Nebudu-li řešit taktiku a vedlejší cíle (např. zmást/zaměstnat orgán), ale platným právem předvídaný postup, tvrdím o daňové exekuci toto:
* pokud titul vůbec nikdy nebyl pravomocný (např. nedoručení do DS, řádně a včas podaný, ale z nějakého důvodu SO ignorovaný řádný opravný prostředek), je třeba navrhovat zastavení (ne odklad)
* pokud titul sice byl vykonatelný, ale následně byl zrušen, je třeba navrhovat zastavení (ne odklad)
Odklad dává perfektní smysl třeba ve výše řešené situaci (o titulu probíhá přezkumné řízení a je pravděpodobné, že bude zrušen - přičemž nakolik to je pravděpodobné musí správce daně posoudit, ale pokud je jako zde již titul nepravomocně zrušen, je takové posouzení vcelku jednoznačné). Odklad ve vztahu k jinému řízení (jehož výsledek nemá přímý, konstitutivní vliv na titul, ale řeší se v něm nějaká relevantní předběžná otázka) už není tak jednoznačný, proto jsem psal, že je to hraniční. Souvisí to s tím, že postupnou novelizací DŘ způsobil zákonodárce takový bordel ohledně možností soudní kontroly daňové exekuce, že se v tom nevyzná nejen příslovečné prase, ale ani samotný NSS, jehož jednotlivé senáty jsou schopné se o povahu jednotlivých institutů solidně poštěkat (viz např. 1 Afs 271/2016-53).
Vezmeme-li modelově třeba spor o odpor (byl vydán příkaz, obviněný něco, co by mohlo být odporem, podal, ale SO vidí nějaký problém). SO si tedy myslí, že příkaz je pravomocný a vykonatelný a po nějakém čase zahájí daňovou exekuci, vydá exekuční příkaz. Klíčovou předběžnou otázku (o právní moci příkazu a účincích sporného odporu, označme ji třeba jako otázku X) si tedy musel vyřešit před vydáním exekučního příkazu. No a teď začíná ten bordel. Proti exekučnímu příkazu lze přímo podat správní žalobu. Paralelně lze podat námitky dle § 159 DŘ (což je jakýsi kvaziopravný prostředek - bez suspenzivního a devolutivního účinku, ovšem plně dispozitivní a nárokový). Proti rozhodnutí o námitkách lze taky podat správní žalobu. Paralelně lze navrhovat zastavení exekuce. Do rozhodnutí, kterým je návrh na zastavení zamítnut, lze taky podat správní žalobu. No a konečně nezávisle na exekučním řízení lze podat nejdřív žádost o opatření proti nečinnosti nalézacího orgánu a následně nečinnostní žalobu. Jestli správně počítám, jde o plných 7 (slovy sedm) různých řízení, kde se bude znovu posuzovat předběžná otázka X. Kdybychom počítali i kasační stížnosti, tak ještě plus 4.
Z tohoto bordelu může vzniknout nespočet situací (podle toho, jak různé orgány tutéž otázku posoudí, a v jakém pořadí), a v některých z nich může dávat smysl i odklad, i když striktně vzato by k tomu nemělo dojít (podle řešení X je buď exekuce zcela v pořádku, nebo od počátku nezákonná a musí být zastavena).