No, ale právnícká osoba nějaké podoklady třeba přiložila a neuvedla, že nejsou kompletní.
No a? SVJ nemá zákonem uloženu povinnost oznamovat zda přiložené podklady jsou či nejsou "kompletní". Pokud máte jiný názor, prokažte jej.
Vlastník je považován za osobu s rozumem průměrného člověka (§ 4 obč. zák.) a sám se umí rozhodnout, zda přiložené podklady jsou pro něj kompletní či dostačující, a zda jej vůbec zajímají nějaké podklady.
... resp. že jsou další k předložení na vyzvání.
SVJ nemá zákonem uloženu povinnost oznamovat zda existují další podklady k předložení na vyzvání. Pokud máte jiný názor, prokažte jej.
z pozvánky nebylo zřejmé, že nějaké (podklady) jsou, nebo, že by nějaké mohly být alespoň z kontextu programu. .
SVJ nemá zákonem uloženu povinnost uvést v pozvánce zda nějaké podklady jsou, nebo že by nějaké mohly být. Pokud máte jiný názor, prokažte jej.
Z Vašeho výkladu by to značilo, že se každý člen má po obdržení pozvánky vždy dožádat statutárního orgánu, jestli a jaké podklady bude předkládat na shromáždění (případně nad rámec přiloženého) a tyto případně poskytnout k seznámení.
Nic takového jsem nenapsal, ani to z mých vyjádření nelze odvodit výkladem. Prosím odpousťte si nepravdivá tvrzení.
Bez řádné pozvánky a podkladů (byť dodatečně dodaných po vyžádání) se nelze řádně rozhodovat o účasti a její formě/hlasování v zastoupení..
V tom se shodneme. Vlastník jednotky má vždy možnost hlasovat proti, pokud se domnívá že pro kvalifikované rozhodnutí nemá dostatečné podklady. Vlastník není nemyslící schvalovací automat. Ani mu nikdo nedrží pistoli u hlavy při hlasování. Proč se tedy o něj chcete starat, jako by to bylo děcko?
Např. konkrétní případ. Pozvánka (více bodů, k některým i podklady) obsahovala závěrečný bod "Různé".
Bod "Různé" neumožňuje rozhodovat ani hlasovat o ničem. Vyřešeno. Pokud se bude hlasovat o záležitosti neuvedené v pozvánce, existuje možnost takové rozhodnutí napadnout soudně. Judikát uvedl výše pan hh.
Možnost úspěšně napadnout platnost rozhodnutí z důvodu neuvedení bodu v pozvánce je však limitovaná. Může se jednat pouze o nevýznamnou procesní vadu, ke které soud nepřihlédne. Viz usnesení Ústavního soudu I.ÚS 1529/19 ze dne 19. 1. 2021: Namítají-li stěžovatelé, že rozhodnutí shromáždění SVJ bylo přijato procesním postupem rozporným s platnými stanovami, lze jim dát zapravdu. (...) je otazné, zda procesní vada při přijímání rozhodnutí SVJ byla natolik zásadní, aby neposkytnutím ochrany ze strany obecných soudů došlo k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelů. Ústavní soud je toho názoru, že nikoliv. (...) I v případě, že by Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil, nelze mít za to, že by vzhledem k okolnostem případu došlo ke změně právního postavení stěžovatelů. Jediným faktickým důsledkem takového rozhodnutí pro stěžovatele by bylo navyšování nákladů řízení. Z toho důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.
No, ale právnícká osoba nějaké podoklady třeba přiložila a neuvedla, že nejsou kompletní.
No a? SVJ nemá zákonem uloženu povinnost oznamovat zda přiložené podklady jsou či nejsou "kompletní". Pokud máte jiný názor, prokažte jej.
Vlastník je považován za osobu s rozumem průměrného člověka (§ 4 obč. zák.) a sám se umí rozhodnout, zda přiložené podklady jsou pro něj kompletní či dostačující, a zda jej vůbec zajímají nějaké podklady.
... resp. že jsou další k předložení na vyzvání.
