to hh: Ještě jendou se pokusím formulovat co mne na těch Vašich vyjádřeních nejvíce dráždí a to je zjevná nespravedlnost v posuzování úmyslu. [...]
Uznávám, že tam je průsečík, že v obou případech vychovatel úmyslně navodí potenciálně nebezpečnou situaci. Rozdíl je v tom, že v případě těch výchovných automanévrů nad tím on osobně zcela ztrácí kontrolu, tedy donutí své okolí zahrát si ruskou ruletu. Další rozdíl je právě i v tom úmyslu. U vychovávání namířenou zbraní patrně jde o vyvolání nějakých pocitů ve vychovávaném a možná i v sobě, v tomto (jistě zavrženíhodném) mixu myšlenek pachatele není ale nijak přítomna možnost, že by se to zvrtlo stejně jako v Přerově. U myškařů mi skutečný úmysl do značné míry uniká, ale je-li to tedy tak, že cílem je někoho
donutit vyřešit nebezpečnou situaci, tak i když předpokládám, že se mu ji podaří vyřešit úspěšně, tak už tím, že jsem do svého cíle vyvolané nebezpečí částečně zahrnul, odpovídám za případný poruchový stav ve formě úmyslu, byť nepřímého. Odlišná situace by byla při absenci onoho nebezpečí, např. pokud by ten řidič-vychovatel vychovával relativně bezpečným předjetím a pak donucením k pomalé jízdě (ovšem nikoliv prudkým vybržděním).
Dále mne doslova pobouřilo Vaše tvrzení že si dovedete představit legitmní strašení přiložením zbraně k hlavě již zpacifikovaného pachatele.
OK, nahraďte legitimní za racionální. A netvrdil jsem to o přikládání zbraně k temeni zpacifikovaného pachatele, ale o hrozbě zbraní obecně. Bylo-li to v kontextu pochopeno tak, že bych tím snad legitimizoval celkové jednání pana F., tak se omlouvám za vyvolané pobouření.
To pardón, ale přikládat nabitou pistoli k hlavě by neměl nikdy nikdo a nikomu a jestli Vám to přijde legitimní...no pak tedy sorry.
Nikdy neříkej nikdy! Pokud pan „Nikomu“ bude držet prst nad ovládáním rozbušky, tak mu pistoli k hlavě klidně přiložím a přijde mi to zcela legitimní.
No a co se týče souzení podle úmyslu, nevím ale v praktickém životě na mne z mnoha kauz čiší buď na jednu stranu vychcané zbavení se odpovědnosti díky "nemožnosti" prokázat úmysl, nebo naopak účelové prokázání úmyslu tam kde prostě tutově nebyl ale je potřeby "udělat" pachatele.
Ano, ale to bohužel narážíme na to, že souzení či obecně rozhodování sporů není exaktní věda. Já bych vůbec nebyl proti, kdyby někdo vymyslel něco jednoduššího, předvídatelnějšího, lépe objektivizovatelného atp., než je dovozování vnitřních pohnutek pachatele z vnějších projevů jeho vůle. Do té doby se budeme muset smířit s tím, co tu máme.
Autor
Téma: Zedník střelil mladíka před barem do hlavy, dostal dva roky (Přečteno 26161 krát)