30kmhcz
Přestupek (dříve správní delikt) provozovatele (tzv. řešení osoby blízké) => Výzva provozovateli - starší případy => Výzva provozovateli vozidla k uhrazení určené částky (2015) - diskuse => Téma založeno: fafejt 21 Září 2015, 15:26:05
-
Zdravím a prosím o posouzení následujícího postupu.
Přijde mi výzva, že byl mým vozidlem spáchán přestupek na který lze použít SPRDEL.
Poslušně nabonzuji řidiče (ideálně s bydlištěm na obecním úřadu), orgán mu pošle obálku s pruhem, nabonzovaný si ji pochopitelně nevyzvedne, platí pro tyto případy fikce doručení? Pokud ne, je to v pytli, ale pokud ano, má skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o přestupku proti určité osobě a neměl by zahajovat SPRDEL. Je to tak nebo se pletu?
-
Problém je, že se jim ten řidič nepřizná, takže sprdel. Úřady v drtivé většině případů posílají pouze výzvu k podání vysvětlení a když se jim řidič nepřizná, tak nemají proti komu zahájit řízení. Tenhle postup už potvrdilo nezávisle několik odvolacích orgánů.
-
Problém je, že se jim ten řidič nepřizná, takže sprdel. Úřady v drtivé většině případů posílají pouze výzvu k podání vysvětlení a když se jim řidič nepřizná, tak nemají proti komu zahájit řízení. Tenhle postup už potvrdilo nezávisle několik odvolacích orgánů.
To si nejsem jist, pokud by k zahájení řízení bylo nutné přiznání řidiče, nemohli by zahájit 99% řízení o přestupku - včetně těch, na které se SPRDEL nevztahuje. Který řidič se sám dobrovolně přizná?
-
Tohle se týká jen parkování a rychlostí zjištěných automatizovaným systémem. Tím přiznáním jsem myslel, že ten údajný řidič řekne, že vozidlo řídil. Myslím, že si malinko pletete jablka s hruškama, objektivní odpovědnost funguje malinko jinak než klasické řízení o přestupku kde Vás načapou při činu.
-
Však také, když se nejedná o sprdelozní delikt a řidiče nemají ztotožněného a nikdo se nepřizná, tak mají prázdné ruce.
-
Tak potom k čemu je osoba vzdálená - Helmut (která se nepřizná) nebo osoba mrtvá, ta se taky přiznat nemůže. Podle vaší teorie by se musela osoba mrtvá napřed přiznat, potom umřít a teprve potom by odpovědnost za přestupek zanikla.
-
Jak píše kverulant, u nesprdelozního deliktu mají útrum. Pokud se nepřizná, tak je osoba vzdálená k ničemu, proto se taky dává Helmutovi doručovací adresa u někoho známého. Osoba mrtvá už delší dobu není jistota.
-
Helmut si musí převzít poštu a přiznat se (jinak sprdel). U osoby zemřelé by se řízení mělo zastavit automaticky ze zákona. Úřad se ale obvykle ještě snaží vyvrátit, že nemohl řídit, nejlépe dotazem k příbuzným. (např. byl slepý, na ARO apod. ).
-
Vyjádřím se tedy přesněji.
Osoba zemřelá se přiznávat nemusí - zodpovědnost za přestupek zaniká a SPRDEL se nepoužije.
Osoba živá se přiznat musí i když nepřebírá poštu, jinak SPRDEL.
Přitom jsou oba případy stejné (bez ohledu na to, že v případě mrtvého se řízení zastavuje) - buď jsou v obou případech známy skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o přestupku proti určité osobě a nebo nejsou (to, že je jeden mrtvý není v této fázi podstatné, to se řeší až v dalším kroku zastavením řízení).
Vrtá mi hlavou to, proč není nutné v případě mrtvého jeho přiznání a v ostatních případech se přiznání vyžaduje. Je logické, že se mrtvý přiznat nemůže, zrovna tak jako ten, kdo se v místě bydliště nezdržuje a nepřebírá poštu. Nemělo by to být jednotné?
-
Trochu mi připomínáte mého syna :). To, že je osoba zemřelá by měl úřad zjistit vlastní úřední činností už před odesláním první výzvy. Když si dá do registru obyvatel identifikátory (např. RČ), tak mu vyjede, že finito. Pokud by to nezjistil, tak je potřeba ho taktně upozornit. Takže ne, není to stejná situace.
