30kmhcz
Ukončené případy => Jízda na červenou, pásy, světla => Téma založeno: topten 03 Března 2014, 00:36:24
-
Založil jsem nové téma k mému projetí na červenou, které jsem začal pod imperatorem_cz, za což se mu ještě jednou omlouvám, že jsem mu tam vlez.
původně:
http://30kmh.cz/index.php?topic=346.15
-
Shrnutí:
Projetí červené, měli krátkou žlutou a na tom stavím svoji obranu.
Popis události:
Jel jsem k semaforům max. povolenou rychlostí cca 70km/h, rozsvítila se žlutá a krátce na to červená, takže jsem do křižovatky vjel když svítila cca 0.5sec červená.
Důkazy orgánu (městský úřad):
- foto se žlutou na semaforu, auto tam ještě není.
- foto s červenou na semaforu, auto cca 10m před hranicí křižovatky.
- foto kde jsem celým autem za hranicí křižovatky (850ms po začátku červené).
- detailní foto zepředu, auto celé v křižovatce, díky ČB výtisku není vidět řidič.
U každé fotky je časová značka, z kterých vyplývá, že žlutá svítila (minimálně) 2.3sec.
Dopočítáním vychází, že do křižovatky jsem autem vjel cca 500-600ms po začátku červené.
Moje zjištění:
Po necelých 2 měsících jsem proved měření délky žluté - 3.0 sec.
Změřil jsem délku žluté na jiných 2 křižovatkách v jiném městě s povol. rychlostí 70km/h - 4.0sec.
Tedy rozdíl 1.0sec.
Legislativa:
Dle norem ČSN-EN minimální délka žluté 3sec.
Dle technických podmínek ministerstva dopravy minimální délka žluté 3sec pro rychlosti do 60km/h, pro vyšší rychlosti se mi nepodařilo zjistit, ale logicky (snad) víc.
Dle předpisu OSN EHK 13 a 78 minimální brzdné dráhy ze 70km/h / za jak dlouho se tato vzdálenost ujede:
osobák: 39.7m / 2.04sec
autobus: 48.2m / 2.47sec
náklaďák: 53.1m / 2.73sec.
K tomu připočíst reakční čas řidiče 1.3sec (podle přednášky na internetu z dopravní fakulty).
Tedy minimální délka žluté pro bezpečné zastavení 3.34sec pro osobák, 4.03sec pro náklaďák.
Protože po silnici jezdí osobní i nákladní auta, bere se vyšší údaj, tedy 4sec, což koresponduje s jiným křižovatkami, ale ne s tou "mojí".
-
Dosavadní řešení silničního piráta, tedy mě:
- od orgánu dopis - výzva k uhrazení určené částky (1000kč) se složenkou nebo platba bankovním účtem - u bankovního účtu měli špatný konstantní symbol (KS), který komerčka ani neumožnila přijmout, ale např. rajfka jo. + výše zmíněné foto s důkazním materiálem.
- moje odpověď dopis (odesláno 12.den) - špatný KS = nemůžu zaplatit + chci fotky (v autě jsem, ale nevím jestli řídím nebo jsem navigátor), dal jsem jim můj e-mail.
- od orgánu e-mail: - o špatným KS víme, zaplatit bez KS do 15 dnů od výzvy, fotky - nedaj. Zaplatit ve lhůtě 15 dnů od výzvy už nejde, ani nechci.
- od orgánu dopis - správní delikt - pokuta 2500 + 1000 náklady řízení. Spousta blábolů + když byl špatnej KS, měl jsem zaplatit přiloženou složenkou. Žádná zmínka o tom jestli přestupek měl za následek dopravní nehodu.
-
Dosavadní rady zde na fóru (2M + jkraus222), za které srdečně děkuju:
- když už to je ve SPRDELi, tak to nejde vrátit a nemůžu přít o 5 bodů
- odvolat se na §125f odstavec 2 / b)-nebyl to přestupek nebo c) - došlo k nehodě, = za delikt neodpovídám.
-
Co dál?
- pošlu odpor
- něco ve stylu dle §125f odst. 2 za správní delikt neodpovídám.
- rád bych je popíchnul za ten špatnej konstantní symbol, tak se ptám, když tam je složenka i bankovní účet, musím zaplatit složenkou, když to převodem nejde, protože mají špatné údaje, nebo ne?
Tedy dodat něco ve stylu: Výzva k uhrazení určené částky je neplatná, protože nesplňovala §125h odst. 4 (neplatné údaje pro provedení platby - KS, o čemž jste věděli)
A co pak?
Předvolají si mě?
Musím jim tam něco říct - např. že se žádný přestupek nestal (zákon 200/1990 §2 odst. 1 - přestupek je zaviněné jednání, což v tomto případě není).
Nebo se seznámím s tím co mají a pošlu jim to pak písemně?
Musím hned vybalit všechny argumenty, tedy že žlutá má být 4 sec?
Chtěl bych je dotlačit aby mě odklepli délku žluté podle fotek, tedy 2.3sec a argumentovat minimální délkou 3sec, a až poté co si změří že mají 3 sec, tak přejít na 4 sec, ale abych mohl tenhle argument ještě vůbec použít..
Jestli se to povede, tak je chci dotlačit k tomu aby uznali že to maj blbě nastavený, že to jsou pitomci a že pokuty udělujou nezákonně.
Co pak bude s těma co za těch několik minulejch let zaplatili a možná i někdo přišel o řidičák?
Mohli by se po uřádu povozit?
-
1) Amatérské měření intervalu světel na semaforech Vám správní orgán neuzná, ale je to výchozí bod pro to požadovat např. vypracování znaleckého posudku.
2) Ten konstantní symbol se dá použít nanejvýš jako zoufalá podpůrná argumentace - posuzovat se to bude tak, že možnost zaplatit jste měl. Nemožnost zaplatit by mohla nastoupit až ve chvíli, kdy by to nešlo ani složenkou ani přes účet.
3) Podejte odpor, a to bez zdůvodnění - prostě jen tímto podávám odpor proti rozhodnutí č.j. XY ze dne XY - nic víc. Pozor na promeškání lhůty.
4) Jelikož už je to ve fázi SprDel, bude následovat vyrozumění o tom, že se dne XY můžete dostavit k seznámení se spisem před vydáním rozhodnutí. Na to bych se jim vysral a vyžádal si - ideálně hned teď - spis podle zákona o svobodném přístupu k informacím (mustr můžu zaslat). Pár dní před lhůtou bych jim tam nasázel požadavky na vypracování znaleckého posudku nebo provedení jakéhokoliv dokazování (návrhy můžete činit až do vydání rozhodnutí). Čím víc, tím líp - větší šance, že se s tím blbě vypořádají v rozhodnutí, které se pak rozstřílí.
5) Nevystřílejte veškerou munici - např. po nich výslovně nechtějte, aby prokazovali materiální aspekt, že se nestala nehoda atd. Oni to s největší pravděpodobností neudělají a pak se na tom bude rozbíjet rozhodnutí. Když jim dáte vodítko, čím vším se mají zabývat, tak se to hůř bude rozstřelovat v odvolání (vždy je lepší napadat, že něco měli udělat a neudělali to vůbec, než to, že to udělali blbě).
6) Řízení bych protahoval, takže bych tam mj. těsně před lhůtou pro seznámení se spisem švihnul námitku podjatosti celého správního orgánu, aby to museli předat na kraj. To je tak měsíc dva k dobru (a nebo případně bod do odvolání, že rozhodoval podjatý správní orgán).
Jestli chcete, tak dejte dohromady veškeré podklady, co k tomu zatím máte, a to odvolání pak napíšu.
-
Zkusil jsem jen tak orientačně propočítat, jestli je možné za 2.3 sekundy z 70 km/h zastavit. Za 2.3 ujede auto při rychlosti 70 km/h dráhu 2,3*20=46m. Během reakční doby 1,3 s ujede 1,3*20=26m, na brždění zbývá 20m, zpomalení nutné pro zastavení vypadne ze vzorečku a=v^2/(2*s), tzn. 20*20/2/20=10m/s^2. Takže teoreticky zastavit šlo, osobní auta za ideálních podmínek jsou schopná brzdit 10m/s^2, ovšem kdybyste tak učinil, porušil byste § 18 (2) a) zákona 361/2000 Sb. , který zakazuje řidiči náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit.
