Hmm, zajímavé. Jsou to 2 různé otázky, jednak zákonnost příkazu a jednak body (protože ty se připisují až následně jiným postupem s vlastními opravnými prostředky, jde sice dle NSS de facto o další trest udělovaný za přestupek, ale to v řešeném případě nijak nepomůže).
Šlo o 2 sbíhající se skutky (patrně souběh vícečinný, ale to nehraje roli), měly být projednány ve společném řízení. Podle PřesZ je jak společné řízení, tak ukládání pokuty příkazem na místě zvláštní formou přestupkového řízení a z ničeho neplyne, že by se to nedalo zkombinovat, tj. vést o více přestupcích společné řízení formou příkazu na místě, jsou-li dodrženy hmotněprávní zásady pro uložení trestu dle § 41 PřesZ.
Problém nastává v tom, jak § 41 aplikovat, když za oba přestupky jsou 2 různé sazby podle toho, jaké se vede řízení. K tomu by asi bylo třeba udělat hlubší rešerši, ale intuitivně se kloním k tomu, že referenční by měla být vždy standardní sazba (z hlediska taktiky navíc není nad čím přemýšlet, pokud chceme příkaz v přezkumu zrušit, musíme prosazovat tuto verzi). Standardní sazba pro 1k i 1f1 je stejná, 2500 Kč, proto nastupuje druhé kritérium, a to závažnost. Co tím zákonoblijce obecně myslel by se též muselo zeptat ve věštírně, ale zde bych v zájmu zrušení bloku argumentoval, že bodovaný přestupek je nepochybně závažnější než nebodovaný.
Tedy měla být pokuta uložena za 1f1 (v příkazním řízení do 1000 Kč), nanejvýš zvýšená o 1/2, tedy je příkaz nezákonný. Pokud to není déle než 1/2 roku, dejte podnět pro přezkum - sice asi bude zahozen, ale není důvod to nezkusit.
Druhé bojiště budou body. Podejte námitky vašemu domovskému ORP podle § 123f ZPPK, kde budete argumentovat přesně opačně, tedy že podle udělené pokuty (i podle sazeb v § 125c(7) ZPPK) je přestupek 1k zjevně závažnější a tedy jen podle něj měly být dle § 123c(2) ZPPK body připsány - zde tedy nula. V prvním kole to zřejmě taky nedopadne, ale jde o standardní správní řízení, včetně odvolání a případného soudního přezkumu.