Procesně mají smysl 2 úkony - 1) požádat podle § 24(2) SprŘ o určení doručení ke dni faktického převzetí dopisu (primárně kvůli dočasné nepřítomnosti, a jen podpůrně kvůli matoucímu IČO) a 2) požádat dle § 41(2) SprŘ o navrácení v předešlý stav (prominutí zmeškání úkonu).
Jde opravdu o 2 různé žádosti (srov. KS v Plzni č. j. 17 A 29/2013-27 ze 19. 6. 2013, to SO vždy rovnou cituju, aby neměli cukání to „podle skutečného obsahu“ posoudit jako jednu žádost), které se ale částečně překrývají. Jednak z hlediska funkce (k uznání odporu stačí vyhovění libovolné z nich) i z hlediska procesního (§ 24 odkazuje na podmínky § 41). Podat má smysl obě, překryv není 100% a má to i psychologický efekt - než sepisovat 2 různá zamítavá usnesení s odůvodněním, kde do každého zvlášť jde odvolání, je pro úředníka jednodušší vyhovět, dává-li meritorně žádost aspoň trochu smysl.
V § 41 se mj. píše, že s podáním má být spojen zmeškaný úkon. To se IMHO týká jen té žádosti přímo podle § 41, nikoliv té podle § 24 (tam jde o samotné doručení, nemusí to nutně být navázáno na nějaký úkon), a i ve vztahu k té podle § 41 by mi přišlo nesmyslně formalistické zamítnout ji jen proto, že úkon už byl učiněn předchozím podáním. Každopádně není důvod to riskovat, dal bych do jednoho podání obě žádosti i odpor (včetně upozornění, že byl již podán a nyní jej opakujete výhradně z důvodu, že vám to ukládá § 41(2) SprŘ).
Věcně půjde především o nepřítomnost, IČO lze zmínit, ale v tom nevidím takový potenciál (leda to svést na účetního, že to předal pozdě). Pozor, vše je potřeba prokázat, nejen tvrdit, takže k dovolené ideálně nějaké doklady (smlouvu, letenky atp.), k označením IČO ten dopis či obálku, případně navrhnout svědky (dceru, účetního - pravděpodobnost že skutečně dojde k výslechu je minimální, ale i návrhem důkazu je plněna povinnost okolnosti prokazovat).
Jinak je-li nepřítomnost prokazatelná a dočasná, tak by tomu úřad vyhovět měl, obvykle nebývá problém. Kdyby byl, šance u KÚ jsou velké.