Jen čekám to od starších lidí takové názory, ale překvapují mě i názory vrstevníků, lidí třeba 18-25 let...
V tom se podle mého dost plete, alespoň co se týče věku 50+. Asi nemusím dál rozvádět.
Rozvedu to s dovolením (či vlastně bez dovolení) za Vás. Z pohledu autorových vrstevníků jsem nejspíše také postarší člověk, táhne mi na 45. Devadesátá léta jsem prožil na počátku produktivního věku. Snad si je zpětně idealisuji, jsem nicméně zcela přesvědčen, že jsem měl možnost zažít jedno z nejsvobodnějších období v dějinách lidstva vůbec. Úředníci se chovali uctivě, příslušníci SNB se lidí vyloženě báli. Stát byl taaaaakhle maličký. Míru svobody, kterou jsme tehdy měli, po mém soudu ani slavný Západ vlastně nikdy nepoznal. Ale léta šla - a stát rostl. Ne jako normální děcko, spíše jako Otesánek. Čili na řečnickou otázku uživatele
Maxim11, vědom si toho, že odpověď nepožadoval, za sebe přesto odpovídám: tato země se za posledních 28 let výrazně posunula (zpět) k nesvobodě a EU tento pohyb zcela zásadně akcelerovala.
Protože v nesvobodě žít nechci a tvrzení, že svoboda není zadarmo nepovažuji za klišé, snažím se něco dělat. Snad dobře, možná ne, to musí posoudit někdo jiný. Problematika přestupků v dopravě je pouze jednou z oblastí, kde se zdá, že už snad šroub víc utáhnout nelze. Vybral jsem si ji, protože se týká většího množství lidí než jiné - pro mne neméně iritující - oblasti, jako jsou namátkou kontroly z FÚ, ČSSZ a zdravotních pojišťoven, zpravodajská povinnost vůči ČSÚ, vyděračské praktiky vymahačů koncesionářských poplatků atd. Doufal jsem, že kolem OSBIDu a tohoto fóra může začít vznikat jakýsi ostrůvek positivní deviace. A myslím, že to se i víceméně daří.
Většina mých přátel a známých je celkem logicky v podobné věkové kategorii jako já, všichni pamatují svobodná devadesátá léta. Kdykoliv dávám k lepšímu historky ze správních řízení či z kontrol různých úřadů, setkávám se pouze s positivním ohlasem. Se vší vážností konstatuji, že jsem se na rozdíl od zakladatele tohoto vlákna nikdy nesetkal s tím, že by mne někdo obviňoval ze zneužívání práva či oportunismu. Problémem po mém soudu není "starší" generace, venkoncem neznám nikoho v mém věku, kdo by vystudoval gender studies či evropská studia. Ta "starší" generace má (bohužel nepřenositelnou) historickou zkušenost s koncem bývalého režimu a následnou reálnou svobodou. Samozřejmě, že její většinu tvoří lidé, jejichž zájem o společenské dění končí u koblihy zadarmo, nadávání na islám či třicetikorunový poplatek u lékaře, protože křivka normálního rozložení je prostě neúprosná. Obávám se nicméně, že skutečnosti, jež myslící část mé generace považuje za nestoudné - jako je např. i výběr daně z tachometru, jsou v principiální rovině (tj. dokud se konkrétního soudruha přímo nedotkne) akceptovatelné pro generace mladší. A nedávám jim to za vinu, protože je něco jiného se do společnosti s určitou mírou nesvobody narodit a poměrně přirozeně akceptovat její pravidla, než dospět ve svobodě a pak celkem bezmocně po desetiletí sledovat, jak míra nesvobody roste.
Nehodlám tu nicméně vyvolávat jakoukoli mezigenerační
flame war - jen reaguji vlastní úvahou na nastolené téma.
pk202: Tak to už tu 19 budeme volit dva...