30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: IZS 25 Září 2017, 18:30:31
-
Narazil jsem na dokument MVČR (http://www.mvcr.cz/soubor/stanoviska-a-pravni-rozbory-oznamovani-prestupku-pdf.aspx), v jehož závěru se upozorňuje na rozdíl mezi oznámením přestupku a oznámením podezření z přestupku.
Oznámení podezření z přestupku je zakotveno v § 10 odst. 2 zákona o obecní policii (553/1991 Sb.) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-553#f1395294), zatímco oznámení přestupku bylo zakotveno v § 58 odst. 1 zákona o přestupcích (200/1990 Sb.) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200#f4380369) a nyní je zakotveno v § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (250/2016 Sb.) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#f5849263).
A tak nějak jsem zjistil, že z těchto dvou (tří) výkladů moc nechápu, kdy se aplikuje který § a kdy má policie oznamovat přestupek a kdy má oznamovat podezření z přestupku. Mohl by mi to prosím někdo zasvěcený osvětlit?
-
Z přečtení toho pamfletu mi taky není moc jasné, co tím vlastně chtěl autor říct. Ve skutečnosti se ty 2 věci kryjí. Z pohledu SO příslušného pro projednání přestupku jde vždy o podnět - je jedno, zda jim to předá jiný úřad, libovolný druh (polo)opice či uvědomělý občan. Rozlišování, zda je oznamován přestupek či jen podezření nemá praktický význam, SO musí jakákoliv oznámení autonomně vyhodnotit a především podle obsahu (nikoliv podle formy) se rozhodnout, zda to odloží či s někým zahájí řízení.
Z pohledu ozbrojeného poloopičáka jde o zakotvení jeho povinnosti přestupky, které sám nemůže projednat, oznamovat. Což tam je především proto, aby to měl poloopičák na jednom místě, ale taky proto, že z PřesZ (starého i nového) taková povinnost neplyne - jednak poloopičák není neustále v režimu SO, ale hlavně SO má oznamovat přestupky, což vyžaduje nějaké předběžné posouzení toho, zda šlo o přestupek (a tedy i možnosti do jisté míry obejít zásadu oficiality), kdežto opičák má oznamovat i jakékoliv podezření z přestupku.
Dále se tam řeší náležitosti toho oznámení a možnost SO v rámci prověřování oznámení zpětně úkolovat MP a používat ji jako své prodloužené nohy, oči a uši, což je z hlediska potenciálního účastníka nezajímavé. Krom toho jsou ty závěry v dokumentu IMHO chybné, já bych řekl, že pro měšťáka platí obojí zároveň, tj. 553/1991 Sb. mu říká, co má hlásit a že to musí hlásit, kdežto v PřesZ má návod, jak to má udělat.
-
Děkuji za osvětlení, takto jsem to chápal až do okamžiku, než jsem si přečetl zmíněný dokument, jen jsem si netroufl hned ze startu tvrdit, že výklad MVČR není správný.
-
No já tam především žádný výklad či jasně artikulovaný právní závěr nevidím. Snad leda ve třetím odstavci je lehce neurčitě vyjádřen názor, že oznámení podle § 10(2) zákona o MP je něco jiného, než oznámení podle PřesZ, a nemusí tedy obsahovat např. právní kvalifikaci domnělého přestupku (protože to je patrně nad možnosti průměrného strážníka). Což je nepodstatné, jak opičák to oznámení nadepíše, a co do něj nad rámec skutkových zjištění uvede, stejně nemá v následném postupu SO žádnou relevanci.
Tuhle problematiku má smysl zkoumat z pohledu MP či SO, který si chce s MP nastavit nějaký režim spolupráce (viz i ten poslední odstavec vymezující se - IMHO též chybně - proti úkolování MP správním orgánem). Potenciálnímu podezřelému/obviněnému to může být ukradené.
-
Jasně, já chápu, že v praxi je mi to k ničemu, byla to otázka čistě ze zvědavosti. Díky