněnce.
SO: Zavolám městskou policii.
Č: Tak zavolejte.
SO: Tak zavolám.
Č: Mimochodem ústní jednání bylo na 9:30, já Vás vyzývám, abyste ho příště zahájila včas.
SO: 9:36 jste se dostavili...
Č: ... a vy jste ještě nezačala
SO: 9:36 já už jsem vás ani neměla připustit k jednání, protože jste přišli pozdě.
Č: Vy jste přišla pozdě.
SO: Takže já volám městskou policii. Znova vyzývám Blondi aby vstoupila do jednací místnosti. Pokud do ní nevstoupí sama, volám městskou policii.
(vcházíme oba)
Č: .. mne zmocňuje k jednání dle § 33 odstavce 3 správního řádu...
B: Můžeme začít protokolovat?
...
Č: Už budeme začínat?
SO: Já vás žádám, abyste opustili oba dva místnost a vyčkali příjezdu městské policie.
Č: Takže dostaneme nějaký protokol že jsme se dostavili?
SO: Ne, nemůžete. Já jsem nezahájila jednání.
Č: Takže tím pádem si nás předvolejte jindy. Nashledanou!
SO: 9 hodin 36 ...
Č: Nashle, mějte se!
(odcházíme)
Tak jsem zvědav, jaký bude následující vývoj. Jestliže SO nařídil ústní jednání, pak je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p49-1) (nebo § 80 odst. 2 zák. 250/2016 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p80-2)). Vydat rozhodnutí bez ústního jednání tak patrně SO nemůže. Ústní jednání v nepřítomnosti obviněného asi SO také spáchat nemůže, neboť nebyly splněny podmínky (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p80-4).
Nebo SO vyhlásí nový termín ústního jednání? To se vyloženě těšíme, zastavíme se ve stejném složení.
-
Něco celkem podobného jsem před pár měsíci zažil v Hradci Králové. Mojí Blondi se nakonec podařilo zmocnit mne do protokolu, načež byla z jednání vykázána ještě než stihla protokol obsahující substituční zmocnění podepsat...
-
kdo> Mělo to nějaké pokračování?
-
Minuly tyden jsme podavali odvolani. To, ze se moje Blondi ucastnila jako verejnost, kdyz jsem byl nucen pozadat o verejne jednani, a pozbyla tak moznosti zastupovat obvineneho, je jeden z odvolacich duvodu, na ktery celkem spoleham.
EDIT: Citace z odvolání:
Při jednání dne 4. 4. 2018 zmocnil zmocněnec do protokolu kdo jakožto substitučního zmocněnce pro vedení výslechů svědků. Správní orgán v protokolu přes zmocněncem zjevně projevený záměr zmocnit substitučního zmocněnce pouze pro určitý úkon rozsah zmocnění nepoznačil. Navíc se pokusil v rozporu s čl. 38 odst. 2 LZPS vykázat zmocněnce z jednání s tím, že nadále se může jednání účastnit pouze substituční zmocněnec. Zmocněnec se tak mohl jednání nakonec účastnit jen díky tomu, že substituční zmocněnec požádal dle § 49 odst. 3 SprŘ, aby ústní jednání bylo veřejné, čemuž pověřená úřední osoba po několika telefonátech (pravděpodobně svým kolegům) vyhověla. Je třeba zdůraznit, že zmocněnci tímto bylo znemožněno hájit práva obviněné, neboť se ústního jednání účastnil de facto jen jako zástupce veřejnosti.
-
Pyrát nalez ve schránce oznámení od pošty a poučení od úřadu, kde je uvedeno, že se jedná o rozhodnutí a číslo jednací, které je shodné s číslem jednacím příkazu (včetně čísla za pomlčkou, které by mělo určovat pořadové číslo listu spisu). V poslední den bude vyzvednuto.
Ještě se nabízí, že by Pyrát nahlásil ztrátu občanky a následně zásilku vyzvedl na ztracenou občanku, čímž by později šlo zpochybnit doručení. Má pošta možnost ověřovat platnost OP?
-
Má pošta možnost ověřovat platnost OP?
No těžko říci - na přepážce to někdy ťukají do PC a tam by k validaci možná mohlo dojít, ale podle mně nedochází, protože to by musel být dotaz do regisru a ten by pak měl být vidět ve výpise co chodí do DS. A já tam nikdy poštu že by se na mne dotazovala nemám. Pravada mohli by mít někde DB neplatných občanek a porovnat to s ní, ale nezdá se mi že by to tak bylo.
Spíš bych se bál kamerového systému na poště. - Takže raději s tou občankou poslat někoho jiného, nebo se trochu poupravit.
-
pk202> Děkuji. Tuhle tvrďárnu asi necháme na jindy. Pokud úřednice vydala rozhodnutí bez toho, aby proběhlo nařízené ústní jednání, mělo by to jít v prvním kole vyhrát na odvolačce. Tedy alespoň doufám.
-
Spíš bych se bál kamerového systému na poště. - Takže raději s tou občankou poslat někoho jiného, nebo se trochu poupravit.
Asi není důvod.. riziko že úřad třebas po několika měsících osloví poštu a bude chtít kamerový záznam a pošta ho bude mít je minimální.. a stejně to nic neprokáže.. jen že člověk na záznamu je obviněnému podobný..
-
Pyrátovi doručeno rozhodnutí (http://acab.cikus.net/171025-speeding/180917-rozhodnuti.pdf). V plánu je samozřejmě (pro začátek blanketní) odvolání.
První postřehy:
1. Jak může SO1 ukládat pokutu a ZŘMV příkazem, když se jedná o rozhodnutí a navíc už byl jeden příkaz vydán a zrušen odporem? Navíc se ve výrokové části SO1 odvolává na § 90 odst. 1 PřesZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p90-1) a § 150 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p150). (nestačí už toto na zrušení rozhodnutí u SO2?)
2. Proč by substituční plná moc měla být možná pouze při zastoupení advokátem? § 33 odst. 3 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p33-3) to nepodmiňuje, navíc v plné moci bylo uvedeno "Zároveň zmocněnci výslovně dovoluji udělit plnou moc jiné osobě dle § 33 odst. 3 SprŘ."
3. Číkus a Blondi opustili jednací místnost na pokyn úřednice "Já vás žádám, abyste opustili oba dva místnost" a vyjádřili se ve smyslu, nechť je tedy SO předvolá na jindy.
4. SO projednal věc v nepřítomnosti obviněného, přičemž se odkazuje na § 80 odst. 4 PřesZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p80-4). Obviněný (resp. jeho zmocněnec) se dostavil a s konáním ÚJ bez vlastní přítomnosti nesouhlasil. Podmínky § 80 odst. 4 PřesZ tak IMHO nebyly naplněny. (nestačí už toto na zrušení rozhodnutí u SO2?)
5. Ještě jsem si všiml že rozhodnutí je v RZ vozidla PČR chyba - jeden znak je odlišný oproti RZ uvedené jinde (oznámení o přestupku od PČR, ověřovací list rameru). Že by měřili vozem pro který nemají platný ověřovací list? :-)
-
Formálně je to zprasek. Příkaz lze vydat v zásadě kdykoliv v průběhu řízení - není nutné, aby se jím řízení zahajovalo (je to pouze možné), není ani zakázáno rozhodnout příkazem opakovaně poté, co už byl předchozí příkaz odporem zrušen (je to sice neobvyklé, ale dovedu si představit situace, kdy by to dávalo smysl, např. by celou dobu nebylo pochyb o spáchání přestupku, ale obviněný by po prvním odporu doložil nějaké zásadní informace odůvodňující uložení nižšího trestu).
Zde konkrétně jde nejspíš o nezvládnutou práci s Ctrl-C Ctrl-V, podle podrobného odůvodnění a poučení o odvolání jde patrně o pokus o standardní rozhodnutí, podle výroku je to ale jednoznačně příkaz. O tom není vůbec žádných pochyb, je tam slovo příkaz, odkaz na příslušnou procesní úpravu (§ 150 SprŘ a § 90 PřesZ) a pochybnost nevyvolává ani nadpis Rozhodnutí, protože příkaz je také rozhodnutí (nejde o úplně jinou formu, jen zvláštní případ, viz např. společný nadpis nad § 148 SprŘ).
Takže bych jednoduše podal odpor a zvážil, zda z procesní opatrnosti raději zároveň i odvolání.
I v dalším to vypadá, že tam berou slušnej matroš, že nebyla úřednice nadšená z řetězení zmocněnců lze pochopit, že na místě plácne blábol je standard, ale aby něco, co je v příkrém rozporu se zákonným ustanovením (zde konkrétně citovaný § 33(2) SprŘ vs. tvrzení, že substituce je možná jen u advokáta) napsala i do rozhodnutí, na to je potřeba nadstandardní kombinace tuposti a bezstarostnosti.
-
hh> Děkuji. Myslel jsem si, že vydat příkaz opakovaně není možné, jak je vidět, myslel jsem si to špatně.
To mě ale přivádí k nápadu na takovou malou zákeřnost:
1. Obratem podat odvolání proti rozhodnutí s nějakou mizernou argumentací (nikoli blanketní). SO1 tak patrně předá odvolání vč. spisu k SO2.
2. Následně podat odpor proti příkazu, kterým se příkaz bez dalšího ruší (ale SO1 pravděpodobně nebude mít spis k dispozici). Jen je otázkou zda stačí ve lhůtě 15 dní (dle poučení) a nebo raději ve lhůtě 8 dní (dle zákona).
To by jim mohlo trochu zamotat hlavy. Nebo přehlížím něco zásadního?
-
Variant je mnoho asi by je bylo potřeba detailněji promyslet. V zájmu obviněného obvykle je mít jistotu, že opravný prostředek byl uplatněn, tj. podat odpor v 8denní lhůtě a odvolání v 15denní. Samozřejmě z hlediska fun factoru či vytvoření co nejkomplikovanější pozice pro SO může optimální řešení vypadat jinak, ale vytváří to i větší nejistotu pro obviněného. Na druhou stranu, není-li prostor pro cílenou obranu (např. že se přestupek vůbec nestal či nejde spolehlivě prokázat), může být i rozmazání formálních problémů funkční taktikou, je ale třeba počítat s tím, že to všechno může SO poměrně snadno opravit.
Ke konkrétním možnostem.
1) podat odpor (v normální lhůtě pro odpor - zákon nespojuje s chybějícím či vadným poučením o odporu žádné přímé důsledky, což je IMHO mezera vyplnitelná analogickou aplikací § 83(2) SprŘ, ale na to nelze spoléhat a hlavně k tomu není důvod, když lze odpor podat včas) a odvolání jen z procesní opatrnosti (klidně do něj uvést, že jediným důvodem je právě procesní opatrnost s ohledem na poučení, které je ale samo o sobě nezákonné, protože neodpovídá § 150(3) SprŘ).
