Já jsem tohle zažil z druhé strany.
Bylo to večer, někdy na podzim, pršelo a už byla skoro tma. Odbočuji doleva z hlavní na poslední křižovatce mimo naší obytnou zónu.
Projíždí dodávka v protisměru, já ji pouštím, pomalu se rozjíždím a v tom prááásk. Matně si pamatuji, že jsem viděl zadní okno pohledem napřímo,
sletěly mi nohy z pedálů a auto popojelo o dobrých 10 metrů, kde už se mi podařilo nahmátnou brzdu a zastavit. Dvě, tři vteřiny mi trvalo, než jsem si plně uvědomil, co se vlastně stalo.
Pustil jsem výstrahu, odpoutal se a vylezl z auta. Pán z auta za mnou vylezl taky a ještě byl stále na telefonu. Zřetelně jsem slyšel slova: "Hele já ti to položím, já jsem asi naboural...".
Když jsem tedy viděl, že on je v pohodě, začal jsem řešit auta. Já měl zlomený nárazník, několik děr v něm a vytržené úchyty. PZ dveře se dovíraly kov na kov, ale zavřít šly, kufr naštěstí taky. Posléze jsem zjistil, že mám vlnu na plechu v kufru a ďolík v C sloupku. On měl předek celej na maděru, ale nevypadalo to na žádnej únik kapalin. Po domluvě jsme to dali oba stranou a začali sepisovat Euroformulář a to byl moment, kdy jsem s nim začal ztrácet trpělivost. Nejenom že najít ty tři papíry mu trvalo přes 20 minut, suverénně si do toho začal vyřizovat další hovory. Když jsme to sepsali, tak se dušoval, že to hned nahlásí a o nic se nebudu muset starat. To bylo naposledy, co jsem věřil někomu, koho vidím poprvé...
Rozešli jsme se, já se dokodrcal 200m do garáže, kde jsem pak ještě kontroloval, jestli něco neteče. Rozbolela mě hlava, přisuzoval jsem to nachlazení a tomu stresu, tak jsem šel spát.
Ráno se probudím a jsem poloviční Bedřich, můžu hlavou otáčet jen doprava. Jakýkoliv pohyb doleva vyvolá prudkou pálivou bolest. Dopoledne jsem si hrál na hrdinu, ale když přítelkyně viděla, že se pohybuji jako robot, tak mě odvezla na chirurgii. Tam mě půl dne vyšetřovali a nakonec poslali na rehabilitaci s krční páteří, kam jsem chodil 3 měsíce. Na bolestném jsem dostal asi 5 tis., což mi stejně nakonec pokrylo podstřelení odhadní ceny ze strany pojišťovny. Sice se kroutili, ale nakonec zaplatili. Domnívám se, že viník žádný flastr nedostal, maximálně přišel o bonus od pojišťovny, přičemž za to jak mě pak po telefonu tahal za nos by zasloužil za uši...
Ale to už je na jiné vyprávění...