SVJ nemá zákonem uloženu povinnost oznamovat zda existují další podklady k předložení na vyzvání. Pokud máte jiný názor, prokažte jej.
z pozvánky nebylo zřejmé, že nějaké (podklady) jsou, nebo, že by nějaké mohly být alespoň z kontextu programu. .
SVJ nemá zákonem uloženu povinnost uvést v pozvánce zda nějaké podklady jsou, nebo že by nějaké mohly být. Pokud máte jiný názor, prokažte jej.
Z Vašeho výkladu by to značilo, že se každý člen má po obdržení pozvánky vždy dožádat statutárního orgánu, jestli a jaké podklady bude předkládat na shromáždění (případně nad rámec přiloženého) a tyto případně poskytnout k seznámení.
Nic takového jsem nenapsal, ani to z mých vyjádření nelze odvodit výkladem. Prosím odpousťte si nepravdivá tvrzení.
Bez řádné pozvánky a podkladů (byť dodatečně dodaných po vyžádání) se nelze řádně rozhodovat o účasti a její formě/hlasování v zastoupení..
V tom se shodneme. Vlastník jednotky má vždy možnost hlasovat proti, pokud se domnívá že pro kvalifikované rozhodnutí nemá dostatečné podklady. Vlastník není nemyslící schvalovací automat. Ani mu nikdo nedrží pistoli u hlavy při hlasování. Proč se tedy o něj chcete starat, jako by to bylo děcko?
Obecně se nepřu v tom, jak přesně to tam je uvedeno, ani netvrdím, že povinnost je zákonem daná. Ono "(2) Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se programu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit." opravdu neříká nic o povinnosti uvádět, jestli existují podklady, jestli to přiložené je vše, nebo ne, ani je automaticky přikládat.
Nicméně, má to být včas a to za situace, kdy nejsou přiloženy podklady. První nejistota je, jestli to nepřipojení se týká programu jako celku, kdy nedostanu vůbec nic k ničemu, nebo jde o jednotlivé body programu. Tedy, pokud nedostanu vůbec nic, tak je podmínka splněna. Pokud ale dostanu z 5ti bodů podklady ke 2, tedy ke 3 ne, je podmínka splněna? Vlastník není jistě nesvéprávný, není potřeba se o něj starat (byť mám za to, že přeceňujete vlastníky, často netuší ani jenom to, že jsou členové "něčeho", že mají obecně nějaká práva a povinnosti, natož cokoliv konkrétní), ale jak má kvalifikovaně řešit ty 3 body programu, ke kterým nic nedostal a to samé pro situaci, že nedostal vůbec nic, nebo dostal ke všemu něco (a neví to, nebo i ví)? Jistě, u některých bodů to může být zřejmé, u některých ne. I u těch, kde to zřejmé je, že by tam nemělo být nic (nebo nic navíc), resp. pokud i ano, tak za předpokladu, že statutární orgán jedná s péčí řádného hospodáře, je schopen tak, jak tvrdil v čestném prohlášení a jak mu ukládá zákon, funkcni vykonávat řádně a loajálně, by to člen mohl vyhodnotit tak, že není potřeba vyžadovat něco navíc a nic nebude dělat. Pokud ale vlastník není nemyslící, je svéprávný, jedná odpovědně, musí brát v potaz, že by i schopný orgán mohl udělat chybu, natož, že by mohl hrát nějakou jinou hru. Co tedy udělá? Prostě si vždy řekne, tedy, i když možná nedostane nic, nebo dostane jenom něco a jenom k něčemu.
Souhlasím, Vy jste opravdu netvrdil toto, ale jaká jiná možnost existuje, aby měl vlastník jistotu, že, i kdyby nic na žádost nedostal a odpovídalo to reálně programu i dle kontextu bodů, tak učinil odpovědný krok (který mu ale zákon taky mám za to neukládá) a pokud by došlo k nesrovnalostem, tak to může podložit? A aby to mohl podložit, tak žádost o podklady podá písemně (obdobně, jako je povinnost uvedena ohledně vyúčtování) a tím se povinnost statutárního orgánu "umožnit včas" ovlivní v neprospěch statutárního orgánu, resp. obecně termínu konání.
