ke sčítání rychlostí - Nikdy jsem o tom neslyšel, ale pokud se to skutečně děje, tak na odhad mechanismu nemusím být profesorem přes mikrovlny. Je-li rychlost pomalejšího auta v a radar ukáže 3v, tak evidentně chytil signál, který odpovídá příslušnému dopplerovskému posunu, asi z násobné reflexe (3v by vycházelo např. z odrazu od rychlejšího auta na pomalejší a pak stejnou trasou zpět, tedy ve skutečnosti to pak neměří součet, ale 2 x rychlejší minus pomalejší, tedy 2 * 2v - v = 3v). A dále opět spekuluji, ale důvod, proč to (prý) funguje právě když rychlost jednoho je dvojnásobkem druhé bude asi nějak souviset s konkrétním technickým řešením toho, jak je odražený signál přijímán a vyhodnocen, radar samozřejmě uvidí i přímý odraz od obou vozidel, což by v obecném případě vedlo nejspíš k tomu, že neukáže nic, protože tam těch frekvencí má nějak moc. Jde-li ale o přesné násobky, asi jsou z nějakého důvodu pro ten algoritmus neviditelné.
Pokud to ale pozorujete jen na infocedulích, mám pro vás překvapení. Tyhle krámy ukazují náhodná čísla (patrně právě z všemožných reflexí) v reálném provozu běžně, i v mnohem méně specifických situacích, než kterou popisujete. I když v obecné rovině souhlasím, že měření rychlosti radarem je do značné míry duchařina, oblbout takto skutečný RAMER nebude zas tak jednoduché. I kdyby opravdu něco změřil (tedy nepoznal čistě z přijatého signálu, že tam je něco blbě), bude mít na fotce ta míjející se vozidla, případně jedno z nich v nějaké neobvyklé poloze vůči svazku.
Budu-li vám věřit, že ten jev skutečně nastává, jak si představujete, že by to mohlo být použitelné pro rozporování měření RAMERem v obecném případě?
ad chybi nějaký závěr: nechybí, uřady a orgánové reagují na namitky důkazy připomínky tak, že nereagují ,a to z jednoduchého důvodu, že předpokladají,že kvulivá pár stovkám, nebo nějaké tisicovce se nikdo soudit nebude
Pokud jste zatím dostal jen výzvu, tak se není o co soudit. Výzva není rozhodnutí (ve formálním ani materiálním smyslu), dokonce ani obvinění, nezahajuje žádné řízení. Výzva dává jen právo zaplatit určenou částku, což následně vede k tomu, že se úřad věcí přestane zabývat. Nehodláte-li výzvu zaplatit, nemusí vás vůbec trápit, že v ní jsou nějaké chyby. Je přitom úplně jedno, jaký je důvod, proč to nechcete platit, zda to neděláte z principu, nebo jste přesvědčený, že skutek, kterého se výzva týká, nebyl přestupkem, nebo že to nebude úřad schopen v řízení prokázat, nebo si myslíte, že samotný fakt, že je ve výzvě nějaká chyba, může přinést zásadní výhodu v případném budoucím řízení, ve všech těchto případech zkrátka nezaplatíte, a proti výzvě jako takové nemusíte nic dalšího podnikat. Tedy pokud trpíte nějakou obsesí z toho, že ve výzvě jsou chyby, tak klidně můžete úřad bombardovat stížnostmi, na které dost možná bude úřad z vysoka kašlat - ale i kdyby nekašlal, nedává to smysl. Předpokládejme hypoteticky, že skutečně na základě nějakých stížností či neformálních podnětů dosáhnete toho, že úřad opraví vše, co se vám tam nelíbí, tedy že místo
povolenou napíše
nejvyšší dovolenou, vyhne se použití slovesa
překročit, jiným způsobem tak, aby vám to vyhovovalo, popíše časoprostorový segment, ve kterém se měl skutek odehrát. A aby vám udělal radost, tak do poučení připíše i to, že kondenzátor nevede proud. Podstata ale zůstane, vozidlo xy bylo kdesi změřeno a provozovateli, můžeš zaplatit výpalné, nebo třeba taky můžeš udat řidiče. Jak pak hodláte reagovat na tu opravenou výzvu? Pokud zaplacením, tak všechno předtím byla ztráta času, to jste klidně mohl zaplatit rovnou tu původní. Pokud nezaplacením, tak jste rovněž mohl nezaplatit rovnou tu původní a navíc neupozorňovat úřad předčasně na chyby (pokud věříte, že jsou tak závažné, že by mohly vést k nezákonnosti procesu a následného rozhodnutí, pokud se jich bude úřad držet).