2) podat jen odpor a doufat, že SO1 půjde hlavou proti zdi a zkusí ho ignorovat či tu zjevnou chybu nějak hloupě pokrýt - to je ale pro obviněného nekomfortní vzhledem k zákazu řízení, protože jakmile si SO1 bude myslet, že ten zprasek je pravomocný, pošle ho domovskému ORP k zápisu do registru a bude-li obviněný řídit, říká si o problémy (bez ohledu na to, že by se následně nezákonnost postupu SO vyšla najevo)
3) podat něco, co nutně vyvolá proceduru podle § 37 - např. podat ve lhůtě 8 dní „opravný prostředek“ a v jeho těle poukázat na rozpor výroku a poučení a třeba to nějak podmínit, tedy že pokud šlo o příkaz, ať to je považováno za odpor, pokud nešlo o příkaz, za odvolání
-
Zatím se kloním k mnou výše nastíněné verzi.
1. ASAP (patrně zítra) poslat odvolání:
Odvolání
Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí č.j. XXX s.z. YYY ze dne ZZZ k SO2 prostřednictvím SO1.
Odůvodnění
Správní orgán nařídil ústní jednání. Vzhledem k tomu, že jsem o nařízení ústního jednání nežádal, ani nejsem mladistvý pak je zřejmé, že ústní jednání je nezbytné pro zjištění stavu věci (viz § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.). Analogicky z § 49 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. vyplývá, že ústní jednání je nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění mých práv.
Správní orgán dle odůvodnění rozhodnutí projednal věc v mé nepřítomnosti dle § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb. Jelikož jsem ale s konáním ústního jednání v mé nepřítomnosti nesouhlasil a k ústnímu jednání se dostavil (resp. dostavil se můj zmocněnec), bylo projednání v mé nepřítomnosti protiprávní a takovýmto postupem správního orgánu se cítím být poškozen na svých právech.
Návrh
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby SO2 napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil.
(to by snad nemělo ničemu ublížit, v ideálním případě se spis přesune k SO2, kde je možné je ještě poškádlit třeba námitkou podjatosti a opatřením proti nečinnosti)
2. osmý den po doručení poslat příkaz ve stylu
...podávám opor proti příkazu. Ač jste písemnost č.j. XXX s.z. YYY ze dne ZZZ nazvali rozhodnutím, je zcela zřejmé, že se jedná o příkaz, protože postih ukládá příkazem a odkazuje se na § 150 SprŘ a § 90 PřesZ. Tedy tímto odporem je příkaz bez dalšího zrušen. Na výsledku odvolacího řízení tedy stejně nezáleží...
(což by snad mělo být neprůstřelné)
-
...podávám opor proti příkazu. Ač jste písemnost č.j. XXX s.z. YYY ze dne ZZZ nazvali rozhodnutím, je zcela zřejmé, že se jedná o příkaz, protože postih ukládá příkazem a odkazuje se na § 150 SprŘ a § 90 PřesZ. Tedy tímto odporem je příkaz bez dalšího zrušen. Na výsledku odvolacího řízení tedy stejně nezáleží...
Je to jen kosmetika, ale pojal bych to např. takto: Dodatečně jsem zjistil, že písemnost č.j. XXX ze dne ZZZ je příkazem podle § 150 správního řádu, jak zcela jednoznačně plyne ze znění výroku i odkazů na příslušná procesní ustanovení. Tímto proti tomuto příkazu podávám odpor. Dříve podané odvolání na základě chybného poučení však z procesní opatrnosti neberu zpět a očekávám, že o něm bude rozhodnuto zákonným způsobem.
Je to ve výsledku totéž, ale zbytečně neradím SO, co by měl dělat, jen ať si s tím láme hlavu úřad. I kdyby se úřad ztotožnil s vaším stanoviskem, že to co vydal byl příkaz a byl odporem zrušen, pořád by měl s tím odvoláním (nota bene podaným přesně dle poučení) nějak naložit, tj. např. rozhodnout autoremedurou, nebo jej jako nepřípustné postoupit na kraj, nebo zůstat nezákonně nečinný ... Nebudete jim přeci psát, že vám na tom nezáleží, když z toho při dobré konstelaci může jít ještě lecos vyvařit.
-
hh> Děkuji. Přesné znění odporu ještě nemám vymyšlené. Ale Vámi navrhovaná verze se mi líbí.
edit: Mohl bych si dovolit tu drzost a připomenout se s učesáním bodu A (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5324.msg75526#msg75526)?
-
Jen je škoda, že zpět vzaté odvolání nelze podat znova, to by umožňovalo ještě větší kreativitu.
-
Nejlepší je asi ta varianta ke které jste se pak dostali, ale..
Takže bych jednoduše podal odpor a zvážil, zda z procesní opatrnosti raději zároveň i odvolání.
dávat i odvolání je asi zbytečné.. SO má přece povinnost podání posoudit podle obsahu.. z obsahu bude asi jasné že jde se uplatňuje opravný prostředek a bude i jasné proti čemu.. i když si SO bude myslet že správný opravný prostředek je odvolání tak může jedině poslat výzvu k doplnění podání.
Můj první nápad byl podat jen odpor a pak trvat na pokračování řízení.. ale to co jste vymysleli se mi líbí víc :)
-
2M: Domýšlení si povahy úkonu podle skutečného obsahu není bezbřehé. Teoreticky by nemělo mít moc velký aplikační prostor, protože podání je buď formálně perfektní (skutečný obsah koresponduje s označením, použitými termínky atp.), pak není co řešit, nebo tam je nějaký problém (nejasnost, rozpor), pak by ale měla, přesně jak zmiňujete, následovat procedura odstraňování vad. Posouzení podle obsahu bez výzvy dle § 37 je možné např. v případě, že jsou použita nějaká jiná slova než v textu předpisu/poučení, např. místo žádosti někdo něco požaduje, místo odvolání napíše, že žádá zrušení rozhodnutí, případně že proti němu protestuje atp.
Pokud ale zcela jasně napíšu že podávám odpor, případně i vysvětlím proč (protože jsem přesvědčen, že jde o příkaz, a toto své procesní stanovisko nadřazuji poučení, které mám za chybné), tak je blbost posoudit to jako odvolání. Je evidentní, že to podatel jako odvolání nemyslel, skrze institut posouzení podle skutečného obsahu lze nepřesně vyjádřený záměr podatele nalézt, ale nikoliv mu vnutit něco, co evidentně nezamýšlel. Clara non sunt interpretanda.
Ke konkrétní taktice - normálně bych taky asi podal buď jen odpor, nebo nějaký neurčitý hybrid, a pak se bavil tím, jak si s tím SO poradí, ale tady je problém ten zákaz, nechce-li účastník riskovat obvinění z mařeny či si dočasně naordinovat řidičský detox, nemůže si s tím hrát. Pouze kombinace odpor+odvolání (bez vad) je zárukou, že rozhodnutí buď zmizí (šlo-li o příkaz), nebo alespoň nastoupí suspenzivní účinek odvolání (bude-li SO chybně trvat na tom, že šlo o rozhodnutí).
-
Je evidentní, že to podatel jako odvolání nemyslel, skrze institut posouzení podle skutečného obsahu lze nepřesně vyjádřený záměr podatele nalézt, ale nikoliv mu vnutit něco, co evidentně nezamýšlel. Clara non sunt interpretanda.
S tím nekoresponduje třebas běžná praxe podání jasně označené jako žádost o obsah spisu podle InfZ včetně odkazů na paragrafy posoudit podle obsahu jako žádost o nahlížení do spisu podle úplně jiného zákona.
tady je problém ten zákaz, nechce-li účastník riskovat obvinění z mařeny či si dočasně naordinovat řidičský detox, nemůže si s tím hrát.
Taky pravda..
-
S tím nekoresponduje třebas běžná praxe podání jasně označené jako žádost o obsah spisu podle InfZ včetně odkazů na paragrafy posoudit podle obsahu jako žádost o nahlížení do spisu podle úplně jiného zákona.
To taky je úplně blbě. Přístup do spisu skrz InfZ jsem už tak trochu vypustil*, ale nevšimnul jsem si, že by judikatura, podle které je nutné InfZ žádost vždy dle InfZ vyřídit (i kdyby mělo jít o jasné odmítnutí), byla překonána, prolamuje to leda zjevné jednání in fraudem legis. BTW co z toho SO/PS má, že infožádost o spis posoudí jako žádost dle § 38 SprŘ (které pak předpokládám taky nevyhoví)? Napadá mě snad jen, že to zkouší odmítat neformálně přípisem, ale ani v tom nevidím pro úřad žádný zvláštní benefit.
*) Něco mi ještě hnije u NSS, ale v kontextu toho, jak se judikatura v mezičase usadila, už si od toho nic neslibuju.
-
BTW co z toho SO/PS má, že infožádost o spis posoudí jako žádost dle § 38 SprŘ (které pak předpokládám taky nevyhoví)?
Já myslím že v tom je svatý grál úředníků.. je to míň práce.
Úředník může nevyhovět nějakou šablonou a nemusí vydávat InfZ rozhodnutí proti kterému se žadatel může odvolat.
-
Stejně tomu nerozumím. Odmítnout to „korektně“ podle InfZ s aplikací § 2(3) s odkazem na nahlížení jako zvláštní úpravu poskytování informací ze spisu (což je sice nesmysl, ale bohužel zatím krytý judikaturou NSS) je úplně stejně náročné jako vytvoření jakéhosi kreativního přípisu, prostě jen jiná šablona.
Opravnému prostředku se PS taky nevyhne. Do InfZ odmítnutí se můžu odvolat, ale do vyřízení infožádosti (jakýmkoliv) neformálním přípisem zase můžu dát stížnost dle § 16a(1)(b) InfZ, navíc v tom prvním případě prohraju (a KS to opět může sfouknout jednotnou šablonou), zatímco v tom druhém vyhraju a minimálně donutím PS odmítnout to tím druhým stejně náročným způsobem.
BTW - sorry za OT, až bude mít kauza hybridního příkazo-rozhodnutí další vývoj, tuto odbočku případně smažeme nebo vyčleníme do svého vlákna
-
19.09.2018 podáno odvolání (http://acab.cikus.net/171025-speeding/180919-odvolani.pdf)
25.09.2018 je v plánu podat odpor. První pracovní verze:
Odpor
Tímto včas podávám odpor proti příkazu č.j. XXX s.z. YYY ze dne ZZZ.
Odůvodnění
Písemnost č.j. XXX s.z. YYY je sice označena jako rozhodnutí, je však zřejmé, že se jedná o příkaz. To plyne zejména z výrokové části, kde je odkazováno na § 90 zákona č. 250/2016 Sb. § 150 zákona č. 500/2004 Sb. a kde je také uvedeno, že se postih ukládá příkazem.
Dříve podané odvolání však z procesní opatrnosti neberu zpět a očekávám, že o něm bude rozhodnuto zákonným způsobem, zvláště když bylo podáno v souladu s uvedeným poučením.