-
My si očividně nerozumíme, tak tedy jinak.
V první fázi orgán zjišťuje, jestli se najde viník nebo bude SPRDEL.
V obou případech se viník našel - první co nepřebírá poštu (je nutné jeho přiznání, aby orgán věřil, že to byl opravdu on) a druhý co zemřel (není nutné jeho přiznání, pomineme-li, že přiznání není v tomto případě ani technicky možné).
Jinak v prvním případě je na řidiče pohlíženo jako na potenciálního nevinného a ve druhém případě jako na potenciálně vinného, ale bez možnosti potrestání.
Tyto zásadní rozpory jsem měl na mysli.
-
V obou případech se viník našel - první co nepřebírá poštu (je nutné jeho přiznání, aby orgán věřil, že to byl opravdu on) a druhý co zemřel (není nutné jeho přiznání, pomineme-li, že přiznání není v tomto případě ani technicky možné).
Jinak v prvním případě je na řidiče pohlíženo jako na potenciálního nevinného a ve druhém případě jako na potenciálně vinného, ale bez možnosti potrestání.
Tyto zásadní rozpory jsem měl na mysli.
Z Vás by mohl být jednou právník, jak dovedete věci zamotat.
Ten zásadní rozpor je ve Vašich predikcích a proto nemůžete dojít k bezrozpornému řešení.
V obou případech je řidič považován za viníka (nevinného přeci nebudu obtěžovat, aby se přiznal).
U živého to zkouší dokázat, u mrtvého to zákon považuje za zbytečné.
Správní řád
Zastavení řízení
§ 66
(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže
....
f) žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl,
P.S.: Nic proti právníkům, je můj problém, že jim občas nerozumím. Stejné platí pro daňové poradce, učitelky, manželky .....
-
V obou případech je řidič považován za viníka (nevinného přeci nebudu obtěžovat, aby se přiznal).
U živého to zkouší dokázat, u mrtvého to zákon považuje za zbytečné.
V zásadě s vámi souhlasím, ale ...
Oni neví, kdo byl řidič, v jednom případě byl nabonzovaný živý, ve druhém mezitím umřel.
V případě živého řidiče ctí presumpci neviny a nabonzovaný se MUSÍ přiznat, jinak SPRDEL.
V případě řidiče mezitím zemřelého, tuto zásadu nectí a berou ho jako viníka (to, že řízení následně zastaví je druhá věc).
-
V případě živého řidiče ctí presumpci neviny a nabonzovaný se MUSÍ přiznat, jinak SPRDEL.
V případě řidiče mezitím zemřelého, tuto zásadu nectí a berou ho jako viníka (to, že řízení následně zastaví je druhá věc).
Nic nectí, to by ani nemohli začít.
Máte v úvaze chybičku v časové posloupnosti. Presumpce neviny se použije až v případě pochybností po provedeném vyšetřování. Až při rozhodování o vině a trestu !
Rozsudek NSS ze dne 12.3.2009,čj. 7 As 9/2009 - 66 ( k § 74 odst. 1 zákona o přestupcích, k § 59 správního řádu a k § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního )
I. V řízení o přestupcích platí princip presumpce neviny a z něho vyplývající zásada rozhodovat v
pochybnostech ve prospěch obviněného z přestupku.
-
Správní řád
Zastavení řízení
§ 66
(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže
....
f) žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl,
P.S.: Nic proti právníkům, je můj problém, že jim občas nerozumím. Stejné platí pro daňové poradce, učitelky, manželky .....
Jen drobnost, když jim prásknete mrtvého řidiče, tak ještě nemají zahájené řízení, tedy zastavení nepřipadá v úvahu. Navíc se v této fázi jede dle přestupkáče a není to řízení o žádosti. V úvahu připadá pouze odložení věci. Řízení s mrtvým určitě nezahájí, ale dost často teď dělají, že ani neprošetřují a rovnou překlopí na sprdel. Je to převážně u případů, kdy byla opakovaně označena za řidiče stejná mrtvola. Řešil se tu nějaký podobný případ, který potvrdila i odvolačka.
