Závěry z judikatury ohledně hodnocení důkazů je třeba brát s rezervou a v kontextu konkrétního případu. Procesně je NSS až druhou kasační instancí, fakticky vůbec sám nehodnotí, co nějaký lidar změřil a co z toho plyne, předmětem rozhodování NSS je posoudit, zda KS správně vyřešil žalobu proti postupu správních orgánů (přičemž KS též zpravidla sám nedokazuje, jen zpětně hodnotí průběh řízení).
Kdyby se ve správním řízení řešil slip efekt a následně se to překlopilo do žalobní námitky, je klíčové, co se přesně v řízení stalo a jak na to SO reagovaly. Nejčastější scénář asi bude vypadat tak, že v lepším případě obviněný danou námitku vznese aspoň obecně v prvním stupni, v horším až v odvolání nebo v žalobě - pokud se v nějaké fázi SO či soud s obecnou námitkou vypořádal odkazem na metrologickou návaznost a schválení měřidla, není to striktně vzato úplně košer (z hlediska naplnění zásady zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti), ale v praktické rovině těžko cokoliv jiného očekávat.
Pokud to chce někdo pojmout seriózně, je třeba vzít návod, schválení typu (a další vstupy a výstupy postupů podle zákona o metrologii) a zjistit, zda se tím vlivem vůbec někdo zabýval. Pokud ne, fakticky namítáte (vedle toho, že mohlo být ovlivněno konkrétní měření) i to, že je vadné celé metrologické schválení. Takovou námitku těžko vypořádat kruhem na samotný fakt schválení a zároveň si nedovedu představit, že by to SO mohl posoudit samostatně, potřebuje znalce nebo aspoň účast jiného SO (nabízí se ÚNMZ), viz § 56 SprŘ. Před soudem je pak potřeba řešit právě to (nikoliv jak funguje slip efekt, ale jestli třeba náhodou nebyl povinen SO přibrat znalce, přičemž daná vada mohla mít vliv na správnost rozhodnutí). Pokud metrologické schválení daný vliv nějak bere do úvahy, krom toho, že to pořád můžete namítat, že to je posouzené blbě, variant přibývá - např. mohou být stanoveny nějaké podmínky (třeba i přes odkaz na návod), typicky stativ a malý či nulový úhel, pak je tu otázka toho, zda byly dodrženy, jaký vliv případně mohlo mít nedodržení atp.
V každém případě, objem věcí, které musí SO pro vypořádání takových námitek učinit, aby závěr o neovlivněném měření mohl obstát, je úměrný tomu, co přinese do řízení obvinění, soudy to pak pískají až dodatečně, z toho důvodu nelze závěry příliš přenášet (i když se to zhusta děje, zejména ze strany SO, které neúnavně papouškují třeba jakousi z kontextu vytrženou větu o tom, že kdyby radar měl naměřit chybu, napsal by to na displej).