Stížnost
Tímto podávám stížnost na postup JUDr. Slepice Úřednice, správního referenta. O přijatých opatřeních a způsobu potrestání JUDr. Úřednice si přeji být informován.
Odůvodnění
Domnívám se, že vydání příkazu, který se však pro laika bez právního vzdělání jeví jako rozhodnutí, je ze strany JUDr. Úřednice promyšleným jednáním, kdy se mne pokusila zejména nesprávným poučením uvést v omyl, že proti této písemnosti stačí podat odvolání do 15 dnů od doručení (zatímco ve skutečnosti je třeba podat odpor do 8 dnů), čímž bych však propásl zákonnou lhůtu a příkaz by tak nabyl právní moci.
edit: Ještě se samozřejmě nabízí tu stížnost vynechat a nechat si to na později do námitky podjatosti. Ale teď bych námitku podjatosti podával nerad, ta úřednice je (i na poměry úřednic) extrémně blbá, což samozřejmě zvyšuje šanci na výhru. Tj. změna úřední osoby by byla spíše ke škodě.
-
Tak jasně - stížnost podejte teď a jakmile se Vám to bude hodit, tak s odkazem na prakticky jakýkoliv její krok podejte podjatost....
-
Jelikož je vhodné myslet pár tahů dopředu, dovolím si následující úvahu:
Pokud na základě odvolání nedojde ke zrušení rozhodnutí autoremedurou, věc se dostane k SO2, který musí s odvoláním nějak naložit. Patrně vydá rozhodnutí, proti kterému se již nelze dále odvolat. Pokud Pyrát podá proti rozhodnutí SO2 správní žalobu, soud si musí od orgána vyžádat správní spis, aby zjistil např. zda je vůbec žaloba podána včas. Bez spisu tak bude správní orgán nějakou dobu paralyzován. Tohle by se snad mohlo obejít i bez uhrazení soudního poplatku (i kdyby ne, Pyrát je ochoten do poplatku investovat).
Pokud to správně chápu, soudním řízením se promlčecí lhůty pozastavují (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p32-1-c). Platí to ale i v případě, kdy k soudnímu řízení vůbec nedojde, jelikož nebyl uhrazen soudní poplatek (nebo žalobce vezme žalobu zpět)?
edit: A ještě přidám dotaz. Pokud je ve věci vydán příkaz, který není prvním úkonem v řízení a který nenabude právní moci (tedy se nestane pravomocným rozhodnutím), přerušuje (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p32-2) se promlčecí lhůta?
-
Telegraficky.
SO2 skutečně musí o odvolání nějak rozhodnout, ale to (vzhledem k zprasenosti celého řízení) ještě neznamená, že toto rozhodnutí založí legitimaci pro žalobu dle § 65 SŘS. Spíš bych čekal, že budou podmínky pro nečinnostní žalobu, ale opravdu bych nepředbíhal, tohle bývá komplikované i při znalosti konkrétní situace, spekulovat o tom, co SO udělají, a variantně o dalších krocích, už je mimo pragmatický rámec.
Soudní řízení běží od okamžiku, kdy návrh dojde soudu. Nezaplacení SOP na to nemá vliv, pokud bude řízení pro nezaplacení SOP zastaveno, pořád od dojití žaloby do zastavení běželo (včetně účinku na promlčecí doby).
K paralýze SO kvůli posílání spisu jen glosa, že když úřad musí spis někam poslat, ale z jakéhokoliv důvodu chce ve věci zároveň něco nadále sám činit, tak je schopen zaznamenat i to, že vynález kopírky už není úplně žhavou novinkou.
Vliv příkazu na promlčení je trochu zamlžený, protože PřesZ/2016 to na rozdíl od starého PřesZ/1990 neřeší explicitně a je otázka, zda to byl šlendrián či záměr. Můj názor (ovšem zatím neotestovaný praxí je), že příkaz zahajující řízení funguje jako zahájení řízení (trigger je až na doručení, vydání je bez účinku) a každý případný další příkaz se posoudí jako rozhodnutí (trigger na vypravení, přeruší promlčecí dobu, jde-li o rozhodnutí o vině).
-
hh> Děkuji.
Uvidíme tedy, jak SO1 (a možná i SO2) zareaguje na odvolání a odpor.
Předpokládám správně, že pozastavení promlčecí doby soudním řízením správním se nevztahuje na zánik odpovědnosti (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p32-3) za 3 roky? (už to je skoro rok a SO1 se zmohl teprve na druhý příkaz)
Té paralýze úřadu bych i věřil, z mých zkušeností plyne, že SO zasílá originál spisu. Navíc bych se ve správním řízení asi nespokojil s např. prokazováním doručení pouhou kopií doručenky.
Ad přerušení promlčecí doby příkazem, tady si nejsem jist, zvláště když sám SO v poučení uvádí, že příkaz se stává (pravomocným) rozhodnutím až nabytím právní moci (tj. marným uplynutím lhůty pro podání odporu).
-
Ad stavení promlčecí doby dle § 32(1) PřesZ vs. maximální objektivní promlčecí doba dle § 32(3) PřesZ - to je otázka za 3 bludišťáky. Komentáře klasicky končí tam, kde začíná problém, důvodová zpráva potřebu zastropování dává do souvislosti čistě s opakovaným přerušováním (o vztahu mezi stavením a maximální lhůtou mlčí). Textualisticky by se dal odst. 3 vyložit ve prospěch obviněného - vede-li se správně-soudní řízení, patrně byla promlčecí doba alespoň jednou přerušena (minimálně zahájením řízení), hypotéza je tak splněna a dispozice by se měla aplikovat (přičemž její znění je opět jednoznačné, vůči odst. 1 se dá argumentovat specialitou i tím, že systematicky se patrně odst. 1 týká základní lhůty). Bohužel zásadním protiargumentem je fakt, že § 32(1)(c) PřesZ je redundantně zrcadlově obsažen i v § 41 SŘS a ten lze vztáhnout na jakýkoliv výsledek výkladu promlčení dle PřesZ. Tedy bych o tom radši moc nespekuloval, klasicky počítal s nejhorším, doufal v nejlepší, a počkal si buď na judikaturu, nebo na nějaký živý reálný případ, který bude šance ovlivnit.
Ad paralýza. Posílá-li se spis k soudu, má zpravidla SO hotovo a nechystá se činit nějaké další úkony (a pokud je činit chce, např. dle § 62 SŘS, rozhodně tomu nepřítomnost spisu nezabrání - může si jej vyžádat zpět, pořídit kopie, vyžádat kopie ...). Je to trochu virtuální debata, chtěl jsem jen upozornit na to, že co se jeví jako paralýza, může být jen zdání, postoupení spisu může často SO posloužit jen jako záminka, proč (zatím) nechat věc spát, a např. si na nějaké související rozhodnutí počkat. Ale málokdy to zabrání činit úkony, pokud by je SO činit chtěl. A např. prekluzi si funkční úřad jistě hlídat bude. Samozřejmě hraní spisového pingpongu až do prekluze není vyloučeno, jen bych si při vyhodnocení dával velký pozor na rozlišení příčinné souvislosti a pouhé korelace.
Ad příkaz - je to nepravomocné rozhodnutí, odporem se zruší, ale účinek vydaného nepravomocného rozhodnutí zůstává. Klasické rozhodnutí také promlčení přeruší, a také není v případě podání odvolání minimálně do rozhodnutí o něm pravomocné.
-
Ještě váhám, zda v rámci aktivního přístupu k délce řízení nepodat odpor nejprve nepodepsaný a podpis doplnit až na základě žádosti dle § 37 odst. 3 SprŘ.
-
Podán odpor (http://acab.cikus.net/171025-speeding/180925-odpor.pdf) dle původního návrhu (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6913.msg76471#msg76471), jsem zvědav, jak se s tím orgán vypořádá.
-
Doručeno sdělení (http://acab.cikus.net/171025-speeding/181105-sdeleni-neprihlednuti-k-odporu.pdf), že k odporu nepřihlédnou, protože napadená písemnost je rozhodnutí a ne příkaz. To začíná vypadat jako vcelku dobrá fraška.
Váhám jak reagovat, jestli stížností na úřednici že nezná zákony, nějak jinak a nebo vůbec.
Zachovat radiový klid by ale asi vzhledem k hrozícímu zákazu řízení nemuselo být optimálním postupem. Navrhoval bych:
- podat stížnost na úřednici, že nemůže ignorovat odpor (a znova vysvětlit, proč písemnost byla příkazem)
- zeptat se na kraji kdo bude oprávněnou úřední osobou (aby bylo možné podat námitku podjatosti)
Nebo máte někdo lepší nápad? Díky.
-
Se stížností se orgán vypořádal (http://acab.cikus.net/171025-speeding/181119-sdeleni-ke-stiznosti.pdf) velice důkladně. Občane, naser si.
Co s tím? Trestní oznámení?
Ještě k předchozímu příspěvku:
Stále zastávám názor, že ono "rozhodnutí" bylo ve skutečnosti příkazem a tak je zrušeno odporem i kdyby orgán po orgánu skákal. SO1 na to má ale jiný názor. V rámci aktivního přístupu ke lhůtám se nyní kloním k variantě počkat, až se ve schránce objeví výzva od pošty a podle toho se zařídit:
- V případě, že to bude od SO1, vyčkat do posledního dne, vyzvednout, promyslet další postup.
- V případě, že to bude od SO2 (a hrozí tedy rozhodnutí o zamítnutí odvolání), obratem (tj. aby bylo podání k SO1 doručeno dříve, než bude doručeno rozhodnutí SO2 Pyrátovi) poslat na SO1 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti se zdůvodněním, že proti příkazu byl podán odpor a SO1 nekoná. A samozřejmě znova zdůraznit, že to, co poslali, je příkaz a nikoli rozhodnutí (plus samozřejmě nějaké kočkovací domácí úkoly).
-
Dnes doručeno rozhodnutí o odvolání (http://acab.cikus.net/171025-speeding/181206-so2-rozhodnuti-o-odvolani.pdf).
Jsem přesvědčen o tom, že SO2 rozhodl protiprávně, dle zákona měl věc usnesením odložit dle § 90 odst. 4 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500/zneni-20181101#p90-4), jelikož napadené rozhodnutí bylo ve skutečnosti příkazem a ten byl zrušen podáním odporu.
Nehledě na to, že si nemyslím, že by mohl SO2 změnit příkaz na rozhodnutí.
Co ale teď s tím? Orgánové budou patrně přesvědčeni, že Pyrát má pravomocný zákaz řízení. Asi to bude chtít správní žalobu, ale ta nemá odkladný účinek. Já sice tvrdím, že odporem byl příkaz (ač byl nazván jako rozhodnutí) bez dalšího zrušen a tak žádný zákaz řízení právní moci nenabyl, ale...
Z opatrnosti se nabízí "žaloba o pozastavení nabytí právní moci" (nebo tak nějak se to jmenuje), ale s tím nemám vůbec žádné zkušenosti. Pomohl by někdo? Děkuji.