-
No právě řeším zesnulého Helmuta.Helmut obeslán v Čechách i v Německu.V Čechách vhozeno oznámení, ale zásilka nevhozena (řeším s poštou pochybení doručovatelky).Z Německa zásilka vrácena zpět. Z toho je jasnej sprdel. Důležité karty stále držím. Úřad vydal příkaz-->podán odpor(nepodepsán)-->žádost o spis poštou ( stížnost připravena v obálce)-> stihli to v termínu a zcela zdarma--> neshledal jsem vady v náležitostech spisu--> zároveň přišla výzva k doplnění podání--> doplněn a podán nový odpor-> co bude následovat? Vážně přemýšlím o veřejném správním řízení. Už si chystám ty správný karty.
-
Asi je na čase jim prozradit, že Helmut již není mezi živými a požádat je, aby tuto skutečnost zapracovali do svých rozhodnutí.
-
:'(
Chudák, nedožil se zpravedlivého rozhodnutí o své vině…
-
No právě řeším zesnulého Helmuta.Helmut obeslán v Čechách i v Německu.V Čechách vhozeno oznámení, ale zásilka nevhozena (řeším s poštou pochybení doručovatelky).Z Německa zásilka vrácena zpět. Z toho je jasnej sprdel. Důležité karty stále držím. Úřad vydal příkaz-->podán odpor(nepodepsán)-->žádost o spis poštou ( stížnost připravena v obálce)-> stihli to v termínu a zcela zdarma--> neshledal jsem vady v náležitostech spisu--> zároveň přišla výzva k doplnění podání--> doplněn a podán nový odpor-> co bude následovat? Vážně přemýšlím o veřejném správním řízení. Už si chystám ty správný karty.
Spíš bych řekl, že ouřada vyloučil vhození do schránky. Jinak co vím, tak Vy můžete s poštou řešit co chcete, ale nepochodíte. Reklamovat může pouze odesílatel.
-
Proč neměl ouřada zájem, aby nebylo doručeno.Všechny podmínky pro zdárné doručení byly splněny. Oznámení bylo vhozeno, obsílka fikcí nedoručena. Je fakt,že jde o sekundární problém,neboť viník se opravdu přiznat nemohl. Spíše mě zajímal ouřadův sloh v jazyce německém.Eventuelně si sním mohl dopisovat nějaký rozzuřený pozůstalý. Nyní bude muset ouřada komplikovaně prověřit skutečnost, zdali je vinník opravdu na pravdě boží. Předpokládám,že jeho pátrání bude součástí spisu.
-
Proč neměl ouřada zájem, aby nebylo doručeno.Všechny podmínky pro zdárné doručení byly splněny.
Nevím, ale u jednoho konkrétního úřadu se mi tohle stávalo běžně. Po uplynutí doby pro uložení (a po doručení fikcí) obálku do schránky nevhodili, ale pošta ji poslala zpátky na úřad, protože ten si to vyžádal. Výslovně tam bylo uvedeno - při nedoručení vrátit odesílateli.
Taky nevím, proč to takhle měli nastavené.
-
...Spíš bych řekl, že ouřada vyloučil vhození do schránky.
To by mělo být vyznačeno na vhozeném oznámení....
-
Tak v tom případě bych rozporoval doručení.
č. j. 7 As 53/2011
Nezákonnost postupu při doručování písemnosti nemůže jít k tíži účastníka řízení. Nebyla-li v rozporu s ust. § 23 odst. 4 poslední věta správního řádu a zásilka po uplynutí 10 dnů vložena do domovní schránky účastníka řízení, byl to doručující orgán, kdo znemožnil, aby se s touto zásilkou účastník řízení bezprostředně po svém návratu a otevření domovní schránky seznámil. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí stěžovatele pro procesní vady, neboť usoudil na nedostatek v provedení dokazování před správními orgány.
-
Tak v tom případě bych rozporoval doručení.
č. j. 7 As 53/2011
Nezákonnost postupu při doručování písemnosti nemůže jít k tíži účastníka řízení. Nebyla-li v rozporu s ust. § 23 odst. 4 poslední věta správního řádu a zásilka po uplynutí 10 dnů vložena do domovní schránky účastníka řízení, byl to doručující orgán, kdo znemožnil, aby se s touto zásilkou účastník řízení bezprostředně po svém návratu a otevření domovní schránky seznámil. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí stěžovatele pro procesní vady, neboť usoudil na nedostatek v provedení dokazování před správními orgány.
To bohužel neplatí automaticky, v odůvodněných případech mají právo vyloučit vhození do schránky, záleží na okolnostech. Tady je jasným důvodem to, že nechtějí aby se s písemností mohl seznámit někdo jiný a reagovat jménem adresáta.
Obávám se, že ve fázi sprdelu už žádné šetření ohledně řidiče neproběhne.