S argumentem o délce žluté je třeba zacházet opatrně, protože povinnost řidiče zastavit na žlutou nezávisí na tom, jak dlouho žlutá svítí. Pokud byste tvrdil, že jste nezastavil, protože jste očekával, že žlutá bude trvat 4 sekundy a ona ve skutečnosti trvala pouze 2,5 sekundy, přinejmenším byste potvrdil úmysl přestupek spáchat.
Pokud mají stále na semaforech špatně nastavenou délku žluté, můžete na to policii upozornit a žádat, aby zjednali nápravu. V zásadě je to podobná situace, jako když je někde špatně umístěné dopravní značení.
E: náhlé snížení rychlosti zakázané v § 18 (2) a) je za sucha zhruba tak 7-8 m/s^2 a více.
-
jkraus222 - děkuji za odpověď
1) to mi je jasný, chtěl jsem vědět kolik to je, trochu jsem doufal, že se potvrdí těch 2.3 sec, taky jsem chtěl mít aspoň nějaký doklad jak to bylo, kdyby se chytli za nos a po zahájení řízení čas protáhli, i když je otázka jestli by na to bral někdo ohled, co ale pak? V okamžiku, kdy požádám a znalecký posudek, tak na to upozorním, oni to protáhnou a znalecký posudek potvrdí, že je vše OK
2) OK, nechám to být
3) Podám pouze odpor, přišlo to ve st. 26.2 takže bych měl mít čas do čt. 6.3., pošlu to zítra ve středu 5.3.
4) Uvítám poslání mustru, buď sem, nebo dám k dispozici neofic. mail a poslal by jste mi to tam. Poslat současně s odporem, nebo zvlášť?
5) OK
6) OK
Dám to dohromady a pošlu a dohodneme se co dál. Předpokládám, že to úplně nehoří, příští týden jsem celý pryč (na netu jsem), teď moc nestíhám...
-
urban.novak
Souhlasím, při kritickém brzdění za dobrých podmínek je 10 m/s^2 reálný, takže na 20m samozřejmě zastavím. Ale snad po nás nemůžou chtít, abychom na žlutou před semaforem brzdili stejně intenzivně, jako když před auto skočí maminka s kočárkem...
Navíc - v autě spící malé děti v autosedačkách a umíte si představit, co asi udělá jejich relativně velká a těžká hlavička při intenzivním brždění. No, my si to asi představit dokážeme, otázka je jestli úředník který chce naše peníze.
Minimální délka žluté je 3sec podle normy ČSN EN ??, takže co je pod je mimo legislativu.
Ty moje 4 sec ze 70km/h vycházejí z předpisu EHK, který stanovuje minimální brzdné dráhy, aby auto mohlo být homologované pro provoz na pozemních komunikacích, takže minimální brzdný účinek. Aby auto mohlo na silnici, tak už víc brzdit nemusí, a proto by semafory měly být nastaveny na nejhorší variantu.
Vztah je následující, a zahrnuje prodlevu brzd a brzdnou dráhu, ne reakční čas řidiče. Rychlost je v km/h:
s = v*K1 + v^2/K2
konstanty:
osobák: K1 = 0.1 K2 = 150
autobus: K1 = 0.15 K2 = 130
náklaďák: K1 = 0.15 K2 = 115
Taky se píše o brzdném zpomalení pro osobák 5.8, autobus 5.0, náklaďák 4.4 m/s^2.
Tohle je podle mě docela zásadní a byl bych rád, kdyby to někdo rozporovat jestli to tak není.
A v podstatě z toho i vyplývá, že náklaďák může mít docela problém zastavit už na semaforu se základními 3 sec při 50km/h, kdy jen projetí brzdné dráhy (+prodleva brzd) může trvat až 2.1sec + reakční čas řidiče, tedy až někam k 3.5sec pro najetí do křižovatky a až k 5sec pro najetí do křižovatky zadní částí.
Když jedu k semaforu jako laik, tak pro žlutou předpokládám nějakou obvyklou dobu, tedy v tomto případě 4 sec (což mám doloženo z jiných křižovatek), a když jedu k semaforu jako odborník (což nejsem) tak vím, že na 70km/h má být 4sec (snad).
Přeci si tam nemůžou nastavit co chtějí, tedy např. 1sec a pak kasírovat každého, kdo byl xx metrů před křižovatkou a nestih zastavit, buď že to už z fyzikálního principu bylo nemožný, nebo že nebrzdil s maximální možnou intenzitou.
K upozornění na tento stav samozřejmě směřuju, jen nevím kdy do udělat z hlediska taktiky, jestli teď nebo až skončí řízení. V podstatě bych to měl udělat hned jak mám podezření, pak se asi i vystavuju nějakému postihu... Je v tom taky 5-10 projetí denně (podle zprávy v nějaké ročence) a spousta peněz, co MU vybírá a podle mě neoprávněně. A právě tohle bych chtěl rozvířit. Ale v případě, že nejsou moje informace správné, tak bych do toho nešel. Proto teď směřuju k tomu vypustit pokusnej balónek v jiném městě, kde to sice není tak křiklavé, ale podle mě tam mají stav který také odporuje legislativě.
Kdyby byl zájem, dám sem všechny informace o žluté na semaforu dohromady. Jednak jde o normy ČSN EN (mám zaplacený přístup do databáze ČNI), o technické podmínky vydané ministerstvem dopravy a odkazy na internetu. Z toho na čem stavím, mám až na předpis EHK vše oficielně. Tam vidím jediné slabé místo, kde brzdné dráhy nemám oficielně podložené.
A ještě jeden odkaz, co se dělo v Itálii:
http://www.osbid.cz/2009/01/italsti-urednici-podvadeli-se-semafory/
-
Přidávám informace jak to celé pokračuje:
- podal jsem odpor bez zdůvodnění
- cca za týden přislo "Předvolání obviněného k ústnímu jednání ve věci správního deliktu"
- cca za další týden jsem podal žádost o poskytnutí informací - o zaslání kompletní kopie spisového materiálu
- obratem mi přišla stručná zamítavá odpověď (napsána ten samý den co jim to přišlo)
- za dalších 14 dní mi přišlo Rozhodnutí, kde žádost zcela zamítají
- příští týden jedu k ústnímu jednání
Pátral jsem dál v normách o délce žluté, a na 90% si jsem jistý, že žlutou mají minimálně o 1 sec kratší než mají mít, a můžu to doložit jak normama, tak délkou žluté na jíných křižovatkách, kde je stejná rychlost (70km/h), takže svoji obhajobu stavím na krátké žluté.
Dotazy:
1) opravdu nemám jinou možnost jak zjistit co je ve spisu, jen osobním nahlédnutím, tedy když přestupek spáchám na druhém konci republiky, tak se tam musím osobně dostavi?
2) to co mají ve spisu je vše co mají, nebo můžou vytáhnout ještě nějakého "žolíka" - v mém případě např. fotku, kde bylo auto např. 4 sec před červenou, z čehož by se dala odvodit rychlost, jestli jsem nejel rychleji ??
3) Podle fotek, které mám k dispizici, trvala žlutá jen 2.3 sec, cca 2 měsíce po přestupku jsem změřil 3.0 sec, má být ale 4.0 sec. Budu tvrdit, že měli 2.3sec, můžou to úspěšně rozporovat že to bylo víc, když nejspíš nemají žádný důkaz? Věřím, že měli 3.0sec, ale zařízení fotící semafory nejspíš nezachycuje začátek žluté (začátek červené ano), čímž vlastně poskytuje důkaz ve prospěch řidiče.
4) musím se s nimi teď vůbec o něčem bavit, aniž bych se poškodil a neměl možnost další argumentace? Tedy - v podstatě nic neříct a vše uvést až v odvolání?
5) když je to ve správním deliktu, jde vůbec řešit přestupek? Moje argumentace je - špatně nastavený semafor = přestupek se nestal, kdyby byl nastavený dobře, do křižovatky bych vjel na žlutou s půlsekundovou rezervou
6) stačí k podjatosti to, že jsem po nich požadoval co je napsané na fotografiích (čas pořízení + nejaký text), oni tvrdí že text je čitelný, ale je zcela zřejmé že je text nečitelný?
