Ano, právě je na uváženou, jestli to k něčemu není dobré. Podle mě to může mít zajímavé důsledky.
Případ probíhal takto:
1) SO1 vydal příkaz, kde uznal provozovatele vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb.
2) Příkaz doručen až o několik měsíců později (chybou SO1, který ho zaslal na špatnou adresu), ale to nehraje roli
3) Po doručení příkazu podán odpor
4) SO1 vůbec nijak nereagoval
5) Nadřízenému SO2 poslána žádost na ochranu před nečinností SO1 - ochrana odmítnuta
6) Nečinnostní žaloba
7) Vyjádření žalovaného SO1: "...není ve věci nečinný, neboť dne XX.YY. 2023 vydal usnesení č. j. ABCD123456, které bylo poznamenané do spisu a ve kterém je obsaženo, že trestnost přestupku žalobce zanikla, a zároveň téhož dne vydal sdělení, v němž konstatoval, že vymáhání pohledávky považuje za ukončené, neboť došlo k zániku trestnosti přestupku"
8 ) Posouzení věci soudem:
a) Ve správním spisu se též nachází usnesení ze dne XX.YY. 2023, č. j. XXXXXX, č. spisu YYYYY, které bylo poznamenané do spisu, podle něhož žalovaný podle § 76 odst. 1 písm. f) a § 76 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky odložil přestupek žalobce, který žalovanému oznámila Policie České republiky dne AAA.BBB. 2022, neboť odpovědnost za přestupek zanikla.
b) Podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže odpovědnost za přestupek zanikla. Podle § 76 odst. 3 téhož zákona usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa.
Pokud by vyrozumění osoby podle věty druhé bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije.
c) Soud podotýká, že příkaz, proti kterému byl podán odpor, nelze považovat za rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, takovým příkazem však bylo obviněnému oznámeno zahájení řízení
ve smyslu § 32 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2021, č. j. 5 As 75/2019-24, ze dne 7. 4. 2021, č. j. 8 As 09/2020-
44, a ze dne 7. 10. 2020, č. j. 3 As 48/2018-43).
d) Po podání odporu proti příkazu žalovaný usnesením ze dne XXX.YYY. 2023, č. j. 123456789, č. spisu 0000000, které bylo poznamenané do spisu, odložil podle § 76 odst. 1 písm. f) a § 76 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky nadepsaný přestupek žalobce, neboť odpovědnost za tento přestupek zanikla. Z uvedeného usnesení, které je obsaženo ve správním spisu, je tak zřejmé, že žalovaný postupoval dle § 76 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť byl toho názoru, že řízení o přestupku žalobce nebylo zahájeno, a proto mohl věc usnesením, které je možno poznamenat do spisu, odložit, protože odpovědnost žalobce za přestupek zanikla.
e) Podle § 76 odst. 3 věty druhé správního řádu přitom platí, že o usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci
poznamenáním do spisu. Usnesení ze dne XXX.YYY. 2023 tak poznamenáním do spisu nabylo právní moci. Soud dále poznamenává, že sdělením ze dne XXX.YYY. 2023, které bylo žalobci hozeno do schránky na jeho doručovací adresu, žalovaný též vyrozuměl žalobce o tom, že odpovědnost za jeho přestupek ze dne ZZZ.TTT. 2022 zanikla.
f) Soud proto shrnuje, že žalovaný nebyl nečinný, neboť usnesením poznamenaným do spisu ze dne XXX.YYY. 2023, č. j. 123456789 JC, č. spisu 0000000, o jehož obsahu byl žalobce vyrozuměn sdělením ze dne XXX.YYY. 2023, bylo řízení o přestupku žalobce ze dne ZZZ.TTT.. 2022 odloženo.
g) Pro tento typ soudního řízení není podstatné, zda je pravomocné usnesení o odložení řízení o přestupku žalobce věcně správně a zda byly splněny podmínky pro jeho vydání dle § 76 odst. 3
zákona o odpovědnosti za přestupky. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je totiž soud oprávněn zkoumat pouze to, zda v příslušné věci došlo k vydání rozhodnutí,
což v projednávané věci bylo splněno. Žaloba tak nemůže být úspěšná, neboť žalovaný nebyl v daném řízení nečinný.
h) Pro posouzení daného případu je tak zcela nerozhodná argumentace žalobce obsažená v replice k vyjádření žalovaného, že řízení o přestupku žalobce mělo být usnesením, které je nutno účastníku řízení zaslat, zastaveno podle § 86 odstavce 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky. Tato argumentace, jakkoli by byla správná, totiž nic nemění na tom, že žalovaný v daném přestupkovém řízení nebyl nečinný.
i) S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. výrokem I. rozsudku zamítl.