-
Tím si nejsem zcela jist. Totéž přece platí u každého doručování. Nebo snad je to v jiných případech žádoucí?
-
§ 20 odst. 4 a shodně § 21 odst. 5 správního řádu:
Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž doručení nemá být potvrzeno příjemcem, lze doručit vložením písemnosti do adresátovy domovní schránky nebo na jiné vhodné místo...
§ 23 odst. 4 správního řádu
Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.
Víceméně záleží na druhu písemnosti. Pokud je to možné, mělo by být vhozeno do schránky, ale toto vhození můžou v odůvodněných případech vyloučit.
Z rozsudku který uvádíte:
....Dne 23. 9. 2009 byla jako nedoručitelná pro nevyzvednutí účastníkem řízení vrácena magistrátu. Nebyla tedy splněna
podmínka pro účinné doručení fikcí uvedená v ust. § 23 odst. 4 správního řádu, že je-li to možné
a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky
nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Magistrát vložení
do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo nevyloučil, což není sporné. Nebylo také
tvrzeno, že takový postup nebyl možný. Naopak na základě skutečnosti, že účastníku řízení byla
později obyčejnou zásilkou ze dne 12. 10. 2009 písemnost doručena, se lze domnívat, že vložení
písemnosti do schránky možné bylo. Protože si účastník řízení nevyzvedl písemnost v době
od 18. do 23. 9. 2009 (tj. v době po uplynutí 10 dnů od uložení), tedy nevyužil pochybení pošty
k tomu, aby se s obsahem písemnosti seznámil jiným způsobem než zákonem předvídaným,
nelze dospět k závěru, že mu byla doručena přes nedodržení všech podmínek pro uložení
písemnosti. Fikce doručení po uplynutí deseti dnů od uložení písemnosti k vyzvednutí se tedy
uplatnit nemohla, neboť nedostatek vložení písemnosti do schránky nebyl nijak zhojen.
Chybou bylo to, že pošta nevhodila do schránky, přestože to úřad nevyloučil. V případě, že by to vyloučil, tak by fikci mohli uplatnit. Rozsudek je vždy potřeba přečíst celý. Ten rozsudek v žádném případě neříká, že musí být vždy vhozeno, ale že musí být vhozeno vždy, když to úřad nevyloučí :)
-
Jsou ovšem i optimističtější rozsudky, třeba 2 As 165/2014-27:
Dalším důvodem výjimky je, že správní orgán vyloučí vhození do schránky. K tomu může ovšem přistoupit jen výjimečně, existují-li k takovému kroku závažné a skutkově substancované důvody na straně toho, komu je doručováno; typicky se může jednat o situace, kdy je doručováno někomu, kdo sdílí poštovní schránku s jinou osobou, jež má protichůdný zájem v řízení, ve kterém je doručováno, a jež by např. neoprávněným otevřením zásilky či jejím zašantročením mohla poškodit práva či zájmy toho, komu je doručováno. Důkazní břemeno k prokázání skutečností podmiňujících účinnost doručení fikcí, tedy i důkazní břemeno ohledně existence důvodů, pro které výjimečně nebyla zásilka do schránky vhozena, je na straně správního orgánu.
Doručení bych zde určitě zkusil rozporovat.
-
Jsou ovšem i optimističtější rozsudky, třeba 2 As 165/2014-27:
Dalším důvodem výjimky je, že správní orgán vyloučí vhození do schránky. K tomu může ovšem přistoupit jen výjimečně, existují-li k takovému kroku závažné a skutkově substancované důvody na straně toho, komu je doručováno; typicky se může jednat o situace, kdy je doručováno někomu, kdo sdílí poštovní schránku s jinou osobou, jež má protichůdný zájem v řízení, ve kterém je doručováno, a jež by např. neoprávněným otevřením zásilky či jejím zašantročením mohla poškodit práva či zájmy toho, komu je doručováno. Důkazní břemeno k prokázání skutečností podmiňujících účinnost doručení fikcí, tedy i důkazní břemeno ohledně existence důvodů, pro které výjimečně nebyla zásilka do schránky vhozena, je na straně správního orgánu.
Doručení bych zde určitě zkusil rozporovat.
Optimističtější určitě ne. Názor NSS je v obou rozsudcích totožný. V tomto případě opravdu můžou vyloučit vhoz do schránky. Rozporovat to můžete zkusit, ale nic neočekávejte.