-
"1) opravdu nemám jinou možnost jak zjistit co je ve spisu, jen osobním nahlédnutím, tedy když přestupek spáchám na druhém konci republiky, tak se tam musím osobně dostavi?"
Bohužel.
Sice s právem nahlížet do spisu je spojeno i právo na pořizování výpisků a kopií, ale úřady to vykládají tak, že máte právo na kopii při tom osobním nahlížení, ne právo na zaslání kopie.
Jestli máte ochotného známého poblíž, můžete mu napsat plnou moc, jako zástupce může nahlédnout do spisu, udělat a poslat kopii.
"2) to co mají ve spisu je vše co mají, nebo můžou vytáhnout ještě nějakého "žolíka" - v mém případě např. fotku, kde bylo auto např. 4 sec před červenou, z čehož by se dala odvodit rychlost, jestli jsem nejel rychleji ??"
Možné je lecos, ale v každém případě máte právo se vyjádřit ke všem podkladům rozhodnutí, takže úřad nemůže až v rozhodnutí "objevit" nějaký do té doby utajovaný důkaz.
A pochopitelně úředník nemůže utajovat důkazy o kterých prokazatelně věděl.
"3) Podle fotek, které mám k dispizici, trvala žlutá jen 2.3 sec, cca 2 měsíce po přestupku jsem změřil 3.0 sec, má být ale 4.0 sec. Budu tvrdit, že měli 2.3sec, můžou to úspěšně rozporovat že to bylo víc, když nejspíš nemají žádný důkaz? Věřím, že měli 3.0sec, ale zařízení fotící semafory nejspíš nezachycuje začátek žluté (začátek červené ano), čímž vlastně poskytuje důkaz ve prospěch řidiče."
Jenže pokud není jisté, že fotky jsou začátek žluté a začátek červené, nelze z nich říct, jak dlouho ta žlutá trvala.
"5) když je to ve správním deliktu, jde vůbec řešit přestupek? Moje argumentace je - špatně nastavený semafor = přestupek se nestal, kdyby byl nastavený dobře, do křižovatky bych vjel na žlutou s půlsekundovou rezervou"
Aby mohl být SPRDEL, musí být přestupek.
Když shrnu, co je SPRDEL:
- jako provozovatel vozidla [...] jste nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu
Přičemž musí být splněny podmínky:
a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,
b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a
c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
A ještě úřad musí nejdřív "učinit nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku" a "nezjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě".
Vaše argumentace tedy má směřovat k rozporování podmínky b).
Dál zvažte, jestli se v daném případě nedá rozporovat i ten zbytek tzn.:
- Udělal jste vše co se dá požadovat, abyste jako provozovatel vozidla zabránil páchání přestupků tím vozidlem.
- Úřad neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku.
Podmínku a) asi nemá smysl rozporovat a dopravní nehoda by mohla být kontraproduktivní vzhledem k argumentaci absencí přestupku.
-
1) opravdu nemám jinou možnost jak zjistit co je ve spisu, jen osobním nahlédnutím, tedy když přestupek spáchám na druhém konci republiky, tak se tam musím osobně dostavi?
Jsou povinni poskytnout kompletní kopii spisu podle InfZ. Nahlížení do spisu podle správního řádu a žádost o info (o kopii spisu) podle InfZ jsou dvě zcela odlišné, spolu nijak nesouvisející věci. Judikatura je v tomto směru naprosto jasná.
2) to co mají ve spisu je vše co mají, nebo můžou vytáhnout ještě nějakého "žolíka" - v mém případě např. fotku, kde bylo auto např. 4 sec před červenou, z čehož by se dala odvodit rychlost, jestli jsem nejel rychleji ??
To, co teď mají ve spisu, bude všechno. Doplňovat dokazování mohou kdykoliv až do vydání rozhodnutí, ale vždy s tím musíte být seznámen (přesněji řečeno musí vám dát tu možnost) - nepřipadá v úvahu, aby rozhodli na základě něčeho, s čím jste neměl možnost se seznámit.
3) Podle fotek, které mám k dispizici, trvala žlutá jen 2.3 sec, cca 2 měsíce po přestupku jsem změřil 3.0 sec, má být ale 4.0 sec. Budu tvrdit, že měli 2.3sec, můžou to úspěšně rozporovat že to bylo víc, když nejspíš nemají žádný důkaz? Věřím, že měli 3.0sec, ale zařízení fotící semafory nejspíš nezachycuje začátek žluté (začátek červené ano), čímž vlastně poskytuje důkaz ve prospěch řidiče.
Budou se s tím každopádně muset vypořádat. V odvolání navrhněte vypracování znaleckého posudku, doložení technické dokumentace apod.
4) musím se s nimi teď vůbec o něčem bavit, aniž bych se poškodil a neměl možnost další argumentace? Tedy - v podstatě nic neříct a vše uvést až v odvolání?
Nemusíte. Důkazy můžete navrhovat po celou dobu řízení, to bych udělal písemně po ústním jednání, až si to v klidu rozmyslíte. A to, co oni mají blbě apod., bych řešil až v odvolání (= neupozornit je na chyby před vydáním rozhodnutí tak, aby měli možnost je napravit, ale shazovat jim nich rozhodnutí).
5) když je to ve správním deliktu, jde vůbec řešit přestupek? Moje argumentace je - špatně nastavený semafor = přestupek se nestal, kdyby byl nastavený dobře, do křižovatky bych vjel na žlutou s půlsekundovou rezervou
Teď by neměli řešit přestupek podle zákona o přestupcích, ale správní delikt podle správního řádu. V zásadě jsou ty postupy ovšem stejné. To, že se přestupek nestal, samozřejmě vylučuje možnost správního deliktu.
6) stačí k podjatosti to, že jsem po nich požadoval co je napsané na fotografiích (čas pořízení + nejaký text), oni tvrdí že text je čitelný, ale je zcela zřejmé že je text nečitelný?
Nestačí, ale klidně podjatost namítejte a podejte i stížnost podle § 175 správního řádu. Podjatostí to minimálně celé zdržíte, plus do vyřízení námitky podjatosti může úředník činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu, takže kdyby provedl ústní jednání nebo dokonce vydal rozhodnutí, ačkoliv je vůči němu vznesena námitka podjatosti, je takový úkon neplatný.
-
Dnes jsem obdržela obsílku, které mne vyzývá z zaplacení 1000 Kč projetí na červenou blablabla...
Zpočátku jsem uvažovala, že jim prostě dám jméno osoby mimo ČR kterou fakt nemám ráda a neumí česky, takže stejně nic nepořídí (jak znám české úředníky), ale pak jsem si řekla, že zaplatím, budu mít klid a ...
...přečetla jsem si celou výzvu na jejich formulaci mi není jasné
- "výzva k zaplacení částky tj. neplatím ani pokutu ani správní poplatek
- po zaplacení celou věc úřad "odloží" tj. není uzavřena a tedy může být znovu otevřena
- úřad sice "pokračuje v šetření" pokud nezaplatím, ale věc neuzavře pokud ano.
- fakt že zaplatím se "považuje za podání vysvětlení" za což si jde dosadit absolutně cokoli (nejen logické přiznání) ... takže když se přiznám, že jsem spáchala přestupek, tak mi dají dodatečně ještě pokutu a smáznou body, třebaže už jednu platbu dostali, protože se body neukládají za správní delikt, ale za přestupek?
Takže i když jim dám peníze které chtějí, mohou mi dodatečně připsat body či uložit pokutu nebo mi prostě poslat další obsílku na výpalné třebaže "totožnost řidiče není známá" protože celá záležitost není "uzavřena" a "poplatek není pokuta."?
-
Liz:
Ta "stanovená částka" je něco na způsob odpustku či výpalného: "Zaplať a my to nebudeme vyšetřovat".
(Z pohledu práva to je vyloženě perverzní, ale co už.)
Odložení přestupku je termín, jde o úkon, kterým se řízení ukončí bez vydání rozhodnutí.