-
Před cca dvěma lety jsem řešil něco podobného tím, že jsem v žalobě požadoval přiznání odkladného účinku žaloby. V poznámkách k tomu mám rozsudek NSS č. j. 1 As 39/2006.
-
SO2 to udělal překvapivě chytře, moc velký manévrovací prostor nenechal. Formálně (procesně) není co řešit, rozhodnutí o odvolání má všechny náležitosti a bylo-li doručeno, je i v právní moci. Výsledné rozhodnutí (tj. to zpackané po aplikovaném patchi) je již též po formální stránce bez zásadních vad.
V odůvodnění nevidím nijak vypořádaný podaný odpor - vy jste SO2 na to, že nejspíš přezkoumává neexistující rozhodnutí, v rámci řízení neupozornil, nebo to přešli, protože se jim to nehodilo?
Co teď s tím? O ničem jako žalobě o pozastavení nabytí právní moci nevím (advokáti jsou vynalézaví, tak nevylučuji, že něco takového jde podat, ale musel bych to vidět konkrétně). Jako předkolo bych podal domovskému ORP námitky (či nějaký podnět, na formě příliš nezáleží) aby na základě tohoto rozhodnutí neprováděli zápis do karty řidiče, protože jde o nicotné rozhodnutí - odvolacím rozhodnutím byl změněn příkaz, který ke dni vydání tohoto rozhodnutí byl už odporem zrušený. Dále samozřejmě ze stejných důvodů můžete dát podnět k přezkumu. Nakonec to ale stejně nejspíš nepůjde bez žaloby dle § 65 SŘS proti odvolacímu rozhodnutí a pokud jde o zákaz, tak zkusit navrhnout odkladný účinek žaloby dle § 73 SŘS (sice to soud pravděpodobně zamítne, ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí ...).
Jde-li o povahu doložky právní moci, je judikováno, že jde o čistě deklaratorní akt svého druhu, který není samostatným rozhodnutím a jako takový není napadnutelný žádným žalobním typem podle SŘS (není to rozhodnutí, tedy nejde ani žaloba proti rozhodnutí, ani nečinnost, a ani to samo o sobě nijak nezasahuje do práv, tedy nejde ani zásahová). Teoreticky jde brojit až proti účinkům, které taková doložka vyvolá, tj. např. proti záznamu do karty řidiče, bodům (či dokonce vybodování), výzvě odevzdat ŘP.
-
Rozhodnutí o odvolání je v právní moci, ale dle mého názoru nemá žádný právní následek, neboť upravuje něco, co již bylo zrušeno odporem.
SO2 jsem na existenci odporu proti příkazu neupozorňoval.
Tou mizernou formulací o pozastavení nabytí právní moci jsem myslel právě § 73 SŘS, jen jsem to v rychlosti nenašel.
-
Jestli také není čas na žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti vůči SO1. Nástřel:
Tímto podávám žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO1 ve věci XYZ.
SO1 vydal 3.9.2018 písemnost č.j. XYZ, která mi byla doručena dne 17.9.2018. Je nezpochybnitelné, že se jednalo o příkaz ("příkazem ukládá", § 90 odst. 1 PřesZ a § 150 SprŘ ve výrokové části). Tento příkaz byl zrušen včas podaným odporem dne 25.9.2018. Od té doby SO1 neučinil žádný krok.
Pro úplnost uvádím, že rozhodnutí SO2 č.j. XYZ ze dne 20.11.2018 nemá žádný právní následek, neboť pouze upravuje výrok již stejně zrušeného příkazu.
-
Pyrát si dnes nechal na CzechPointu na poště vystavit "Výpis z bodového hodnocení řidiče" a k dnešnímu dni má 0 bodů. Váhám zda:
a) trvá SO delší dobu, než se přestupek projeví v kartě řidiče (rozhodnutí odvolačky mu bylo doručeno 6.12.2018)
b) SO pochopil, že věc nenabyla právní moci a není tak možné přestupek do karty řidiče zapsat (ale to je asi hodně naivní představa)
-
Ve výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 4.1.201
89 stále 0 bodů.
-
Ve výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 22.1.2019 stále 0 bodů. To už je nějaké podezřelé, ne?
-
Zítra (6.2.2019) je deadline na podání správní žaloby. V plánu je odeslat tohle (samozřejmě plus nějaké formality okolo jako označení soudu, označení napadeného rozhodnutí, označení osob na řízení zúčastněných, označení výroku...):
Žalobní body a návrhy na provedení důkazů
Žalobce napadá výše uvedený výrok napadeného Rozhodnutí prostřednictvím níže uvedených žalobních bodů s označením návrhů na provedení důkazů k prokázání tvrzení Žalobce:
1. Přípis od Magistrátu města Brna je příkazem
Přípis č. j. ODSČ-XXX, Sp. zn. ODSČ-XXX, vydaný dne 3. 9. 2018 Magistrátem města Brna a doručený Žalobci dne 17. 9. 2018 (dále v textu také jen „Příkaz“) je sice označen jako rozhodnutí, nicméně se jedná o příkaz.
Z procesní opatrnosti bylo v souladu s poučením proti Příkazu dne 19. 9. 2018 podáno odvolání. Správní orgán jej však měl v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu posoudit jako odpor.
Dne 25. 9. 2018 byl proti Příkazu z procesní opatrnosti podán odpor již (správně) označený jako odpor.
Včasným podáním odporu se příkaz ruší (§ 150 odst. 3 správního řádu). Jelikož byl odpor podán včas, byl Příkaz zrušen.
2. Absence oprávnění rozhodovat
Vzhledem k tomu, že Příkaz byl příkazem, měl Žalovaný věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně, jelikož k rozhodování o příkazu není kompetentní.
3. Protiprávní změna
Žalovaný nebyl a není oprávněn aplikovat změnu rozhodnutí (ač se nejedná o rozhodnutí nýbrž příkaz) dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu tímto způsobem.
4. Rozhodování o zrušeném příkazu
V době, kdy Žalovaný vydal Rozhodnutí, byl již Příkaz zrušen odporem. Dle názoru žalovaného není možné, aby Žalovaný rozhodoval o již zrušeném rozhodnutí (ve formě příkazu), natož měnil jeho výrok.
5. Protiprávní provedení ústního jednání
Žalovaný se nevypořádal s námitkou v odvolání. Magistrát města Brna provedl protiprávně ústní jednání v nepřítomnosti Žalobce, ačkoli pro to nebyly naplněný zákonné podmínky. Žalovaný naopak v Rozhodnutí uvedl zřejmé nepravdy ohledně zastupování, zejména pak podmínek pro zastoupení dle plné moci a § 33 správního řádu.
6. Nesdělení oprávněné úřední osoby
Žalobci nebylo sděleno, která úřední osoba bude o odvolání rozhodovat, ačkoli o tuto informaci v odvolání žádal. Tím bylo Žalobci znemožněno včas podat námitku podjatosti proti oprávněné úřední osobě. Pokud by Žalobci bylo známo, že o odvolání bude rozhodovat Mgr. Karel Fröhlich, námitku podjatosti by vznesl.
7. Návrh přiznání odkladného účinku
Žalobce navrhuje, aby soud přiznal této žalobě odkladný účinek dle § 73 soudního řádu správního, jelikož by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro Žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám a není to v rozporu s veřejným zájmem.
Závěrečný návrh výroku rozsudku
Ze všech výše uvedených důvodů Žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek:
1. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 20. 11. 2018 č. j. JMK XXX, Sp. zn. S-JMK XXX se zrušuje.
2. Žalovaný je povinen nahradit Žalobci náklady řízení.
Ve věci návrhu na přiznání odkladného účinku Žalobce navrhuje, aby soud vydal toto usnesení:
1. Žalobě žalobce ze dne 6. 2. 2019 proti rozhodnutí Žalovaného ze dne 20. 11. 2018 č. j. JMK XXX, Sp. zn. S-JMK XXX se přiznává odkladný účinek.
Cílem žaloby vlastně ani tak moc není vyhrát (Příkaz pro Pyráta nazván jako rozhodnutí byl vlastně zrušen odporem, zákaz řízení nenabyl právní moci, na tahu je zase MMB), ale zdržet správní řízení a přiblížit se tříletému promlčení.
Za každý komentář nebo připomínku budu rád.
-
videoshrnutí (https://youtu.be/0ic-nMqRvHo)
-
Dorazilo vyjádření žalovaného (http://acab.cikus.net/171025-speeding/190524-vyjadreni-zalovaneho.pdf), budeme připravovat repliku. Za případné náměty budu rád.
Po rychlém pročtení:
- Žalovaný mluví o odvolání proti rozhodnutí (které bylo vlastně příkazem), ale nějak opomněl, že byl podán i odpor.
- Žalovaný argumentuje, že plná moc nebyla předána, což je samozřejmě lež. Sama Zitová (SO1; MMB) v rozhodnutí (příkazu) uvádí, že "poté předává správnímu orgánu k nahlédnutí plnou moc" a "substituční plná moc je možná toliko v případech, kdy obviněného zastupuje advokát".
- Žalovaný tvrdí, že bylo možné vznést námitku podjatosti i po vydání napadeného rozhodnutí. To je IMHO blbost, jelikož pak by námitka podjatosti už stejně neměla význam, pletu se? Vycházím z toho případu (https://www.mesec.cz/clanky/mate-pravo-vedet-ktery-urednik-o-vas-rozhoduje-soud-dal-jasnou-odpoved/).
-
Od rozhodnutí SO2 uběhlo půl roku, v kartě řidiče stále není nic zaznamenáno.
-
Připravuji repliku k vyjádření žalovaného. Má smysl, aby žalobce navrhl vyslechnout svědky Číkuse a Blondi, aby uvedli, jak to bylo s tím (ne)poskytnutím plné moci a jak (ne)proběhlo ústní jednání?
-
Koncept repliky:
K vyjádření Žalovaného dle jednotlivých žalobních bodů:
Žalovaný nebyl oprávněn rozhodovat ve věci, natožpak měnit výrok rozhodnutí
Žalovaný popisuje jeho podhled na události, nicméně zcela ignoruje skutečnost, že dne 25.9.2018 byl proti příkazu (rozhodnutí v příkazním řízení) č.j. ODSČ-XXX/17-16 podán v zákonné lhůtě odpor. Podáním odporu je příkaz bez dalšího zrušen. Žalovaný tedy nebyl oprávněn rozhodovat ve věci již zrušeného příkazu, natožpak měnit výrok již zrušeného rozhodnutí (v příkazním řízení).
