Jedním z ustanovení, které se mi nelíbilo, byla ustanovení o tom, kdo provede úhradu nákladů na proclení. Podle mého názoru proclení je proces, který si stát vymyslel a tak by ho měl uhradit z vlastních prostředků, čili toliko je v mých návrzích uvedeno.
Nemáte náhodou v tom ďábelském plánu chybku? Porovnávám si původní a nový text a v jediné větě, která se týká placení, jste subjekt nevyměnil, pořád se tam zavazuje
zmocnitel (tedy vy), že zaplatíte
zmocněnci (tj. poště) odměnu za zastupování a dále i celní dluh a další poplatky, a to i v případě nedoručení zásilky. Dokonce jste pozici ČP mírně posílil, protože to nedoručení tam teď máte "zejména z důvodu na straně zmocněnce" - tedy když to pošta úspěšně proclí a pak zahodí (z libovolného důvodu na své straně), pořád po vás může chtít prachy.
Navíc i kdybyste to otočil, nejspíš by to nefungovalo. Řekněme, že prohodíte slova, tedy že vás má pošta zastoupit, a zároveň vám má zaplatit za zastoupení. To by se nejspíš buď z nějakého únikového důvodu (dobré mravy atp.) posoudilo rovnou jako neplatné, nebo klidně doslovně. Pošta vás má zastoupit, je to typově příkazní smlouva (§ 2430 an. OZ), není v ní výslovně ujednáno, že by to příkazník vykonal bezplatně, tedy mu náleží obvyklá odměna (§ 2438 OZ). Vedle toho jste se domluvili, že vám pošta zaplatí odměnu za zastupování v celním řízení, ale protože nic takového jste pro ně nevykonal, tohle právo vám stejně nevznikne. A jste přesně tam, kde jste byl před úpravou.
Jinak pošta je sice státní podnik, ale to není totéž, co stát. Podle té smlouvy po vás chce prachy za zastoupení, ty další peníze na clo a jiné poplatky nejsou pro ně, tam dělají jen pošťáka, smlouvou mezi vámi a poštou těžko modifikujete právní poměr mezi vámi a státem z titulu celního řízení. Leda byste se s poštou domluvil, že to z nějakého důvodu státu uhradí za vás a nebude za to nic chtít, ale to by opět muselo být naformulované kapku jinak.
