Námitkami (resp. obecně vyjádřením) účastníků ke znaleckému posudku se soud zabývat bude. Běžná praxe je, že soud nařídí výslech znalce, a tam se vše projedná. Jiná možnost je, že námitky a doplňující otázky soud znalci pošle s žádostí o písemné vyjádření, přípaně doplnění posudku. Pokud po těchto krocích bude mít soud nějaké pochybnosti o posudku, obvykle zadá nový či revizní.
Jinak teoreticky je znalecký posudek důkaz jako každý jiný, nemá vyšší sílu, soud jím není nijak formálně vázán. Pokud by posudek obsahoval nějaké zjevné kraviny, může to takto soud klidně sám hodnotit, nepotřebuje na to jiného znalce, aby mu dal razítko na to, že 2 + 2 není 5. Reálná váha posudku je ale obrovská, čistě z důvodu, že napsat rozsudek, kde soud jednoduše přebere závěry znalce, je snadné, stačí použít osvědčenou šablonu, kdežto odůvodňovat opačný postup vyžaduje přemýšlet, mít vlastní názor a nebát se ho hodit na papír, věnovat tomu čas, a málokdy narazíte na soudce, který má tento mindset. A i když se sem tam někdo najde, zpětná vazba od odvolacího soudu ho obvykle rychle srovná. Takže pokud jste účastníkem řízení, ve kterém figuruje nějaký pro vás nepříznivý posudek a jste přesvědčený, že ty závěry jsou chybné nebo minimálně stojí na vodě, tak máte v podstatě 2 úkoly - jednak soud vnitřně přesvědčit o vaší verzi (což je ta jednodušší část), a jednak mu dát nějakou záminku, jak ve váš prospěch rozhodnout, aniž by takové rozhodnutí muselo být kreativní či "odvážné". No a ta druhá část obvykle zahrnuje vstup od jiného znalce ...