Navážu do jisté míry na text a judikaturu citovanou výše.
Podle § 2 písm. cc) zákona o silničním provozu je obec definována jako „zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami“.
Bohužel se zde nehovoří o „souvisle zastavěném území“ jako např. v zákoně o pozemních komunikacích.
Klíčová otázka:
jaká je definice zastavěného území, aby se jednalo o obec ve smyslu § 2 písm. cc)? Mám totiž za to, že pokud je např. pouze pár baráků po jedné straně silnice a z druhé strany ne (jsou tam louky, pole…), nejedná se o (souvisle) zastavěné území a tedy obec ve smyslu zákona. Existenci značek začátek a konec obce ponechme stranou, o to mi teď nejde.
Ukázkový případ: Dlouhá léta jsem jezdil po této silnici
https://mapy.cz/zakladni?x=15.5434172&y=49.5896303&z=14&pano=1&pid=32538005&yaw=3.844&fov=1.570&pitch=0.157&source=ward&id=6578&q= v době, kdy vpravo nebyla žádná zástavba; ta byla pouze vlevo od silnice a nikdy tam nebyla značka obec (ani žádné omezení rychlosti). Značku obec tam dali, až když se postavily nějaké domy vpravo (a stala se tak z toho „uzavřená“ obec, resp. „souvisle zastavěné území“).
Měl by snad existovat i nějaký judikát NSS, který rovněž definoval obec jako souvisle zastavěné území a odmítl, že by obcí bylo pár domů stojících na jedné straně silnice, ale nic jsem k tomu nedohledal.
Zástavbou se zabývá např. mnohokrát citovaný rozsudek NSS č.j. 1 As 183/2012 – 50
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0183_1As__1200050A_prevedeno.pdf, ale ani ten zastavěnost území jako takovou nijak nedefinuje. Navíc se jednalo o typově odlišný případ, kde se o obecní zástavbu prokazatelně jednalo (žalobce „projel obcí po trase dlouhé přes 5 km, míjel hustou obecní zástavbu, zastávky městské hromadné dopravy, kruhový objezd atd.“). Šlo o Děčín, ne o nějakou prdel v polích.
Pak dále (krajský) soud vyslovil, že „stěžovatel je zkušeným řidičem, který s ohledem na charakter zástavby, značení podél cesty i bydliště musel vědět, že se nachází v obci“ – bohužel právě ten charakter zástavby nebyl nijak definován (v daném případě to bylo nadbytečné); jaký charakter zástavby už má v řidiči vyvolat domněnku, že se nachází v obci, a jaký ještě ne?
Pod bodem 39 pak NSS uvedl, že „Nad rámec lze poznamenat, že za určitých specifických okolností, kdy řidič přijede do obce po komunikaci, která v rozporu se zákonem není osazena značkou začátek obce, a kdy s ohledem na nízkou hustotu zástavby, ráz okolní krajiny nebo další okolnosti konkrétního případu nebude možné spravedlivě seznat, že se vozidlo již nachází v obci, bylo by možné závěr o absenci zavinění řidiče dovodit“, ale i to je nedostačující pro to, co hledám, tedy konkrétní definici zastavěného území.
Nejedná se mi o případy, kdy by někdo v centru Prahy chtěl tvrdit, že neví, že byl v obci, protože neminul žádnou značku začátek obce, ale o případy, kdy je skutečně sporné, jestli jde o zastavěné území (prostě stojí jen pár baráků podél jedné strany silnice jinak někde v polích) a podle čeho to posuzovat.
Neměl by k tomu někdo relevantní poznatky, nejlépe použitelný judikát, případně alespoň rozhodnutí úřadu?