Určitě se nezlobím a vážím si každého Vašeho vyjádření či rady a nemyslím, že to byl zbytečný čas, ač jsem třeba nepostupoval, jak by jste postupoval Vy, nebo to neformuloval tak, jak je to nejvhodnější a aby to bylo připraveno na další kroky již předem. Ono taky mé a Vaše vnímání bude rozdílné, kdy mé (no, asi nejenom mé) vnímání je míň z praxe a více formou "to dá rozum". Osobně ale toto fórum tak beru, že se mé selské vnímání nějak snaží akcetovat to z reálné praxe, což nejde vždy lehce a někdy vůbec.
Neargumentoval jsem přímo tím, že pokládám (resp. bych mohl pokládat) orgán, kterému jsem poslal odvolání, za věcně a místně příslušný, ale argumentoval jsem tím, že jsem se v souladu s poučením odvolával k úřadu uvedenému v poučení (jakožto jediným vodítkem pro postup při odvolání), z čehož "dá rozum", že jsem ho pokládal (nebo mohl pokládat) za věcně a místně příslušný. Tedy, z mého pohledu, kdybych to hnal do extrému, i pokud by to byl věcně a místně zcela nepříslušný orgán, odvolal bych se k němu stejně, protože jsem (samozřejmě mylně) postupoval dle poučení, které mi dalo možnost jej nepochopit správně (tedy tak, že jasně neodpovídalo § 86 (1) ), protože, jak to pak alespoň označil soud, bylo neobratné (což osobně pokládám za pozitivum a určité světlo na konci tunelu). V poučení se nijak neuvádělo, že se mám odvolávat k věcně a místně příslušnému orgánu, nebo alespoň, dle jakého zákona či § postupovat, kde bych se třeba dověděl, který úřad je věcně a místně příslušný a k němu se mám odvolat. Poučení, pokud neberu informace o lhůtě pro odvolání a informace o doručení rozhodnutí, byla pouze věta "Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů ode dne doručení odvolání ke Krajskému úřadu xxx, cestou Městského úřadu yyy." Proti tomu, co například chodí z Prahy, kde jsou uvedeny zákony i § je to zásadní rozdíl.
Co se týče věty za středníkem, na tu se kasat nechci (samozřejmě, když by to mělo smysl, proč ne, bude to v ceně), proto jsem ji zde ani neuváděl v prvním příspěvku, ač jsem ji v žalobě uvedl, protože tam uznávám, že ač v zákoně, jak už jsme i řešili, není uvedeno, co lze a co nelze brát za vážné důvody, tak bych dle všeho neuspěl (ač se mi to samozřejmě taky nelíbí).
Kasat se na vadu poučení nechci proto, abych potrápil úřad, zase tak moc nechci utrácet a tyto choutky si ukojím radši zdarma třeba tím, že budu podávat za členy žádosti dle InfZ. Opravdu mi ale přijde takové poučení, jako laikovi, kterému je určené, nejasné (což samozřejmě nic neznamená), hlavně, když ho používá buď jeden úředník, nebo oddělení, jelikož v jiných rozhodnutích stejného městského úřadu je poučení již v souladu s tím, jak je formulováno jinými úřady. O jiných úřadech (viz Praha) nemluvě, ty jdou ještě dál a odkazují na správní řád a příslušné §. Samozřejmě, v rámci toho, že do kasační stížnosti, pokud k ní dojde, nemůžu přidávat nic nové, bude asi nelehké použít, že z poučení nebylo možné identifikovat věcnou a místní příslušnost úřadu, případně, že kraj byl (nebo by mohl být) pokládán za věcně a místně příslušný, resp. že se bylo nějaké příslušností potřeba vůbec věnovat.