Zpět na Helmuta už by to nemělo jít - § 125g ZPPK. Je to součást Humlova zprasku, takže co přesně tím autor myslel těžko říct, ale zejména z té druhé věty IMHO plyne, že by to měla být konečná. Kdyby totiž SO zkoušel argumentovat, že překážku stíhání řidiče představuje jen probíhající řízení s provozovatelem, byla by ta druhá věta zbytečná.
V reálném světě už jsem v různě zamotaných řízeních viděl pokusy o návrat k řidiči (např. SO tvrdil, že sprdel zahájil omylem, jinde byly zase nesrovnalosti s doručováním, jinde se zase posuzovala obnova řízení s řidičem i provozovatelem ...), ale vždy to nějak vyhnilo samo. Typicky na prekluzi či něčem jiném, a nejpozději to zaříznul SO2.
Aby se definitivně potvrdilo, že po zahájení sprdele je z toho řidič definitivně venku (ještě dřív, než odpovědnost po roce od spáchání prekluduje), bylo by potřeba, aby nějaký sveřepý SO1 rozhodl o vině, SO2 mu to potvrdil a řidič se bránil u soudu (a nejlíp zastoupen někým jiným, než Kocourkovou partou). A to zatím nevíme, že by nastalo.