Úřad se nemůže k odloženému řízení později vrátit (není to "odložit" ve smyslu "přesunout na později", ale ve smyslu "dát pryč").
Na "Výzvu k zaplacení stanovené částky" můžete reagovat:
- Zaplacením. Řízení skončí, nedostanete body, přijdete o peníze.
- Udáním sebe (pokud jste řídila). Bude se řešit přestupek, hrozí body a pokuta. Nejhorší varianta.
- Udáním mrtvoly nebo cizince. Řeší se jinde tady na fóru. Teoreticky hrozí pokuta, body ne, obvykle skončí bez pokuty promlčením.
- Nijak, hodit to do koše. Opět bez bodů, hrozí pokuta, ale často to taky nechají promlčet- závisí na tom, jak moc je daný úřad vytížený.
-
- "výzva k zaplacení částky tj. neplatím ani pokutu ani správní poplatek
Je to tak, není to pokuta, poplatek ani nic podobného. Je to zkrátka klasické výpalné :)
- po zaplacení celou věc úřad "odloží" tj. není uzavřena a tedy může být znovu otevřena
Takhle to z jazykového hlediska může vypadat, na druhou stranu těžko mohli napsat, že "řízení zastaví", protože tam žádné neběží. Navíc je potřeba číst to v kontextu: Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. Z toho jednoznačně vyplývá, že v případě zaplacení pokračovat v šetření nemůže. Jestliže ale nevyšetřuje, nemůže ani dokazovat, potažmo ukládat sankce.
Takže zaplacením to skutečně končí a nemůžou dál dělat nic. Navíc by to v takovém případě znamenalo dvojí trestání za jeden skutek atd.
-
Jak jde dokázat/ověřit, že skutečně věc uzavřeli a skutečně dostojí svojí části o odložení věci. Ať dojdu na pokladnu městského úřadu či na poštu nebo udělám převod, maximálně budu mít důkaz, že došlo k převodu a nemám záruku, že se celá věc nemůže ke mne vrátit zpátky?
Nyní jsem mluvila s kolegou a prý že on to slyšel jinak a budu nucena zaplatit poplatek + pokutu + dostat body a "výzva k zaplacení" je jen trik.
Tj. přesně to čeho jsem se obávala, protože i samotný poplatek je takový pseudo-legální. Mohou si to vůbec dovolit? Je proti tomu nějaké odvolální, tj. cokoli ve stylu "poplatek jsem zaplatila takže mne nemůžete trestat dvakrát za stejný přestupek"? Protože pokud "poplatek není pokuta" není ani "trest" tj. mohu být ještě dodatečně potrestána pokutou.
-
Je to nesmysl. Pokutu ani body Vám nemůžou dát, protože Vám neprokázali vinu a nevydali žádné rozhodnutí o vině. Vinu Vám nemůžou prokazovat, když věc odložili. O zaplacení vždy existuje nějaký doklad a povinnost to odložit je po (včasném) zaplacení automatická. Zákon o přestupcích ani správní řád neumožňují znovu projednávat věc, která už je odložená.
Ale pobavilo mě, jaké fámy a hoaxy dokáže lidová tvořivost vymyslet :)
-
Povinnost věc odložit po zaplacení výpalného je dána zákonem o silničním provozu, § 125h (5). Pokud by tak úřad neučinil a pokračoval v šetření přestupku, dopustil by se nesprávného úředního postupu. Ale netuším, jestli je to dostatečně závažný důvod, pro který by mělo být správní řízení, ve kterém by úřad pokračoval po zaplacení výpalného, považováno za nezákonné.
jkraus222> Dvojí trestání za jeden skutek - to přeci SPRDEL umožňuje, pokud Vás změří 5 radarů krátce za sebou, tak musíte zaplatit výpalné 5x, pokud nechcete udat řidiče.
-
Liz:
Zákon jim ukládá přestupek odložit.
Když to neudělají, postupují v rozporu se zákonem.
Body momentálně dostat vůbec nemůžete a mohla byste je dostat jedině pokud byste jim napsala, že jste řídila Vy.
Ale netuším, jestli je to dostatečně závažný důvod, pro který by mělo být správní řízení, ve kterém by úřad pokračoval po zaplacení výpalného, považováno za nezákonné.
Neudělat něco co zákon ukládá jako povinnost je porušení zákona docela zjevně :-)
Dvojí trestání za jeden skutek - to přeci SPRDEL umožňuje, pokud Vás změří 5 radarů krátce za sebou, tak musíte zaplatit výpalné 5x, pokud nechcete udat řidiče.
Ještě můžete neudělat nic a nechat to překlopit na SPRDEL, kde už společné řízení je.
-
Dvojí trestání za jeden skutek - to přeci SPRDEL umožňuje, pokud Vás změří 5 radarů krátce za sebou, tak musíte zaplatit výpalné 5x, pokud nechcete udat řidiče.
Nejsem si jistý, jestli taková situace v praxi nastává. Myslel jsem si, že právě v Mrázovce, ale byl jsem zde vyveden z omylu (napřed je značka a radar, pak nájezd, za ním další značka a další radar, takže to jsou dva skutky).
Výpalné je navíc pouze možnost, nikoliv povinnost, takže to není klasické trestání uložením sankce.
A konečně - jak už tu zaznělo - je možnost pustit to do správního řízení a tam uplatnit společné řízení.
-
Děkuji za rady, rád bych se vrátil k tomu mému jednání příští týden
- požadují po mě občanský průkaz (nebo jiný nahrazující doklad) - OK
- a doklad o sjednaném pojištění k vozidlu - můžou to po mě vůbec chtít? Přeci když tam nepojedu a pak se odvolám, tak žádný doklad jim taky nebudu předkládat. Když jim to neukážu, nemusejí se se mnou vůbec bavit? Je někde napsané, jaké doklady po mě můžou chtít?
Odvolání proti neposkytnutí informací zkusím podat.
ještě 1 dotaz:
- za jak dlouhou nejdříve po osobním jednání můžou vydat rozhodnutí, tedy kolik budu mít času na písemné vyjádření k jejím důkazům, které získám při osobním jednání, a nebudu se k tomu vyjařovat hned?
-
- požadují po mě občanský průkaz (nebo jiný nahrazující doklad) - OK
- a doklad o sjednaném pojištění k vozidlu - můžou to po mě vůbec chtít? Přeci když tam nepojedu a pak se odvolám, tak žádný doklad jim taky nebudu předkládat. Když jim to neukážu, nemusejí se se mnou vůbec bavit? Je někde napsané, jaké doklady po mě můžou chtít?
Je tam napsaný nějaký důvod, proč to chtějí?
OP viz §36 odst. 5 správního řádu:
Účastník, [...] je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, [...] a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele
Mimochodem je těžké najít "jiný doklad" (než OP), který by splňoval všechny ty podmínky. A od roku 2017 na OP nebude muset být trvalé bydliště. Buď to novelizují, nebo jsem žádostiv, co chtějí dělat, když účastník žádný průkaz totožnosti odpovídající zákonu mít nebude.
K čemu (a na jakém základě) chtějí to pojištění fakt netuším.
ještě 1 dotaz:
- za jak dlouhou nejdříve po osobním jednání můžou vydat rozhodnutí, tedy kolik budu mít času na písemné vyjádření k jejím důkazům, které získám při osobním jednání, a nebudu se k tomu vyjařovat hned?
Teoreticky by mohli ihned, není tam nějaká lhůta.
Nicméně se v tom rozhodnutí musejí vypořádat s případnými navrhovanými důkazy. A musíte dostat možnost se seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí.
-
Dvojí trestání za jeden skutek - to přeci SPRDEL umožňuje, pokud Vás změří 5 radarů krátce za sebou, tak musíte zaplatit výpalné 5x, pokud nechcete udat řidiče.
Nejsem si jistý, jestli taková situace v praxi nastává. Myslel jsem si, že právě v Mrázovce, ale byl jsem zde vyveden z omylu (napřed je značka a radar, pak nájezd, za ním další značka a další radar, takže to jsou dva skutky).
Výpalné je navíc pouze možnost, nikoliv povinnost, takže to není klasické trestání uložením sankce.