Důkazy: spisem, kopií odporu (http://acab.cikus.net/171025-speeding/180925-odpor.pdf), kopií podacího lístku, kopií Sdělení (http://acab.cikus.net/171025-speeding/181105-sdeleni-neprihlednuti-k-odporu.pdf)
Protiprávní provedení ústního jednání
Žalovaný ve Vyjádření uvádí, že plnou moc bylo odmítnuto fyzicky předat Zitové a došlo jen ke krátkému nahlédnutí. Tato informace nejen že nevychází z obsahu spisu, ale navíc je nepravdivá. Zitové byla plná moc předána, přičemž Zitová celou plnou moc nahlas přečetla. Při přerušení ústního jednání bylo pouze požádáno o navrácení plné moci, čemuž Zitová vyhověla. Zitová v rozhodnutí uvedla, že „substituční plná moc je možná toliko v případech, kdy obviněného zastupuje advokát“ (čímž se přiznala k protiprávnímu jednání) a že Číkuse (v rozporu se zákonem) vykázala z jednací místnosti. Ve skutečnosti Zitová vykázala Číkuse i Blondi. Nebyly naplněny zákonné podmínky pro konání ústního jednání v nepřítomnosti Žalobce, který byl tímto nezákonným postupem krácen na svých právech.
Navrhuji předvolání Číkuse, Blondi, Zitové jako svědků.
Důkazy: spisem, originálem plné moci, výslechem svědků, (audiozáznamem?)
Nesdělení oprávněné úřední osoby
Žalobci samozřejmě nebylo znemožněno vznést námitku podjatosti. Bylo mu ale znemožněno vznést námitku podjatosti tak, aby měla námitka podjatosti požadovaný účinek. Žalobce se tímto odvolává na rozsudek [TODO: dohledat, citovat] (https://www.mesec.cz/clanky/mate-pravo-vedet-ktery-urednik-o-vas-rozhoduje-soud-dal-jasnou-odpoved/).
Důkazy: spisem, rozsudkem
-
Je možné, že 75 A 5/2016 - 31 od Krajského soudu Ústí nad Labem není veřejně k dispozici?
-
Rozsudky krajských soudů jsou běžně nedostupné. Zkuste použít rozsudek NSS 4 As 205/2017 - 21 (http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2017/0205_4As__1700021_20171220153903_20171222110014_prevedeno.pdf).
-
Děkuji, tento již samozřejmě v knihovničce mám.
-
Na nssoud.cz jsou automaticky zveřejňovány všechny rozsudky NSS, všechny kasací napadené krajské rozsudky, o kterých NSS meritorně rozhodoval, a vždy navíc existovala možnost krajských soudů v systému zveřejňovat i rozhodnutí, která kasací napadena nebyla. Jeden soudce NSS mi nedávno tvrdil, že od nějaké doby (prý ale již v řádu let) jsou na nssoud.cz všechny krajské rozsudky ve správním soudnictví, tedy že se ona původní možnost (zřejmě dle úvahy zpravodaje, zda má věc nějaký judikatorní přesah) změnila též na automat. Zatím jsem se nedokopal k tomu to tvrzení ověřit, tak to prosím berte s rezervou.
Každopádně k věci - když do vyhledávače na nssoud.cz zadáte krajskou spisovku (bez čísla listu a klidně i bez uvedení soudu), tak ten konkrétní rozsudek normálně najde: http://nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LIST/2016/75A_5_2016_20171018094755_prevedeno.pdf
-
Děkuji, pro příště nebudu až tak důvěřovat Googlu.
-
Z 75 A 5/2016 (http://nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LIST/2016/75A_5_2016_20171018094755_prevedeno.pdf):
Co se týče namítané absence sankce v podobě záznamu bodů za přestupek spáchaný žalobcem, lze žalobci dát za pravdu, že dle judikaturních závěrů Nejvyššího správního soudu vyslovených zejména v usnesení rozšířeného senátu ze dne 30.9.2015, č.j. 6 As 114/2014-55 (dostupném na www.nssoud.cz), je nutno ztrátu bodů v registru řidičů považovat za trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod.
Mám dojem, že soudci nejsou o nic lepší než úředníčci z vesnických úřadů.
-
Od údajného přestupku už uběhly skoro 2 roky a stále nic nového.
Skoro bych si dovolil tvrdit, že ač ne de iure, tak de facto je vyhráno. I kdyby dopadl soud jakkoli špatně, lze tvrdit, že zákaz řízení již Pyrát dávno absolvoval. Pletu se?
-
Takže tu je pravomocné rozhodnutí, vede se o něj správní soud, vykonatelnost nebyla nijak odložena (ani nějakým předběžkem SO, ani soudem), ale nějakou chybou se to nedoneslo SO1, který by měl chtít pokutu, ani ORP dle bydliště, který by to měl zaznamenat do registru, vyzvat k odevzdání ŘP atp.?
To bych za materiální vítězství ještě nepovažoval, protože pokud na to pyrát nahlíží tak, že zákaz už vykonal, pořád potřebuje znovu získat ŘO, které pozbyl právní mocí rozhodnutí (§ 94a ZPPK, nezáleží na výzvě, záznamu do registru atd.). To se provádí na základě řízení o žádosti dle § 102 ZPPK. Mj. je nutný psychoposudek - chce-li to řidič stihnout do roka od PM, aby nemusel ještě dokládat zdravotní způsobilost a opakovat autoškolu, tak má nejvyšší čas se u nějakého psychošarlatána objednat.
Až tu žádost podá, příslušný ORP zjistí, že to neměl evidované, a bude to nějak řešit (v lepším případě žádosti vyhoví a jen to tam doplní, v horším bude obstruovat, v úplně nejhorším dá někam echo k prověření, zda v době zákazu nebyl dotyčný někde kontrolován atp.).
Možnost neřešit to tu taky je, ale není to úplně bez rizika, až/jestli se na tu chybu někdy přijde.
-
Pyrát o vrácení ŘO nemá v plánu žádat, neboť ŘO nikdy nepozbyl (pravidelně kontroluje kartu řidiče).
-
No tak to právě není. ŘO pozbyl právní mocí rozhodnutí, kterým mu byl uložen trest zákazu řízení. Že to má stát blbě evidované v nějakém registru má jen ten efekt, že ho momentálně za mařenu nestíhají. Není to bez rizika, vím o konkrétním případu, kde byl řidič v podobné situaci a taky si navíc pravidelně kontroloval kartu (což mu ve výsledku přitížilo).
Původně byl stíhán za jinou mařenu, kde o zákazu objektivně nevěděl, a navíc podkladové rozhodnutí bylo stejně následně zrušeno, tedy to umřelo ještě ve fázi prověřování. Nicméně ambiciózní a ne úplně blbý vyšetřovatel to nehodlal vzdát a odněkud si vytáhnul veškeré silniční kontroly za posledních X let (i ty, co neskončily žádným přestupkem či podezřením) a našel 2 v období, kde byl v registru evidovaný odklad výkonu ještě podle § 83 starého PřesZ, ovšem v době, kdy už soud rozhodl. Nedopadlo to dobře.
Pravidelné kontrolování karty řidiče bylo použito v tom smyslu, že obžalovaný moc dobře věděl, že tam je či minimálně může být s jeho ŘO nějaký problém.
-
Jenomže pravomocné rozhodnutí SO2 změnilo výrokovou část příkazu, který byl v tu dobu již zrušen odporem. Že tomu tak skutečně je, potvrzuje i karta řidiče, kde žádný zákaz řízení není.
Každopádně na mařenu by to už nebylo určitě, to by teoreticky mohli snad jen v prvním půlroce po rozhodnutí SO2.
edit: Kdyby se Pyrátovi v kartě řidiče objevilo pozbytí ŘO, šel by půl roku po rozhodnutí SO2 zažádat o navrácení, ale takhle nemá o co žádat.
-
Hmm, neuvědomil jsem si, že je to ten (pseudo)příkaz. I tak je to ale problematické. SO1 vydal paskvil, o kterém je nejasné, zda jde o příkaz či normální rozhodnutí, označme toto jako otázku X. Je-li paskvil příkaz a byl podán odpor, zanikl podáním odporu. SO1 pak měl zhruba 3 možnosti - akceptovat to a pokračovat v řízení, nebo podle obsahu posoudit podání jako odvolání a postoupit, nebo mít odpor za úkon bez účinku, dát na paskvil doložku PM a postoupit to dál.
V tom posledním případě tu je situace, že účinky závisí na řešení X, ale není tu o tom žádné deklaratorní rozhodnutí. Tedy je nutné posoudit X jako předběžnou otázku v každé situaci, kde na tom bude něco záviset (např. v rámci nějaké formy výkonu). U zákazu řízení je nepříjemné, že by taky mohl tuto otázku posuzovat fízl, zatímco adresát paskvilu bude sedět v zadržovací cele, tedy by asi byl dán právní zájem na její vyřešení na žádost dle § 142 SprŘ. Jiným postupem, jak donutit SO X vyřešit, by byla žádost o opatření proti nečinnosti, a nebo právě to odvolání. U něj SO2 musel také X posoudit jako předběžnou otázku, a pokud by konstatoval, že šlo o příkaz, měl odvolání odmítnout, pokud to vyřešil jak to vyřešil a zároveň paskvil (jako rozhodnutí) potvrdil, znamená to, že tu je pravomocné rozhodnutí o odvolání, které otázku X řeší (dokonce explicitně výrokem, nikoliv jen implicitně jako otázku předběžnou).
Což je kvalitativně jiná situace proti stavu, kdy tu žádné rozhodnutí o X není, odvolacímu rozhodnutí jako každému správnímu aktu svědčí presumpce správnosti. Proto bych k tomu přistupoval obezřetně, jestli to někdy SO dojde (přičemž ze zombie stavu se věc může probrat např. v momentu vrácení spisu po konci soudního řízení), nebude obrana spočívající v tom, že odvolací rozhodnutí měnilo již neexistující příkaz, příliš přesvědčivá ...
-
Každopádně na mařenu by to už nebylo určitě, to by teoreticky mohli snad jen v prvním půlroce po rozhodnutí SO2.
Bohužel ani toto není jednoznačné. Skutková podstata mařeny se několikrát upravovala, v poslední verzi je to tak gumové, že by šlo parafrázovat Descarta, mařím, tedy jsem. Mj. stačí (v nepřímém úmyslu) vykonávat činnost, pro kterou dotyčný oprávnění pozbyl. Nevím, jestli na to mají SZ nějaké noty, jen odhaduji, že by po uplynutí zákazu věc jen postoupili jako přestupek, navíc v konkrétním případě by vzhledem k zamotanosti věci a nepropsání zákazu a pozbytí ŘO do karty bylo téměř nemožné prokázat subjektivní stránku, to ale neznamená, že dotyčný nemůže narazit na nějakého pitomce, který se to rozhodne aspoň zkusit.
-
hh> To jste mi zase nasadil brouka do hlavy. Měl jsem za to, že optimální taktikou bude zachovat radiový klid a počkat co vypadne ze soudu. Mezi tím pravděpodobně uběhnou 3 roky od spáchání (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p32-3).
Asi by se dala i nějaká kompromisní verze typu "z procesní opatrnosti tímto podávám blanketní žádost o vrácení ŘO dříve, než uběhl rok od nesmyslného rozhodnutí SO2, ačkoli jsem ŘO nikdy nepozbyl". Jen se bojím, aby to nevyvolalo nějakou zbytečně brzkou reakci orgána.
