30kmhcz

To wit.cz:
Máte pravdu, za mlada jsem též tak uvažovala a co jsem se nabojovala... mohla bych vyprávět. Teď už s energií šetřím. Víte, ono nikdy nemůžete mít ve všem dostatek zkušeností, život Vás vždycky dokáže překvapit tam, kde to nejméně očekáváte.
Můj současný pohled na to, jak se vypořádat s tím, co se mi děje, asi nejlépe vystihuje toto "moudro":
"Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil“.
To ale nic nemění na tom, že Vás, všechny bojovníky za lidská práva na silnicích, obdivuji a držím Vám palce, abyste vše ustáli a vyhráli. Jen tak dál!
Určitě se sem do diskuzí budu často vracet i po tomto "prohraném" případě - baví mne to, jsem váš obrovský sympatizant a cítím se tu dobře.

Tak vážení game is over. Dnes donesl pošťák obálku s červeným pruhem, Zahájení správního řízení o přestupku a předvolání obviněného k ústnímu jednání. Bylo zde uvedeno "důvodné podezření o spáchání přestupku" podle §125c odst. 1 písm. f) bod 4 a § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Tedy jen ta rychlost, o alkoholu ani zmínka.
Manžel se rozhodl zajít si hned na úřad pro kopii spisu. Jaksi se to tam pak seběhlo tak, že na místě zaplatil 1000 Kč (bloková pokuta), neměl nervy na další popotahovačky a chtěl už mít klid, zvláště po mých přednáškách co a jak by se dalo popřípadě řešit. No, dala jsem tomu pár dní studia a nelituji toho, může se to v budoucnu hodit. Čert nikdy nespí.
Pro zajímavost a studijní účely zde přikládám kopii "Protokolu o ústním projednání přestupku", jak to dnes na úřadě proběhlo.
Zároveň všem zde děkuji za podporu a povzbuzení. Jste skvělí a moc si toho cením.

Moc díky za podporu všem, vidím, že moc dobře chápete, jak se člověk po takovém "zážitku" cítí. Ale už jsem se z toho trochu vyspala, stalo se to v sobotu. Bylo krásné počasí, tak jsme vyrazili na běžky. Když jsme se vraceli (jak naschvál dřív než jsme měli v úmyslu, protože se mi rozpadla bota), vyjížděli jsme z úzké horské cestičky na tu širokou hlavní cestu. Zleva se přibližovalo auto - to byla ta jejich oktávka, jak se pak ukázalo - manžel na to dupnul, aby je neomezil, no a potom jaksi zapomněl zpomalit. Po několika stech metrech říká: "do pr...le, to byli policajti, vystrčili maják, musím zastavit." Ještě kouknul rychle na tachometr, tam měl cca 52 km, říká: "no ale nejedu rychle, mám tam padesátku, jedině předtím, že by..."
Přistoupil k nám nejdřív ten "hodný", zkontroloval řidičák a rovnou řekl, že nás změřili, že jsme jeli 65 km/hod. Manžel začal trochu brblat, "no to je zas dneska den, tohleto, to je děs ..." no a policajt na to:"Tak abych Vám ho ještě víc nekazil, pokud souhlasíte s blokovou pokutou, můžeme to vyřešit na místě za 200 Kč. Máte u sebe peníze?" "No moc toho u sebe nemáme, ale 200 Kč jo". A tak jsme zaplatili. Policajt odešel do auta asi vypisovat bloček - manžel si při přitom všiml, jak si bral z batohu v kufru auta doklady, že v autě radar opravdu měli.
Mezitím druhý policajt přišel k okénku auta s tím, že bude ještě následovat dechová zkouška. Po prvním měření 0,25 promile zřejmě najisto předpokládal, že hodnota bude stoupat, tak začal vysvětlovat, že pokud se bude druhá hodnota po 5 minutách lišit o více než 10%, pojedeme na krev a pak že bude manželovi odebrán ŘP.
Abych pravdu řekla, neměli jsme v tu dobu ani jeden z nás nejmenší tušení, jaké hodnoty nadýchaných promile jsou pro nás dobré či špatné, jen v povědomí strašila děsivá myšlenka o překročení stanovené nulové hranice alkoholu, tedy, že je stejně všechno v háji. Naprosto nás to zaskočilo, no a když pokračoval a mluvil o zákazu řízení 1-2 roky a obrovské pokutě, tak jsme v úžasu hezky vyvalili oči.
Po pěti minutách pak naměřil 0,19 promile a to se zase trochu zarazil on. O krvi už nic neříkal, jen že bude po dalších 5 minutách třetí měření, no a třetí bylo těch 0,21 promile. Prohlásil, že měření odpovídá a tedy ŘP manželovi ponechá, že jsou to celkem nízké hodnoty. Mezi měřeními si ještě vyžádal můj OP, že mne uvede do zápisu jako svědka.
Znovu se objevil první policajt a donesl nám zpátky těch 200 Kč, že prý to teď pošlou naráz ke správnímu jednání. Ještě řekl, že do protokolu uvede, že jsme byli ochotni pokutu za rychlost zaplatit na místě. Manžela se zeptali, zda nepožaduje krevní zkoušku, manžel na to, že nepožaduje a policista co nás měřil k tomu pod fousy zabrumlal něco jakože v tomto případě on také ne. Vše sepsali včetně toho, co už jsem psala výše (i s tím 0,7 l vínem a všemi těmi časy od kdy do kdy manžel pil, kdy jsme vyjeli, že manžel nic nejedl - to tedy nevím proč - manžel samozřejmě ráno snídal, ...), manžel to radši podepsal a neprotestoval, aby si to nakonec ještě nerozmysleli s tím odebráním ŘP a s tou krví. Já sedla za volant místo něj a odjeli jsme jak spráskaní psi domů.
Tož asi tak. Den blbec jak se patří.
Tak samozřejmě to překročení rychlosti se dá nějak strávit, přijdeme sice o peníze, kterých teď fakt moc nemáme, ale co už. S tím alkoholem, pokud by to nevyšlo, by to bylo daleko, daleko horší. Ani nechci domyslet. 
Jakmile něco z úřadu přijde, určitě to tu dám. A pak vám všem budu moc vděčná za radu. Jsem nadšená, že něco takového tady na netu je. Že se najdou lidi jako vy. Jo, on internet je mocná zbraň... Zatím se mějte pěkně a ještě jednou díky!