A konečně - jak už tu zaznělo - je možnost pustit to do správního řízení a tam uplatnit společné řízení.
Dobrý den,
nechci se mýlit, nebudu teď kvůli tomu hledat kde jsem to zaboha mohl vidět, nicméně:
Pokud se jedná o kontinuální porušení předpisů, například jízda po Jižní spojce vyšší rychlostí, nemůžou člověku napařit deset pokut jen proto, že projel kolem deseti nájezdů. Mělo by to být tak, že pokud očividně několik porušení nastalo v krátkém okamžiku pokračující jízdou, mělo by se to řešit jako jedno porušení. Samozřejmě se to nebude týkat dvou porušení v Plzni a Praze, ale zrovna ta Jižní spojka se myslím někde v minulosti řešila. Hádal bych na autoweb, či tak.
-
k požadovanému dokladu k pojištěni:
- žádný důvod neuvádějí, uvádím doslovný přepis:
"K předmětnému jednání předložte občanský průkaz (nebo jiný jej nahrazující průkaz), doklad o sjednaném pojištění k vozidlu tov.zn. xxxxx, reg.zn. xxxxxxx."
Snad jediný co mě napadá tak bububu k pojišťovně a případné zdražení pojistného. Provozovatele snad mají ověřeného, navíc nepíšou jestli pojištění když se auto pořizovalo, nebo současný, což může být úplně jiná pojišťovna ...
-
Ano, nejedná se o pokuty, ale o poplatek za použití ústavního práva nevypovídat, viz MultiSPRDEL http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013102601 (http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013102601)
Pokud se jedná o kontinuální porušení předpisů, například jízda po Jižní spojce vyšší rychlostí, nemůžou člověku napařit deset pokut jen proto, ...
-
Doklad od pojištění nepředkládejte, není důvod. Naopak se zeptejte, na základě jakého zákona jej požadují a k jakému účelu jej potřebují :)
-
Tak posledně jsem prostě zaplatila výpalné šklebící se úřednici na přepážce a nic dalšího po mne již nechtěli, jestli mi strhli nějaké body, netuším jak si to oveřit a pokud je to kdekoli veřejně dostupné. Nevíte jak?
Hlavní věc ale ... dneska jsem zase vjela do křižovatky na žlutou. Když jsem se blížila, byla zelená, už jsem byla nervozní kvůli témhle pitomosti, žlutá blikla na semaforu ve chvíli kdy jsem už byla u čáry tj. kdybych dupla na brzdu, zastavím zadním kolem NA příčné čáře souvislé a ne před ní. Žlutá mi ukládá povinnost zastavit právě před čárou, ne za ní, tudíž mohu přejet křižovatkou protože už není možné bezpečně zastavit. Cesta byla za mnou ale prázdá a auto v bezpečné vzdálenosti.
Takže hlavní otázka je ...Už se někdo úspěšně uhájil tím, že by prostě už nestihl zastavit na žlutou?
Má vůbec smysl se tím hájit nebo to akorát spustí tu nejhorší variantu tj. přiznání a strátu bodů?
-
Liz, zajděte si na czechpoint a tam Vám za 100 Kč vyjedou výpis bodů.
Ano, tuším, že konkrétně JJ zastupoval pána a úspěšně vyhrál projetí na červenou. Projděte si jeho témata.
-
Zrovna jednu červenou řeším, ale jsme v počáteční fázi.
Primárně se to vždy staví na § 70 odst. 2 písm d) zákona o silničním provozu: Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál se žlutým světlem "Pozor!" povinnost zastavit vozidlo před dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" a "Příčná čára souvislá s nápisem STOP", a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením; je-li však toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již tak blízko, že by řidič nemohl vozidlo bezpečně zastavit, smí pokračovat v jízdě.
-
Vrátil jsem se z ústního jednání o správním deliktu, tak jaké měli důkazy:
- sérii cca 10 snímků od žluté po červenou, s periodou mezi 200-500ms, přičemž mi nepřijte že perioda pořízování je stejná, možná to byl nějaký náhodný výběr
- mezi první žlutou a první červenou je čas 2.3 sec
- dřívější žlutá chybí a ani tam není zelená, takže žádný důkaz o tom, že žlutá svítila zákonných minimálně 3.0 sec nemají (3.0sec platí max do 60km/h, pak musí být víc)
- zpráva o revizi semaforu, ale k datu o měsíc pozdějí než se stal případný přestupek, takže nemám žádný dokument, že zařízení mělo platnou revizi (revize musí probíhat každé 3 roky), tak buď zakládají tu poslední, což jim je v mém případě k ničemu, nebo ji nemají, ale nemímím spekulovat
- signální plán křižovatky cca 7 let zpět, kde je žlutá 3sec, tedy tolik, kolik jsem tam skutečně naměřil, ale podle mě má být 4.0sec
- je otázka proč na signálním plánu mají 3.0 sec - buď se mýlím já že tam mají být 4.0sec, ale podle normy mi to tak vychází a na jiných křižovatkách s povolenou 70km/h tam 4.0 sec jsou, tak vycházím z toho, že 4.0 tam být má. Další možnost je chyba při uvažování nastavení žluté, a další, možná nejpravděpodobnější možnost je, že tam bylo dřív 50 a když to zvedli na 70, tak délku žluté na semaforu neupravili.
Nejdřív se se mnou o přestupku bavit nechtěli (správní řízení), ale poté co jsem argumentoval §125f ost.2, písm b), tak jsme se bavili už jen o přestupku.
Dotaz - požaduji vypracování znaleckého posudku - kdo to platí? já nebo úřad?
Liz - já bych se jel podívat co na Vás mají a podle toho případně zaplatil nebo se kroutil. Jestli nedoloží délku žluté minimálně 3.0sec - což v mém případě nemají - nejspíš díky záznamovému zařízení, a jestli není platná revize (v mém případě s otazníkama), tak bych zvažoval nezaplatit. V mém případě do toho ještě nastupuje zvýšená rychlost a delší časový interval. Ale i kdyby tam byla 50, tak mám 1 bod na kterým se dá stavět, a druhý, která je spíš nejisty. V okamžiku, kdy jsem je nechal spočítat že žlutou mají podle fotek 2.3 sec a pak v normě vyhledat jaké je minimum (část normy byla součástí spisu) - tedy 3.0 sec, tak si začali být velmi nejistí, a to jsem ještě vůbec nemluvil o tom, že mají mít 4.0.
A Liz - nevěřte tomu, že zastavíte na místě když skočí žlutá. Podle normy se uvažuje reakční doba (doba kdy naskočí žlutá a než šlápnete na brzdu) 1.5 sec. Za tu dobu ujedete při 50km/h 21 metrů a teprve pak začnete brzdit a na to podle normy máte dalších skoro 20 metrů. A podle toho musí být nastaven semafor.
-
Dotaz - požaduji vypracování znaleckého posudku - kdo to platí? já nebo úřad?
Úřad - proto žádné posudky ze zásady nikdy vypracovávat nechtějí.
-
Tak mi přišlo ROZHODNUTÍ - zaplatit pokutu 2500,- + 1000,- správní poplatek (stejná taxa jako u PŘÍKAZu)
Odůvodňují to tak, že mi předložili dokumentaci s platnými schváleními a certifikací ke světelné křižovatce, a i přesto si "stojím za svým názorem, že nejsou v souladu s platnou legislativou", takže se podle nich přestupek stal.
Žádný znalecký posudek samozřejmě nedělali. Prostě tvrdí že to mají v pořádku, protože na to mají papír a já jsem jen sprostej podezřelej, kterej s nima chce vydrbat.
Opět mají špatné údaje pro převod bankovním příkazem - konstantní symbol 0379 - je určen pro platbu složenkou, Komerční banka 0379 vůbec neumožňuje zadat.
Protože se mi dostal do ruky signální plán křižovatky s firmou, která to dělala, spojil jsem se s tou firmou a ti mi potvrdili, že s ohledem na 70km/h tam žlutá má být 4sec. Na nový dotaz, jestli legislativě vyhovuje i 3.0sec jsem dostal odpověď, že "je třeba použít 4s" a budou to upravovat. Chyba nastala údajně tak, že to bylo projektováno na 50km/h a tedy 3.0sec. Vše podchyceno e-mailovou korespondencí.