-
Pyrátovi vysvětleny možnosti a rizika nepodání včasné žádosti o vrácení ŘO, poučený Pyrát se rozhodl, že nadále zachováme radiový klid a necháme se překvapit jak dopadne soud a co bude dál.
-
Od údajného přestupku uběhly 3 roky, ticho po pěšině, v kartě řidiče nic.
-
Na 03.02.2021 nařízeno soudní jednání (https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/list.do?druhVec=A&rocnik=2019&cisloSenatu=41&bcVec=9&kraj=KSJIMBM&org=KSJIMBM&poradiUdalosti=2&cisloSenatuLabel=41&typSoudu=os&agendaNc=CIVIL&druhUdalosti=NAR_JED&idUdalosti=null&druhVecId=A&rocnikId=2019&cisloSenatuId=41&bcVecId=9&orgId=KSJIMBM) a Pyráta se ani neobtěžovali vyrozumět?!
-
Nepřišlo-li předvolání, půjde nejspíš o vyhlášení rozsudku. Sledujte daný den ÚD (případně bude-li chuť, je možno na vyhlášení dorazit osobně - jako veřejnost, netřeba být účastníkem, zástupcem ani jinak mít s řízením cokoliv společného).
Nevím, jak to chodí na KS v Brně, ale i za běžného na taková vyhlášení asi nikdo nechodí, za časů corony tím spíš ne, takže možná by ta návštěva soudu mohla mít zajímavý průběh, třeba by se zjistilo, že soudce, který to má vyhlašovat, ve skutečnosti předstírá činnost z homeoffice :)
-
Tj. nemá smysl aby tam Pyrát chodil? Předpokládám, že zastoupit ho může jen právník, nikoli sprostý Číkus.
edit: Teď mě tak napadá: Soud se doposud nevypořádal s návrhem na přiznání odkladného účinku. Jedná se tedy o Schrödingerův odkladný účinek?
-
Pokud je to vyhlášení rozsudku (jako že asi ano, je-li nařízené jednání, ale žalobci nepřišlo předvolání a ani to nevisí na InfoJednani), tak by mohla být legrace tam přijít a otestovat, zda je skutečně soud připraven v náležitém obsazení veřejně vyhlásit rozsudek. Je reálná šance, že soud počítá s vyhlašováním "do zdi" natolik, že třeba soudce ani není v budově a zapisovatelka to, že se vyhlásilo, jen někde odklikne. A kdyby se tohle prokázalo, byl by z toho solidní průšvih (paradoxně, z hlediska kárné odpovědnosti by vůbec nešlo o banalitu).
V řízení u KS ve správním soudnictví může mít žalobce obecného zmocněnce, nejde to jen u NSS. Ale s omezením, že tentýž zmocněnec nemůže zastupovat v různých věcech "opětovně" - § 35(8) SŘS. Jak je tohle aplikováno v praxi nevím (asi to bude podmíněné jednak lokálně, jednak závislé na tom, zda si někdo všimne, rutinně se to asi nelustruje), ale nedivil bych se u Číkuse jako zmocněnce maximalistickému výkladu "once in a lifetime" u každého z 8 krajských soudů :)
Nicméně pokud jde o vyhlášení, tam není třeba chodit jako zástupce, tam může přijít kdokoliv z ulice a poslechnout si, o kom a jak soud rozhodl, to je princip veřejné kontroly soudní moci (opakem je tzv. kabinetní justice - dost se o tom psalo v souvislosti s vylučováním veřejnosti z procesu s Nečasovou dominou).
Ad odkladný účinek - byla-li žádost skutečně podána, má o ní soud rozhodnout do 30 dní - § 73(4) SŘS. Byl za ten návrh zaplacen/vyměřen SOP? Průtahům se lze bránit postupy podle zákona o soudech a soudcích.
-
Že rozsudek musí být vyhlášen veřejně (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#p49-10) je uvedeno v § 49 o jednání. Podle odst. 1 by měli předvolat účastníky řízení s minimálně desetidenním předstihem (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#p49-1).
Žádost o odkladný účinek byla podána, soud si řekl o 3000 SOP, o odkladném účinku se zatím neobtěžoval ani pípnout.
7. Návrh přiznání odkladného účinku
Žalobce navrhuje, aby soud přiznal této žalobě odkladný účinek dle § 73 soudního řádu správního, jelikož by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro Žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám a není to v rozporu s veřejným zájmem.
Důkazy:
• Obsahem správního spisu
-
Veřejné vyhlášení rozsudku je obecný princip. Úprava v SŘS je specifická tím, že se většinou jednání vůbec nekoná, a místo vyhlašování "do zdi" počítá s vyvěšením na ÚD. Necítím se povolán pitvat detaily technické implementace v § 49 (a jsem líný i hledat to v komentářích), ale intuitivně to chápu tak, že v případě, že se nekoná jednání, je vyvěšení na ÚD právě tím vyhlášením. Někde se tam píše "jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby", ale z toho asi neplyne, že by soud musel aktivně vytvořit příležitost "nesoudním osobám" být při vyhlašování, zkrátka samosoudce/předseda senátu se v nějaký moment rozhodne vyhlásit rozsudek a když zjistí, že je u toho sám ve své kanceláři, tak to obratem předá k vyvěšení na ÚD. Nezdá se, že by mělo být nutné na vyhlášení alokovat jednačku, časový slot, zapisovatelku, oblékat talár atd. Ale třeba je nějaký důvod, proč je to nutné, jen ho nevidím (viz výše, nikdy jsem to nezkoumal do hloubky).
Ať už to ale je jakkoliv, pokud si, jak naznačuje infosoudní databáze, soud tu jednačku alokoval, a někdo tam přijde, z § 49 SŘS vcelku jednoznačně plyne, že by mělo proběhnout ústní vyhlášení v plné parádě. A možná to tak opravdu probíhá, nevím, ale něco mi říká, že by bylo zajímavé to otestovat (už proto, že to pro soud nejspíš bude dost nestandardní situace).
Ad odkladný účinek - bylo-li tohle v žalobě, měl soud doměřit ještě další SOP 1000 Kč z tohoto návrhu. Nevím, jak se to potkává s tou relativně krátkou lhůtou na rozhodnutí (jde o poplatek za řízení, tedy neplacení by mělo vést k zastavení řízení o přiznání odkladného účinku, ale to je možné až po výzvě k zaplacení a uplynutí lhůty, a tou dobou už může být lhůta dle § 73 SŘS pryč). Každopádně nechat to zcela nevypořádané je chyba. Ale nemá smysl ji řešit poté, co soud rozhodne, protože právní mocí rozsudku (ať už bude jakýkoliv) by stejně účinky odkladu vykonatelnosti končily.
-
Zajdu se tam podívat. Že bych u sebe neměl mít železo je mi jasné. Můžu ale nahrávat audio?
-
Železo si klidně vemte a u vstupu nahlaste, justiční stráž vám ho pohlídá.
Záznamy řeší § 6 ZSS - video musí být na výslovné povolení, audio stačí, když o tom soud ví (tj. říct, že pořizujete záznam, ale liteře zákona vyhoví i to, když ten mobil/diktafon držíte nebo někam položíte tak, že je předsedovi senátu jasné, že nahráváte).
-
Byl jsem přítomen u vyhlášení rozsudku. Žaloba se zamítá. (mám audiozáznam, v případě zájmu mohu po anonymizaci poskytnout). Nepřesný přepis shrnutí onoho předběžného (nebo jak se tomu říká) odůvodnění:
1. bod žaloby: Nejednalo se o rozhodnutí, nýbrž o příkaz:
SO1 sice pochybil, když vydal postih příkazem, ale jednalo se o písařskou chybu při přepisu z předchozího příkazu a SO2 toto opravil. Navíc žalobce uznal, že se jedná o rozhodnutí, když proti rozhodnutí podal odvolání a nazval to odvoláním proti rozhodnutí,
2. bod žaloby: Žalobci (resp. jeho zmocněncům) nebylo umožněno se účastnit ústního jednání:
Asi došlo k nedorozumění mezi úřednicí a zmocněnci, nicméně plná moc není součástí spisu a tak k ní nelze přihlížet. Soud sice dostal kopii této plné moci a na základě ní měli být zmocněni oba zmocněnci (Blondi i Číkus), ale tato plná moc se k soudu dostala až jako příloha při replice k vyjádření žalovaného a tedy pozdě.
Navíc žalobce doposud nezmínil, jaké argumenty by chtěl použít při ústním jednání, tedy tento žalobní bod byl pouze formální. Něco jiného by bylo, pokud by v žalobě uvedl argumenty, které nemohl použít.
3. bod žaloby: Nesdělení úředníka rozhodujícíhoargument o odvolání:
Žalobce sice požadoval sdělení, který úředník bude rozhodovat o odvolání a SO mu toto nesdělil, nicméně žalobce doposud nepodal námitku podjatosti, tedy se jednalo o pouze formální pochybení.
Ad 1: Soud vůbec nezmínil skutečnost, že proti příkazu (resp. tomu hybridu mezi příkazem a rozhodnutím) byl podán včasný a přípustný odpor. Mám za to, že tento odpor ani není součástí správního spisu. To jako může SO prostě zatajit podání?
Písařská chyba mi přijde nepřiléhavá, to už se spíš může splést mezi "vinen" a "nevinen", což by snad (doufám) být za písařskou chybu uznáno být nemělo.
Ad 2: SO má bordel ve spisu a nevložil tam plnou moc. To snad nemůže být kladeno k tíži žalobce.
Ad 3: SO nesdělil žalobci kdo bude rozhodovat o odvolání. Když žalobce netušil, kdo bude rozhodovat ,jak mohl podat námitku podjatosti?
Plné znění rozsudku včetně odůvodnění samozřejmě poskytnu, jakmile bude k dispozici.
-
22.02.2021 byl Pyrátovi doručen rozsudek (http://acab.cikus.net/171025-speeding/210222-rozsudek.pdf).
Kolegové, máte za to, že má smysl podávat kasační stížnost? Děkuji.
(pro úplnost: v dnes Pyrátem pořízeném bodovém výpisu není o přestupku žádný záznam)
-
Pyrát má zájem podat kasační stížnost. Mám k dispozici právníka, který se pod to podepíše, ale který se věnuje úplně jiným věcem, takže psát to nebude. Asi to tedy zbývá na mě a mám docela málo času, deadline na podání je 08.03.2021. Najde se nějaká dobrá duše, která by mi s kasační stížností pomohla?
-
Protože nestíhám (dělat Číkusmuta je náročné), s velkou radostí zjišťuji, že patrně lze podat blanketní kasační stížnost a tu pak doplnit. Zjišťuji to správně? Otázkou pak je, zda si lze stanovit svůj termín pro doplnění a nebo stejně musí NSS k doplnění vyzvat a stanoví závazný termín naopak on.
