Bohužel, jako vše v tomto absurdistánu, to skončí žalobou a otázkou jest koho, kam a jak žalovat. Případnou spolupráci uvítám
Spolupráci jsem už myslím poskytnul dostatečně, ale trváte-li na odpovědi i na poslední otázku, tak nikoho, nikam a nijak, nechcete-li jen nést zbytečné náklady, taková žaloba by byla naprosto bez naděje na úspěch.
Ryze hypoteticky. Nesprávný úřední postup MP je výkonem veřejné moci. Nároky se tedy nebudou řídit obecnou úpravou v OZ, ale zákonem 82/1998 Sb. (OdpŠk). Vzhledem k tomu, že MP je ogánem zřizující obce, vzniká otázka, zda jde o výkon samostatné či přenesené působnosti, protože pokud by strážník o něčem rozhodoval v přenesené působnosti, pasivně legitimovaným subjektem by byl stát (resp. jeho organizační složka určená dle § 6 OdpŠk), nikoliv obec, v případě podezření z přestupku dle ZPPK patrně Ministerstvo dopravy. Otázka je sporná a argumenty jsou pro oba názory, pokud by někdo opravdu toužil věc bez ohledu na náklady dotáhnout do konce, bylo by asi třeba zažalovat jak ČR - MD (po předběžném projednání nároku dle § 14 OdpŠk), tak obec.
Pro odpovědnost obce svědčí: Dle OZř, není-li řečeno výslovně, že jde o přenesenou působnost, jde o samostatnou působnost. Samotné zřízení MP je rozhodnutím v samostatné působnosti. K nesprávnému postupu mělo dojít při zjištění a oznamování přestupku. PřesZ sice stanoví, že působnost svěřená orgánům obcí je přenesená, ale v něm není MP žádná působnost ani ohledně projednání přestupků dle ZPPK, ani ohledně oznamování přestupků obecně. Samotný ZPPK svěřuje MP působnost k projednání některých přestupků příkazem na místě, ale nestanoví, že jde o přenesenou působnost (naopak z § 128a ZPPK lze
a contrario usuzovat, že to zákonodárce ani určit nechtěl). Oznamování přestupků MP pak ZPPK neřeší vůbec. V neposlední řadě § 24 zákona o obecní policii odpovědnost obce stanoví explicitně.
Pro odpovědnost státu: Projednávání přestupků je v celé své šíři působností státu, § 103 platí kdykoliv je orgánu obce svěřena působnost týkající se přestupků (tj. skladebně je odst. 1 třeba číst
působnost podle tohoto zákona, tj. týkající se přestupků, nikoliv
stanovená podle tohoto zákona, tedy dopadající jen na pravomoci přímo v PřesZ a ne např. v ZPPK). Ze stejného důvodu to dopadá i na prověřování, oznamování atp. (i když zrovna oznamování přestupku MP představuje mezeru v platné úpravě). Tento názor má slabší oporu v doslovném znění aktuálních předpisů, ale pravděpodobně by se přesto prosadil, představa, že by jakýkoliv aspekt projednávání přestupku byl samostatnou působností obce, je šílená (od toho není daleko k stanovení lokálních trestních kodexů místními vyhláškami).
I když uspokojivě vyřešíte otázku pasivní legitimace nebo si to zažalujete dvojmo, pořád je tu problém, kde je hranice mezi podezřením, které se nakonec ukáže nebýt přestupkem, a skutkem, který při řádném výkonu pravomoci MP nesmí označit ani za podezření. Vaše konstrukce odporuje smyslu právní úpravy, pokud by musela MP každé podezření nejdřív samostatně podrobně vyšetřit, aby zjistila, zda vůbec může jít o přestupek, nebyl by důvod tuto působnost svěřit úřadu, mohla by MP rovnou vést i plnotučné řízení.