Těžko radit, když v celém vláknu jsou jen vámi interpretované střípky informací (chcete-li rady založené nikoliv na křišťálové kouli, ukažte rozhodnutí SO1 s překlepem, konečné rozhodnutí SO2, žalobu a vyjádření žalovaného - samozřejmě anonymizované a možno vypustit nepodstatné části - tedy jste-li si jist, že poznáte to podstatné od nepodstatného). I tak jsem se tím pokusil prokousat. Pokud jsem to pochopil, bylo řízení řádně zahájeno, ale první vydání rozhodnutí bylo s překlepem ve jméně. A druhý sporný bod spočívá v tom, že se SO2 nedařilo doručit finální rozhodnutí o odvolání (proti kterému formálně podáváte žalobu).
V tom případě to vidím dost černě. Pokud argumentujete jen promlčením, obávám se, že rozhodnutí s překlepem, ale vydané a vypravené včas v jednoznačně identifikovaném řízení účinky přerušení promlčecí doby mít bude. Vaše stanovisko v řízení samozřejmě bude jiné, a taky můžete zkusit kouřovou clonu spočívající v tvrzení, že když bylo rozhodnutí následně zrušeno (mj. i pro chybu ve jméně), pozbylo i účinky přerušení promlčecí doby. Druhý argument se zřejmě týká doručování SO2 a tím i otázky zachování lhůty pro žalobu - tam byste snad měl tahat za delší konec, pokud se tím soud vůbec zabývá a nařídil jednání, má buď lhůtu za zachovanou, nebo potřebuje provést nějaké důkazy, na základě kterých to teprve rozhodne (protože jinak by žalobu dávno odmítnul, bez nařizování jednání). Argumentaci protistrany, že k tomu, aby nastala fikce stačí, aby to SO správně vypravil, a co se pak při doručování reálně dělo už není podstatné, lze snadno rozbít. Konkrétně je podmínkou fiktivního doručení, aby nastalo to, co ukládá § 23(4,5) SprŘ, tedy aby se adresát vyzval a poučil, a to vložením do schránky (pochopitelně na doručovací adrese), nebo subsidiárně na nějakém jiném vhodném místě na dané adrese (což lze ale pouze v případě, že tam řádně označená domovní schránka není). Pokud toto nenastalo, nenastala fikce, ať si to klidně SO reklamuje u pošty, starost adresáta to není.