Dále k tomu "umožní včas seznámit se". Jak dojde k vyhovění požadavku? Říká to, že jsem povinen si o něco říct? Stačí si říct (jak?) a zbytek je už na statutárním orgánu, aby se postaral, aby poskytnul včas, nebo má vlastník něco dělat? A jaký čas je potřeba pro jak rozsáhlé podklady pro seznámení se? Nebo stačí, že to vlastník obdrží, nebo jenom do toho nahlédne a bez dalšího se to má za seznámení se (jako když se řeší nahlížení do spisu a doručení nahlédnutím)?
Např. konkrétní případ. Pozvánka (více bodů, k některým i podklady) obsahovala závěrečný bod "Různé".
Bod "Různé" neumožňuje rozhodovat ani hlasovat o ničem. Vyřešeno. Pokud se bude hlasovat o záležitosti neuvedené v pozvánce, existuje možnost takové rozhodnutí napadnout soudně. Judikát uvedl výše pan hh.
Možnost úspěšně napadnout platnost rozhodnutí z důvodu neuvedení bodu v pozvánce je však limitovaná. Může se jednat pouze o nevýznamnou procesní vadu, ke které soud nepřihlédne. Viz usnesení Ústavního soudu I.ÚS 1529/19 ze dne 19. 1. 2021: Namítají-li stěžovatelé, že rozhodnutí shromáždění SVJ bylo přijato procesním postupem rozporným s platnými stanovami, lze jim dát zapravdu. (...) je otazné, zda procesní vada při přijímání rozhodnutí SVJ byla natolik zásadní, aby neposkytnutím ochrany ze strany obecných soudů došlo k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelů. Ústavní soud je toho názoru, že nikoliv. (...) I v případě, že by Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil, nelze mít za to, že by vzhledem k okolnostem případu došlo ke změně právního postavení stěžovatelů. Jediným faktickým důsledkem takového rozhodnutí pro stěžovatele by bylo navyšování nákladů řízení. Z toho důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.
Ano, samozřejmě máte obecně pravdu, různé bez hlasovacích bodů neslouží k hlasování (mimo jiné nepřítomní členové nemohli díky tomu pověřit svého zástupce, jak má hlasovat), ale "vyřešeno" to tím není, pokud na to statutární orgán, ani členové a další neberou zřetel (např. že je to záměr, nebo tomu nerozumí a chtějí "jenom žít", je jim to jedno, ...). Pak dle mého hezky navazuje to, co psal následně pan hh (byť ve spojení s původním dotazem), že ta jistota o slepé uličce tam není. Přesně v takových situacích hraje, resp. může hrát roli každá drobnost v případě napadení usnesení (zrovna řeším pár soudních řízení s tímto spojených), nebo celého shromáždění. No a jak tomu předcházet? No dle mého přesně tak, jak Vy sice přímo netvrdíte, ale je to dle mého jediná cesta pro odpovědného vlastníka, tedy vždy se dotázat při jakékoliv nejistotě (ač to není stanoveno zákonem stejně, jako není stanovena povinnost upozorňovat vlastníky na podklady, dodávat je s pozvánkou, ...). Teoreticky lze toto možná zahrnout do stanov, resp. předem připravit pravidla, jak poskytovat podklady, nicméně, jistotu ani pak vlastník nemá.
Dále mám za to, že pro statutární orgán (resp. svolávající) je naopak, pokud jednají, jak se od nich očekává a i v souladu s povinnostmi, vhodné (ano, ne povinné), prostě toto dělat automaticky (pokud nejde o nějaké rozsáhlé papírové podklady, umím si představit, že by třeba automaticky poskytnul to podstatné, tedy např. v rámci projektové dokumentace např. rozpočty a rozsah prací, návratnost a další kalkulace a zbytek je k nahlédnutí, případně bude vše online na portálech pro SVJ). Pokud jsou k dispozici elektronické, nebo jde digitalizovat papír, tak není problém poskytnout vše, naopak je to pro statutární orgán v případě problémů taky k dobru, protože udělal vše, co mohl, ač nemusel a že si někdo bude dodatečně stěžovat (je jedno jak).