30kmhcz

Skvělé, díky. Mám k tomu 2 poznatky:

1. Pozitivum:
Správní delikt provozovatele vozidla nelze projednat, uplynula-li ode dne spáchání projednávaného přestupku doba delší než 1 rok. Tuto analogii § 20 odst. 1 zákona o přestupcích doporučujeme uplatnit v souladu se zásadou správního řízení „In dubio mitius“. (V případě pochybností mírněji).
To je dobré, jelikož zákon lhůtu u fyzické osoby nijak neupravuje a hrozilo (hrozí), že ji správní orgány budou analogicky odvozovat od § 125e odst. 3 Zákona o silničím provozu (Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.)

2. Negativum:
Naprosto mě šokuje, že ministerstvo správní orgány nabádá, aby, když se nedostanou k řidiči, porušovaly Zákon o přestupcích a věc odkládaly podle § 66 odst. 3 písm. g) (správní orgán nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě), což jim umožní překlopit to na SprDel. (V případě oznámení osoby řidiče provozovatelem vozidla, která je správnímu orgánu evidentně nedostupná, správní orgán věc zpravidla odloží podle § 66 odst. 3 písm. g) zákona o přestupcích; obdobně bude postupovat v případě uplatnění tzv. „osoby blízké“ ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o přestupcích.; V případě oznámení osoby řidiče provozovatelem vozidla, která má bydliště v některém státě s předpokladem doručení (v praxi je takový předpoklad např. pro Evropu), správní orgán takovou osobu vyzve k podání vysvětlení; nepodaří-li se mu přesto věc realizovat v souladu s příslušnými právními předpisy, podle § 66 odst. 3 písm. g) zákona o přestupcích věc odloží.)

Jenže:
a) podle mě už samotné sdělení totožnosti řidiče (= podle zákona podání vysvětlení) je skutečnost odůvodňující zahájení řízení proti konkrétní osobě - jestli se jí daří doručovat nebo prokázat vinu, je věc úplně jiná. Jinak by přece takové podání vysvětlení naprosto postrádalo smysl a za druhé správní orgány na jeho základě řízení běžně zahajovat budou. Nelze postupovat selektivně ve stylu OK, sdělil nám totožnost řidiče, který přebral poštu, tak s ním zahajujeme řízení, ale když ji nepřebral, tak to zastavujeme, protože jsme "nezjistili skutečnosti...". Také by se podle této logiky pohlíželo naprosto stejně na případ, kdy dotyčný výzvu k zaplacení ignoruje a správnímu orgánu nesdělí nic, jako na případ, kdy provozovatel sdělí totožnost řidiče - a správní orgán by v obou případech shodně tvrdil, že "nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě" - to je naprosto absurdní;

b) to, že se správnímu orgánu vrátil dopis, není důvodem k odložení věci podle § 66 odst. 3 písm. g), ale má postupovat podle § 74 odst. 1 (V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.) a pokud jde o doručování do ciziny, tak podle § 22 správního řádu (Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 3 je v cizině, lze doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného k doručování písemností do ciziny. Pokud se tímto způsobem nepodaří písemnost doručit, ustanoví jim správní orgán opatrovníka [§ 32 odst. 2 písm. d)].)

Takže to účelově odkládat podle § 66 odst. 3 písm. g) jen proto, aby to mohli překlopit na SprDel, je v naprosto jasném rozporu s platnými zákony a pochybuji, že to u soudů obstojí. Jak ale píšu, především mě šokuje ta nehorázná drzost ministerstva vydat metodický pokyn ve smyslu "serte na zákony, hlavní je ždímat prachy".

Tohle mi moc hlava nebere. Pokud pokutu chtěl zaplatit, proč prostě teď nezaplatí jako provozovatel? Pokud zaplatit nechtěl (opomíjím, že píšete, že chtěl), proč to neřešil hned a nechal to zajít do tohoto stadia?
Obecně se dá říct, že na pozdní zaplacení se pohlíží stejně jako na žádné, takže dotyčný ve lhůtě 15 dnů nesdělil totožnost řidiče ani nezaplatil. Správní orgán byl povinen pokračovat v šetření přestupku - tzn. činit nějaké konkrétní kroky, které musí být ve spise, nikoliv pouze počkat, až uplyne lhůta 60 dnů a pak to automaticky přehodit na SprDel.
Rozvíjet teorie bez znalosti konkrétních podkladů se mi ale nechce (např. píšete, že podal odpor, ale nevíme, co do něj napsal atd.). Teď už bych asi nedělal nic a počkal na rozhodnutí, protože jakýmkoliv vyjádřením stejně sankci neodvrátí a akorát by jim dal možnost vyladit si argumentaci přesně podle toho, co jim napsal (řekl, pokud by tam šel osobně). Zároveň bych po nich chtěl komplet spisový materiál, aby se dala hledat slabá místa, procesní chyby atd. a případně nahrubo připravit obrana ještě před vydáním rozhodnutí, a to buď osobně, nebo pokud písemně, tak pro jistotu podle § 14 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (doporučuji přečíst). Mají na vyřízení lhůtu 15 dnů.

