Líbila se mi dnešní diskuse o definici "fronty". Vždycky jsme si dělali srandu z členů ostrahy v kanc. budovách a nazývali je "řediteli vchodu". Obvykle to byly jinak pracovně nazařaditelné existence, které zevlováním poblíž vchodu tvořily zdání chráněného pracoviště. Sranda ovšem skončila - byla definována nová pracovní pozice - "manažer fronty". Doufám, že tato prac. pozice bude mít svoje zařazení v národní soustavě povolání.
Diskusí nad definicí fronty pak provedli naši čačtí hrdinové, kokoti, banda kreténů (definice na vl. uvážení) při vymýšlení jak ošéfovat provoz lyžařských středisek.
Tedy úkol pro skalní matematiky: lyžařské středisko pojmenované např. Deštné prodá jako obvykle co nejvíce nepřenosných permic. Za standardních okolností by se lyžaři rozprostřeli tak, že cca 10% chlastá, 200 lidí je ve frontě na lanovku a zbytek je na sjezdovce. Návrh výše zmíněných kokotů je max. 50 lidí ve frontě. Tedy se nabízí několik otázek, např.
- co se zbylými 150 lyžaři? Bude se tvořit další "fronta na frontu"? nebo jakási neoficiální fronta? Nebo se bude sedět na sněhu? Nebo to budou skupiny max. po 6 lidech s nějakým pořadníkem?
- jak bude fronta doplňována? Lanovka jede docela rychle - bude se oficiální fronta doplňovat z té neoficiální fronty na frontu. Nebo to někdo pískne píšťalkou a kdo bude rychlejší, ten bude ve frontě?
- varianta: navrhované rozestupy 2m - nevadí, že délka fronty při 200 lidech bude 400m - tj. cca do 1/3 kopce v Deštné? Možná, že ráno po spuštění bude fronta 1000m a bude nutné vyšlapat kopec a zařadit se do fronty...
Já řešení prostě nevymyslel. Ta urputná snaha udělat manuál na všechno je ale obdivuhodná.
V dalším kole bude řešena fronta na pánské hajzlíky na Hl. nádraží....