Takže mám potvrzeno, že to mají špatně a na základě špatně nastavené délky žluté už několik let vybírají pokuty a připravují lidi o peníze a řidičáky.
V ROZHODNUTÍ nakonec dodávají: "Správní orgán je toho názoru, že se obviněná osoba dostatečně poučila a v budoucnosti se bude chovat v souladu s platnými předpisy". Tak to je vyloženě nahrávka na smeč...
Takže bude následovat odvolání.
A co dál? Má smysl je popotahovat?
-
Naložte jim v odvolání, všechno tohle tam použijte. A nezapomeňte ani na materiální aspekt (přestupku i správního deliktu), procesní chyby, nepřezkoumatelnou výměru sankce atd. Věřím, že tam toho bude halda.
Momentálně si hraju v jednom odvolání s materiálním znakem správního deliktu a výší sankce, je to zatím takový polotovar, ale třeba se Vám to bude hodit:
V odůvodnění rozhodnutí o přestupku i rozhodnutí o správním deliktu je nutné vypořádat se s materiální stránkou deliktního jednání, tzn. posoudit a zdůvodnit, jak byl ohrožen nebo porušen společenský zájem. Správní orgán tedy musí zkoumat, zda byl naplněn formální i materiální znak (společenská nebezpečnost) sankcionovaného správního deliktu. Co se týče přestupků, vyplývá tento požadavek přímo z definice přestupku uvedené v § 2 přestupkového zákona.
Posuzovat materiální znak deliktu je nezbytné i podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu. Podle Nejvyššího správního soudu představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla, jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravi-dla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti však nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálního znaku deliktního jednání naplněn i materiální znak deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. Na těchto závěrech nemůže nic změnit ani to, že zákony upravující správní delikty výslovně materiální znak deliktu neupravují. Materiální znak protiprávního jednání se tak i v případě správních deliktů musí projevit nejen při stanovení výše sankce, ale již při posuzování trestnosti právně závadného jednání.
Materiálním znakem správního deliktu se přitom správní orgán v daném případě vůbec nezabýval.
K sankci:
Výše pokuty musí být vždy výsledkem správního uvážení. To neznamená, že svého práva v této věci může správní orgán využít zcela libovolně; v rámci procesu individualizace ukládaného trestu se musí zabývat konkrétními kritérii určenými pro stanovení výše pokuty. Veškerá posuzovaná kritéria tvoří jeden celek a správní orgán je musí hodnotit komplexně a ve vzájemné souvislosti. Konkrétní kritéria přitom v případě posuzování správních deliktů – na rozdíl od přestupků – žádný speciální zákon nezakotvuje, nicméně v souladu s judikaturou je třeba při stanovení pokuty za správní delikty uplatnit z důvodu nedostatku speciální zákonné úpravy analogicky ZoP. V řízeních o správních deliktech právnických osob a fyzických osob postihovaných zásadně bez ohledu na zavinění se totiž postupuje podle správního řádu, v případě přestupků i podle zákona o přestupcích. V těchto případech má přednost aplikace zvláštních zákonů (lex specialis) před obecnými ustanoveními správního řádu (lex generalis). Zásady určování sankce jsou v případě přestupků zakotveny v ust. § 12 odst. 1 ZoP, které stanoví, že „Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.“
Trestání správních deliktů pak konkrétně upravuje např. ust. § 182 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, které stanoví, že „Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.“
Závažnost spáchaného deliktu, zejména způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán, je tedy při stanovování výše sankce klíčová vždy. Odůvodnění musí obsahovat informaci o tom, jaký vliv měla jednotlivá kritéria na stanovení konečné výše sankce. Správní úvaha o tom, jak správní orgán přihlédl k jednotlivým kriteriím, musí být v odůvodnění rozhodnutí přesvědčivě a jednoznačně popsána, aby bylo rozhodnutí přezkoumatelné a aby nebylo pochyb, že konkrétní výše pokuty odpovídá okolnostem daného případu. Správné zvážení všech kritérií je zásadní pro celé rozhodnutí o uložení pokuty, neboť z něj musí jasně vyplývat, proč je pokuta ukládána právě v takové výši. Výši pokuty nelze odůvodnit pouze tím, že je ukládána v zákonné výši. Není možné ani uvést, že správní orgán přihlédl ke všem v zákoně uvedeným kriteriím (popř. i s poukazem na příslušné ustanovení zákona), aniž by bylo uvedeno k čemu konkrétně přihlédl a jakým způsobem (ve prospěch či v neprospěch delikventa).
Na daný případ plně dopadají např. následující rozhodnutí NSS:
NSS č.j. 7 As 43/2004-51 ze dne 13.12.2004:
„Uloží-li proto správní orgán sankci, aniž přihlédne ke způsobu spáchání přestupku, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán, překročí tím zákonem stanovené meze správního uvážení s důsledkem nezákonnosti takového rozhodnutí podle § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Pokud se krajský soud s takovým postupem správního orgánu ztotožní, jde o nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem.“
NSS č.j. 5 A154/2002-51 ze dne 31.3.2004:
„Institut správního uvážení … vyžaduje, aby z odůvodnění rozhodnutí bylo jasně patrno, k jakému účastníku řízení a k porušení kterého ustanovení zákona se jednotlivé odůvodnění vztahuje, a aby všechna v demonstrativním výčtu uvedená kritéria pro uložení sankce konkrétnímu účastníku řízení byla výslovně zmíněna a dostatečně odůvodněna. Dále musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, která další, v demonstrativním výčtu výslovně neuvedená kritéria byla vzata v úvahu.“
-
DOBRÝ DEN MÁM DOTAZ
magistrát hl.města.mi řeší za několik parkovaček atd. Je možné požádat o sloučení všech přestupků. MYSLÍM ŽE ANO..??
-
Velice děkuji za rady během celého řízení.
Minulý týden jsem se odvolal ke kraji proti Rozhodnutí, součástí toho bylo i poukázání na materiální aspekt.
Jen pro připomenutí o co šlo - místo 4sec žluté měli na semaforu nastavené 3 sec při 70km/h, takže řidiči projížděli na červenou, protože nestihli dobrzdit.
Firma, která semafory má na starosti ještě napsala, že má povolení úřadu k opravě, takže předpokládám, že je to již opraveno. Takže ještě pošlu na úřad žádost o informaci, jak to vyřešili. V podstatě měli 2 možnosti - buď protáhnout interval na 4 sec, nebo možná bezpečnější řešení - odstranit značku zvyšující rychlost na 70km/h, takže by tam platila 50km/h a 3sec interval by byl OK.
V této souvislosti jsem při psaní odvolání začal mít drobné pochyby:
- nikde nezmiňují, že by tam byla rychlost povolena na 70km/h
- dokonce mě obvinili, že jsem podle §18 ZoSP odst. 4 překročil v obci nejvyšší povolenou rychlost 50km/h. o 70km/h nikde ani zmínka. Samozřejmě jsem jim to v odvolání omlátil o hlavu, ale jediný zápis o 70km/h je z ústního jednání, kde jsem to několikrát zmínil (je to černé na bílém) a žádné výhrady k tomu nebyly.
Tak přemýšlím, jestli s tou 50km/h to někam směřují, nebo jestli se jedná z jejich strany o omyl a jen to kopírovali z jiné křižovatky (je tam ještě podobná s 50km/h, kde také hlídají průjezd na červenou).
Značku se 70km/h mám samozřejmě několikrát vyfocenou a mám natočená ještě 2 videa příjezdu ke křižovatce kde značka je vidět, ale kdyby došlo na tvrdý, jestli by to případný soud bral jako důkaz...
Co v této souvislosti můžu udělat, mám shánět další důkazy, že tam ta 70km/h byla? Nevím jaký je současný stav, mám to tam cca 100km a to samé zpět ..., na druhou stranu ale chci mít alespoň 1 krok dopředu promyšlený co dál.
-
Tak přemýšlím, jestli s tou 50km/h to někam směřují, nebo jestli se jedná z jejich strany o omyl a jen to kopírovali z jiné křižovatky (je tam ještě podobná s 50km/h, kde také hlídají průjezd na červenou).
