Pokud je to narazka na me, vychazel jsem z vyse pokuty v clanku, `do 100 000`. Za SPRDEL lze ulozit max. 10 000, nebo se mylim?
Aha, do článku jsem nekoukal, jen podle té citace mi přišel sprdel jako nejpravděpodobnější cesta, kterou by to MMHK mohl při odporu provozovatele tlačit. Je-li citace mluvčího MMHK Vinkláře autentická -
„Výši sankce (za zatajení jména řidiče – pozn. red.) opět nemůžu říct, podle zákona ale může být až 100 tisíc korun.“ - pak skutečně pravděpodobně odkazuje na § 125d. Pořád to ale může být mlha, technicky vzato jen cituje ze zákona ale nevidím tam explicitní vyjádření, že přesně za toto pokuta padla, za co a zda vůbec nějaká pokuta padla (a hlavně zda pravomocně).
Ono totiž nesedí ani věcně. Delikt dle § 125d spočívá v tom, že provozovatel svěří vozidlo někomu, jehož údaje nezná. Přestupek je dokonán už v okamžiku, kdy taková osoba usedne za volant, nikoliv až ve chvíli, kdy se o její totožnost začne zajímat fízl či národní výbor. Pokud bych měl spekulovat o záměru zákonodárce či objektivním účelu, tak to má zřejmě bránit tomu, aby např. někdo neprovozoval půjčovnu aniž by evidoval, komu ta auta půjčuje a že mají ŘP. Jde-li o jednotlivý případ, dost by mě zajímalo, jak chtějí provozovateli prokázat, že opravdu nezná totožnost toho, komu svěřil auto (a pokud to tvrdí, že to není jen účelové). Spíš připadá v úvahu pořádková pokuta podle § 62 SprŘ. I když teoreticky to mezi těmito dvěma instituty může oscilovat - proti pořádkové pokutě se odvolám s tím, že to nevím, proti 125d že vím, ale neřeknu. V obou případech smím lhát, je evidentní, že jednoho z těch deliktů se dopouštím, ale prokázat to lze jen takto alternativně, jednotlivě jeden či druhý ne.