-
Návrh "blanketní" kasační stížnosti:
Kasační stížnost proti rozsudku proti rozsudku Krajského soudu v Brně čísla jednacího XXX ze dne 03.02.2021
Datovou schránkou
Přílohy: Plná moc
Soudní poplatek bude zaplacen na výzvu soudu.
I.
Stěžovateli byl dne 22.02.2021 doručen rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. XXX ze dne 03.02.2021, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. XXX ze dne 20.11.2018 (dále také jen „Rozsudek“).
Stěžovatel touto cestou podává prostřednictvím svého právního zástupce proti výše uvedenému Rozsudku tuto kasační stížnost s tím, že stěžovatel napadá kasační stížností výše uvedený Rozsudek ve všech jeho výrocích.
Tato kasační stížnost je podána včas v souladu s usnesením § 106 odst. 2 zákona č. 105/2002 Sb., soudní řád správní (dále také jen „s.ř.s.“).
II.
V kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje tyto kasační důvody přípustné dle § 103 odst. 1 s.ř.s.:
1. V Rozsudku Krajský soud v Brně (dále také jen „KS“) nesprávně posoudil právní otázky v předcházejícím řízení, což zakládá na nezákonnosti Rozsudku.
2. Skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, nemá oporu ve spisech, nebo je s nimi v rozporu, nebo při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že toto mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl KS napadené rozhodnutí zrušit. KS měl napadené rozhodnutí zrušit také z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost. KS však toto neučinil, což zakládá na nezákonnosti Rozsudku.
3. Rozsudek je nepřezkoumatelný z důvodu nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, případně v jiné vadě v řízení před soudem, přičemž taková vada měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
III.
V souladu s ustanovením § 106 odst. 3 s.ř.s. stěžovatel tuto kasační stížnost doplní o další kasační důvody a podrobněji odůvodní kasační důvody již zmíněné v zákonné lhůtě.
-
Blanketní kasační stížnost podána, SOP uhrazen. Nyní bude potřeba doplnit žalobní body (výzva doručena 21.03.2021).
-
Nástřel prvního žalobního (kasačního?) bodu (budu rád za nápady a komentáře):
Žalobce trvá na tom, že přípis č.j. ODSČ-45024/17-16 byl ve skutečnosti příkazem. Ve výrokové části je uvedeno, že se Žalobci „dle § 150 správního řádu příkazem“ ukládá trest.
Skutečnost, že je přípis nadepsán jako rozhodnutí na věci nic nemění, neboť příkaz je specifickým typem rozhodnutí. To ostatně vyplývá i ze správního řádu, kde § 150 pojednávající o příkazu je v hlavě VI „zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích“. Příkaz je tedy typem rozhodnutím a slovo „rozhodnutí“ v nadpisu nesvědčí o tom, že by takto nadepsaný přípis nebyl příkazem.
Stejně tak argument, že slovem „rozhodnutí“ se dle § 69 správního označuje rozhodnutí, nemůže znamenat, že by se nejednalo o příkaz. Příkaz je specifickým typem rozhodnutí.
Argumentace poučením je též nedostatečná, neboť chybně nesprávné poučení je řešeno v § 83 odst. 2 správního řádu.
Tvrzení, že v Žalobci nemohl být vyvolán dojem, že by Magistrát vydal ve věci již druhý příkaz namísto rozhodnutí, je nepodložené. Správní orgán samozřejmě může ve věci vydat více příkazů. Ani tvrzení, že by to nedávalo procesní smysl není ničím podložené. Podložené není ani tvrzení, že by Magistrát nezavdával možnost dalším odporem řízení ještě protahovat. V těchto věcech se Krajský soud v Brně dopouští úvah, které mu nejsou příslušné, když supluje prvoinstanční správní orgán a domýšlí, co je pro něj smysluplné či nikoli.
Žalobce se pochopitelně zmást nenechal, podání odvolání bylo součástí procesní taktiky, kdy se pokusil Magistrát zmást natolik, aby předal spisový materiál k Žalovanému a následně se tak nemohl dále věnovat pokračujícímu správnímu řízení po včas podaném odporu. Ostatně i z toho důvodu nebylo podáno blanketní odvolání.
Bagatelizace výroku předmětného přípisu ze strany Žalovaného a následně i Krajského soudu v Brně je pak zcela nepřijatelná. Ostatně, pokud by se jednalo o takový nepodstatný detail, nevydával by Žalovaný rozhodnutí, kterým tento výrok změnil a z příkazu tak udělal nově rozhodnutí (ovšem už v době, kdy byl tento příkaz zrušen odporem).
-
Nástřel druhého bodu:
Skutečnost, že plná moc není součástí spisu z důvodu, že úřednice Magistrátu nepořídila její kopii, ačkoli měla možnost, nelze klást k tíži Žalobce. Jelikož úřednice odmítla zahájit správní jednání a oba zmocněnce z kanceláře vyhnala, je pochopitelné, že zmocněnci chtěli plnou moc vrátit, aby ji úřednice nenechala zmizet. Úvahy Krajského soudu v Brně, že by úřednice takto nepostupovala jsou opět pro soud nepřípustné, kdy soud nemůže domýšlet, jak by se úřednice zachovala či nikoli. Ostatně tato úřednice se s dodržováním zákonů příliš netrápí, což Žalobce dokládá přípisem č.j. JMK 40906/2019 (http://acab.cikus.net/170904-blondi-telefon/190401-jmk-presetreni-stiznost-cikus.pdf). Proč ke krokům dne 29.08.2019 došlo by měl vysvětlovat Magistrát a nikoli Žalobce. Krajský soud v Brně i v této věci zcela vychází z nepodložených tvrzeních Žalovaného, zatímco argumenty Žalobce zcela ignoruje.
Žalobce v odvolání pochopitelně neuvedl v odvolání argumenty, neboť si byl vědom toho, že příkaz bude zrušen podáním odporu a bylo by velmi netaktické tahat esa z rukávu předčasně.
Konstatování Krajského soudu v Brně, že se Žalobce z ústního jednání neomluvil je pak chucpe, neboť se na ústí jednání dostavili jeho zmocněnci, nicméně úřednice Magistrátu s nimi odmítla zahájit ústní jednání, plnou moc si ani neookopírovala a pod pohrůžkou přivolání městské policie oba zmocněnce z kanceláře vyhnala.
-
Nástřel třetího bodu:
Žalovaný Žalobce v rozporu se zákonem neinformoval, která úřední osoba bude o odvolání rozhodovat, ačkoli Žalobce tuto informaci požadoval. Tím byl Žalobce krácen na svých právech. Argumentace Krajského soudu v Brně, že Žalobce námitku podjatosti nepodal ani později je pak zcestná. Podávat námitku podjatosti po vydání rozhodnutí by nemělo žádný účinek a bylo by zcela zbytečné.
Žalobce se odvolává na rozsudek NSS 4 As 205/2017-21 a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem 75 A 5/2016-31.
-
Aktualizováno:
Kasační stížnost proti rozsudku proti rozsudku Krajského soudu v Brně čísla jednacího 41 A 9/2019-38 ze dne 03.02.2021
Doplnění kasační stížnosti o konkrétní důvody, pro které Žalobce napadá v záhlaví označené rozhodnutí krajského soudu
I.
Žalobci bylo doručeno Usnesení nadepsaného Nejvyššího správního soudu čísla jednacího 1 As 59/2021 – 13, kterým byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení předmětného usnesení doplnil kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá v záhlaví označené rozhodnutí krajského soudu.
II.
Žalobce plní uloženou povinnost a doplňuje kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 41 A 9/2019-38 ze dne 03.02.2021, který byl Žalobci doručen dne 22.02.2021, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 161976/2018 ze dne 20.11.2018. Žalobce v dalším textu bude používat pro označení Krajského soudu v Brně také legislativní zkratku „Soud“ a pro rozsudek Soudu č.j. 41 A 9/2019-38 ze dne 03.02.2021 bude Žalobce v dalším textu používat také legislativní zkratku „Rozsudek“.
III.
Žalobce se v dalším bude vyjadřovat k jednotlivým tvrzením Soudu, uvedeným v části VI. Rozsudku, nadepsané jako „Posouzení věci krajským soudem“.
Tvrzení Soudu uvedené v Rozsudku pod VI. a) „Rozhodnutí Magistrátu není příkazem“.
Žalobce nesouhlasí s tvrzení Soudu že rozhodnutí Magistrátu nebylo příkazem a trvá na tom, že přípis č.j. ODSČ-45024/17-16 ve skutečnosti příkazem byl.
Žalobce považuje za důležité zdůraznit, že ve výrokové části přípisu č.j. ODSČ-45024/17-16 je jednoznačně uvedeno, že se Žalobci „dle § 150 správního řádu příkazem“ ukládá trest.
Skutečnost, že je přípis č.j. ODSČ-45024/17-16 nadepsán jako „rozhodnutí“ na věci nic nemění, neboť příkaz je specifickým typem rozhodnutí.
To ostatně vyplývá i ze správního řádu, kde § 150 pojednávající o příkazu je v hlavě VI. „zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích“.
Příkaz je tedy typem rozhodnutím a slovo „rozhodnutí“ v nadpisu nesvědčí o tom, že by takto nadepsaný přípis nebyl příkazem.
Stejně tak argument, že slovem „rozhodnutí“ se dle § 69 správního označuje každé rozhodnutí, nemůže znamenat, že by se nejednalo o příkaz. Příkaz je specifickým typem rozhodnutí.
Argumentace Soudu spekulacemi nad tím, co muselo být z „poučení“ Žalobci jasné, je rovněž zcela nedostatečná, neboť důsledky chybějícího, neúplného nebo nesprávné poučení je řešeno v § 83 odst. 2 správního řádu.
Tvrzení Soudu, že v Žalobci nemohl být vyvolán dojem, že by Magistrát vydal ve věci již druhý příkaz namísto rozhodnutí, se nezakládá na pravdě a je nepodložené.
Správní orgán může samozřejmě ve věci vydat více příkazů.
Tvrzení Soudu, že by to nedávalo procesní smysl, je pro věc zcela nepřípadné, navíc není ničím podložené.
Žádný zákon neukládá účastníkovi správního řízení, fyzické osobě, aby přezkoumával, zda jednotlivé úkony správního orgánu dávají či nedávají smysl.
Žalobce se domnívá, že podložené není ani tvrzení Soudu, že by Magistrát nezavdával možnost dalším odporem řízení ještě protahovat.
Žalobce se tak domnívá, že zde se Soud dopouští úvah, které mu nejsou příslušné, když supluje prvoinstanční správní orgán a domýšlí, co je pro něj smysluplné či nikoli.
Žalobce se tak za této situace zachoval tak, jak mu procesní situace umožnila a podal proti přípisu č.j. ODSČ-45024/17-16 odvolání, tak, jak byl správním orgánem (Magistrátem) poučen.