Značku se 70km/h mám samozřejmě několikrát vyfocenou a mám natočená ještě 2 videa příjezdu ke křižovatce kde značka je vidět, ale kdyby došlo na tvrdý, jestli by to případný soud bral jako důkaz...
Řekl bych, že jde o jejich nepozornost. U soudu by šlo spíš o to, co by měla protistrana, ale nemyslím, že by dokázali rozbít fotku + video + svědky + nerozporované prohlášení v ústním.
-
První malá výhra:
Žádal jsem po úřadu kompletní spis podle InfZ (zákon 106/1999), úřad nevyhověl a oháněl se tím, že jsem "účastníkem řízení" a podle §38 správního řádu mám právo do spisu nahlížet, ale právo na informace podle InfZ nelze aplikovat..
Odvolal jsem se ke kraji a kraj rozhodnutí úřadu "ruší a věc vrací zpět k novému projednání", přičemž
"Odvolací orgán očekává, že povinný subjekt žádost s ohledem na uvedené skutečnosti v režimu InfZ vyřídí"
Zatím to trvalo bez 5 dnů 2 měsíce od podání žádosti.
Ještě poděkování pro jkraus222 za muster žádosti
-
První malá výhra:
Žádal jsem po úřadu kompletní spis podle InfZ (zákon 106/1999), úřad nevyhověl a oháněl se tím, že jsem "účastníkem řízení" a podle §38 správního řádu mám právo do spisu nahlížet, ale právo na informace podle InfZ nelze aplikovat..
Odvolal jsem se ke kraji a kraj rozhodnutí úřadu "ruší a věc vrací zpět k novému projednání", přičemž
"Odvolací orgán očekává, že povinný subjekt žádost s ohledem na uvedené skutečnosti v režimu InfZ vyřídí"
Zatím to trvalo bez 5 dnů 2 měsíce od podání žádosti.
Ještě poděkování pro jkraus222 za muster žádosti
Ještě není vyhráno (http://ludekmadera.cz/d/130730-rozhodnuti-mv.pdf).
-
To je ale úplně jiná situace. Zlínský kraj informaci poskytnout prostě odmítá. Zde úřad uznává, že právo nahlížet do spisu (a s tím spojené právo na kopii spisu) žadatel má, jen tvrdí, že ne podle InfZ, ale podle SprŘ. Těžko by mohl nerespektovat rozhodnutí nadřízeného orgánu a kopii spisu neposkytnout, když zároveň uznává, že žadatel na ni má nárok ;)
-
Žadatel na informaci nárok má, ale v přestupkových případech, na něž se vztahuje § 38 správního řádu, nelze postupovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. S názorem nadřízeného orgánu se neztotožňujeme. Něco takového mi už párkrát přišlo.
-
Tak to je docela drzost. Ono totiž nejde jen o názor nadřízeného orgánu, ale o ustálenou judikaturu.
-
Včera mi od úřadu přišlo "OPRAVNÉ USNESENÍ"
Týká se toho, že v ROZHODNUTÍ úřad tvrdil, že jsem před semaforem (který jsem projel na červenou) překročil rychlost 50km/h, přitom tam je ale povoleno 70km/h. Evidentně to okopírovali z jiného přestupku. Na nesmyslnost tohoto tvrzení jsem poukazoval v odvolání ke Krajskému úřadu.
V USNESENÍ se píše:
".. orgán rozhodl na žádost účastníka z moci úřední takto: ... "překročil v obci nejvyšší povolenou rychlost 50km/h, ve smyslu ustanovení §18 odst. 4 ZoSP" po opravě se tato věta vypouští".
Chci se proti tomu odvolat, aby to tam bylo i v dalším řízení.
Koho myslí tím účastníkem?
Jestli mě, tak já jsem o žádnou opravu nežádal. Naopak tu větu beru jako důkaz, že se úřad mými upozorněními na špatně nastavený semafor vůbec nezabýval a že argumentují nesmyslnými tvrzeními. Když to vypustí, tak část mého odvolání je nesmyslná.
Nebo je tím účastníkem řízení správní orgán, který tak vlastně rozhodl na svoji vlastní žádost?
Jde o to, že jestli si úřad myslel, že tam je 50km/h, tak by semafor byl nastavený správně a přestupek by přestupkem byl. Ale při 70km/h je semafor nastaven špatně a přestupek by přestupkem být neměl.
A ještě jedna věc:
Ve spisu byla revizní zpráva k semaforu, ale vydaná až více než měsíc po spáchání přestupku. Takže ke dni spáchání přestupku tam žádná platná revizní zpráva nebyla (mám kopii té pozdější neplatné). Na to jsem v odvolání poukázal. Teď mi poslali revizní zprávu, která je ke dni přestupku platná, přišel ale jenom papír a v dopise o tom ani zmínka. Můžou takhle doplňovat spis?
-
Jelikož už vydali rozhodnutí, proti kterému jste se odvolal, můžou si nějaké opravné usnesení leda strčit do prdele. Vydáním rozhodnutí prvoinstanční řízení končí a už v té věci nemůžou nic dělat - tato "oprava" se ostatně v již vydaném rozhodnutí nemůže nijak odrazit. Není to poprvé, co úřad až na základě odvolání zjišťuje, že něco posral a snaží se ještě dělat nějaké kroky a "napravovat to", ale to má smůlu.
Účastník jste pochopitelně Vy, tam žádný jiný účastník není.
Můžete to buď nechat plavat nebo sepsat "doplnění odvolání" a omlátit jim to ještě o hlavu :)
-
Já bych možná spíš podal stížnost, že mě obtěžují nesmyslnými písemnostmi s podivným obsahem.
-
Takže jestli to dobře chápu, v okamžiku, kdy jsem se odvolal, už žádné opravné usnesení vydat nemůžou.
Argumentují §70 správního řádu, tam, ani nikde jinde ve správním řádu jsem se o tom nedočet.
Předpokládám, že to je nějaké obecné pravidlo právní řádu.
Kde se o tom píše, abych jim to omlátil o hlavu i s příslušným paragrafem?
Díky.
-
Podle § 70 SprŘ mohou opravovat "zřejmé nesprávnosti" - to je např. chyba ve jméně nebo adrese, chybné číslo jednací apod. Nemohou samozřejmě měnit výrokovou část rozhodnutí ani odůvodnění, což tímto činí. Takže se odvolejte, použijte tuto argumentaci (nejedná se o opravu "zřejmé nesprávnosti") plus to, co jste popsal níže.
-
topten:
Hezký pokus, ale ta "oprava" rozhodnutí bude nezákonná.
§70 SŘ by mohli použít na opravu něčeho, co je zjevná chyba a správné znění je zřejmé ze zbytku rozhodnutí. Pravopisné chyby, překlepy, podle judikatury tak jde doplnit i nějaká čistě formální náležitost rozhodnutí. Ale rozhodně není možné tím měnit obsah samotného rozhodnutí.
Z rozsudku NSS 1 Afs 58/2009 - 541:
Institut opravy zřejmých nesprávností v písemném odůvodnění rozhodnutí podle § 70 správního řádu lze aplikovat pouze na zjevné omyly ohledně údajů, které jsou však dostatečně podloženy zjištěními
prokazujícími jejich správné znění. S odkazem na toto ustanovení nelze naopak měnit vlastní skutková zjištění či jejich již provedené právní hodnocení, na jejichž základě bylo ve věci
rozhodnuto. Není tedy možné, aby se z odkazem na uvedené ustanovení měnil obsah rozhodnutí. Takový postup by nasvědčoval libovůli rozhodování správního orgánu a byl by
jednoznačně v rozporu s principem právní jistoty (obdobně viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. II. ÚS 237/02, N 38/29 SbNU 327). Tento institut tak umožňuje
jen odstraňování chyb, kterých se dopustil správní orgán ve vydaných rozhodnutích, tedy opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných čísel, ale také opravy početních chyb.
Další perla je vyjádření: "orgán rozhodl na žádost účastníka z moci úřední takto".
To je blbost. Orgán nemůže rozhodnout na žádost z moci úřední, to se navzájem vylučuje.
