Nepochybně může. Tzv. procesní zastoupení není institutem, který by přiznával nějaká práva navíc, jde pouze o speciální úpravu k obecnému zastoupení (podle OZ, které se týká především hmotně-soukromoprávních vztahů, ale subsidiárně platí všeobecně). V danou denní dobu jsem líný to dohledávat detailně, ale jsou jen 2 možnosti. Buď se na to § 33 SprŘ nevztahuje (při restriktivním výkladu, že se týká jen účastníka a je to systematicky umístěno v části druhé SprŘ upravující správní řízení, které zde zatím neběží), pak ale platí obecná úprava a má-li provozovatel právo nahlížet do spisu, tak jej za něj jistě může vykonat i jeho zástupce (ani PM odkazující na SprŘ nebude překážkou, formálně jistě splní náležitosti PM i podle § 441 an. OZ a vůle stran je jasná). Nebo se na to § 33 SprŘ vztahuje, vyložíme-li to tak, že v právním řádu je mezera spočívající v absenci úpravy pro správní procesy mimo řízení a překleneme ji analogickou resp. přiměřenou aplikací právní úpravy v části druhé SprŘ, pak též není co řešit.
IIRC správně je za b), obecně je ve správním právu tendence cpát subsidiární či analogickou působnost správního řádu všude, kde to dává smysl a není to výslovně zákonem vyloučeno. Ale viz výše, to vlastně v řešené věci není podstatné.