Žalobce se domnívá, že bagatelizace výroku předmětného přípisu č.j. ODSČ-45024/17-16 ze strany Žalovaného a následně i Soudu je zcela účelová a je zcela nepřijatelná. Ostatně, pokud by se jednalo o takový nepodstatný detail, nevydával by Žalovaný rozhodnutí, kterým tento výrok změnil a z příkazu tak udělal nově rozhodnutí (ovšem až v době, kdy byl tento příkaz zrušen odporem).
Žalobce tak uzavírá, že trvá na tom, že předmětný přípis č.j. ODSČ-45024/17-16 byl příkazem ve věci dle ustanovení § 150 správního řádu a že tento příkaz byl v souladu s § 150 odst. 3 správního řádu včas podaným odporem zrušen .
Tvrzení Soudu uvedené v Rozsudku pod VI. b) „Magistrát konal ústní jednání v souladu se zákonem“.
Žalobce se domnívá, že konstatování Soudu, že se Žalobce z ústního jednání neomluvil není pravdivé, neboť se na ústí jednání dostavili zmocněnci Žalobce.
Smutnou skutečností je, že úřednice Magistrátu se zmocněnci Žalobce odmítla zahájit ústní jednání, plnou moc si ani nezkopírovala a pod pohrůžkou přivolání městské policie oba zmocněnce Žalobce z kanceláře zcela svévolně a protiprávně vyhnala.
Žalobce se domnívá, že skutečnost, že plná moc není součástí spisu z důvodu, že úřednice Magistrátu nepořídila její kopii, ačkoli měla možnost, nelze klást k tíži Žalobce.
Jelikož úřednice Magistrátu odmítla zahájit správní jednání a oba zmocněnce Žalobce ze své kanceláře vyhnala, je pochopitelné, že zmocněnci chtěli plnou moc vrátit, aby ji úřednice nenechala zmizet.
Žalobce se domnívá, že úvahy a spekulace Soudu, jak by úřednice Magistrátu postupovala, popřípadě nepostupovala, nejsou pro rozhodnutí ve věci relevantní. Soud nemůže domýšlet, jak by se úřednice zachovala či nikoli.
Ostatně tato úřednice Magistrátu se s dodržováním zákonů příliš netrápí, což Žalobce dokládá přípisem č.j. JMK 40906/2019. Proč ke krokům dne 29.08.2019 došlo by měl vysvětlovat Magistrát a nikoli Žalobce. Soud i v této věci zcela vychází z nepodložených tvrzeních Žalovaného, zatímco argumenty Žalobce zcela ignoruje.
Tvrzení Soudu uvedené v Rozsudku pod VI. c) „Žalovaný neznemožnil Žalobci podat námitku podjatosti vůči úřední osobě rozhodující o odvolacím řízení“.
Žalovaný Žalobce v rozporu se zákonem neinformoval, která úřední osoba bude o odvolání rozhodovat, což i Soud v Rozsudku potvrzuje. Soud však již v Rozsudku neuvádí, že Žalobce tuto informaci požadoval, naopak Soud v Rozsudku tvrdí v rozporu se skutečností, že se Žalobce „ o svá práva odpovídajícím způsobem nebral..“.
Žalobce se domnívá, že tímto postupem byl Žalobce krácen na svých právech.
Žalobce se domnívá, že argumentace Soudu, že Žalobce námitku podjatosti nepodal ani později není na místě. Podávat námitku podjatosti po vydání rozhodnutí by nemělo žádný účinek a bylo by zcela zbytečné. Nebo také, použijeme-li slova soudu použitá v Rozsudku při jiné příležitosti „nedávalo by to procesní smysl“.
Žalobce se v tomto bodě odvolává také na obsah na rozsudku NSS 4 As 205/2017-21 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem 75 A 5/2016-31.
IV.
Závěrem Žalobce setrvává na tom, že uplatňuje níže uvedené kasační důvody přípustné dle § 103 odst. 1 s.ř.s.:
1. V Rozsudku Krajský soud v Brně (dále také jen „KS“) nesprávně posoudil právní otázky v předcházejícím řízení, což zakládá nezákonnost Rozsudku.
2. Skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, nemá oporu ve spisech, nebo je s nimi v rozporu, nebo při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že toto mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl KS napadené rozhodnutí zrušit. KS měl napadené rozhodnutí zrušit také z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost.
KS však toto neučinil, což zakládá na nezákonnosti Rozsudku.
3. Rozsudek je nepřezkoumatelný z důvodu nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, případně v jiné vadě v řízení před soudem, přičemž taková vada měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Žalobce navrhuje, aby Nejvyšší správní soud České republiky napadený Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 41 A 9/2019-38 ze dne 03.02.2021 podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném a účinném znění zrušil a věc Krajskému soudu v Brně vrátil k dalšímu řízení.
-
VIb) poslední věta: z nepodložených tvrzení
ch
-
18.10.2021 doručen rozsudek NSS (http://acab.cikus.net/171025-speeding/211018-nss-rozsudek.pdf). Na ústavní stížnost se asi necítím.
Pokud je mi známo, pokuta doposud nebyla uhrazena (a ani se po ní paraziti nesháněli) a v kartě řidiče se doposud nezjevil žádný záznam v této věci. Ale jelikož je asi pravomocně rozhodnuto, nějaké "promlčení" asi nehrozí.
Nějaký nápad na další postup? Děkuji.
-
Paraziti si vzpomněli, že Pyrát nezaplatil pokutu, která mu byla pravomocně uložena (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6913.msg80424#msg80424) 06.12.2018. Pyrát má v plánu to zaplatit.
Otázkou je, zda si dají parazité 2+2 dohromady a zjistí, že v kartě řidiče doposud není zaznamenán žádný zákaz řízení.
-
Pokračování:
Pyrát po celou dobu vesele jezdil (a nadále jezdí), dne 19.10.2020 se dopustil přestupku malého překročení rychlosti (§ 125c(1)(f)(4) ZPPK (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p125c-1-f-4)), vyřešeno příkazem na místě, blokovou pokutou 500 Kč. Také tím získal 2 body, které byly po roce opět odečteny.
Pravidelně si také nechával vystavit bodový výpis z karty řidiče, poslední je z 02.11.2021 (http://acab.cikus.net/171025-speeding/211102-vypis-z-karty-ridice.pdf).
Dne 06.06.2022 vjel na cyklostezku (https://mapy.cz/s/butugotana) (běžnou cestu prý blokoval náklaďák; nepodstatné) a byl polapen státními opičáky. Na místě to s mimi odmítl řešit, opičáci jej nechali bez dalšího odjet.
22.07.2022 doručen příkaz (http://acab.cikus.net/220606-jindrichuv-hradec/220722-so1-prikaz.pdf). Samozřejmě bude podán odpor (01.08.2022 obyčejným e-mailem, 08.08.2022 doporučeným dopisem). Je ale otázkou, co dělat dál.
Krom napadení samotných přestupků z 06.06.2022 a podpůrných obstrukcí by bylo vhodné zaútočit na samotný údajný zákaz řízení z 06.12.2018 a údajnou absenci ŘO:
1. Samotný zákaz řízení nikdy nebyl pravomocně udělen, protože:
1.1 Rozhodnutí SO1 byl vlastně příkaz (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6913.msg76223#msg76223), proti němu byl podán včasný a přípustný odpor, čímž došlo k jeho zrušení.
1.2 19.10.2020 se dopustil přestupku a nebylo mu dáno za vinu, že by řídil bez ŘO.
1.3 Přiloží několik bodových výpisů z karty řidiče (z let 2018 až 2021), kde o údajném přestupku z 25.10.2017 (za který měl být ZŘMV) nic není.
1.4 Opičáci jej 06.06.2022 nechali odjet. Kdyby neměl ŘO, jistě by jej odjet nenechali.
1.5 Pokud by došlo k uložení ZŘMV, neodevzdáním ŘP by se dopustil přestupku a úřední parazit by musel z úřední moci/povinnosti zahájit správní řízení. K ničemu takovému však nedošlo.
1.6 Pyrát si byl v prosinci 2020 pro nový ŘP a tento mu byl vydán. Kdyby neměl ŘO, úřední parazit by mu nový ŘP přeci nevdal.
2. I pokud by k zákazu řízení došlo, ŘO již má zpět (tahle část je smyšlená, ale úřednímu parazitovi se bude těžko prokazovat opak):
V červenci 2019 (tedy po uplynutí 6 měsíců od "nabytí právní moci" ale před uplynutím 12 měsíců) se Pyrát dostavil na oddělení řidičáků do Židlochovic, vybaven žádostí o navrácení ŘO, potvrzením od lékaře a potvrzením o absolvování dopravně psychologického vyšetření. Úřednice převzala všechna lejstra, ale Pyrátovi sdělila, že žádný ZŘMV nikdy neměl a ŘO stále samozřejmě má. O této návštěvě nevznikl žádný důkaz, ale Pyrátovi to jistě potvrdí svědek, který s ním na úřadě byl. Případně by se dalo vymyslet, že na základě toho mu úřednice ŘP vrátila, nebo nějaký jiný příběh. Též není problém podpořit svědeckou výpovědí.
Jistě by se daly vymyslet i nějaké další podpůrné kroky. Například podat trestní oznámení na úřednici, která Pyrátovi vydala ŘP, ačkoli v té době nebyl držitelem ŘO. Třeba by mu pak úřednice nějak ráda pomohla.
Také není jednoduché vymyslet, jak zabránit tomu, aby se nedopouštěl řízení bez ŘO i nadále. Jít žádat o vrácení ŘO nyní by krom zdravotního a psychologického posudku vyžadovalo také přezkoušení v autoškole.
Za případné další nápady budu rád.
-
Po podaném odporu doručeno předvolání k ÚJ. Zastavím se tam jako zmocněnec a zjistím, co mají ve spisu.
-
Zdá se, že to vypadá na LOST.
05.09.2022 jsem se dostavil k ÚJ vybaven plnou mocí jen a pouze pro ono ÚJ
14.11.2022 doručeno rozhodnutí SO1: Vinen, zákaz řízení na 12 měsíců
28.11.2022 podáno odvolání z mé e-mailové adresy ve formátu jmeno.prijmeni@gmail.com
05.12.2022 odvolání potvrzeno doporučeným dopisem
17.03.2023 doručeno rozhodnutí SO2: Odvolání se zamítá, rozhodnutí SO1 se potvrzuje
Nějaké střelivo do správní žaloby by se našlo, ale spíše jen malorážné.
Napadlo mne alespoň zkusit minimalizovat ztráty a zkusit argumentovat, že odvolání nebylo podáno včas (já byl zmocněn jen a pouze pro ÚJ), tedy rozhodnutí SO1 nabylo právní moci dne 30.11.2022 marným uplynutím lhůty pro podání odvolání. E-mail z 28.11.2022 se nepočítá (nebyl učiněn oprávněnou osobou) a odvolání ze dne 05.12.2022 tak bylo učiněno opožděně.
Polovina trestu a možnost požádat o prominutí zbytku by tak nastala již na konci května 2023.
Co si o tom myslíte?