V čem bych to rozporoval:
1) Rozhodnutí padlo "na žádost účastníka", přestože účastník žádnou žádost nepodával.
2) Věta "orgán rozhodl na žádost účastníka z moci úřední takto" si protiřečí.
3) Odstranění výroku o překročení povolené rychlosti není možné považovat za opravu zřejmé nesprávnosti. Naopak jde o velmi podstatnou součást obsahu rozhodnutí s velkým vlivem na rozhodnutí jako takové.
4) Podle NSS 1 Afs 58/2009 - 541 a II. ÚS 237/02 opravami zřejmých nesprávností podle §70 SŘ není možné měnit vlastní skutková zjištění či jejich již provedené právní hodnocení.
-
Mám krátký dotaz:
Před 2 měsíci jsem podal žádost o zaslání spisu podle InfZ. Úřad to odmítl poslat, tak jsem se odvolal na kraj, a kraj rozhodl, že "Odvolací orgán očekává, že povinný subjekt žádost s ohledem na uvedené skutečnosti v režimu InfZ vyřídí", tedy jestli to dobře chápu, úřad mi spis má poslat.
Rozhodnutí z kraje jsem dostal 16.5.2014, tedy před necelým měsícem, ale od úřadu zatím nic nepřišlo. Předpokládám, že úřad to dostal cca ten samý den. Jak dlouho má v tomto případě úřad na poslání, a co mám dělat, když to úřad v termínu nepošle? Mám si stěžovat na kraji? Nebo soud?
Děkuji
A ještě dovětek - na každé odvolání které teď napíšu mi úřad posílá dopis, že to postoupil na kraj, což u odvolání ve věci InfZ nebylo. Naposledy to bylo v odvolání proti opravnému usnesení. Přijde mi to trochu zbytečné..
-
prekluze je taky pěkná věc, pokud to chceš řešit můžeš podat na úřad stížnost pro nečinnost
-
Zdravím po delší době.
Včera jsem se pravděpodobně dostal do prekluze (rok od spáchání přestupku), protože Městský úřad (MÚ) ani kraj, se od mého odvolání ke kraji již neozval.
Vzhledem k tomu, že jsem přesvědčený, že MÚ v uvedeném případě vybírá pokuty nezákonně, a nechci to celé hodit do kanálu, tak mám pár dotazů jak dál pokračovat. V podstatě jsem byl od začátku rozhodnutý, že v případě, že se prokáže, že mají semafor špatně nastavený, budu se to snažit dotáhnout do konce, tedy minimálně aby to opravili + aby MÚ byl nějak postižený.
Nejdřív ve stručnosti připomenutí o co šlo:
Vyfotili mě (automat), jak jsem těsně projel na červenou. Délka žluté na semaforu je nastavena na 3sec, ale vzhledem k tomu, že je v místě povolena rychlost 70km/h, podle všeho by měla být délka žluté 4 sec. Tak to je na jiných semaforech kde je 70km/h, vychází to i z legislativy, i když ne úplně doslova, a potvrdil mi to i technik, který má ten semafor na starosti, kdy mi výslovně napsal, že "na 70km/h je potřeba použít 4sec, a že má souhlas úřadu k úpravě". Ten souhlas má již více jak půl roku. Minulý týden jsem po dlouhé době jel kolem, tak jsem si pořídil dokumentaci - žlutá je stále 3 sec, stále tam jsou kamery a MÚ pravděpodobně stále vybírá pokuty za projetí na červenou - podle mě nezákonně.
Ke kraji jsem se odvolal začátkem června, MÚ mi ještě napsal, že odvolání ke kraji zaslal, ale od té doby (bez pár dnů 5 měsíců), se nic nestalo.
Dotazy:
1) Jak poznám že je řízení opravdu ukončeno? Byl jsem cca 3 týdny v kuse pryč, tak teoreticky dopis pošta nemusela doručit a mohl se i ztratit. Mám napsat nějakou žádost jak to vyřešili? Nerad bych aby u mě jednou zazvonil exekutor.
2) Kraj na moje odvolání vůbec nereagoval, přitom na to měl cca 5 měsíců. Mají nějaký termín do kdy musí reagovat? Můžu na ně podat stížnost a kam? Na ministerstvo dopravy? Mám podezření, že MÚ odvolání na kraj vůbec neposlal, tak by to mohlo být o to zajímavější...
3) Délku žluté mají pořád 3sec, i když na 99% tam má být 4sec. Jak to řešit, abych to úřadu co nejvíc "osladil"? Podat na ně trestní oznámení? Oznámit to na policii? Obojí? Úřad jsem 2x informoval že to mají špatně. Nejdřív při ústním jednání cca v březnu 2014 a poté písemně při odvolání začátkem června. Úřad doteď žádnou změnu neučinil, takže mi přijde zbytečné na to MÚ znovu upozorňovat. Zřejmě jim stav, kdy kasírují pokuty, vyhovuje.
4) Po MÚ jsem požadoval zaslání spisu, úřad to odmítl, načež jsem se odvolal ke kraji a ten potvrdil, že MÚ má žádost vyřídit. Samozřejmě nic nevyřídil, resp. neposlal, ani mě nijak neinformoval že mi nic nepošle. Uvažoval jsem podat stížnost již dříve, nakonec jsem se rozhodl, že až do prekluze nebudu podnikat žádné kroky. Má smysl podat stížnost a kam? Ke kraji prostřednictvím MÚ?
5) Hrozí mi něco, když budu vůči MÚ dělat problémy?
6) Jak píšu výše chci to dotáhnout do konce, tedy mít papír, že jsem přestupek spáchal nebo ne, a v případě že ne, chci, aby někdo (MÚ) byl hnán k odpovědnosti. Mohl jsem samozřejmě zaplatit odpustek 1000kč, ale do sporu jsem šel s vědomím, že mě to přijde podstatně dráž i když vyhraju (doteď jen přímé náklady minimálně 5tis + spousta času). A samozřejmě, chtěl jsem získat zkušenosti s úřady a s řešením přestupků, což je opravdu velmi cenná zkušenost a již minimálně 1x mi to pomohlo při řešení jiného údajného přestupku (předjíždění na křižovatce na hlavní bez dopravního značení, kdy policajt nakonec rezignoval).
Děkuji.
-
píšu jak se věci dál vyvíjejí:
v polovině listopadu 2014 jsem poslal na dopravní policii oznámení na špatně nastavený semafor + další 2 místa která odporují normám, a současně jsem podal trestní oznámení ke státnímu zastupitelství na městský úřad pro neoprávněné vybíraní pokut.
Policie mi odpověděla, že podle signálního plánu je vše v pořádku, tedy žlutá je 3 sec, tím že signální plán je špatně se vůbec nezabývali, dalšími oznámenými se nezabývali vůbec (v první případě žlutá 2.5sec místo minimálních 3 sec podle normy, a ve druhém případě přechod pro chodce v místě kde je povoleno 70km/h - normy připouštějí přechod pro chodce na maximálně 50km/h, jinak se rychlost musí znížit)
Státní zastupitelství mi odpovědělo, že tam sice je povoleno 70km/h, ale protože za křižovatkou se může jet už jen 50km/h, tak se už ke křižovatce řidič musí blížit 50km/h a délka žluté je pak OK, což se naprostý blábol, protože je spousta podobných křižovatek v obci, kde je za křižovatkou opět povoleno 70km/h a jak já nebohý řidič mám poznat, kde je 50 a kde je 70. Vyhláška hovoří naprosto přesně - zákazové značky ruší křižovatka až na vzdálené hraně křižovatky, v tomto případě tedy můžu křižovatku projet 70 a až při výjezdu z ní musím jet 50.
Včera vnoci jsem po dlouhé době křižovatkou opět projížděl, nakameroval si délku žluté a světe div se - místo původních 3 sec je délka žluté 4sec. Zřejmě se na úřadě někdo chytil za nos a dostal strach, že to skončí u soudu a pro město mastnou pokutou.
Každopádně to budu řešit dál, na město podám opět žalobu, tentokrát ke krajskému státnímu zastupitelství a ty to snad ze stolu už neshodí a další oznámeni bude směrovat k nadřízenému orgánu dopravní policie, která původní oznámení shodila ze stolu.