Nahlížení do spisu upravuje § 38 správního řádu a před zahájením řízení dotyčnému správní orgán nahlédnutí neumožní, protože není účastníkem řízení (nelze být účastníkem neexistujícího řízení).
1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73).
2) Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.
Na ten odst. 2 ale můžete zapomenout, právní zájem ani jiný vážný důvod neprokážete, respektive si správní orgán odmítnutí nahlédnutí do spisu snadno obhájí. Nepomůže ani požádat o spis v rámci Zákona o svobodném přístupu k informacím, protože na  vyřízení žádosti mají 15 dnů a mezitím uplyne lhůta pro zaplacení nebo udání řidiče, takže to nic neřeší.

Doporučuji stejný postup jako u rychlosti http://30kmh.cz/index.php?topic=250.0 tzn. uvést jim jako řidiče někoho, kdo po spáchání přestupku zemřel (neprůstřelné), případně si vymyslet fiktivního cizince (někoho, kdo není v českém registru obyvatel) s pobytem na reálně existující adrese (libovolný panelák v republice), což ale může vést k následné bitvě se správním orgánem plné úskoků a kličkování 

Tuším, že D-FENS v jednom článku zmiňoval existenci judikatury, podle které když žádné reálné riziko Vašeho stíhání nehrozí, vypovídat musíte.

1) Tady ale to reálné riziko hrozí, lze ho dovodit už z toho, že přestupek byl spáchán autem předvolávaného.
2) Bod 23 citovaného nálezu ÚS: Tak také nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správnímu orgánu vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že by jím, byť i jen teoreticky, mohla přispět ke svému postihu za přestupek.

Ovšem dřív vypověděl, že neřídil.

Tohle je jeden z mnoha chaosů Humlovy debilní novely. Na to písemné sdělení se sice pohlíží jako na podání vysvětlení, zákon o přestupcích ale předpokládá ústní podávání vysvětlení (viz § 60 odst. 2). Navíc, pokud už jim vysvětlení podal, proč ho znova zvou k podání vysvětlení? To je dvojí úkon a evidentní rozpor s § 6 odst. 2 správního řádu (Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje.), se zásadou předvídatelnosti konání správního orgánu atd. Klidně by mohl napsat, že už jim vysvětlení podal a dále se už k věci vyjadřovat nehodlá, takže se nedostaví.

To s tím ale nesouvisí. Nemusíte se dostavit, ale musíte poskytnout ty informace. Pokuta by byla za odmítnutí výpovědi.

Když už, tak by se mnohem pravděpodobněji snažili pokutovat nedostavení se než odmítnutí vypovídat. Každopádně nárok nemají ani na jedno, obojí řeší citovaný nález ÚS 

Tady ale pozor.
Odepřít podání vysvětlení nemůžete jen tak (resp. můžete, ale je za to 5000 pokuta). Nevypovídání obvykle staví na tom (i když to uvedete jen odkazem na paragraf), že odmítáte vypovídat proti sobě a osobám blízkým.

Můžete. Přečtěte si citovaný nález ÚS.

Jenže při použití osoby mrtvé jste řidiče udal a osoba blízká to není.

To nemůže správní orgán vědět. § 68 odst. 4 zákona o přestupcích: Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Že dotyčný osobou blízkou vůči předvolanému nebyl, by musel správní orgán dokázat. Navíc je to úplně jedno: předvolaný má právo nevypovídat, aby nezpůsobil stíhání sobě.

Čili teoreticky úřad má možnost zkusit to zahrát na "bezdůvodně odmítá podat vysvětlení".

Není to bezdůvodné, dotyčný to řádně odůvodnil. Bezdůvodně by to bylo tehdy, kdyby žádný důvod neuvedl. A navíc by správní orgán narazil na citovaný nález ÚS (Uložení pořádkového opatření (pořádkové pokuty) jen z důvodu nedostavení se k podání vysvětlení (tj. k podání informací) je v oblasti správního trestání vyloučeno.)

§ 11 odst. 9 Zákona o obecní policii: "Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena."

To se ale v praxi nedělá a neznám případ, kdy by se někoho snažili předvést kvůli tomu, že nepřišel na výzvu. Navíc je to poměrně nereálné, kdyby přišli, stačí jim neotevřít dveře :-)
Pokud to je výzva kvůli rychlosti zaznamenané automatickým radarem nebo kvůli parkování, následně to předají na MÚ nebo magistrát a rozjede se klasický kolotoč: výzva k uhrazení určené částky atd.

Řeší to jako přestupek a pozvat si mohou, koho chtějí.
Doporučuji jim sdělit, že ve věci odmítám podat vysvětlení a jelikož by tedy dostavení se bylo bezúčelné, odmítám se i dostavit, viz http://30kmh.cz/index.php?topic=302.0
PS: Předpokládám, že na záznamu je vidět řidič, takže ho chtějí konfrontovat s fotografií. Já jezdím se sklopeným stínítkem, takže na mě vidět není, a mrtvolu jsem jim letos nahlásil 50 x, aniž by dále otravovali.