Prekluzí přestupku máte pokoj jen od přestupku, abyste se zbavil i sprdele, tak musí SO buď zaspat a zapomenout formálně odložit prověřovaný přestupek podle § 66(3)(g) PřesZ před promlčením odpovědnosti za něj (a vy mu následně nesmíte dovolit to provést zpětně, např. prostřednictvím přepadového nahlížení den po prekluzi), nebo v případě, že s někým přestupkové řízení zahájil, tak ho nechat běžet ideálně až do prekluze (zde opravdu stačilo jen blanketní odvolání proti zastavení a byl by klid), případně cílit na jiný konec, než § 76(1)(c) PřesZ.
K věci. Do příkazu samozřejmě odpor. Pak bych pro formu některé námitky (zejména ty slabší) nadhodil ještě před rozhodnutím SO1 (kraj na to nejspíš neskočí, ale SO1 by mohl, minimálně ho to trochu zdrží a znejistí). No a skutečnou munici vytáhnout v odvolání.
Pokud jde o odpustkovou výzvu dle § 125h - vámi dohledaný judikát klidně použijte. Zdá se, že na ty chybějící odpustky mají na KS HK patent, ten Pardubický případ totiž začal skoro stejně (KS HK-Pardubice 52 A 15/2014-34 ze dne 30. 7. 2014), nicméně KÚ uspěl s kasací, kde se řešilo, jestli byl řidič znám. Výsledek je NSS 1 As 131/2014-45 ze dne 26. 11. 2014. Váš případ je opět na hraně, protože NSS rozebírá § 125h(1)(b) na dvě půlky, přičemž část totožnost je známa se vás netýká (museli by vás třeba přímo zastavit nebo vidět, jak řídíte), tu druhou část pak vykládají tak, že to znamená existenci indicií důvodně nasvědčujících tomu, že vozidlo řídila určitá osoba. V řešeném případě se řidič na plnou hubu k řízení před MP přihlásil, sice to pak v přestupkovém popřel, ale to nic nemění na tom, že důvodnou indicii vyrobil. Váš případ je v tomto jiný. NSS ale zároveň na jiném místě mudruje, že to dostatečně důvodné podezření by mělo typicky vést nejprve k nabídce blokového řízení, tedy že delikvent nepřijde o možnost vyřešit to „levně“. Vám ti měšťáci nabízeli blok, nebo vzhledem k vašemu popírání řízení na to vůbec nedošlo?
Jak 100hoven je jasné - pokud je dokopete k tomu zrušit rozhodnutí o sprdeli (z jakéhokoliv důvodu), bod pro vás. Ty 3 roky nejsou vůbec beznadějné, jak bude spis postupně boptnat, tak každý další úkon dá orgánu úměrně tomu víc práce. Nicméně to, co naznačoval soud v 30 A 38/2014-45, tedy patrně nutnost řízení zastavit (či snad nechat v nějakém zombie stavu běžet?), dodatečně poslat odpustek a pak si dát další kolo, má dost podstatné vady na kráse. Např. v tom, že to jednou zahájené sprdelní řízení má určité účinky (srov. § 125g(1) ZPPK) a ty jeho zastavením nezmizí. I kdyby SO vymyslely nějaký způsob, jak si dát sprdelní repete, tak pořád by to vrácení do fáze odpustku byla možnost to celé mít levně, případně nasadit Helmuty či podobné taktiky.
Jinak k tomu dodatečnému udání někoho v aktuální fázi - po něm to vymáhat nebudou (minimálně ne hned, viz dále) právě pro § 125g(1) ZPPK, v ten okamžik už je nezajímá řidič, ale jen provozovatel -- navzdory tomu, jak příšerná konstrukce celý sprdel je, tady měl ještě legislativec, kterého donutili to politické zadání napsat do paragrafového znění, zbytky soudnosti, a vyloučil možnost zároveň postihnout provozovatele i řidiče. IMHO by to mělo fungovat absolutně - jednou zahájený sprdel vylučuje odpovědnost za přestupek, tedy ani nemá smysl se vracet do předsprdelní fáze a dodatečně po někom pátrat, odpustkovat či dělat jiné opičárny - tedy byl-li sprdel zahájen, aniž by k tomu byly podmínky, nelze potrestat nikoho. Ale lze očekávat, že se takový výklad budou SO snažit prolomit a vymyslí nějaký způsob, jak to první zahájení anulovat. No, nechal bych se překvapit.
Kdyby se vám to do nějaké takto procesně zajímavé fáze dostalo, tak se klidně ozvěte přes SZ, domluvíme se pak konkrétně, co s tím dál.